Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Intermittent fasting, česky nejčastěji přerušovaný půst, znamená, že člověk neřeší primárně seznam zakázaných potravin, ale čas, kdy jí a kdy nejí. V praxi to může vypadat jednoduše: někdo jí od deseti dopoledne do šesti večer a potom už přijímá jen vodu, neslazený čaj nebo černou kávu. Jiný člověk volí mírnější režim 14:10, tedy čtrnáct hodin bez jídla a deset hodin pro běžné stravování. Podstatné je, že půstové okno nemá být trestem, ale pravidelným rytmem, který tělu dá delší pauzu od trávení a zároveň člověku pomůže omezit neplánované večerní jedení.
Z klinického pohledu je zajímavé hlavně to, co se děje s inzulinem. Když jíme často, zejména sladké nápoje, pečivo, sušenky, alkohol a večerní velké porce, tělo musí opakovaně uvolňovat inzulin, aby dostalo glukózu z krve do buněk. Při delší pauze bez jídla hladina inzulinu obvykle klesá a tělo má větší prostor využívat zásoby energie. To neznamená, že se tuk začne pálit zázračně, ale znamená to, že režim může některým lidem pomoci vytvořit kalorický deficit bez neustálého počítání. Praktický dopad je prostý: člověk, který běžně ujídal od večeře do půlnoci, může díky jasnému oknu přestat přidávat stovky nenápadných kalorií.
Jako sestra jsem u pacientů opakovaně viděla čtyři typické scénáře. První byl muž po padesátce s břišní obezitou, který nesnídal, ale večer jedl u televize. U něj nebyl problém snídaně, ale nekontrolované noční dojídání. Když si nastavil jídlo mezi devátou a sedmnáctou hodinou, začal hubnout hlavně proto, že ubyly chipsy, alkohol a sladkosti po večeři. Druhý scénář byla žena s migrénami a nízkým tlakem, která při režimu 16:8 začala být dopoledne slabá a podrážděná. Tam byl praktický závěr opačný: režim byl příliš tvrdý a vhodnější bylo pravidelné menší jídlo s dostatkem tekutin. Třetí scénář byl diabetik 2. typu, který chtěl půst zkusit kvůli cukru. U něj bylo nutné nejdřív řešit léky, měření glykemie a riziko hypoglykemie. Čtvrtý scénář byla mladá žena po letech diet, u které se z půstu rychle stal další přísný systém kontroly. Tam jsem vnímala červenou vlajku, protože půst může u zranitelných lidí posílit nezdravý vztah k jídlu.
V diskuzích se opakují tři vzorce. První zní: „Nejím snídani a konečně mám klid od počítání kalorií.“ To často popisují lidé, kterým režim opravdu sedne, protože dopoledne hlad nemívají. Druhý vzorec je: „Přes den jsem hrdina, večer sním všechno.“ To ukazuje, že příliš dlouhé hladovění může vyvolat kompenzační přejedení. Třetí vzorec je: „Váha šla dolů, ale jsem zimomřivá, unavená a špatně spím.“ Tady už nejde o úspěch, ale o signál, že energetický příjem, bílkoviny, tekutiny nebo délka půstu nejsou dobře nastavené. Pacienti to často říkají větami typu: „Hlad mi nevadí, ale třesou se mi ruce,“ nebo „Večer se nedokážu zastavit.“ Tyto zkušenosti nejsou náhrada studií, ale hezky ukazují, jak se odborný princip potká s běžným životem.
Intermittent fasting má několik forem. Režim 12:12 je nejmírnější a pro mnoho lidí vlastně znamená nejíst po večeři až do snídaně. Režim 14:10 je častý začátek, protože není tak tvrdý. Režim 16:8 je mediálně nejznámější, ale ne každému sedí. Existují i režimy 5:2 nebo střídavé dny s výrazně omezeným příjmem, ty už ale považuji za náročnější a u zdravotně křehkých lidí za rizikovější. Prakticky doporučuji vnímat nejen váhu, ale také energii, spánek, trávení, náladu, menstruační cyklus, výkon v práci a chuť k přejídání.
Nejdůležitější věta z praxe: přerušovaný půst je dobrý sluha, když člověku zjednoduší režim, zlepší kvalitu jídel a nevede k večernímu přejídání. Je špatný pán, pokud vyvolá slabost, strach z jídla, kolísání cukru, podrážděnost nebo zanedbávání bílkovin, tekutin a léků.
Když to řeknu lidsky: intermittent fasting není kouzelný vypínač tuku. Je to režim, který může pomoci člověku udělat v jídle pořádek. Pokud ale během osmihodinového okna jí hlavně sladkosti, fast food, málo bílkovin a málo zeleniny, výsledek bývá slabý. Naopak člověk, který jí v okně normální porce, dostatek bílkovin, luštěniny, zeleninu, ovoce, kvalitní tuky a pije vodu, může získat stabilnější režim. U viditelně rychlého hubnutí, únavového vzhledu nebo známek podvýživy je vhodné sledovat viditelné známky podvýživy a vyčerpání – fotografie a včas režim přehodnotit s odborníkem.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč intermittent fasting funguje u někoho dobře a u jiného ne
Příčiny rozdílných výsledků jsou hlavně v tom, že přerušovaný půst není jedna univerzální dieta, ale rámec pro časování jídla. Klinicky se potkávají tři vrstvy: hormonální odpověď na jídlo, celkový energetický příjem a chování člověka večer, ve stresu a při únavě. Pokud člověk díky kratšímu jídelnímu oknu skutečně sní méně a lépe, může hubnout. Pokud ale během okna dohání hlad velkými porcemi, sladkým a alkoholem, metabolický přínos se ztrácí. Praktický příklad: dva lidé drží 16:8, ale jeden obědvá normální jídlo a večeří střídmě, zatímco druhý sní ve čtyři hodiny odpoledne dvě velké porce a večer ještě sladké. Na papíře mají stejný režim, v těle úplně jiný dopad.
- Neškodné a běžné důvody, proč lidé intermittent fasting zkoušejí: chtějí omezit večerní mlsání, nevyhovuje jim snídaně, potřebují jednodušší pravidla, chtějí lépe hlídat váhu, vadí jim neustálé uzobávání během dne.
- Vážnější důvody, kdy je nutná opatrnost: cukrovka léčená inzulinem nebo sulfonylureou, opakované hypoglykemie, těhotenství, kojení, porucha příjmu potravy, nízká hmotnost, křehký senior, onemocnění ledvin, jater, aktivní nádorové onemocnění nebo rekonvalescence po operaci.
Patofyziologicky se nejčastěji mluví o inzulinu, glykogenu, tukové tkáni a ketolátkách. Po jídle tělo ukládá energii, část do jaterního a svalového glykogenu, část při nadbytku do tukových zásob. Při delší pauze bez jídla začne sahat do zásob. To ale neznamená, že čím delší půst, tím lepší zdraví. U některých lidí se při dlouhém půstu zvýší stresová odpověď, bolest hlavy, podrážděnost nebo večerní vlčí hlad. Praktický dopad je důležitý: pokud půst ničí spánek, zhoršuje práci nebo vede k přejídání, režim je nastaven špatně.
Bezpečnější začátek bývá ne extrém 16:8, ale obyčejné pravidlo: nevečeřet pozdě, nepít sladké nápoje večer a ponechat přes noc 12 až 14 hodin bez kalorického příjmu.
Velkou roli hraje také cirkadiánní rytmus. Tělo bývá metabolicky lépe připravené zpracovávat jídlo v aktivní části dne než hluboko večer. Proto může být pro část lidí lepší jíst dříve a nekončit jídelní okno pozdě v noci. Příklad z praxe: pacient, který jedl první jídlo ve dvě odpoledne a poslední v deset večer, sice formálně držel půst, ale reflux, špatný spánek a ranní únava se zhoršily. Po posunutí večeře na sedmnáctou až osmnáctou hodinu se mu ulevilo. Zdravotní efekt tedy nevytváří jen délka půstu, ale i jeho načasování.
Doporučuji také podívat se na článek Co to je intermittent fasting.
Kdy intermittent fasting raději konzultovat s lékařem
Intermittent fasting by měl člověk řešit s lékařem vždy, když má onemocnění nebo léky, které mohou reagovat na vynechávání jídla. Nejcitlivější skupinou jsou diabetici. U diabetu 1. typu a u diabetu 2. typu léčeného inzulinem nebo některými tabletami může delší pauza bez jídla způsobit hypoglykemii. Ta se může projevit třesem, pocením, bušením srdce, hladem, zmateností, slabostí nebo poruchou vědomí. Praktický příklad: pacient si posune první jídlo až na poledne, ale ranní dávku léku nechá stejnou. Výsledek nemusí být hubnutí, ale nebezpečný pokles cukru.
K lékaři patří i situace, kdy se při půstu objeví opakované motání hlavy, mdloby, bolest na hrudi, výrazné bušení srdce, dušnost, zhoršená výkonnost, poruchy spánku, vypadávání vlasů, zástava menstruace nebo rychlé neplánované hubnutí. Některé projevy mohou být jen důsledek malé porce, nedostatku soli, tekutin nebo bílkovin, ale u zdravotně rizikového člověka mohou odkrýt anémii, poruchu štítné žlázy, srdeční arytmii, špatně kompenzovaný diabetes nebo podvýživu. Viditelné výrazné zhubnutí a úbytek svalů je možné orientačně porovnat přes viditelný úbytek svalů – fotografie, ale rozhodující je vyšetření a vývoj hmotnosti v čase.
- Okamžitě řešte odbornou pomoc, pokud se objeví mdloba, zmatenost, opakované hypoglykemie, bolest na hrudi, dušnost, krev ve stolici, zvracení, neschopnost přijímat tekutiny nebo prudké zhoršení stavu.
- Předem se poraďte, pokud jste těhotná, kojíte, jste dospívající, senior s nízkou váhou, máte poruchu příjmu potravy, diabetes, onemocnění ledvin, jater, srdce nebo užíváte léky vázané na jídlo.
- Režim přerušte, pokud vede k přejídání, nutkavému vážení, strachu z jídla, sociální izolaci nebo pocitu selhání při každém porušení okna.
U léků je zásadní pravidlo: nikdy neupravujte dávky inzulinu, antidiabetik, léků na tlak nebo jiných pravidelných léků jen podle internetu. Půst mění režim jídla, a tím může měnit i bezpečnost léčby.
V domácí péči jsem často říkala rodinám, že hubnutí nesmí vypadat jako chřadnutí. Zdravý režim má člověku přidat pořádek, ne vzít sílu. Pokud babička po sedmdesátce přestane večeřet, hubne, padá jí tlak a je slabá při chůzi, není to moderní biohacking, ale riziko pádu a ztráty svalů. Pokud mladý muž při půstu cvičí nalačno, ale potom celý den dohání jídlo energetickými nápoji a fast foodem, také nejde o zdravý metabolický režim. Rozhodovací věta je jednoduchá: jakmile půst zhoršuje bezpečnost, léky, psychiku nebo běžné fungování, patří do rukou odborníka.
Za přečtení také stojí článek Ztráta erekce po operaci prostaty.
Jak poznat, zda je přerušovaný půst nastavený správně
Diagnostika v tomto tématu neznamená jednu speciální zkumavku na intermittent fasting. Znamená rozumně posoudit, zda je režim pro konkrétního člověka bezpečný a přínosný. Začíná se anamnézou: věk, hmotnost, vývoj váhy, léky, diagnózy, práce na směny, spánek, pohyb, menstruační cyklus, historie diet a vztah k jídlu. Praktický příklad: u zdravého dospělého s nadváhou může stačit sledovat energii, hmotnost, obvod pasu a kvalitu jídel. U diabetika nebo seniora už je potřeba mnohem opatrnější plán a laboratorní či domácí kontroly.
Co může lékař nebo nutriční terapeut sledovat? Základní je krevní tlak, tep, hmotnost, BMI a obvod pasu. U metabolického rizika dává smysl glykemie nalačno, glykovaný hemoglobin, krevní tuky, jaterní testy a někdy kyselina močová. U únavy může být vhodný krevní obraz, ferritin, TSH podle podezření a další vyšetření. Praktický dopad je velký: když se člověk cítí slabý a hubne rychle, nemusí to být dobrý efekt půstu, ale nedostatečný příjem energie, bílkovin, železa nebo zhoršení jiné nemoci.
| Co sledovat | Proč je to důležité | Praktický příklad |
|---|---|---|
| Hmotnost a obvod pasu | Ukáže trend, ne jen denní výkyv vody | Pokles 0,3 až 0,7 kg týdně bývá pro mnoho lidí rozumnější než prudké hubnutí |
| Energie a spánek | Příliš dlouhý půst může zhoršit regeneraci | Člověk sice hubne, ale budí se ve tři ráno hladem |
| Glykemie u diabetiků | Vynechání jídla může měnit riziko hypoglykemie | Ranní lék bez snídaně může způsobit třes a slabost |
| Kvalita jídel | Časové okno nenahradí živiny | Osm hodin fast foodu není zdravější než běžný režim |
Člověk by měl očekávat, že první dny mohou být nezvyklé. Mírný hlad před prvním jídlem nemusí být problém, pokud odezní, člověk normálně funguje a večer se nepřejídá. Varovnější je hlad spojený s třesem, studeným potem, zmateností, bolestí hlavy nebo ztrátou kontroly nad jídlem. U žen je praktické sledovat i cyklus. Pokud se při tvrdém režimu zhorší menstruace nebo zmizí, je to signál, že tělo může vnímat nedostatek energie jako stres. U sportujících lidí je potřeba hlídat výkon a regeneraci, protože hladové okno bez dostatku bílkovin může komplikovat udržení svalů.
Domácí test vhodnosti je jednoduchý: po dvou až čtyřech týdnech by režim měl být snesitelný, neměl by zhoršovat spánek, náladu, práci, léky ani vztah k jídlu. Pokud je každý den boj, není to dobrý režim.
Zkušený nutriční terapeut se nebude ptát jen „kolik hodin nejíte“, ale hlavně „co jíte, kolik bílkovin máte, jak pijete, kdy spíte a co se stane večer“. V tom je diagnostická hodnota rozhovoru. Příklad: paní tvrdí, že jí jen v okně 10:00 až 18:00, ale při rozboru vyjde najevo, že ráno pije kávu s mlékem a cukrem, odpoledne má málo bílkovin a večer po osmnácté dojídá ovoce i sušenky. Nejde o selhání, ale o důkaz, že pravidla nejsou jasně nastavená. Cílem není člověka nachytat, ale najít režim, který vydrží a neublíží.
Článek Půst nebo očista by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Jak začít s intermittent fasting bezpečně a bez hladového extrému
Léčba zde není přesné slovo, protože intermittent fasting není lék. Správnější je mluvit o režimovém opatření. Domácí začátek by měl být mírný. Nejbezpečnější je nejprve zavést noční pauzu 12 hodin: například večeře v 18:30 a snídaně v 6:30. Když to člověku sedí, může zkusit 13 až 14 hodin. Až potom má smysl uvažovat o 16:8. Praktický příklad: místo skoku z celodenního uzobávání rovnou na 16 hodin bez jídla stačí nejdřív odstranit sladké nápoje po večeři a noční mlsání. Už to může výrazně změnit váhu i glykemii.
- Domácí bezpečný postup: začněte kratším oknem, pijte vodu, nevynechávejte bílkoviny, nešetřete zeleninu, nepřesouvejte všechno jídlo na večer a sledujte energii.
- Co jíst v jídelním okně: kvalitní bílkoviny, luštěniny, vejce nebo ryby podle tolerance, celozrnné přílohy, zeleninu, ovoce, ořechy v rozumné porci a dostatek neslazených tekutin.
- Co nedělat: nedržet půst jako trest po přejedení, necvičit tvrdě nalačno při slabosti, neignorovat hypoglykemii, nenahrazovat jídlo litry kávy a nedělat z okna soutěž v přísnosti.
Lékařská rovina je nutná tam, kde půst zasahuje do léčby. Diabetik potřebuje vědět, kdy měřit cukr, jak poznat hypoglykemii a zda je režim slučitelný s jeho léky. Člověk s vysokým tlakem by měl sledovat tlak a závratě, protože změna váhy, soli, tekutin a jídla může měnit toleranci léčby. Pacient po operaci, při onkologické léčbě nebo s chronickým onemocněním potřebuje nejdřív výživu pro hojení a udržení svalů, ne hladový režim. Praktický dopad: někdy je zdravější pravidelná strava s dostatkem bílkovin než módní půst.
Moje sesterské pravidlo: dobrý režim poznáte podle toho, že je obyčejný, opakovatelný a bezpečný. Nemusí vypadat hrdinsky. Má fungovat i v pondělí ráno, při práci, u rodiny a bez pocitu, že jídlo je nepřítel.
U režimu 16:8 je vhodné myslet na rozložení jídel. Například první jídlo v 10:00 může být jogurt nebo tvaroh s vločkami a ovocem, oběd normální teplé jídlo a kolem 17:30 večeře s bílkovinou a zeleninou. Pokud člověk sportuje ráno a je po tréninku slabý, může být lepší kratší půst nebo posunutí jídla. U směnného provozu je potřeba plánovat individuálně, protože noční směny rozhazují spánek i hladové signály. Z praxe vím, že sestry, řidiči, skladníci a pečující lidé často nevydrží režim podle tabulky, pokud nepočítá s jejich realitou.
Psychologicky je důležité, aby půst nebyl maskovaná přísná dieta. Pokud člověk začne rušit společné obědy, bojí se každého sousta mimo okno nebo má pocit viny po porušení režimu, nejde o zdravou změnu. V takové chvíli je lepší pracovat s pravidelností, kvalitou jídel a podporou odborníka. Přerušovaný půst může pomoci hlavně tehdy, když snižuje chaos. Jakmile chaos přesune do hlavy, na talíř nebo do večerního přejídání, je čas změnit strategii.
Podívejte se také na článek Přerušovaný půst a pití vína: kdy nevadí a kdy škodí, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Odborné zdroje k tomu, co je intermittent fasting a kdy může pomoci
U přerušovaného půstu je důležité oddělit dvě věci: zajímavý metabolický princip a každodenní realitu člověka, který má práci, rodinu, léky, směny, stres, cukrovku nebo sklon k přejídání večer. Proto jsem vybrala zdroje, které nepředstavují intermittent fasting jako zázračnou dietu, ale jako způsob časování jídla, jehož účinek závisí na celkové kvalitě stravy, energetickém příjmu, zdravotním stavu a bezpečnosti. V domácí péči jsem opakovaně viděla, že stejný režim může jednomu člověku zjednodušit den a druhému spustit slabost, bolesti hlavy, noční přejídání nebo kolísání cukru.
Přehled New England Journal of Medicine o přerušovaném půstu jsem vybrala proto, že vysvětluje biologický základ půstu: střídání období příjmu potravy a delšího období bez jídla může u části lidí podpořit přechod od využívání glukózy k využívání tukových zásob a ketolátek. Pro běžného člověka je přínos v tom, že pochopí, proč nejde jen o vynechání snídaně, ale o režim, který zasahuje do inzulinové citlivosti, zánětlivých markerů, krevních tuků a krevního tlaku. Zároveň je nutné číst tento zdroj opatrně: mnoho biologických mechanismů je slibných, ale praktický výsledek u konkrétního člověka závisí na tom, co jí v době jídla.
Vědecké stanovisko k časování jídel a kardiometabolickému zdraví je užitečné, protože zasazuje intermittent fasting do širšího tématu denního rytmu, snídaně, večerního jídla a nepravidelného příjmu potravy. Člověk z něj prakticky pochopí, že tělo není stejná laboratoř ráno, odpoledne a v noci. Pozdní velká večeře u unaveného člověka může mít jiný dopad než stejné jídlo v dřívější části dne. Zdroj podporuje opatrný, rytmický přístup: pravidelnost, spánek, kvalita jídla a pohyb jsou stejně důležité jako délka půstu.
NIDDK doporučení, co říkat pacientům o přerušovaném půstu jsem zařadila kvůli praktickému a bezpečnostnímu pohledu. Tento zdroj dobře ukazuje, že přerušovaný půst může u části lidí snížit kalorický příjem i bez složitého počítání, ale současně vyžaduje rozumné vedení. Pro pacienta je nejdůležitější sdělení, že půst nesmí být výmluva pro chudou stravu, hladovění přes den a nekontrolované večerní jedení. U diabetiků a lidí na lécích je vhodné domluvit plán s lékařem.
NIH zpráva o přerušovaném půstu u lidí s diabetem 2. typu je přínosná, protože se věnuje skupině, kde lidé často hledají rychlé řešení váhy a cukru. Zdroj popisuje, že menší studie naznačují možnost hubnutí a zlepšení některých metabolických ukazatelů u diabetu 2. typu. Běžnému člověku ale přináší i varování: u diabetu nejde jen o váhu, ale o bezpečnost, hypoglykemie, dávkování léků a pravidelné sledování. V praxi bych diabetikovi nikdy neradila začít dlouhé hladovění bez úpravy léčebného plánu.
Přehled studií o přerušovaném půstu a diabetu jsem vybrala pro klinickou rovnováhu. Ukazuje, že intermittent fasting může být u diabetu 2. typu zajímavá nefarmakologická možnost, ale důkazy je nutné oddělit od samotného vlivu hubnutí. Prakticky to znamená, že když se zlepší cukr, nemusí to být kouzlo půstu jako takového, ale prostý důsledek nižšího příjmu energie, menšího množství večerního jídla, zhubnutí a lepší citlivosti na inzulin. To je pro pacienta velmi důležité, aby neměl falešný pocit, že časové okno vyřeší nekvalitní jídelníček.
Z těchto zdrojů vychází jednoduché ponaučení: intermittent fasting je nástroj, ne léčba pro každého. Nejvíc dává smysl u dospělého člověka, který chce zjednodušit režim, omezit večerní ujídání a lépe hlídat energetický příjem. Největší opatrnost je na místě u těhotných, kojících, dospívajících, seniorů s křehkostí, lidí s poruchou příjmu potravy, diabetiků na inzulinu nebo lécích s rizikem hypoglykemie a u pacientů s chronickým onemocněním. Zdravý výsledek nedělá samotné hladové okno, ale bezpečné provedení, kvalitní jídlo a dobré sledování reakce těla.
FAQ k intermittent fasting a přerušovanému půstu
Je intermittent fasting dobrý způsob hubnutí?
Intermittent fasting může pomoci hubnout, pokud díky němu člověk sní méně energie a omezí večerní uzobávání. Není to ale záruka hubnutí, protože rozhoduje i kvalita jídel, velikost porcí, pohyb, spánek a dlouhodobá udržitelnost.
V praxi vidím největší efekt u lidí, kteří jedli dlouho do noci, pili sladké nápoje nebo často mlsali mezi jídly. Když si nastaví jasné okno, kalorický příjem klesne téměř sám. Pokud ale člověk během jídelního okna dohání hlad velkými porcemi, alkoholem a sladkostmi, přerušovaný půst žádnou výhodu nepřinese. Hubnutí má být klidné, bezpečné a nemá způsobovat slabost.
Co se smí pít během půstu?
Během půstového okna se obvykle pije voda, neslazený čaj a černá káva bez cukru a mléka. Jakmile nápoj obsahuje kalorie, například mléko, smetanu, cukr, džus nebo alkohol, už prakticky narušuje půstové období.
U citlivých lidí může větší množství kávy nalačno zhoršit bušení srdce, úzkost, třes, pálení žáhy nebo bolest žaludku. Proto doporučuji nepoužívat kávu jako náhradu jídla. Tekutiny jsou při intermittent fasting důležité, ale stejně důležitý je zdravý rozum. Pokud se objevují závratě, slabost nebo bolesti hlavy, nestačí přidat kávu, je potřeba přehodnotit délku půstu, sůl, tekutiny i složení jídel.
Je režim 16:8 vhodný pro začátečníka?
Režim 16:8 je známý, ale pro začátečníka nemusí být nejlepší první krok. Často je rozumnější začít noční pauzou 12:12 nebo 14:10, sledovat reakci těla a teprve potom případně zkusit delší půst.
Začátečník by měl poznat, zda půst nezhoršuje práci, náladu, spánek, sport, trávení nebo večerní chování u jídla. Když se po 16 hodinách bez jídla člověk pravidelně přejí, je režim příliš tvrdý. Bezpečnější intermittent fasting je takový, který člověk zvládne bez hrdinství, bez třesu, bez výčitek a s normálním kvalitním jídlem v jídelním okně.
Kdo by intermittent fasting neměl zkoušet bez lékaře?
Bez lékaře by přerušovaný půst neměli zkoušet hlavně diabetici na inzulinu nebo lécích s rizikem hypoglykemie, těhotné a kojící ženy, dospívající, křehcí senioři, lidé s nízkou hmotností a osoby s poruchou příjmu potravy.
Opatrnost je nutná také u nemocí ledvin, jater, srdce, při onkologické léčbě, po operacích a při opakovaných mdlobách nebo slabostech. Půst mění časování jídla, a tím může měnit účinek léků, tlak, glykemii i regeneraci. Intermittent fasting není povinnost. Pokud pro konkrétního člověka znamená riziko, existují jiné cesty: pravidelnější jídlo, méně večerního mlsání, více bílkovin, lepší spánek a postupné hubnutí.