Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

REFLUX

  

TĚHOTENSTVÍ

  

KOLONOSKOPIE

  

MENOPAUZA

  
Téma

ERYTHEMA NODOSUM

Obrázky

Zde můžete vidět, jak vypadá erythema nodosum.

Zdroj: Erythema nodosum

Diskuze

V diskuzi S TOU SKVRNOU, KTEROU TU MÁTE VYFOCENOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tojejedno.

bych mazala k doktorovi jako blesk. A určitě bych nezkoušela žádné mastičky. Ani ty vaše. Podle mého názoru je to erythema migrans jako když vyšije. Čili borelióza. A co borélie dovedou, jsem rok zažívala. Na tu žádné bylinky ani mastičky nepomůžou.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze S tou skvrnou, kterou tu máte vyfocenou

Erythema nodosum u dětí

U dětí je nejčastější příčinou vzniku tohoto onemocnění streptokoková infekce nebo infekce zažívacího traktu. Většinou se ani neléčí, spontánně odezní do několika týdnů. Jen ve výjimečných případech může být vyvolána nějakým závažnějším onemocněním, zde je vhodné doplnit hematologické vyšetření.

Zdroj: Erythema nodosum

Co to je erythema

Erythema nodosum neboli zánět podkoží je akutní, alergické, zánětlivé onemocnění podkožní tkáně (leprosum, sarcodiosis). Příčinou je zřejmě zánět krevních cév v podkoží v důsledku ukládání imunitních komplexů (takzvané imunokomplexy) při streptokokových infekcích, po užívání léků, při sarkoidóze, při chronických zánětlivých onemocněních střev (například Crohnově nemoci), při tuberkulóze, zřídka v první třetině těhotenství u sarkoidózy a lepry.

Zdroj: Erythema nodosum

Doporučení

Se sarkoidózou může být spojen syndrom příznaků zahrnujících horečku, artritické příznaky kotníků a otoky lymfatických uzlin, tzv. Lofgrenův syndrom. Také je v syndromu zahrnuta erythema nodosum – zánět tukových buněk pod kůží, který způsobuje červenou vyrážku nebo červenofialovou tvárnou kůži, především na kotníku nebo holeni. Erythema nodosum může způsobit svědění, pocit tepla a může být bolestivá na dotek.

Zdroj: Sarkoidóza

Příznaky erythema nodosum

Zánět je nejdříve nespecifický, později s přítomností lymfocytů a ohraničený na lobulární septa podkožního tuku. Vzniku zánětlivých ložisek může předcházet únava, bolesti hlavy, malátnost, či dokonce horečka. Časem může dojít až k fibrotizaci. Není přítomna vaskulitida na rozdíl od polyarteritis nodosa. Rychle se vytvoří zarudlé, bolestivé, několik centimetrů velké léze. Nejčastější lokalizace je na bércích, méně na extenzorových stranách stehna a předloktí. Léze mohou při ústupu měnit barvu podobně jako hematom (nafialovělá - nažloutlá - nazelenalá), odtud starší název erythema contusiforme. Onemocnění spontánně ustupuje během několika týdnů a nezanechává následky.

Zdroj: Erythema nodosum

Terapie

Léčba se zaměřuje na vyvolávající příčinu, pokud je známá. Jinak se podávají NSA lokálně nebo celkově, pokud přetrvává problém delší dobu, nasazují se kortikosteroidy. Nemoc vyžaduje klidový režim.

Při správné a včasné léčbě je diagnóza onemocnění příznivá, přesto je bohužel možné opakování v budoucnu.

Zdroj: Erythema nodosum

Příčiny

Přibližně v polovině případů není zjištěna žádná vyvolávající příčina. Ze známých příčin jsou nejčastější:

  • následek streptokokové infekce (může doprovázet poststreptokokovou artritidu);
  • některé virové infekce (EBV virové infekce);
  • yersinióza;
  • sarkoidóza;
  • léky jako hormonální antikoncepce a sulfonamidy;
  • tuberkulóza, salmonelóza, idiopatické střevní záněty (často recidivující forma), ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc - při těchto zánětlivých onemocněních střev může dojít k jejímu vzniku, jako jednomu z jejich mimostřevních projevů;
  • vzácně může být tato nemoc, respektive tento příznak ukazatelem nádorového onemocnění.
Duhy:
  • erythema induratum - panikulitida a vaskulitida nacházející se nejčastěji na lýtkách, způsobená TBC ložisky, může ulcerovat;
  • polyarteritis nodosa - vaskulitida;
  • jiné panikulitidy a vaskulitidy.

Zdroj: Erythema nodosum

Yersinie příznaky

Nakaženému člověku Yersinií se náhle prudce zvýší teplota, má silné bolesti ve spodní části břicha v podbřišku a záhy se dostaví silný průjem, který může být i s příměsí krve. Při onemocnění bakterií Yersinia enterocolitica může dojít rovněž ke zduření břišních uzlin, k zánětu kloubů v reakci na onemocnění (reaktivní artritida) nebo zánět podkoží (erythema nodosum) – akutní, alergické, zánětlivé onemocnění podkožní tkáně. Onemocnění je častější u žen než u mužů. Silné bolesti postiženého většinou zavedou k lékaři, anebo si lékařskou pomoc přivolá (či mu je jeho okolím přivolána). Po rozboru vzorku stolice je v případě yersiniózy objevena bakterie způsobující onemocnění.

Zdroj: Yersinie

Podkožní zánět

Zánět podkoží (latinsky erythema nodosum) je akutní onemocnění podkožní tkáně. Podkožní tkáň není pouze jednoho druhu, infekce proto může postihnout jak vazivo, tak i tuk. Příznaky onemocnění se objevují velmi rychle: postižená končetina je teplá a oteklá a při sebemenším doteku velmi bolestivá, kůže nad otokem je hrubá a tvoří se na ní šupinky. Nemocný má také horečku a nevolnost. A zánět se může šířit dále. Když zasáhne sval, začne se rozvíjet velmi nebezpečná gangréna (sněť), což může vést až k amputaci postižené končetiny. Základem léčby je pravidelné užívání antiflogistik, jež potlačují rozvoj zánětu. Dále může lékař předepsat antibiotika. Velmi důležité je rovněž dodržování klidu na lůžku, neboť i to významně přispívá k vyléčení nemocného.

Zdroj: Léčba podkožní akné

Lokální otoky

Lymfostatický edém

Při poruše lymfatické drenáže intersticia se v něm hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia. Lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy). Příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév.

Může být primární:

  • nádor (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách),
  • zánět,
  • parazit (vlasovci – Filaria),
  • trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce).
Nebo sekundární:
  • po chirurgickém odstranění lymfatických uzlin.

Vzácné jsou hereditární lymfostatické edémy, u nichž klinický obraz dokreslují žluté nehty.

Zánětlivý edém

Vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace).

Příčiny

Nejčastější příčinou je nespecifický zánět. Otok je pak jednou z klasických známek zánětu (tumor). Vzácnou příčnou otoku je například sarkoidóza, u níž se otok může projevit jako erythema nodosum.

Zdroj: Z oteklých nohou teče voda

Lokální otoky

Lymfostatický otok: Při poruše lymfatické drenáže intersticia se hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia. Lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy). Příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév.

Může být buď primární:

  • nádor (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách);
  • zánět;
  • parazit (vlasovci – Filaria);
  • trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce).
Nebo sekundární:
  • po chirurgickém odstranění lymfatických uzlin (například pro nádor).

Vzácné jsou hereditární lymfostatické edémy, u nichž klinický obraz dokreslují žluté nehty.

Zánětlivý otok: Vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace).

Příčiny: Nejčastější příčinou je nespecifický zánět. Otok je pak jednou z klasických známek zánětu. Vzácnou příčnou otoku je například sarkoidóza, u níž se otok může projevit jako erythema nodosum.

Žilní otok: Jde o otok při blokádě žilního průtoku nebo při žilní nedostatečnosti.

Klinický obraz: Zánětlivý otok se od ostatních (bledých) otoků odlišuje lividní barvou. Obraz se zásadně liší, jde-li o otok akutní, nebo chronický. Akutní otok může dosáhnout až obrazu flebotrombózy phlegmasia cerulea dolens. Končetina je pak oteklá, cyanotická a velmi bolestivá. Chronický otok vzniká na podkladě chronické žilní insuficience. Obraz otoku je doplněn přítomnými flebektáziemi a varixy, poruchami pigmentace, bílou atrofií, lipodermatosklerózou či bércovými vředy.

Příčiny: U akutních zejména flebotrombóza, u chronických zejména žilní nedostatečnost. Pozor u flebotrombózy na hrozící plicní embolii.

Zdroj: Otok a jeho léčba

Skvrna od klíštěte

V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.

Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.

Zdroj: Klíště

Nežádoucí účinky

Časté nežádoucí účinky pozorované při užívání přípravku Zinnat:

  • superinfekce s houbami rodu Candida;
  • eosinofilie;
  • bolest hlavy, závratě;
  • nevolnost, průjem, bolesti břicha;
  • přechodné zvýšení hladiny jaterních enzymů ACT, ALT, LDH.
Ve vzácných případech je možné:
  • falešně pozitivní Coombsova reakce;
  • trombocytopenie, leukopenie;
  • kožní vyrážky, svědění, kopřivka;
  • zvracení;
  • pseudomembranózní kolitida.
V ojedinělých případech:
  • hemolytická anémie;
  • lékařská horečka;
  • anafylaxe;
  • sérová nemoc;
  • hepatitida;
  • žloutenka (většinou cholestatická);
  • toxická epidermální nekrolýza;
  • Erythema multiforme;
  • Stevens-Johnsonův syndrom.

Předávkování cefuroximem může způsobit zvýšenou excitabilitu mozku, včetně vývoje záchvatů. Sérová koncentrace antibiotika může být snížena peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou. Další léčba je symptomatická.

Zdroj: Antibiotika Zinnat

Spálová angína u dospělých

Spálový bacil se u dospělých projevuje jako akutní zánět krčních mandlí, který má nejčastěji bakteriální, virový nebo, ve výjimečném případě, mykotický původ. Mezi další příznaky patří spálová vyrážka, která následuje zakrátko za klasickými příznaky angíny. Přenáší se hlavně kapénkovou infekcí. I člověk bez potíží může být nosičem. Očkování proti ní není možné. Spálová angína se u dospělých nemusí projevit, přesto se jedinec stává nosičem onemocnění. Obecně platí, že průběh onemocnění je u dospělých dramatičtější než u dětí. Komplikací může být revmatická horečka s latencí 10–20 dní, pankarditida, artritida, erythema anulare, chorea minor, akutní poststreptokoková glomerulonefritida a hematurie 6–10 dní po infekci.

Zdroj: Spálová angína

Proč je klíště nebezpečné

Nebezpečí klíšťat spočívá v přenosu nebezpečných nemocí, z nichž nejčastější jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza.

Lymskou boreliózu způsobuje bakterie, příznakem onemocnění je typický zvětšující se a uprostřed blednoucí červená skvrna (erythema migrans). V pozdějších stadiích se projevuje postižením nervového a kardiovaskulárního systému. Léčba se provádí podáním antibiotik.

Klíšťová encefalitida je nemoc virového původu a kromě přisátého klíštěte se jí lze nakazit i konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Nemoc zasahuje centrální nervovou soustavu a těžší případy mohou mít za následek i ochrnutí, poruchy motorické koordinace a soustředění či snížení intelektuálního výkonu. Proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování.

Další onemocnění přenášená klíštětem jsou ehrlichióza, babezióza, bartonelóza, rickettsióza.

Zdroj: Klíště

KLINICKE ÚDAJE

Indikace

Minocyklin se užívá pro léčbu infekcí vyvolaných patogenními mikroorganismy citlivými na minocyklin, a to zvláště v těchto případech:

  • některá onemocnění kůže, například těžké infikované formy akné a růžovka;
  • infekce dýchacích cest a otorinolaryngologické infekce;
  • akutní fáze chronické bronchitidy;
  • sinusitida;
  • otitis media;
  • pneumonie způsobené mykoplazmami, riketsiemi nebo chlamydiemi;
  • infekce urogenitálního traktu;
  • uretritida způsobená chlamydiemi a bakterií Ureaplasma urealyticum;
  • akutní prostatitida;
  • nekomplikovaná gonorea (zvláště se současnou chlamydiovou infekcí);
  • infekce ženského pohlavního ústrojí;
  • syfilis u pacientů se známou alergií na peniciliny;
  • močové infekce pouze v případě, že byla u původce/ů prokázána citlivost na minocyklin;
  • infekce gastrointestinálního traktu;
  • cholera;
  • infekce vyvolané yersiniemi a kampylobaktery;
  • šigely s doloženou citlivostí na minocyklin;
  • malabsorpční syndromy, například tropická sprue a Whippleova choroba;
  • infekce žlučových cest u ambulantních pacientů;
  • chlamydiová konjuktivitida a trachom;
  • boreliové infekce, například erythema chronicum migrans a lymská nemoc;
  • vzácně se vyskytující infekce včetně brucelózy, omitózy, bartonelózy, listeriózy, rickettsiózy, melioidózy, moru.

Zdroj: Minocyklin - příbalový leták

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš


UzdravímSe!

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP