Se zalehlým uchem se často setkávají lidé například při potápění, je možné ho mít ale i z letadla, v obou případech dochází ke změně tlaku. Vždy je důležité se snažit tento problém vyřešit, aby si člověk nezpůsobil ušní barotrauma, které v případě neřešení může vést až k úplné hluchotě. Potápěči, letci i parašutisti se učí několik technik zvládání zalehlého ucha, aby se tomuto barotraumatu vyvarovali. Patří sem například Valsalvův manévr, Edmonds manévr, Toynbee malvo, Frenzelův manévr a další.
Valsalva manévr
Při tomto manévru je třeba si ucpat nos a zároveň do něj fouknout, tak vznikne přetlak, který vtlačí vzduch do Eustachovy trubice. Tento manévr ale nemusí vždy fungovat, protože při něm nejsou aktivovány svaly. Rizikem při tomto manévru je i to, že při fouknutí do nosu si člověk může nedopatřením prasknout vnitřní kanálky, pokud je fouknutí příliš velké, anebo trvá dlouho (déle než pět vteřin). Prasknutí totiž způsobuje to, že se zvedl nejen tlak vzduchu v uchu, ale i tlak tekutiny ve středním uchu. Tento manévr je dobré dělat nejlépe preventivně předtím, než dojde ke zvýšení tlaku. V případě že už k tomu došlo, je lepší zvolit metodu, která tlak v uchu nemění tak náhle, ale spíše plynule a přirozeně hladinu tlaku v uchu vyrovnává.
Edmonds manévr
Část tohoto manévru je stejná jako u Valsavova. Jde o to, že člověk má zatlačit čelist dolů a dopředu, protože toto stažení čelisti otevře Eustachovu trubici a následné fouknutí do nosu upraví tlak ve středním uchu.
Tubal opening
Při tomto manévru si člověk musí zívnout, protože zatlačení čelisti dopředu a dolů způsobí napjetí svalů krku, které pak vytáhnout polštářky z Eustachovy trubice. Tuto metodu je ale nutné si pořádně natrénovat.
Toynbee manévr
Při tomto manévru jde o to, aby si člověk ucpal nos a zároveň polykal, protože polykání Eustachovu trubici otevře a jazyk při polykání natlačí vzduch proti ucpanému nosu do této trubice.
Frenzelův manévr
I u tohoto manévru je důležité si ucpat nos, místo polykání ale člověk vyslovuje hlásku „K“, což působí stejně jako polykání.
Otovent manévr
V dnešní době jsou na trhu k dispozici i speciální Otovent balónky, které slouží k vyrovnání tlaku ve středním uchu a snížení právě zalehnutí ucha. Speciální trubice u tohoto balonku se zavede do nosu a člověk sám balónek profoukává, a tak snižuje tlak ve středním uchu.
Ve svém příspěvku BRANDT DAROFFOVY CVIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem po Epleyhomanévru.Tyto cviky začínat na te straně,kde začaly závratě???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Ano, cvičí se na tu stranu, kde je problém (v mém případě vpravo). U mě problémy pominuly již po prvním cvičení. Obrovská úleva.
Nejdříve se ve mně vše vzpouzelo, protože se vlastně položíte do polohy, která je nejvíc nepříjemná, které se snažíte vyhnout. Takže hlavu natočit 45 st. doprava (když je problém vpravo) a rychle si lehnout na záda. Během 2 - 5 vteřin dojde k masivní závrati, točí se vše kolem. Měla jsem strach, že budu zvracet nebo omdlím. Pomohlo mi soustředit mysl na to, že to přejde, že musím klidně a pravidelně dýchat, nezavírat oči a snažit se je i při těch "otáčkách" fixovat na jeden předmět. Oči nezavírat - je to mnohem horší. Taky ruce mírně tlačené k podložce do určité míry pomáhají uvědomovat si, že ležím, že se opravdu netočím. Nejhorší točení trvalo tak 30 vteřin, pak se zpomalovalo, až do úplného zastavení. Pak hlavu stále v leže rychle otočit doleva. Opět závrať, ale už ne tak hrozná a kratší. I po zastavení ležet ještě 1 minutu. Pak se překulit na levý bok a hlavu položit, aby se nos dotýkal podložky. ležet minutu a posadit se. Opět chvíli sedět.
Nakonec mi pocity po cvičení připadaly horší než cvičení. Bylo mi "slabo", nejisto, žaludek na vodě, jako po omdlení.
Závrať nebolí, ale je hrozně nepříjemná.
Uši v letadle zaléhají, případně začnou bolet vlivem rychlé změny tlaku. Podobně se uši chovají například při potápění. Normálně se tlaky vyrovnají samy. Ovšem v případě, že máte například rýmu nebo od přírody úzkou Eustachovu trubici, může dojít k problému, ten ucítíte, jakmile letadlo výrazněji klesne nebo stoupne. Pomoci vám může takzvaný Valsalvův manévr: nadechnete se, ucpete si nos a pak jím jakoby fouknete, až vám zalehnou a po polknutí odlehnou uši.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Gigelová.
Dobrý den.
chtěla bych sr zeptat, na šumění a hučení v uchu. Nejvíce mě obtěžuje v noci, v klidovém režimu.
Co s tím.
Děkuji předem za každou radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Šumění a hučení v uchu může být vedlejším nežádoucím účinkem některých léků. Poraďte se se svým praktickým lékařem o všech lécích, které užíváte. Až s ním budete mluvit, tak ho také poproste o rentgen hlavy, aby bylo vidět, jak to vypadá v uších a jejich okolí. Léčba, která by úspěšně vyřešila hučení a šumění, záleží na příčině. Pokud bude příčina odstraněna, tak se vše může vrátit do původního stavu. Mnohdy ale hučení a šumění v uších nemá žádnou příčinu a na takové stavy bohužel není žádná léčba. Podpůrně lze použít léčivé přípravky s obsahem Ginkgo Biloba, zinek a vitamíny řady B v přípravku B-komplex, které mohou zmírnit tyto nepříjemné příznaky. Pokud vás to budí ve spánku, tak je možné použít stroj produkující bílý šum. Jde o zařízení, které produkuje zvuky podobné dešti nebo vlnám oceánu. Tady je vidět, kolik stroj na bílý šum stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/hledej…
Také ventilátory, zvlhčovače, odvlhčovače, klimatizace a čističky vzduchu umístěné v ložnici mohou pomoci snížit hučení v uších v noci. Jde o jednoduchý maskovací manévr, kdy se jeden sluchový vjem přebije jiným, ale funguje to. Na podporu spánku můžete použít melatonin.
Příchod ječného zrna je obyčejně ohlašován nejprve bolestí celého víčka. Posléze dochází ke koncentraci bolesti a zčervenání jednoho místa (obyčejně kolem 3. dne). Vzniká zarudlá boule vyplněná hnisem. Tato boule – měkký uzlíček – může někdy zaniknout v celkovém otoku oka. Pro potvrzení přítomnosti ječného zrna může lékař provést manévr přetočení víčka vnitřkem ven. Na vnitřní straně víčka je patrné žluté hnisající zrno. Vlivem změn hustoty produktů očních žláz, přítomností hnisu v ječném zrnu a zvýšeným tlakem víčka na oko může někdy dojít k zastřenému vidění.
Během života prochází lidské tělo různými etapami. Víte, co se děje v organizmu když je nám 20, 30 a nebo 70 let? A proč někdo ve čtyřiceti vypadá o dvacet let starší a naopak, někomu byste v padesáti hádali o deset let méně? Jinými slovy – všichni stárneme rozdílným způsobem, ale za mnohé si můžeme i sami. Někteří vědci se domnívají, že organizmus je jen živá schránka pro přenos a odevzdání genetické informace našim potomkům a naše pocity a touhy jsou jen vedlejším „neužitečným“ produktem. Což znamená, že pro naši planetu je důležité jen zachování života. Není právě tohle důvod, abychom si život opravdu užili?
Zdravotní stav: Je to období, kdy opravdu musíme být na sebe opatrní, neznamená to však, že je člověk ještě ´odepsaný´. Potíže dělá obvykle pohybový aparát a dochází ke zlomeninám hlavně vlivem osteoporózy. Snižuje se plicní kapacita, a proto je pohyb i v tomto věku velmi důležitý. Pokud se neřídíme heslem ´střídmost ve stravě´, pak se obvykle zakulacujeme, pohyb je stále více problematicky a bolestivý. Ubývá svalová hmota , později se také objevuje nechutenství, dále poruchy prokrvení některých orgánů – ateroskleróza cév a následně i problémy s mozkovými funkcemi (Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, demence atd.). Snižuje se také schopnost žít sexuálně. Poměrně výrazným a častým problémem jsou poruchy spánku a snížená tvorba hormonu melatoninu.
Epleyův manévr: Počáteční poloha je v sedu na lehátku s dolními končetinami do pravého úhlu. Nejprve se rychle pacient položí na záda s hlavou ukloněnou na postiženou stranu v úhlu 45 stupňů. V této poloze se mu hlava drží 30–60 vteřin a sleduje se pohyb očí. Po 2–5 sekundách se objeví závrať, která trvá asi 10 sekund.
Dix-Hallpikův manévr: Pacientovi se otočí hlava na druhou stranu a drží se asi 30–60 sekund. Poté se točí pacient na levý bok o dalších 90 stupňů, nosem dolů. V této pozici setrvá asi 1 minutu. Na závěr se pacient posadí a zůstane v klidu – hlava je v přirozené poloze. Po tomto manévru se pacient ponechá asi 10 minut v klidu v sedu nebo polosedu. Při návratu domů by neměl řídit. Následující 2 noci by měl spát s hlavou v úhlu 45 stupňů. Během dne musí vyloučit záklony a předklony hlavy, prudké pohyby hlavou, prudké brždění či akceleraci v autě. Vhodné je vyloučit návštěvu u zubaře, holiče, koupat se ve sprše, necvičit krční, ale ani bederní páteř, nekapat oční kapky vleže na zádech. Po dobu jednoho týdne spát se dvěma polštáři, nelehat na postiženou stranu. Vyloučit prudké pohyby hlavou dopředu a dozadu. Snažit se držet hlavu celý den ve vertikální poloze.
Brandt-Daroffovy cviky: Doporučují se cvičit až po 2 dnech. Po týdnu zkusit polohu, která dříve vyvolávala závratě a informovat lékaře. Toto cvičení má až 95 % účinnost. Jeden cyklus trvá 2 minuty, což je 4 x 30 vteřin. Cvičí se 5x za sebou (10 minut) 3x denně (ráno, v poledne a večer) po dobu 2 týdnů a 2x denně po dobu 3 týdnů. V poloze vleže na boku je důležité, aby hlava směřovala pod úhlem 45 stupňů vzhůru. Tuto metodu pacienta naučí specializovaný zdravotník.
Zdravotní stav: Člověk je na vrcholu svých sil, plodnosti a zdravotně bývá většinou bez obtíží. Pokud je však organizmus oslabený stresem, má sklony k zánětlivým onemocněním. Mládí je v plné síle a po fyzické stránce je člověk zralý, ale nemá ještě dostatek zkušeností.
Obecně je to v mnohém průlomové období - jsme mladí, krásní, nespoutaní, plní ideálů. V tomto období se rozevřené nůžky zralosti začínají postupně opět svírat. Přesto se obě pohlaví i v pětadvaceti letech ještě dost odlišují. U mladých žen, zvláště u těch, které rezignovaly na nějakou profesní ´kariéru´, již z dáli zaznívá touha po rodině. Ty prozíravé vědí, že mají už jen pár let na to, aby si bez větších problémů našly perspektivního partnera. Ty druhé nacházejí uplatnění v práci a realizují se. Mladý muž stejného věku je ve fázi, kdy si může plnými hrstmi užívat prvních plodů dospělosti – od poněkud nevázaného společenského života, až po milostná dobrodružství.
Žlučníková kolika je nejčastěji potvrzena ultrazvukem břicha. Dalšími používanými zobrazovacími technikami jsou ERCP a MRCP. U nemocných se žlučníkovou kolikou je častým nálezem tak zvané Murphyho znamení. Komplikace způsobené žlučovými kameny mohou být zjištěny také krevními testy.
ERCP
Endoskopická Retrográdní CholangioPankreatikografie je technika, která kombinuje použití endoskopie a skiaskopie k diagnostice a léčbě problémů žlučových duktálních systémů. Provádějí ji především vysoce kvalifikovaní a speciálně vyškolení gastroenterologové. Prostřednictvím endoskopu může lékař vidět vnitřek žaludku a dvanáctníku a vstříknout kontrastní látku do kanálků ve žlučníku, aby je bylo možné vidět na rentgenových snímcích.
MRCP
Magnetická Rezonanční CholangioPankreatikografie je lékařská zobrazovací technika. Využívá zobrazování magnetickou rezonancí k neinvazivnímu zobrazení žlučových a pankreatických vývodů. Tento postup lze použít k určení, zda jsou žlučové kameny usazeny v některém z kanálků obklopujících žlučník.
Murphyho znamení
Murphyho znamení (také nazývané Sweeneyho znamení) je manévr během fyzického vyšetření břicha. Je užitečný pro rozpoznání důvodu bolesti v pravém horním kvadrantu. Typicky je pozitivní u cholecystitidy - zánět žlučníku, ale negativní u choledocholitiázy žlučové kameny.
Klasicky se Murphyho znamení testuje při vyšetření břicha v poloze na zádech. Provádí se tak, že pacienta požádáme, aby vydechl, a poté jemně položíme ruku pod žeberní okraj na jeho pravé straně na střední klavikulární linii (přibližné umístění žlučníku). Pacienta poté instruujeme, aby se nadechl. Normálně je během nádechu břišní obsah stlačen dolů, když se bránice pohybuje dolů (a plíce se roztahují). Pokud pacient přeruší nádech z důvodu bolesti žlučníku, který se při nádechu právě dostal pod prsty vyšetřujícího a trhne sebou s lapáním po dechu, test je považován za pozitivní. Aby byl test považován za pozitivní, musí se ověřit na levé straně, kde nesmí stejný manévr vyvolat žádnou bolest.
Jednou možností při náhlé dušnosti je úder mezi lopatky, takzvaný Gordonův manévr, který může být doplněn předklonem dotyčného nebo jeho přehnutím přes koleno zachránce hlavou dolů. Většinou se tak cizí těleso uvolní. Malé děti můžeme chytit za nohy a obrátit hlavou dolů s opakovanými údery do zad. Kojence si položíme na předloktí horní končetiny, opět hlava směřuje dolů k zemi a doplníme polohu údery do zad.
Jiným řešením je Heimlichův manévr, kdy stojíme za postiženým a svými spojenými pažemi mu prudce a opakovaně zatlačíme na nadbřišek směrem k hrudníku, čímž se snažíme vypudit vzduch z plic a proudem vzduchu tak vypudit cizí těleso z dýchacích cest. Heimlichův manévr se neprovádí u dětí do tří let a u těhotných žen. Jinak jak Heimlichův, tak Gordonův manévr můžeme opakovat a střídat, dokud nedojde k odstranění tělesa, popřípadě při neúspěchu k bezvědomí. Pokud nastane druhá situace, pak se budeme snažit umělými vdechy překážku posunout v dýchacích cestách dál, aby z průdušnice byla protlačena do jedné hlavní průdušky, druhá tak zůstane volná, čímž bude zajišťovat ventilaci alespoň jedna plíce do doby definitivního odstranění cizího tělesa v nemocnici odborným zákrokem.
Při psychogenní dušnosti odstraníme pokles hladiny oxidu uhličitého v krvi tím, že necháme dotyčného dýchat do igelitového sáčku, aby se zvýšilo vdechování oxidu uhličitého, čímž odezní křeče.
Pokud je dušnost způsobena otokem dýchacích cest (zánět hrtanu, záklopky hrtanové nebo otok při alergické reakci), dotyčného musíme uklidnit a co nejrychleji zavolat odbornou pomoc (tel. 155). Je nutné si uvědomit, že dušnost, ať je již jakéhokoli charakteru, je vždy dramatickou událostí, která vyžaduje urychlené řešení, protože postiženého velmi rychle vyčerpává.
Při dechové nedostatečnosti je potřeba postiženého uklidnit, posadit a nejlépe otevřít okno, aby měl pocit svobodného nádechu. Pokud se dušnost do pár minut nezlepší, volejte ZZS. Můžete podat léky na rozšíření bronchů (plic), pokud dotyčný trpí alergií nebo onemocněním plic. Dušnost velice vysiluje postiženého, je proto potřeba postupovat rychle a snažit se jej uklidnit. Pokud se jedná o dušnost způsobenou psychickou zátěží, musí postižený dýchat do igelitového pytlíku.
Nebojte se poskytnout první pomoc, než se pokusíte o záchranu života, nadechněte se a snažte se myslet na základní věci, nevymýšlejte složitosti, které vás kdysi učili ve škole. V jednoduchosti je krása, a to platí i v první pomoci. Jestliže si nebudete vědět rady, při volání ZZS vám dispečeři vše srozumitelně povědí, nemusíte nic vědět, stačí jen vytočit tel. 155 a naslouchat.
Dušná osoba velmi často sama od sebe zaujímá úlevovou polohu vsedě na židli s horními končetinami opřenými o široké bázi o stůl. Jedná se o takzvanou ortopnoickou polohu, při které může postižený lépe zapojit pomocné dýchací svaly, a proto se mu v této pozici lépe dýchá.
Pacientovi s astmatickým záchvatem podáme jeho léky, pokud je u sebe má. V případě akutní dušnosti urychleně voláme lékařskou pomoc.
Pamatujte, že není ani tak důležité žít 100 let, ale důležité je prožít život plnohodnotně a dožít se vysokého věku při dobrém zdraví. Proces stárnutí je přirozenou součástí života a tak to zkrátka musíme brát. Vždyť konec konců, stárneme už od narození. Na poslední otázku, do jaké míry je rozruch kolem "biologických hodin" u žen i u mužů jen hysterie a kdy se začít obávat jsme se zeptali obou odborníků zároveň. „Nemyslím si, že je to jen hysterie.“ Vyjadřuje svůj názor psycholog dr. Šmolka.„Podstatné ale je, aby se nám podařilo ty hodiny správně nastavit. Aby se ani příliš nepředcházely, ale ani příliš nezpožďovaly.“ Názor urologa je v podstatě stejný, jen je vyjádřený jinými slovy. „Biologické hodiny se určitou měrou skutečně podílejí na funkčnosti organizmu. Tedy stárnutí mužů v důsledku rozvoje hormonálních změn, které stárnoucí organizmus postihují.“
Připravily: Mgr. Jana Fábryová a Zuzana Alexa Hájková, redakce
Velký dík patří odborníkům, kteří poskytli pro realizaci tohoto článku cenné rady:
PhDr. Petr Šmolka
• psycholog
• Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Praze
• autor mnoha odborných článků a knih
MUDr. Karel Franěk
• urolog
• vedoucí lékař uro-onkologické ambulance Oblastní nemocnice v Příbrami
Zdravotní stav: Zvyšuje se riziko onemocnění ohrožující pohybový aparát. Za zmínku stojí především osteoporóza, která ohrožuje především ženy, ale nevyhýbá se ani mužům, dále osteoartróza, diabetes kardiovaskulární a degenerativní onemocnění, projevují se také problémy s chrupem a dásněmi. Pokračuje úbytek hormonů a tělesné změny.
Životní styl, jakým jsme doposud žili, má výrazný vliv na toto období. Především u nás přetrvává trend, že šedesátiletý člověk je již starý a jediné co mu zbývá, je odpočinek. Naproti tomu se u našich zahraničních sousedů lidé v podobném věku věnují aktivnímu odpočinku, cestují, užívají si života a mnozí jsou stále pracovně aktivní. O sexuálním soužití ani nemluvíme. To, co je u nás stále tabu, je v západních zemích zcela normální záležitost. Domněnka, že sex končí v padesáti letech, je opravdu velký nesmysl, což potvrzuje i doktor Franěk: „Mám také pacienty mezi 60-80 lety, kteří jeví zájem o léky na erektilní dysfunkci a chtějí tento problém řešit. Starší generace mužů trpí obvykle větším studem, řada z nich má problém s mladší milenkou nebo druhou partnerkou, která je mladší a muži zde sexuálně selhávají. Pokud nemají vážně nemocné srdce nebo nejsou čerstvě po mrtvici či infarktu, můžeme jim obvykle medikamentosní léčbou pomoci“.
Zdravotní stav: Člověk roste nejvíce v prvních týdnech či měsících života. Za pouhých 9 měsíců v těle matky vyroste plod z miniaturních rozměrů do délky zhruba 40 cm. Dalších 20 let roste lidský organizmus až do dospělosti, vyvíjí se, formují se jeho charakteristické črty a dospívá i psychicky. V dětském věku nabírá zkušenosti, kopíruje chování v rodině, u kamarádů a vytváří si sociální chování. Malé děti jsou si poměrně rovné a liší se hlavně anatomicky, nejsou mezi nimi však rozdíly v síle, výšce nebo výrazně ve vzhledu. Tyto odlišnosti se začínají prohlubovat až později, v období dospívání – nejen rozdíly fyziologické, ale také psychologické.
V období adolescence dospívají reprodukční orgány a dochází k prvním poznáním opačného pohlaví. Je to období získávání prvních skutečných životních zkušeností. Ve čtrnácti je již z dívky mladá slečna, má jednu nebo dvě dobré kamarádky, výrazně se jí „zapalují“ lýtka a v roli jakési Lolitky může být zajímavá i pro zralejšího muže. Kluk je v tom věku stále ještě především klukem. Má svá odřená kolena a svou partu. Za emoce se spíše stydí, jejich projevy nahrazuje často hlučnou obhroublostí a „svalnatými řečmi“. Rozdíl mezi pohlavími přetrvává i několik pozdějších let. Osmnáctiletá slečna je již biologicky zralou ženou, ale stejně starý dospívající chlapec si stále ještě spíše vymačkává „beďary“.
Ochlazování není příjemné. Nikomu. Ale můžete si pomoci. Můžete si pomoci autosugescí a to takto: při pobytu v sauně, až se začnete řádně potit, tak začněte přemýšlet nad studenou vodou, která vás osvobodí z toho horka, studená voda bude vaším zachráncem. Až to nebude dále k vytržení, tak v tomto rozpoložení s myšlenkami na záchranu studenou vodou, opusťte saunu a běžte okamžitě do sprchy. Nasměrujte si proud studené vody na obličej a do otevřených úst. Zbytek vody nechte odttékat po těle přes prsa dolů. Začněte se pomalu otáčet okolo své svislé osy a dýchejte! Dýchejte zhluboka a rychle, co to jde. Klidně i zhluboka fuňte. Myslete na to, že si užíváte ledový nápoj, například půllitr studené limonády nebo piva, který naráz ve svých představách právě pijete. Stejně, jako ledový nápoj, polykáte a necháváte z úst přetékat ledovou vodu ze sprchy.
Tento manévr vám pomůže zvládnout signály, které přicházejí z pokožky při ochlazování. Když si jejich proud správně vysvětlíte (využijete efektu ledového nápoje), tak se tělo nedostane do kolapsu, který by vedl k předčasnému ukončení ochlazování. Ochlazování by mělo skončit až ve chvíli, kdy dopad studené vody kdekolov natěle již nevyvolává stresující pocity. Dýchání se uklidní a vy zcela čerství opouštíte sprchu a pokládáte se do vodorovné polohy, kde na několik minut zažijete pravou nirvanu. Až se vleže uklidní tlukot srdce, můžete saunu opakovat.
Benefity saunování spočívají právě v dobře provedeném ochlazování, protože při něm dochází k významným léčebným účinkům. Vyhřátí je jen pomůcka k tomu, abyste lépe zvládli ochlazení. Je to opravdu důležité správně pochopit.
Zdravotní stav: Objevují se první viditelné známky stárnutí: doposud jemné vrásky se prohlubují, zpomaluje se metabolizmus, dochází k poklesu růstového hormonu, dochází k ochabování kontury těla. Přesto je člověk stále na vrcholu sil. Na odpočinek a relaxaci mu nezbývá čas a je skálopevně přesvědčen, že je stále mladý. Ať se nám to líbí či nikoli, třicítka je zlomový věk a především u žen v mnohém kritický. V rámci tématu o biologických hodinách dochází ke střetu názorů gynekologů a genetiků na straně jedné a psychologů na straně druhé...
PhDr. Petr Šmolka, renomovaný a uznávaný psycholog, si myslí, že úvahy na téma, co by ženy měly či neměly dělat s ohledem na věk, jsou poněkud nepatřičné. „Pokud už by ženy v tomto ohledu vůbec něco měly, pak mít děti ve chvíli, kdy se na to samy cítí a kdy vedle sebe zároveň mají partnera, se kterým by je chtěly a také mohly co nejlépe připravit na život. Pak je vcelku lhostejné, zda to bude o pár let dříve či později. Ona ´magická´ třicítka nemusí být zase až tak magická.“
„Kolem třiceti let se pro mnohé ženy tikot biologických hodin mění v hlasité dunění. Zvláště pak pro ty, které v dané chvíli neoplývají perspektivním partnerem, nastává fáze překotného hledání.“ Sděluje své bohaté zkušenosti doktor Šmolka. „Už nemohou popírat fakt, že kvalitních a věkově přiměřených, navíc právně a fakticky volných partnerů, jaksi nepřibývá. Naopak stejně starý muž stále ještě nemusí cítit potřebu se nějak osudově vázat. Má před sebou zhruba deset let pro budování profesní kariéry. Případnou rodinu někteří považují za jakousi pomyslnou ´kouli na noze´. O pár let později se názor zralého muže mění a dospívá racionálně k závěru, že je pomalu čas hnízdění".
Zdravotní stav: Fyziologicky dochází k poklesu hormonu mládí (DHEA), člověk se mění po tělesné stránce a začíná převažovat tuková hmota nad svalovou. Oslabuje se imunitní systém, člověk je více unavený, náchylnější k onemocněním. Snižuje se ostrost vidění, u žen odchází chuť a začíná pozvolné ubývání na výšce zhruba o centimetr každých 10 let. První viditelné změny by měly být výzvou k dodržování zdravého životního stylu a nezanedbání žádných příznaků nemoci. Oslabující se organizmus se může projevovat častějšími nemocemi v období zvýšených fyzických nároků. Přílišné přepínání vede k předčasnému stárnutí, u mužů není výjimkou ani infarkt či mrtvice.
Je to etapa zralého věku, kdy čerpáme ze všestranné celoživotní praxe, po které následuje období stárnutí, předávání zkušeností a bilancování vlastního života. Čtyřicítka bývá pro ženy někdy věkem ne vždy příjemného bilancování a občas i první fází pochyb o vlastní věčné mladosti. Úspěšný, stejně starý muž má naopak pocit, že mu patří svět.
Pozdní mateřství ...
Na otázku k pozdnímu mateřství, které je v současnosti moderní záležitostí, psycholog dr. Šmolka odpovídá: „Riziko nespočívá ani tak v posunu věku prvního mateřství, jako spíše v tom, že se jim poměrně výrazně snižuje šance nalézt si uspokojivý partnerský vztah. Má-li tedy třicetiletá profesně úspěšná žena perspektivního partnera, pak může bez většího rizika mateřství ještě chvilku poodložit. Pokud partnera nemá, pak riskuje, že jí bude hrozit osud ´čekanky´, čekající na to, zda se její vyvolený časem rozvede či nikoli. Chápu ale, že genetici a gynekologové budou mít jiný názor a odklad dětí budou oprávněně vnímat jako rizikový, včetně zvyšujícího se rizika problémů s pozdějším otěhotněním. Tato rizika jsou tedy z části zdravotní a z části společenská a představují potíže s hledáním vhodného partnera. Pokud se však zdravotní rizika podaří překonat a třeba i ženě pár let po třicítce se narodí první dítě, pak žádné zvláštní nebezpečí nehrozí. Ona je většinou v situaci, kdy si své mateřství dokáže užít a vhodně spojit i s profesní kariérou. Ani děti již dnes nevnímají své poněkud starší rodiče jako nějaké geronty, za něž by se měly stydět. Protože ani jejich vrstevníci na tom nebudou jinak.“
Muži mají jisté biologické i společenské výhody v tom, že u nich se případná rizika pozdějšího rodičovství redukují hlavně na rizika sociální. Uživit a vychovat! Tedy pokud obejdeme případné potíže s potencí. Zde je však, naštěstí pro ně, pokrok vědy již tak daleko, že ani totální impotence nemusí být překážkou pokrevního otcovství.
Ano, cvičí se na tu stranu, kde je problém (v mém případě vpravo). U mě problémy pominuly již po prvním cvičení. Obrovská úleva.
Nejdříve se ve mně vše vzpouzelo, protože se vlastně položíte do polohy, která je nejvíc nepříjemná, které se snažíte vyhnout. Takže hlavu natočit 45 st. doprava (když je problém vpravo) a rychle si lehnout na záda. Během 2 - 5 vteřin dojde k masivní závrati, točí se vše kolem. Měla jsem strach, že budu zvracet nebo omdlím. Pomohlo mi soustředit mysl na to, že to přejde, že musím klidně a pravidelně dýchat, nezavírat oči a snažit se je i při těch "otáčkách" fixovat na jeden předmět. Oči nezavírat - je to mnohem horší. Taky ruce mírně tlačené k podložce do určité míry pomáhají uvědomovat si, že ležím, že se opravdu netočím. Nejhorší točení trvalo tak 30 vteřin, pak se zpomalovalo, až do úplného zastavení. Pak hlavu stále v leže rychle otočit doleva. Opět závrať, ale už ne tak hrozná a kratší. I po zastavení ležet ještě 1 minutu. Pak se překulit na levý bok a hlavu položit, aby se nos dotýkal podložky. ležet minutu a posadit se. Opět chvíli sedět.
Nakonec mi pocity po cvičení připadaly horší než cvičení. Bylo mi "slabo", nejisto, žaludek na vodě, jako po omdlení.
Závrať nebolí, ale je hrozně nepříjemná.
Šumění a hučení v uchu může být vedlejším nežádoucím účinkem některých léků. Poraďte se se svým praktickým lékařem o všech lécích, které užíváte. Až s ním budete mluvit, tak ho také poproste o rentgen hlavy, aby bylo vidět, jak to vypadá v uších a jejich okolí. Léčba, která by úspěšně vyřešila hučení a šumění, záleží na příčině. Pokud bude příčina odstraněna, tak se vše může vrátit do původního stavu. Mnohdy ale hučení a šumění v uších nemá žádnou příčinu a na takové stavy bohužel není žádná léčba. Podpůrně lze použít léčivé přípravky s obsahem Ginkgo Biloba, zinek a vitamíny řady B v přípravku B-komplex, které mohou zmírnit tyto nepříjemné příznaky. Pokud vás to budí ve spánku, tak je možné použít stroj produkující bílý šum. Jde o zařízení, které produkuje zvuky podobné dešti nebo vlnám oceánu. Tady je vidět, kolik stroj na bílý šum stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/hledej…
Také ventilátory, zvlhčovače, odvlhčovače, klimatizace a čističky vzduchu umístěné v ložnici mohou pomoci snížit hučení v uších v noci. Jde o jednoduchý maskovací manévr, kdy se jeden sluchový vjem přebije jiným, ale funguje to. Na podporu spánku můžete použít melatonin.
