Na jaké nemoci je dobrá infrasauna
V Japonsku oznámili velkou úspěšnost infračervené léčby pomocí infrasauny u těchto nemocí:
- schiatika
- menopauza
- artritida
- zatuhlé rameno
- revmatismus
- akné
- gastroenterologické problémy
- insomnie
- onemocnění uší
Japonští výzkumníci všeobecně deklarují zlepšení u těchto problémů:
- menopauza a hypertenze
- revmatoidní artritida a různé typy bolestí
- nemoc z ozáření a cévní mozkové příhody
- hemoroidy a cystitida
- cirhóza jater a keloidy
- hepatitida, gastritida a astma
- různá chronická onemocnění
- vředy dolních končetin, studené končetiny
- benigní prostatická hypertrofie
- bolesti způsobené rakovinou, ulehčení v posledních stadiích nemoci
Infračervené záření v infrasauně pozitivně ovlivňuje i choroby nosu, uší a krku:
- krvácení z nosu
- bolesti v krku
- tinitus
- chronické záněty středního ucha
Infračervená terapie je velmi vhodná též při onemocnění kůže:
- ucpané póry a tvrdá kůže
- jizvy a bolest z popálenin a ran
- napětí kůže a kopřivka
- akné, ekzémy a psoriáza
- spálení od slunce a keloidy
- tělní zápach (zlepšením funkce kůže se snižuje nepříjemný tělní zápach)
Všechny následující diagnózy jsou do jisté míry způsobeny špatným krevním oběhem. Infrasauna zvyšuje periferní prokrvení, čímž může ovlivňovat i zlepšení zdravotního stavu při těchto onemocněních:
- artritida, svalová poškození a schiatika
- diabetes, hemoroidy a záněty žil
- bolesti zad, svalová únava u dětí a revmatismus
- nervová tenze, neuritida a únava
- bolesti žaludku, menstruační křeče
- dekubity a choroby spojené se snížením periferního prokrvení
- pooperační edémy (je potvrzeno snížení až o 25 %)
Zdroj: Infrasauna
Diskuze
V diskuzi KORTIKOIDY A OČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobry den,manzel ma RS a po prodelanem covidu mu byla zjištěna retrobulbarni neuritida,momentalne dochazi na kortikoidove "kapacky",ma typicke vedlejsi priznaky. Bylo mu predepsano 5 davek. Zajima nas za jak dlouho vedlejsi priznaky vymizi,pokud tedy bude lecba kortikoidy ukoncena.
Dekuji mnohokrát
Jitka Kopřivová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Kortikoidy a oči
Papiledém versus ischemický edém
Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.
Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.
Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.
Zdroj: Papiledém
