Léky na spaní se podávají tam, kde je potřeba navodit spánek (tedy při nespavosti). Jsou vhodné spíše ke krátkodobému užívání. Kromě navození spánku mohou mít další účinky, jako je utlumení úzkosti a uvolnění svalstva. Mechanismy účinku se mohou u jednotlivých hypnotik odlišovat, ale výsledný efekt je podobný. Hypnotika účinkují v mozku a umožňují posílení tlumivého neurotransmiteru známého jako GABA (kyselina gama-aminomáselná). Neurotransmitery jsou látky v mozku, které umožňují jeho správnou funkci zajištěním přenosu nervových vzruchů mezi nervovými buňkami. A jelikož je GABA tlumivý neurotransmiter, má jeho posílení i tlumivý efekt na mozek.
Hypnotika se rozdělují do několika generací. Čím vyšší generace, tím je jejich účinek fyziologičtější (tj. přirozenější), kvalita navozeného spánku lepší a nežádoucí účinky menší.
Dělení
První generace – barbituráty: Patří sem léky ze skupiny barbiturátů. V účinku jsou relativně silné a necitlivé, proto se od jejich podávání v těchto indikacích již ustoupilo ve prospěch dalších generací.
Dělí se na 3 skupiny podle délky působení:
krátká doba působení – 15 minut až pár hodin (Sekobarbital, Pentobartibal)
střední doba působení – rozmezí několika hodin (Amobarbital)
dlouhá doba působení – až 48 hodin v kuse (Fenobarbital)
Druhá generace – benzodiazepiny: Tu představují léky ze skupiny benzodiazepinů. Je jim vyčleněn speciální text a tyto léky jsou nejvyužívanějšími i nejzneužívanějšími hypnotiky. Kromě efektu hypnotického mají i výrazný efekt anxiolytický (tlumení úzkosti). Dlouhodobé užívání benzodiazepinu paměť trvale poškozuje, po vysazení léků však problémy časem vymizí.
V diskuzi MELATONIN DLOUHODOBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška.
Dobrý den, vážení. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné užívat melatonin dlouhodobě a ma- li vedlejší účinky, které to jsou.
Velmi dlouho trpím nespavostí, užívám léky na uklidnění, hypnotika a ráda bych je co nejvíce omezila a nahradila přírodními prostředky na úzkost a nespavost.
Dále mám otázku, jaké jsou konkrétní nežádoucí účinky při užívání léků na uklidnění zároveň s melatoninem nebo je-li li možné bez většího rizika užívat léky a melatonin s odstupem několika hodin.
Děkuji Vám za brzkou odpověď a pochopení.
S úctou Eliška Koukalová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Používá se za účelem uklidnění při úzkostných stavech, u panických poruch, depresí a různých fobií.
Vedlejší účinky Xanaxu: při předávkování léky na spaní může dojít k poruše vědomí s narušením dechového centra, což může vést až k ohrožení života.
Neurol
Lék Neurol patří stejně jako Xanax mezi léky proti úzkosti a na spaní. K léčbě nespavosti se používá, je-li příčinou potíží špatný psychický stav.
Vedlejší účinky Neurolu: předávkování může způsobit poruchu vědomí s narušením dechového centra, což může vést až k ohrožení života.
Rivotril
Rivotril se užívá při léčbě epileptických záchvatů, úzkosti, panických poruch a fobií.
Vedlejší účinky Rivotrilu: závislost, předávkování může způsobit poruchu vědomí s utlumením dechového centra.
Třetí generace – hypnotika: Pokročilejší hypnotika 3. generace mají menší množství vedlejších účinků a podle všeho je u nich nižší riziko vzniku závislosti. V současné době se jedná o nejdokonalejší léky, co se týče kvality navozeného spánku, množství a závažnosti vedlejších účinků. U starších osob mohou způsobit zmatenost, halucinace a bludy. Třetí generace je nejdokonalejší co do kvality navozeného spánku i do poklesu četnosti a závažnosti nežádoucích účinků. V poslední době se začíná hovořit také o čtvrté generaci hypnotik.
Léky na nespavost jsou předepisovány pouze v případě, že nezabírají opatření spánkové hygieny, pak se užívají hypnotika. Na těchto látkách se však dá vybudovat závislost. Mezi hypnotika patří i lék Hypnogen.
Po několika bezesných nocích většina lidí sáhne po léku na spaní. Nejčastějším předepisovaným lékem jsou hypnotika. Z krátkodobého hlediska poskytují rychlé a efektivní řešení, avšak z dlouhodobého hlediska představují pro uživatele riziko návyku a snižující se účinnosti. Navíc útlum, který hypnotika navozují, není totožný s fyziologickým spánkem. Za zmínku stojí i fakt, že každý člověk reaguje na hypnotika jiným způsobem a u významného počtu lidí přetrvává ospalost i ve dne. Přes všechna tato nebezpečí jde o široce předepisovanou skupinu léků – měsíčně za hypnotika utratíme přibližně 20 milionů korun.
Existuje několik různých typů léků na spaní, které jsou klasifikovány jako sedativní hypnotika. Obecně platí, že tyto léky působí tak, že ovlivňují receptory v mozku a zpomalují nervový systém. Některé léky se používají spíše k navození spánku, zatímco jiné jsou používány k udržení spánku.
Některé novější léky nemají stejnou chemickou strukturu jako benzodiazepiny, ale působí stejným mechanismem. Mají méně vedlejších účinků a menší riziko závislosti, ale jsou stále považovány za regulované látky. Patří mezi ně zalepon, zolpidem a eszopiklon, které byly testovány pro dlouhodobější užívání, a to až na šest měsíců. Zolpidem je dostupný v ČR pod originálním názvem Stilnox.
Hypnotika jsou nejčastěji předepisovanými psychoaktivními látkami. K rozvoji závislosti je obvykle zapotřebí nejméně několika měsíců každodenního užívání, ale existují velké individuální rozdíly. Mnoho pacientů středního věku začne užívat hypnotika proti nespavosti. Stanou-li se závislými, začnou obvykle navštěvovat několik lékařů, aby získali dostatečné množství látky na lékařský předpis. Syndrom závislosti se může rozvinout během několika měsíců většinou s typickým somatickým odvykacím stavem. Tento je charakterizován třesem jazyka, víček nebo napřažených rukou, nauzeou, dávením nebo zvracením, tachykardií a neklidem. Dále se vyskytují bolesti hlavy, poruchy spánku až nespavost, celková malátnost či slabost. Mohou se objevit přechodné iluze či halucinace, paranoidita. Závislý pociťuje úzkost, napětí. Syndrom může přetrvávat řadu dnů až týdnů. Někdy se rozvinou v počátku odvykacího stavu křeče, může následovat delirantní stav. V některých případech může stav končit smrtí.
Trpíte-li krátkodobou nespavostí a nepomáhá-li u vás léčba obvyklými léky proti nespavosti (hypnotika), tak by lék Trittico mohl být možným řešením. Nejen, že Trittico vás velmi dobře uspí, ale je také mnohem levnější než běžné léky na spaní.
Pro depresivní pacienty s úzkostí a poruchami spánku je Trittico lékem první volby. Jeho antidepresivní účinnost byla potvrzena v řadě klinických studií a prokázán byl také výrazný efekt proti úzkosti bez vzniku závislosti. Příznivý je také rychlý nástup účinku, obnova fyziologického spánku a dobrá snášenlivost.
Benzodiazepiny jsou nejstarší třídou léků na spaní a stále se běžně používají. Benzodiazepiny mají vyšší riziko závislosti než ostatní hypnotika. Všechny jsou klasifikovány jako regulované látky. To znamená, že jsou pouze na předpis. Primárně se benzodiazepiny, jako je estazolam, flurazepam, temazepam a triazolam, používají k léčbě úzkostných poruch a k léčbě nespavosti.
U těchto léků vzniká fyzická a psychická závislost, a jakmile je přestanete užívat, může skutečně dojít k fyzickým abstinenčním příznakům z vysazení, jako je úzkost a nespavost.
Tyto léky na spaní mohou ztratit svou účinnost, pokud jsou použity na každou noc, protože mozkové receptory se stávají méně citlivé na jejich účinky. Za tři až čtyři týdny se z benzodiazepinů může obrazně stát „pilulka cukru“. Celková kvalita spánku může být snížena, může dojít k ospalosti, zpomalení a únavě. I v případě, že je lék účinný v době svého užívání, vrátí se vám nespavost, jakmile jej přestanete brát.
Lék Xanax obsahuje účinnou látku Alprazolam, zaujímá zvláštní místo mezi benzodiazepiny, protože kromě spolehlivého anxiolytického účinku při generalizované úzkosti, působí i na obsese a fobie, ve vysokých dávkách i na deprese. Je návykový, ale dá se dobře užívat i půl až tři čtvrtě roku 3×1 mg s následným pohodlným postupným vysazením.
Rozdíl mezi Xanaxem a Lexaurinem je v účinné látce a v indikacích. Nejedná se o totožné přípravky.
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užívali v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Účinky přípravku Lexaurin a účinky jiných současně užívaných léků se mohou navzájem ovlivňovat. Než začnete současně s přípravkem Lexaurin užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se s lékařem. Léky účinkující na centrální nervový systém (neuroleptika, antidepresiva, ostatní anxiolytika, hypnotika, analgetika, anestetika, sedativní antihistaminika) mohou zvyšovat zklidňující účinek přípravku Lexaurin, proto při současném užívání těchto léků je třeba opatrnosti.
Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku postihující především starší osoby. Způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty. Varovným signálem bývá, že člověk začne trpět neobvyklou ztrátou paměti, chová se zmateně až agresivně a je schopen zabloudit i ve vlastním domě. V tomto případě je nutné co nejdříve zajít k lékaři a začít boj s touto zákeřnou nemocí.
Léčba
Alzheimerova choroba je zatím nevyléčitelná. Léky jsou určené především pro rané stadium nemoci. Proto je nejdůležitější včasná diagnóza a zahájení léčby. Onemocnění zasahuje nejenom pacienta, ale především jeho rodinu a blízké – je tudíž důležité je do léčby zahrnout. Jedny z hlavních léků jsou kognitiva, která v počátečních stadiích nemoci zlepšují takzvané kognitivní funkce (myšlení, paměť či orientaci). Pomáhají v mozku zabránit odbourávání potřebného acetylcholinu (nutný pro přenos nervových signálů). Používají se opravdu jen v počátcích nemoci, maximálně ve středně pokročilém stadiu. Dalšími využívanými léky jsou hypnotika (pro poruchy spánku), neuroleptika (pro odstranění agresivity a neklidu), antidepresiva (zmírňují deprese) a anxiolytika (utlumují úzkost). Alzheimerova choroba samotná je bohužel smrtelným onemocněním. Průměrná doba přežití se udává osm let od začátku příznaků.
Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv
Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky SSRI a novějších antidepresiv
Léčba SSRI a novějšími skupinami antidepresiv je spjata s odlišným spektrem vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, poruchy spánku, pocení, agitovanost a u některých antidepresiv (zejména SSRI) i obtíže v sexuálním životě. Při léčbě antidepresivy ovlivňujícími serotoninový systém se může objevit vedlejší nežádoucí účinek zvaný serotoninový syndrom. Je to stav plynoucí z nárůstu množství serotoninu ve spojích nervových buněk v mozku. Jeho příznaky jsou nervozita, pocení, průjmy, třes a zimnice, svalové záškuby, v těžších případech zmatenost, křeče a porucha vědomí. Řešením je po konzultaci s lékařem snížení dávky antidepresiva nebo jeho vysazení a záměna za jiné antidepresivum.
Které léky se používají při zvládání nespavosti
Poruchy spánku jsou velmi častým příznakem provázejícím depresivní poruchu. K léčbě nespavosti se užívají léky nazývané hypnotika. Jejich podávání usnadňuje usínání a také prodlužuje dobu spánku v závislosti na délce jejich účinku. Máme k dispozici hypnotika skupiny benzodiazepinů: diazepam, midazolam, flunitrazepam. V současné době je nejvíce předepisováno hypnotikum III. generace, zooidem. Jako hypnotika se užívají také některá neuroleptika se sedativním účinkem (levamepromazin, chlorpromazin, chlorprothixen), antidepresiva se sedativním účinkem (amitriptylin, dosulepin, mianserin, trazodon, mirtazapin) a antihistaminika (promethazin).
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky hypnotik ze skupiny benzodiazepinů
Nejzávažnější nežádoucí účinky jsou přetrvávající ospalost a únavnost ráno po probuzení, zvýraznění tlumivého efektu ostatních podávaných léků a abstinenční příznaky při jejich (zejména náhlém) vysazení. Účinnost benzodiazepinů je individuální, a proto je třeba začít s menší dávkou a postupně ji zvyšovat až do uspokojivého efektu. Při léčbě preparáty ze skupiny benzodiazepinů nesmí pacienti požívat žádný alkohol, protože dochází k významnému a pro pacienta nebezpečnému zesilování účinku, ale i k vyššímu výskytu vedlejších nežádoucích účinků. Vedlejší nežádoucí účinky benzodiazepinů zesílené podáním alkoholu mohou mít až život ohrožující průběh. Zejména nebezpečný je zde pak útlum dechového centra, který nastává při předávkování nebo v kombinaci s jinými tlumivými preparáty nebo alkoholem. Pacienti, kteří berou benzodiazepinová hypnotika delší dobu, mohou po určité době pociťovat zmenšení hypnotického účinku. Tento rozvoj tolerance vyžaduje navýšení dávky hypnotika k dosažení stejného efektu. Zneužívání nebo nadužívání hypnotik bývá často spojeno s problémy se závislostí na užívaném léku. Ta je úzce spojena i s abstinenčními příznaky po vysazení (zejména po náhlém). Mezi tyto abstinenční příznaky patří úzkost, neklid, agitovanost, pocení, nevolnost, zrychlený srdeční tep, poruchy vědomí a někdy i epileptický záchvat, nebo dokonce několik navazujících epileptických záchvatů. Ty mohou být pro pacienta velmi nebezpečné a mohou jej přímo ohrozit na životě. Nikdy proto neměníme dávku ani nevysazujeme hypnotika najednou, ale postupně měníme nebo snižujeme dávku po dohodě s lékařem.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky hypnotik III. generace
Hypnotika III. generace mají podstatně méně vedlejších nežádoucích účinků než ostatní druhy hypnotik. Také tolerance a závislost se rozvíjejí pomaleji než u benzodiazepinových hypnotik. Vedlejší nežádoucí účinky jsou charakterizovány závratěmi, bolestmi hlavy, slabostí, nevolností a zcela výjimečně útlumem v průběhu dne. Zooidem se nesmí podávat pacientům se syndromem spánkové apnoe.
V době mezi světovými válkami to byly barbituráty. Ty se dnes pro řadu vedlejších účinků a rychlý vznik velmi silné závislosti vůbec nepředepisují. Jejich nasazení u nespavosti se nyní v podstatě považuje za chybu. V době svého vzniku však byly vnímány jako velká pomoc. Totéž lze říci o benzodiazepinech, které v sedmdesátých letech způsobily v léčbě nespavosti malou revoluci. Jejich nejznámějším zástupcem je asi diazepam. Jednotlivé benzodiazepiny se liší rychlostí nástupu a délky účinku. Proto se mají předepisovat u poruch usínání jiné preparáty než u poruch spánku, které se táhnou po celou noc. Benzodiazepiny mají ještě jeden problematický vedlejší účinek, který spočívá v tom, že zhoršují syndrom spánkové apnoe. Na benzodiazepiny vzniká závislost, a to někdy i na malé dávky. Po jejich náhlém vysazení může dojít k výraznému zhoršení nespavosti, k záchvatům křečí a panického strachu a podobně. To je jistý handicap těchto zpočátku velmi slibných a při rozumném nasazení účinných léků. Vývoj benzodiazepinů doznal značného pokroku a na trh se jich dostalo několik generací s různou rychlostí nástupu a trvání účinku. V devadesátých letech byla vyvinuta hypnotika, zolpidem, zaleplon a zopiclon. Jsou však oficiálně určena také jen ke krátkodobému nasazení a nikoli k dlouhodobému léčení nespavosti. Pak je tu ještě skupina takzvaných antihistaminik, což jsou léky určené původně proti svědění a proti alergii. Některé z nich působí proti závratím, proti zvracení a uklidňují, takže je lze zkusit užívat i při nespavosti. Patří sem i léky jako dithiaden a další. Starším pacientům lze doporučit užití neuroleptik. Ta mají ovšem jeden závažný účinek spočívající ve vyvolání svalového třesu, který může všední život značně ztížit. Proti nespavosti lze užít i správně dávkovaná antipsychotika a také antidepresiva, například nízko dávkovaný amitryptylin.
Byliny hrály v léčbě nespavosti vždy velkou roli. Patří sem kozlík, meduňka, chmel, přeslička, levandule, prvosenka jarní. Z těchto rostlin se tradičně připravovaly čaje. Buď z jednotlivých rostlin, nebo z jejich směsí. Ty jsou dnes k mání v hotových přípravcích, jako jsou tablety, kapsle a tinktury. V neposlední řadě musíme zmínit i třezalku s jejím antidepresivním účinkem a také povzbudivou exotickou rostlinu kava-kava.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku Dorsiflex.
Myastenia gravis;
Myastenický syndrom;
Těžší poruchy funkce jater;
Intoxikace alkoholem nebo léky tlumícími funkce CNS (benzodiazepiny, barbituráty aj.);
První trimestr těhotenství.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Opatrnosti je třeba u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin nebo poruchou funkce jater a u pacientů léčených kumarinovými antikoagulancii (například Warfarin). U těchto pacientů je zvýšené riziko nežádoucích účinků.
Opatrnosti je třeba při předepisování přípravku Dorsiflex starším pacientům. U těchto pacientů je taktéž zvýšené riziko nežádoucích účinků.
Při současném podávání s látkami tlumícími centrální nervový systém (alkohol, sedativa, hypnotika, antidepresiva, antipsychotika, antihistaminika, některá analgetika a anestetika) může Dorsiflex ovlivňovat duševní a fyzické schopnosti pacienta.
Pacienty je třeba upozornit na negativní účinky současného užívání přípravku Dorsiflex s alkoholem nebo výše zmíněnými léky a varovat je před řízením motorových vozidel nebo ovládáním strojů.
Přípravek není určen pro děti mladší 8 let, vzhledem k nedostatku zkušeností s jeho podáváním v této věkové skupině.
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Stejně jako jiné sedativní látky může mefenoxalon zesilovat účinek alkoholu, sedativ, hypnotik, antidepresiv, antipsychotik, antihistaminik a anestetik; proto se jejich současné užívání nedoporučuje.
Mefenoxalon také zesiluje účinek myorelaxancií a kumarinových antikoagulancií, například Warfarinu.
Současné podávání antihypertensiv může vést ke vzniku nebo prohloubení hypotenze, zároveň může dojít ke zvýraznění bradykardie při současném podávání beta-blokátorů.
Dorsiflex v těhotenství
Bezpečnost podávání mefenoxalonu během těhotenství nebyla stanovena. Mefenoxalon se proto nemá podávat během těhotenství, zejména v 1. trimestru. Pacientky je třeba upozornit, aby informovaly lékaře o svém plánovaném těhotenství nebo pokud otěhotní během léčby mefenoxalonem.
Dorsiflex při kojení
Bezpečnost podávání mefenoxalonu během kojení nebyla stanovena. Není známo, zda se mefenoxalon vylučuje do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit.
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Dorsiflex může ovlivnit činnost vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování (řízení motorových vozidel, obsluha strojů, práce ve výškách apod.); tyto činnosti smí pacient vykonávat jen s výslovným souhlasem lékaře.
Pacienty je třeba informovat o negativním vlivu na pozornost, zejména ve vztahu k řízení motorových vozidel.
Stoptussin tablety, tablety (tablety k vnitřnímu užití)
Léčivými látkami jsou butamirati citras 0,004 g a guaifenesinum 0,1 g v 1 tabletě. Pomocné látky jsou srážený oxid křemičitý, mannitol, mikrokrystalická celulosa, glycerol-tribehenát, magnesium-stearát.
Přípravek obsahuje 20 tablet.
Držitel rozhodnutí o registraci: Teva Czech Industries s.r.o., Opava-Komárov, Česká republika
Výrobce: Teva Czech Industries s.r.o., Opava-Komárov, Česká republika
Teva Operations Poland Sp. z o.o., Krakow, Polsko
CO JE STOPTUSSIN TABLETY A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Přípravek tlumí dráždění ke kašli, mění skladbu průduškového hlenu a usnadňuje tak jeho vykašlávání. Stoptussin tablety jsou určeny k léčbě suchého, dráždivého, obtížně ztišitelného kašle různého původu. Přípravek lze podat i k utišení kašle před a po operaci na doporučení lékaře. Přípravek mohou užívat děti od 12 let a dospělí.
ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE STOPTUSSIN UŽÍVAT
Neužívejte Stoptussin tablety: jestliže jste přecitlivělý(á), alergický(á) na butamirát-citrát, guaifenesin nebo na kteroukoliv pomocnou látku přípravku Stoptussin tablety, nebo jestliže trpíte onemocněním projevujícím se svalovou slabostí (myasthenia gravis), dále v prvních třech měsících těhotenství a u dětí mladších 12 let.
Užívání Stoptussinu tablety s jídlem a pitím: Tablety je vhodné užívat nebo podávat dětem po jídle. Tablety se polykají celé (popřípadě půlené), zapíjí se tekutinou (vodou, čajem, ovocnou šťávou a podobně).
Těhotenství a kojení: Přípravek se nesmí užívat v prvních třech měsících těhotenství, užívání přípravku v dalším průběhu těhotenství a v období kojení je možné pouze na doporučení lékaře. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů: Přípravek Stoptussin tablety má malý nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky: Účinky přípravku Stoptussin tablety a účinky jiných současně užívaných léků se mohou vzájemně ovlivňovat. Guaifenesin zvyšuje účinek léků proti nachlazení a bolestem s obsahem paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové, zvyšuje tlumivý účinek léků působících na centrální nervový systém, jako jsou léky na uklidnění a na spaní (hypnotika a sedativa), celková anestetika a alkohol, a zvyšuje účinek léků, které uvolňují napětí kosterního svalstva (myorelaxancia). Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu, a také v případě, že budete podstupovat jakákoliv laboratorní vyšetření.
JAK SE STOPTUSSIN TABLETY UŽÍVÁ
Přípravek Stoptussin tablety se užívá podle hmotnosti pacienta:
do 50 kg 1/2 tablety 4krát denně
50–70 kg 1 tableta 3krát denně
70–90 kg 1 a 1/2 tablety 3krát denně
nad 90 kg 2 tablety 3krát denně
Odstup mezi jednotlivými dávkami má být 4–6 hodin.
Bez porady s lékařem neužívejte tento přípravek déle než 7 dnů. Jestliže máte pocit, že účinek přípravku Stoptussin tablety je příliš silný nebo příliš slabý, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
Jestliže jste užil(a) přípravku Stoptussin tablety více, než jste měl(a): Při náhodném požití většího množství přípravku dítětem či dospělým okamžitě vyhledejte lékaře či lékárníka.
Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Stoptussin tablety nežádoucí účinky. Při doporučeném dávkování je lék obvykle dobře snášen. Ojediněle se mohou vyskytnout zažívací potíže (nevolnost, nechutenství, bolesti žaludku, zvracení, průjem), bolesti hlavy, závratě a kožní reakce z přecitlivělosti (kožní vyrážka, kopřivka). V případě výskytu kožních reakcí z přecitlivělosti nebo přetrvávajících zažívacích potíží, bolestí hlavy nebo závratí, vyhledejte lékaře, jakmile to bude možné. Jestliže zaznamenáte jakýkoliv nežádoucí účinek, který není uveden v této příbalové informaci, oznamte to, prosím, svému lékaři nebo lékárníkovi.
UCHOVÁVÁNÍ PŘÍPRAVKU STOPTUSSIN TABLETY
Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. Uchovávejte při teplotě do 30 °C, v původním vnitřním obalu. Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.
Nespavost je třeba léčit, než způsobí v životě člověka velké škody. Léčba probíhá na několika úrovních:
Režimová opatření – správná spánková hygiena, úprava režimu během dne a usínání.
Farmakoterapie – léčba léky, mezi ně patří nejčastěji hypnotika a melatoninové přípravky.
Kognitivně behaviorální terapie – práce s pacientem, která by měla vést k pochopení problému a odstranění špatných návyků.
Další léčba – akupunktura, lázeňská léčba, sport.
Mimo klasickou léčbu je dobré vyzkoušet i různé podpůrné prostředky, například vhodné potravinové doplňky, bylinné čaje a v neposlední řadě vyzkoušet i takzvané babské rady:
Uložte se ke spánku mezi 21–22 hodinou, to bývá spánek nejzdravější.
Vyvětrejte místnost, ve které spíte, dbejte na čistotu a střední vlhkost.
Zkuste, zda nejste citliví na magnetické silové pole, hlava by měla směřovat k severu a nohy k jihu.
Ke spánku se ukládejte čistí a uvolnění. Koupel s přídavkem určitých olejů nebo bylin může být uklidňující.
Prádlo, ve kterém spíte, by mělo být pohodlné, bavlněné nebo hedvábné, určené pouze pro spánek. Je vhodné ho často prát, větrat a vystavovat slunci.
Oblečte si na noc mimo jiné i teplé froté ponožky s volným okrajem (gumičkou).
Zařaďte před ulehnutí na lůžko rituál k lepšímu navození spánku – počítání oveček, říkání abecedy, chvilkovou četbu knihy a jiné.
Dejte si před spaním hrnek teplého mléka oslazeného medem. Nebo kakao.
Ležíte-li v posteli a snažíte se usnout déle než 30 minut, vstaňte a běžte třeba žehlit nebo dělat něco, co vás jinak nebaví. Po nějakém čase se dostaví ospalost.
Správná léčba by v prvé řadě měla být zaměřena na režimová opatření, jejichž součástí je nácvik spánkové hygieny, a dále na vyvolávající příčiny, které se snažíme odstranit, což znamená aktivně pátrat po jiných nemocech, které mohou být zdrojem nespavosti, aniž by si to třeba nemocný uvědomoval. Spánková hygiena zahrnuje několik jednoduchých pravidel – zamezit předčasnému ulehnutí na lůžko, tedy lehnout si až v době, kdy se cítíme skutečně unavení a kdy obvykle chodíme spát (vhodné je dopředu si stanovit hodinu ulehnutí ke spánku a tu každý den dodržovat). Měl by platit přísný zákaz spánku během dne, což bývá u řady pacientů dosti častým zvykem. Pokud se nám nedaří usnout, můžeme zkusit nějakou jednoduchou činnost a opět se vrátit na lůžko a pokusit se usnout. Lůžko bychom měli používat jen ke spánku, abychom si utvořili návyk. Z jídelníčku vyřadíme alkohol, kávu, černý či zelený čaj, příliš energetické nápoje (limonády, džusy) a potraviny, a to převážně v odpoledních a pozdních večerních hodinách. Omezení kouření taktéž pomáhá. Rovněž sportovní a jiné fyzicky či psychicky náročné aktivity bychom měli přibližně 5 hodin před spánkem omezit či vynechat. Během dne bychom měli mít přiměřenou fyzickou aktivitu. Je důležité naučit se zvládat stres jak v práci, tak v soukromí (existuje řada volně dostupných kurzů či knih), případně se ho snažit omezit (zaměstnat ostatní členy rodiny například v péči o děti, sourozence, prarodiče a podobně, opustit příliš stresující zaměstnání, případně pokud máme povolání více, ponechat si jedno a na to se plně soustředit). Standardním krokem je úprava ložnice ve smyslu izolace, ztišení, klidu, vytvoření zázemí a bezpečí. Pokud nepomůže nácvik spánkové hygieny a vytvoření vlastních spánkových rituálů, jako je například četba knížky před spaním, přistupuje se k léčbě farmakologické. Ta zahrnuje podávání léků ze skupiny takzvaných hypnotik (nebenzodiazepinová i benzodiazepinová), pokud je součástí potíží i úzkost, podávají se anxiolytika (ztišující léky proti úzkosti). Poruchy cirkadiánního rytmu (porucha střídání spánku a bdění) se řeší podáváním melatoninu, což je hormon přirozeně produkovaný v lidském těle a normálně navozující spánek (obvykle užíván při cestování letadlem).
