BLASTOCYSTA je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Pokud je vajíčko oplodněno a žena otěhotní, trvá ještě dalších 10 dní, než vajíčko doputuje do dělohy, kde se zahnízdí. Teprve po zahnízdění (nidaci) vajíčka se začne v těle ženy vytvářet těhotenský hormon (hCG) a těhotenství bude možné prokázat. Vynechání menstruace bývá prvním příznakem těhotenství, i když ve výjimečných případech může i těhotná žena menstruovat.
Blastocysty
Blastocysta je rané embryonální stadium savců, jakási obdoba blastuly u nižších živočichů. Vzniká z moruly, což je vlastně shluk buněk (blastomer) vzniklých opakovaným dělením vajíčka. Když morula vstoupí do děložního prostoru, zona pellucida přítomná na povrchu moruly se najednou stane mnohem propustnější. Tím se do vnitřní buněčné masy moruly dostane velké množství tekutiny a vznikají mezibuněčné prostory vyplněné vodou, z nichž se nakonec zformuje jednolitá dutina, takzvaný blastocoel. Tímto okamžikem se morula mění v blastocystu. Blastocysta se pohybuje volně v děloze, vyživuje se jejím sekretem, ale nakonec (u člověka během 6. dne vývoje zárodku) dojde k přichycení celé blastocysty k epitelu endometriální sliznice a k postupnému uhnízdění – nidaci. Na blastocystě je již možné pozorovat diferenciaci jednotlivých skupin buněk. Takzvaný trofoblast obklopuje celé embryo po jeho obvodu, zatímco embryoblast je vnitřní buněčná masa buněk na jednom z pólů embrya
Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice, implantovat, nidovat. Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem. V této době se na povrchu blastocysty vytvoří nad souvislou vrstvou buněk (cytotrofoblastem) vrstva bezjaderné hmoty s volnými buněčnými jádry hlenovitého charakteru (syncytiotrofoblast), kde se tvoří enzymy schopné rozpouštět povrch děložní sliznice. Obvykle to bývá v místě mezi vyústěním slizničních žlázek. Povrch sliznice se rozpadá a blastocysta se zanořuje do její hloubky, asi jako když teplá kovová kulička zapadá pod povrch voskové ploténky. Otvor po zanoření blastocysty se pak zalepí fibrinem a později přeroste epitelem. Tomuto ději, který je ukončen asi 9. dne po oplodnění vajíčka, se říká implantace, nidace – uhnízdění. Blastocysta získává v této době výživu z rozpuštěné děložní sliznice. Poněvadž při nidaci mohou být narušeny krevní vlásečnice děložní sliznice, vylévá se do okolí zanořené blastocysty i krev.
V termínu očekávané menstruace začíná trofoblast produkovat hormon choriový gonadotropin – hCG, který působí na žluté tělísko vzniklé ve vaječníku po ovulaci z prasklého folikulu tak, že nezaniká, naopak se zvětšuje a mění se ve žluté tělísko těhotenské. To tvoří ve zvýšené míře estrogeny a progesteron, jejichž účinkem děložní sliznice dále bují a prosakuje, mění se na deciduu (blánu padavou), více než 1 cm vysokou. Vysoké hladiny estrogenu a progesteronu způsobí, že menstruace (která by se v těchto dnech měla dostavit) vynechá, a to je první, dosud nejistá známka těhotenství. V této době je produkce choriového gonadotropinu již tak vysoká, že ji lze prokázat jak v moči, tak v krevním séru těhotných.
První den - K oplodnění vajíčka obvykle (ale není to pravidlo) dochází v době ovulace (= doba uvolnění zralého vajíčka z vaječníku, kdy vajíčko sestupuje vejcovodem k děloze, která je působením hormonů silná a prokrvená), což bývá zhruba v polovině doby mezi menstruacemi (asi 10. – 18. den, ale je to velmi individuální). Při pohlavním styku se tedy mužské spermie dostanou do ženského pohlavního ústrojí a putují cervikálním kanálem, dělohou až do vejcovodů, kde se obvykle v době ovulace nachází zralé vajíčko. Při mužské ejakulaci je vyprodukováno zhruba 100 – 300 milionů spermií a ty všechny se snaží dorazit jako první k vajíčku. Všechny spermie mají jediný cíl, a to proniknout do vajíčka, podařit se to může ale jen jediné z nich. Každá spermie nese jedinečnou genetickou informaci od otce a má tedy velký vliv na život budoucího dítěte, spermie ale obsahuje nejen pohlavní buňky, ale i cukry, proteiny a další nezbytné látky pro její vývoj. K vajíčku se spermie dostávají pohybem svého dlouhého bičíku. Spermie při své snaze dostat se do vajíčka, ťukají do něj hlavičkami, v nichž je akrozomální váček plný enzymů, jež jim při pronikání dovnitř vajíčka pomáhají. V okamžiku, kdy některá z nich vytvoří ve vajíčku otvor a protáhne se jím, tak její obal splyne s obalem vajíčka, jež pošle chemický signál a stává se tak pro ostatní spermie nepropustným. V případě, že by se nějakým nedopatřením dostaly do vajíčka dvě spermie (= dispermie), nebo dokonce i tři (= triploidie), jedná se o vážnou situaci, která obvykle končí potratem plodu, jenž obsahuje velmi závažné vývojové vady. Ve velmi vzácných situacích se takové dítě narodí, bohužel ale v rámci několika dní umírá, protože tyto vady nejsou slučitelné se životem. Vajíčko, v němž se zahnízdila jen jedna spermie, nese kompletní genetickou informaci a od tohoto okamžiku se pro něj užívá označení zygota (= geneticky jedinečný nový organismus).
Druhý den – Zhruba den a půl po oplodnění dochází k rýhování zygoty, během toho procesu se vajíčko dělí na mnoho buněk, které se postupně zmenšují. Zygota se tedy nejprve rozdělí na dvě buňky, které se pak dělí zhruba každých 20 hodin, asi po takových třech – čtyřech dělení vznikají individuální buňky. V tom okamžiku zygotu tvoří asi 12 – 15 takovýchto buněk (= blastomery) a vzniká z ní útvar morula.
Třetí den - Během tohoto dne se dělení zygoty dokončí a vytvoří se z ní kompletní morula. V tomto stádiu změněné vajíčko (= morula) vstupuje do dělohy, pokud by se tak nestalo, došlo by k mimoděložnímu těhotenství (= ektopické).
V okamžiku, kdy vaječníky uvolnily vajíčko (ovulace) a toto vajíčko bylo oplodněno spermatem, se oplodněné vajíčko (zygota) začne z jediné buňky měnit na množství buněk zvané blastocysta. Tato „koule buněk“ je tím, co se stane embryem a později plodem.
Během této doby se buňky rychle dělí a blastocysta prochází vejcovodem a obsadí (implantuje) výstelku vaší dělohy bohatou na živiny. Vaše tělo se každý měsíc připravuje na možnost těhotenství a hladina hormonů se v průběhu cyklu mění. Pokud je vajíčko oplodněno, vaše tělo již připravilo vše potřebné. V této době dochází k velkým hormonálním změnám, které ovlivňují i další části vašeho těla.
K usazení v děloze může dojít kdykoli mezi 6. a 12. dnem po oplodnění. Často bývá obtížné zjistit, zda jsou vyskytující se příznaky způsobeny těhotenstvím nebo premenstruačním obdobím. Některé běžné symptomy spojované s těhotenstvím jsou uvedeny níže...
Některé ženy v této fázi těhotenství zažívají křeče (méně intenzivní než normální menstruační křeče). Pokud se blastocysta takzvaně uhnízdila, barva a množství vašeho menstruačního toku mohou vypadat jinak než obvykle. Světlé skvrny, které jsou růžové nebo světle hnědé a objevují se méně než tři dny, by mohly být právě známkou implantačního krvácení.
Jedná se o drobné krvácení či špinění způsobené uhnízďováním oplodněného vajíčka v silně prokrvené děložní sliznici zhruba týden až 10 dní po oplodnění. Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice neboli implantovat se (= nidace).
Příznaky: Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem.
Nidace je děj, během něhož se vajíčko uhnízďuje v děloze. Vše začíná oplozením vajíčka ve vejcovodu, následně oplozené vajíčko putuje vejcovodem do dělohy a začíná se dělit. Jakmile dosáhne počtu dvaceti buněk, hovoří se o blastocystě. Tento shluk buněk se noří hlouběji do děložní sliznice, což je označováno termínem nidace neboli uhnízdění. Lidská bytost, která se začíná v děloze zabydlovat, dosahuje velikosti asi 1 mm. Od okamžiku, kdy se v děloze matky uhnízdí, čerpá výživu z krevního oběhu matky a děložní sliznice. Začíná spojení, které oddělí až porod.
Děložní sliznice je v tomto období nasáklá krví a je poměrně vysoká, a proto může dojít k menšímu krvácení způsobenému uhnízďováním vajíčka. Krvácení bývá velmi slabé, ale nic netušící maminka ho může snadno zaměnit s menstruací. Jakmile se vajíčko uhnízdí, začne v těle matky produkce hormonů – progesteronu a estrogenu. Čím více hormonů se tvoří, tím příznivější je sliznice pro vývoj embrya. Díky produkci hormonů dojde následně k vynechání menstruace.
