Je třeba si nejprve uvědomit, že je rozdíl mezi plánovaným zákrokem a neočekávanou operací. Pokud je operace plánovaná, vždy se lékaři snaží, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, že by měl být samozřejmě zdravý. Pokud by se tedy pacient před plánovanou operací nachladil, obvykle se operace ruší, protože i obyčejné nachlazení může způsobit po anestezii značné komplikace. Samozřejmě pokud se jedná o neočekávanou operaci (například po autonehodě), tak se žádné nachlazení neřeší.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: www.mdcalc.com/calc/…
U řady zákroků dávají lékaři přednost lokální anestezii před celkovou, ale i tento způsob znecitlivění má své nevýhody. Mezi rizika lokální anestezie patří možnost poranění nervu, obrna nervů, poranění cévky, anemické zóny, poinjekční nekrózy, poranění svalu, zanesení infekce do místa vpichu, otok, poruchy zraku, zalomení jehly. V podstatě většina rizik spočívá ve špatné aplikaci anestetik, ve špatně zvoleném místě vpichu.
V naší poradně s názvem BEZ NARKOZY, ODTRANĚNI ŽLUČNIKOVEHO KÁMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
DOBRÝ DEN,BOJIM SE USPANÍ A TRAPI MĚ ŽLUČNIKOVÉ KÁMENY..JE PROSIM SPUSOB JAK SE VYHNOUT NARKOZY A ZBÁVYT SE TĚCH KÁMENU? PROSIM ,POKUŤ JE ŠANCE, ŽE LZÉ ODSTRANĚNÍ KÁMENU BEZ NÁRKOZÍ..TAK JAKY? A NEBO PROSIM O RÁDU...MOC DĚKUJI PANÍ MARIE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny lze léčit bez operace, ale pouze pokud splňují určitá kritéria.
1. Rozpouštění kamenů léky
Látky, jako je ursodiol nebo chenodiol, u kterých bylo prokázáno, že rozpouštějí cholesterolové žlučníkové kameny, jsou dostupné v perorálních pilulkách. Tyto léky působí ředěním žluči, což umožňuje rozpouštění žlučníkových kamenů, ale pouze těch, které jsou z cholesterolu. Léky jsou dobře snášeny, ale léčba trvá roky a po jejím skončení se kameny mohou vytvořit znovu.
2. Rozbití kamenů rázovou vlnou
Zákrok se jmenuje mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ECSWL). Ačkoli se nejčastěji používá k léčbě ledvinových kamenů, lze jej použít i na žlučníkové kameny. Cílem léčby je rozbít nebo fragmentovat žlučníkové kameny vysíláním rázových vln přes měkkou tkáň těla. Tato metoda je účinná pouze u solitárních žlučníkových kamenů, které mají průměr menší než 2 centimetry. Někdy se nepodaří vyloučit ze žlučníku rozbité kameny a musí se pak provést operace.
3. Rozpuštění kamenů pomocí injekce MTBE
Tato možnost nechirurgické léčby zahrnuje vstřikování rozpouštědla známého jako methyl terciární butyl ether (MTBE) do žlučníku, aby se rozpustily žlučníkové kameny. MTBE rychle rozpouští žlučníkové kameny – mohou se však vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako je silná pálivá bolest.
4. Vytáhnutí kamenů pomocí endoskopické drenáže.
Endoskopická transpapilární léčba zahrnuje přístup k žlučovému kanálku pomocí kamery přes ústa a dolů do krku až do tenkého střeva. Poté se přes hadičku zavede drát do žlučníku. Je stočený, aby napodobil trajektorii žluči ven z tenkého střeva, což je stejný proces jako u zdravého žlučníku.
O tom, který z uvedených postupů bude pro vás nejlepší, se poraďte se svým lékařem. Vyberte si lékaře v renomované nemocnici ve velkém městě v Praze nebo Brně. Umíte-li cizí jazyky, můžete zkusit léčbu i v Německu nebo Rakousku.
Lékaři připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to ovšem v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou bývá pacientova diagnóza.
V diskuzi VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Dobrý den,
moje maminka(69 let) je 5 den po operaci nádoru,který mněla ve střevě. Co se probudila z narkózy je zmatená,neví kde je, mluví nesmysly.Před operací ji museli dávat transuze, protože mněla těžkou anémii.Mám strach, že se se to nezlepší. Před operací byla při smyslech, normálně komunikovala.
Děkuji za odpověď
Ilona
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Dobry den pani Ilono,
chtel jsem se zeptat, jak se dari mamince.
Mam totiz uplne stejne starosti o tatu po operaci nadoru na plicich. Po operaci to neni on....stejne priznaky jako vase maminka.
Dekuji za odpoved.
Po probuzení z narkózy se neděje nic závažného. V některých případech může být pacient bezprostředně po celkové anestezii mírně zmatený, cítit nevolnost nebo zvracet. Po spinální anestezii častěji bolí hlava, může se objevit přechodná porucha močení a někdy je třeba jednorázově zavést cévku. Riziko nějakých zdravotních komplikací je u anestezie vždy, ale při spolupráci s dobrým lékařem ho lze minimalizovat.
Škodlivost anestezie vychází z toho, že anestetika obsahují toxické látky. Na začátku si je třeba uvědomit, že narkóza již není tak „nebezpečná“ jako tomu bylo dříve, ale i dnes se mohou objevit její vedlejší účinky. Častými vedlejšími účinky jsou pocity nevolnosti, zvracení, pocit škrábání v krku po intubaci u celkové narkózy, pooperační bolest svalů i bolest hlavy, pocit celkové slabosti. Vzácně může při uvolňování dýchacích cest dojít k vylomení zubu (obvykle se ale jedná o zub, který se viklal). Anestetika mohou také způsobit poruchy učení, poškození mozku, infarkt. Mezi nejzávažnější komplikace patří stažení hlasivek (= laryngospasmus), stažení průdušek (= bronchospasmus), vdechnutí obsahu žaludku do plic, které vede k zánětu plic (= aspirace), vysoký nebo nízký krevní tlak, porucha srdečního rytmu (= arytmie), srdeční infarkt, šok, alergické reakce na podávané látky. Po probrání z celkové anestezie může také například hrozit některá z poruch chování. To nastává častěji u dětí a starých lidí než u dospělých. Problémy mohou nastat i s pamětí. Určité škodlivosti celkové anestezie jsou si vědomi i lékaři, a proto ji obvykle volí v případech, kdy lokální anestezie nepostačuje. Neznamená to ale, že je celková anestezie nebezpečnější než ta lokální. Každá má své výhody a nevýhody. Nebezpečnou komplikací obou typů anestezií je atypická reakce na podané léky. Dlouhotrvající celková anestezie může způsobit i snížení obranyschopnosti organismu, to samé může vyvolat ale i anestezie, která je v krátké době znovu opakovaná.
V naší poradně s názvem NEINFORMOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bláža.
Jsem partnerkou muže po odstranění prostaty a po ozařovní. Erekce není schopen , i když se snažím . Nejhorší je , že ho zbavili libida a nemá zájem o mne a o nic co nás dříve dělalo šťastnými. Bohužel ani jeho pot , který mi dříve voněl je jiný - chybí mu testosteron .
Lékaři vše říkají před operací a ozářením jen v náznacích a neřeknou pravdu. Biologická léčba z něho udělá eunucha a nebude mít zájem o ženu vůbec. Je to těžké a náročné na psychiku , on je postižen a dopadá to na náš vztah. Myslela jsem , že to překonám s nadhledem (nejsem už nejmladší - 50roků) ale je to těžké. Orální sex mi dříve vyhovoval, ale dnes mne přítomnost partnera nevzrušuje a to je největší problém. Má silnou inkontinenci i po roce od operace , a pokud se přede mnou svlékne , tak penis nemá - je vtažen do těla .
Pokud jsem se lékařů na internetu ptala , tak slyším odpověď - buďte ráda , že má šanci přežít.
A hlavně nebuďte sobec . Ale já jsem už rok bez kontaktu s mužem . Nejsem za něho vdaná , ale nevím si s tím rady. Nejsem manželka , milenka ale ošetřovatelka. Nechci mu ublížit, ale mám nějaké tělesné potřeby a nejsou uspokojeny . Pak mám ze sebe strach , že pokud někoho potkám , tak odejdu. Nevím si s tím rady . Poraďte. Onanie mi nevyhovuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Svízelná situace, která bude vyžadovat neobvyklé kroky. Nejlepší řešení pro udržení soužití bude milenec. Když přijmete tuto variantu kladně ve svém svědomí, co se morálky týče, tak by to mohlo uspokojit současné tělesné strádání. Pochopitelně vás nemine okamžik rozhodnutí - zda zůstat se svým současným partnerem, tak se na to rozhodnutí připravujte a racionálně přemýšlejte nad všemi důsledky. V padesáti letech je stále ještě čas začít nový život. Poslouchejte hlas svého srdce.
Jak již bylo popsáno, starší lidé mohou trpět ztrátou paměti nebo mohou být zmatení. Jde obvykle o přechodný stav. Jen občas ztráta paměti může trvat déle, a to několik dní nebo týdnů.
Operace mohou představovat riziko pro každého člověka, ale u malých dětí a starších lidí je riziko o něco větší. Hrozí u nich nejen obtíže během operace, ale i po operaci, také je u nich vyšší riziko morbidity a mortality. Problematické také je, že u starších lidí trvá rehabilitace a následné léčení déle a velmi často dochází také k tomu, že se nikdy zcela nezotaví. Po řadě operací se navíc ani nedostanou na tu úroveň soběstačnosti a samostatnosti, kterou měli před operací. U plánované operace starších lidí je také nezbytně nutná dobrá příprava na zákrok, samozřejmě se na komplikace nedá zcela připravit, ale je nutné, aby lékaři byli zcela informováni o všech obtížích, kterými pacient trpí. Je třeba si uvědomit, že vyšší věk má vliv na mozek, imunitu, dýchací ústrojí, oběhové ústrojí a na další orgány, které mohou být během operace nějak poškozené. Při přípravě na operaci a při samotném zákroku hraje tedy věk pacienta velkou roli. Ovlivňuje nejen anamnézu pacienta, ale i volbu anestezie, způsob dávkování anestetik. Po operaci je u starých lidí důležité, aby se byli schopni vyrovnat s pooperačním stresem i s možným nepříznivým výsledkem operace, případně dlouhodobou nutností hospitalizace a dalších možných negativních důsledků operace. Operace ve vyšším věku jsou tedy rizikové, ale vždy je důležité věřit lékařům, že vědí, co dělají.
V naší poradně s názvem HYPERTENZE NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana .
Dobrý den,
měla bych jít na operaci menisku a také na odstranění štítné žlázy. Léčím se na vysoký krevní tlak a užívám Thyrozol. Je mi 50 let. Vzhledem k těmto nemocem - jsou nějaká rizika při použití narkozy? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Narkózy se nemusíte bát, ani když máte vysoký tlak a špatnou štítnou žlázu. Jde o hluboký spánek, při kterém jsou vaše životní funkce ovládány vyspělými přístroji a na vše neustále dohlíží anesteziolog. Takže se nebojte, že by vám to nějak ublížilo.
Po celkové anestezii se mohou objevit problémy, jako je nutkavý pocit na zvracení, celková nevolnost a slabost nebo zmatenost. Může se objevit i bolest v krku, zvláště v případě, kdy došlo k intubaci. Všechny tyto příznaky jsou však individuální a lékaři se na zotavovacím pokoji snaží předejít těmto nepříjemnostem podáním správných léků, takže není třeba se děsit dopředu.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK ZTRÁTA ROVNOVÁHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Adámek.
Dobrý den
Před 6 měsící jsem prodělal TEP kolena pod celkovou narkozou. Od té doby mám neustále potíže s rovnováhou.Děkuji za informaci jak lze tento problém řešit.Adámek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Porucha udržení rovnováhy po celkové anestezii je nežádoucí účinek, který se vzácně objevuje u lidí s klinicky kompenzovaným základním onemocněním. Nyní je třeba, abyste si promluvil s lékařem neurologem a společně jste zjistili možnosti návratu správné funkce udržení rovnováhy.
Anestezie může být více riziková pro lidi trpící astmatem, protože jejich intubace a následné vdechování směsi plynů jim může jejich onemocnění náhle zhoršit. Takovýmto lidem se doporučuje se na plánovanou operaci připravit. Rozhodně je vhodné se nejprve poradit s lékařem a společně naplánovat zákrok na dobu, kdy je astmatický záchvat nejméně pravděpodobný (například ve kterém ročním období), protože pacient má alespoň částečně svou nemoc pod kontrolou. To znamená, že to nesmí být v době, kdy se u něj projevují různé příznaky astmatu jako kašel, dušnost a nevyrovnané hodnoty vrcholové výdechové rychlosti. Důležité je také lékaři oznámit veškeré alergie, kterými pacient trpí, aby se zamezilo záchvatu při zákroku. Pokud by bylo riziko u pacienta příliš vysoké, může se lékař rozhodnout k jinému typu anestezie, pokud to tedy zákrok umožňuje. Před operací je také důležité zintenzivnit léčbu astmatu.
Zároveň pacienta s astmatem čeká zhruba 14 dní před operací vyšetření u specialisty, který mu provede bronchodilatační test, pokud by byl pozitivní, je třeba pacientovi před operací předepsat inhalační steroidy.
Jestliže je pacientu trpícímu astatem operována dutina břišní, může navíc dojít také ke zhoršené plicní funkci, což může pacientovo astma ovlivňovat i několik měsíců po zákroku. Pokud by takovýto pacient měl být z nějakého důvodu operován okamžitě bez předcházející přípravy a správného naplánování operace, tak se mu obvykle před operací podávají kortikoidy a zahájí se intenzivní inhalační léčba.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA HYBNOSTI PRSTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Novotny.
Přestal jsem ovládat prsteník a malik pravé ruky. Stalo se mi to druhý den po probuzení z narkozy. Neurologické vyšetření neukázalo žádny duvod tohoto stavu. Jsem bezradný.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Tyto problémy souvisí s dlouhodobým ležením. Po lékařském výkonu jste určitě takto dlouho ležel a tím došlo k uskřinutí nervu, ovládající oblast těchto dvou prstů. Protahování a cvičení s pomocí fyzioterapeuta určitě pomůže a vrátí vše zpět do původního stavu.
Anestetikum může způsobit závratě, slabost, horečku nebo dezorientaci po několik dní. Stav po anestezii může mít za následek nepociťování bolesti na postiženém místě. Zejména u starších pacientů zvyšuje celková anestezie riziko poklesu mentálních funkcí, včetně obtížné koncentrace a ztráty paměti. Tento stav, známý jako pooperační kognitivní dysfunkce, postihuje až 40 % pacientů ve věku nad 65 let po dobu jednoho až tří měsíců, někteří jej zažívají dokonce po dobu šesti nebo více měsíců.
Škodlivost narkozy je díky vědeckému pokroku snížena na minimum. Tudíž jsou vedlejší účinky a problémy po narkóze i u starších lidí minimální. Mezi relativně časté, ale ne závažné nežádoucí účinky anestezie patří u starších lidí nevolnost, únava, pocit škrábání v krku, bolesti hlavy či svalů. Starší pacienti se také často mylně domnívají, že brnění, snížená citlivost v končetinách či omezení pohybu jsou následkem celkové anestezie, ty však bývají mnohem častěji důsledkem polohy při operaci.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do krku skrz hltan umožňující dýchání během operace. Po této anestezii působí obvykle pacient nějakou dobu zmateně a unaveně. Velká část pacientů po probrání z anestezie také dlouho spí a vůbec si třeba pak nepamatují, že je někdo navštívil, nebo že na ně mluvil. Po celkové anestezii bývá pro pacienty často nepříjemný pocit žízně, který ale nemohou nijak potlačit, protože stejně jako před operací, tak i po ní nesmí pacient nějakou dobu jíst a pít. Pokud by ale žízeň byla nesnesitelná, je vhodné se zeptat zdravotnického personálu nemocnice, jestli si pacient může alespoň namočit rty, to ho sice pocitu žízně nezbaví, ale učiní čekání na vodu snesitelnější. Pacient se ale nemusí bát dehydratace, voda je mu po operaci podávána spolu s jinými látkami kapačkou.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
V dnešní době jsou lékaři schopni připravit každému pacientovi a hlavně seniorům anestezii přímo na tělo podle diagnózy, věku a případných zdravotních rizik. I laik dnes ví, že anestezie může být celková nebo lokální. Ta se používá při drobných zákrocích. Jiná forma se volí při velkých rekonstrukčních operacích a jiná například při převazech nebo drobných výkonech. Čím lehčí výkon, tím slabší anestezie. V konkrétních případech se používá buď mělká analgosedace, nebo anestezie intravenózní, či inhalační. Pokud jde o bolestivý nebo náročný výkon, kdy se třeba otevírají tělní dutiny, použije se takzvaná doplňovaná anestezie. To znamená použití inhalačního anestetika doplněného například opiátovým analgetikem či svalovým relaxanciem. Taková anestezie je samozřejmě náročnější pro pacienta, ale také pro anesteziologa, který musí zajistit maximální zabezpečení. Ke smrti v narkóze nedochází vlivem anestezie, ale onemocněním pacienta, to platí i o bezvědomí.
