Bolesti v menopauze patří mezi časté, ale často podceňované obtíže, které mohou významně ovlivnit každodenní fungování i psychickou pohodu ženy. Nejde přitom jen o jeden typ bolesti – v období menopauzy se mohou objevit bolesti kloubů, svalů, zad, hlavy nebo celkový pocit tělesného diskomfortu.
V tomto článku se podrobně zaměříme na to, proč se bolesti v menopauze objevují, jak souvisejí s hormonálními změnami, jaké typy bolestí jsou nejčastější a jaké možnosti úlevy doporučují lékaři i samotné ženy z praxe.
Nejčastější typy bolestí v menopauze
Bolesti kloubů v menopauze
Bolesti kloubů v menopauze patří mezi nejčastější obtíže. Ženy si často stěžují na ztuhlost prstů, kolen, kyčlí nebo ramen, zejména po ránu. Klouby mohou být citlivé na změny počasí a zátěž. Pokles estrogenu ovlivňuje tvorbu kloubní tekutiny i stav chrupavky. To vede ke zvýšenému tření a nepříjemným pocitům při pohybu. Nejde nutně o artrózu, ale o funkční změny spojené s hormonální nerovnováhou. Pravidelný, ale šetrný pohyb bývá klíčem k úlevě. Dlouhé sezení potíže naopak zhoršuje.
Svalové bolesti a pocit ztuhlosti
Svalové bolesti v menopauze se mohou objevovat bez zjevné příčiny. Typický je pocit „rozlámaného těla“, napětí v šíji, zádech nebo lýtkách. Svaly se hůře uvolňují a rychleji unaví. Důvodem je změna metabolismu svalové tkáně a horší regenerace. Nedostatek kvalitního spánku tento stav ještě prohlubuje. Mnoho žen popisuje, že bolesti kolísají v průběhu dne. Ranní ztuhlost se může postupně zlepšovat. Pravidelné protahování má výrazný pozitivní efekt.
Bolesti zad v menopauze
Bolesti zad v menopauze jsou často kombinací svalových dysbalancí, hormonálních změn a zátěže páteře. Pokles estrogenu ovlivňuje i kvalitu kostní hmoty, což může vést ke zvýšené citlivosti páteře. Nejčastěji se objevují bolesti v bederní a krční oblasti. Sedavý způsob života tyto obtíže výrazně zhoršuje. Ženy si často všimnou, že záda bolí více při stresu. Správné držení těla a posílení hlubokého stabilizačního systému jsou zásadní. Bolesti zad nejsou v menopauze výjimkou, ale rozhodně nejsou neřešitelné.
Kyretáž se v menopauze provádí nejčastěji kvůli silné prodloužené menstruaci nebo kvůli jakémukoliv krvácení po přechodu. Z diagnostických důvodů bývá ke kyretáži připojena i takzvaná hysteroskopie, při níž je do dělohy zavedena kamera, kterou je možno dělohu prohlédnout zevnitř. Kyretáž děložního hrdla volí lékař při nenormálních cytologických nálezech, aby si ozřejmil, jak vážné dysplastické změny jsou.
Kyretáž je jediná možná volba u případu silného krvácení. S takovýmto krvácením přicházejí často ženy v období kolem menopauzy, kdy jsou tělu vlastní hormony v dysbalanci. Kyretáž zde hraje roli nejen diagnostickou – k určení příčiny krvácení, ale také terapeutickou – k zastavení krvácení.
Tento výkon má díky pokrokům a zkušenosti v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným, tedy proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení; operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které se řeší pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být komplikace spojené s celkovou anestezií.
Hormony po přechodu se dostávají do nového rovnovážného stavu, který je výrazně odlišný od reprodukčního období. Nejzásadnější změnou je pokles estrogenu a progesteronu, tedy hormonů, které měly po desítky let klíčový vliv na ženské tělo. Po menopauze vaječníky přestávají tyto hormony produkovat v původním množství, což se postupně projeví na mnoha tělesných systémech. Tělo se musí adaptovat na nižší hormonální hladiny, což je proces, který může trvat měsíce i roky. Některé ženy pociťují změny výrazně, jiné jen mírně. Výsledná hormonální rovnováha je individuální. Nejde tedy o nemoc, ale o přirozený biologický stav. Přesto může přinášet nepříjemné obtíže. Ty je možné řešit vhodným přístupem.
Hormony, které zůstávají aktivní
I po přechodu zůstávají v těle aktivní další hormony, například kortizol, inzulin nebo hormony štítné žlázy. Ty mohou významně ovlivňovat, jak se žena po menopauze cítí. Právě jejich vzájemná rovnováha často rozhoduje o tom, zda se objeví únava, přibývání na váze nebo změny nálady. Hormony po menopauze tedy neznamenají jejich úplnou ztrátu, ale změnu celého hormonálního systému. Tento nový stav vyžaduje jiný přístup ke stravě, pohybu i psychické hygieně. Porozumění těmto změnám pomáhá snížit nejistotu. Informovanost je klíčovým krokem ke zvládnutí tohoto období. Každá žena má možnost aktivně ovlivnit, jak se bude cítit. To je důležité zdůraznit.
Hladiny vápníku v tofu se liší, proto zkontrolujte štítky a hledejte produkt, který má „kalciovou sadu“ – to znamená, že do produktu byl přidán chlorid vápenatý (E509) nebo síran vápenatý (E516).
10 zdravotních výhod tofu
Zdroj „kompletních“ rostlinných bílkovin. Sója, včetně tofu, je užitečným zdrojem rostlinných bílkovin , poskytuje všech devět esenciálních aminokyselin, které potřebujeme pro růst, obnovu a funkce, jako je imunita. Stravitelnost proteinu v sóji je velmi dobrá, přičemž některé studie naznačují, že může být dokonce srovnatelná s živočišnými proteiny.
Zdroj ochranných rostlinných látek. Sojové produkty, a především tofu, obsahují přírodní rostlinné sloučeniny zvané isoflavony; ty jsou ochranné a jako takové pomáhají minimalizovat poškození známé jako oxidační stres. Právě toto poškození se podílí jak na stárnutí, tak na vzniku řady chronických onemocnění. Sójové boby obsahují také další aktivní rostlinné sloučeniny, jako jsou saponiny.
Je bohaté na živiny, dodává relativně více živin než kalorií. Tofu je bohaté na živiny – to znamená, že poskytuje mnoho živin, v užitečném množství vzhledem k množství energie (kalorií), které poskytuje.
Může zmírnit perimenopauzální symptomy. Isoflavony jsou také často popisovány jako fytoestrogeny; to znamená, že napodobují slabou formu ženského hormonu estrogenu v těle a některé ženy zjišťují, že jim pomáhá s perimenopauzálními příznaky, jako je špatná nálada a návaly horka. Genetika, vaše střevní mikroflóra a faktory životního prostředí hrají obrovskou roli v tom, jak naše těla reagují na určité potraviny, takže zatím nelze říci, zda je strava bohatá na fytoestrogenní potraviny prospěšná pro všechny ženy.
Může podporovat zdraví srdce. Pravidelná konzumace luštěnin, včetně sóji, je spojena s nižším rizikem srdečních onemocnění; Předpokládá se, že je to proto, že jsou bohatým zdrojem fytochemikálií a také vlákniny.
Může pomoci snížit cholesterol. Pravidelná konzumace potravin bohatých na isoflavony, jako je tofu, je spojována se sníženou hladinou cholesterolu. Studie [3] naznačují, že konzumací tofu se dosáhne snížení lipoproteinu s nízkou hustotou (LDL), typu často označovaného jako „špatný“ cholesterol, a také celkového cholesterolu.
Rakovina děložní sliznice je nejčastějším zhoubným onemocněním pohlavních orgánů žen. Vyskytuje se nejvíce u žen po přechodu (v menopauze) s maximem kolem 60. roku věku. Předstupněm vzniku zhoubného bujení je takzvaná atypická hyperplazie endometria. Sliznice v dutině děložní nadměrně bují při dlouhodobém vlivu hormonů po přechodu. Vzniká tak vysoce diferencovaný karcinom endometria, který má i poměrně dobrou prognózu vyléčení. Druhým typem nádoru je nízce diferencovaný karcinom, jehož růst nesouvisí s produkcí hormonů a prognóza je špatná.
Diagnóza se stanoví gynekologickým vyšetřením a především odběrem vzorků sliznice s následným histologickým vyšetřením. Odběr vzorků se provádí při zákroku, který se nazývá kyretáž. Kyretáží se zároveň zastaví krvácení. Na většině pracovištích se při výkonu provádí i hysteroskopie, která umožní přímou vizualizaci dutiny děložní a cílený odběr vzorků.
Před výkonem je důležité ultrazvukové vyšetření děložní sliznice vaginální sondou, které se však používá hlavně při preventivních a kontrolních vyšetřeních – hodnotí se jí výška sliznice. Při nálezu zhoubného nádoru je nutné dále určit rozsah onemocnění. Provádí se rentgen plic, ultrazvukové vyšetření jater a ledvin, vyšetření močového měchýře a konečníku.
Příznaky:
nepravidelné krvácení u žen před přechodem;
jakékoliv krvácení u žen po přechodu;
bolesti – až v pokročilém stadiu.
Léčba:
OPERACE – snahou je operovat a odstranit nádor – odstraňuje se děloha, vaječníky, vejcovody, popřípadě i mízní uzliny;
OZAŘOVÁNÍ – provádí se u zcela inoperabilních nádorů a k zabránění vzniku ložisek v pochvě;
HORMONÁLNÍ LÉČBA – nasazuje se u onemocnění s vytvořenými metastázami nebo jako doplňková léčba.
Progesteron po přechodu prakticky mizí, což může ovlivnit kvalitu spánku a psychickou pohodu. Tento hormon byl dříve spojován s pocitem klidu a stability. Po menopauze jeho úbytek může přispívat k nespavosti nebo větší citlivosti na stres. Změny se nemusí objevit ihned, ale postupně. Některé ženy popisují zhoršení spánku až několik let po přechodu. To bývá překvapující. Pochopení hormonálních souvislostí pomáhá situaci lépe zvládat. Spánek je klíčový pro regeneraci. Proto by měl být jednou z priorit.
Souvislost s psychikou
Hormony po přechodu mají výrazný vliv na psychiku. Kolísání nálad, podrážděnost nebo pocity úzkosti nejsou známkou slabosti, ale důsledkem hormonálních změn. Důležitou roli hraje i životní situace, ve které se ženy po menopauze často nacházejí. Kombinace hormonálních změn a životních výzev může být náročná. Podpora okolí a otevřená komunikace jsou velmi důležité. Stejně tak péče o duševní zdraví. Psychická pohoda je nedílnou součástí celkového zdraví.
Wikipedie uvádí, že kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety a při kterém dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se nejčastěji provádí v České republice v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní. Výkon může být součástí hysteroskopie.
Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku.
Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným – proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom). Není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat například pravděpodobnost mimoděložního těhotenství. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
Polymenorea je častá menstruace, která se dostaví dříve než za 23 dní od poslední menstruace. Krvácení v menopauze je jedním z příznaků tohoto období.
Nepravidelná menstruace v přechodu
Metrorrhagie je nepravidelné děložní krvácení, které přichází bez jakéhokoliv rytmu. V případě, že je nepravidelnost menstruace v menopauze na podkladě hormonálního systému, je ženě předepsána hormonální léčba. Ženy v menopauze jsou léčeny náhradními léky, které menstruaci upraví nebo ji úplně zastaví.
Krvácení po přechodu
Po přechodu je jakékoli krvácení příznakem nemoci a nemělo by se zanedbat. Nejčastěji krvácí po přechodu vysoká výstelka děložní sliznice (hyperplazie endometria), další velmi častou příčinou krvácení jsou nádory dělohy, a to jak zhoubné (karcinomy endometria, karcinomy čípku), tak nezhoubné (myomy a polypy děložní). Každé postmenopauzální krvácení z dělohy musí být histologicky ověřeno. Metodou volby je hysteroskopie nebo separovaná abraze.
Bolesti hlavy v menopauze bývají často hormonálního původu. Kolísání hladiny estrogenu ovlivňuje cévní systém i nervovou regulaci. To může vést k častějším bolestem hlavy nebo zhoršení migrén. Typické je, že bolest přichází bez jasného spouštěče. Stres a nedostatek spánku jsou častými zesilujícími faktory. U některých žen se bolesti hlavy zlepší po stabilizaci hormonální hladiny. U jiných přetrvávají delší dobu. Důležité je sledovat souvislosti a včas je konzultovat s lékařem.
Celkové bolesti těla a únava
Mnoho žen popisuje v menopauze neurčitý, ale vyčerpávající pocit tělesné nepohody. Menopauza a bolesti těla se zde prolínají s chronickou únavou. Tělo reaguje citlivěji na zátěž a regenerace je pomalejší. Tento stav může vést k frustraci a pocitu, že „nic nepomáhá“. Přesto existují cesty, jak obtíže zmírnit. Klíčová je kombinace pohybu, odpočinku a psychické pohody. Jednorázová řešení většinou nestačí. Důležitý je dlouhodobý přístup.
Lékaři se shodují, že léčba bolestí v menopauze by měla být komplexní. Nejde jen o potlačení bolesti, ale o podporu celkového zdraví. V některých případech může pomoci hormonální léčba, jindy postačí úprava životního stylu. Velký důraz se klade na pravidelný pohyb a posílení svalů. Důležitá je i prevence osteoporózy. Lékaři také upozorňují na význam psychické pohody. Chronický stres bolest zhoršuje. Každá žena by měla mít individuální plán.
Zkušenosti žen z praxe
Zkušenosti žen ukazují, že největší úlevu přináší kombinace více opatření. Mnohé ženy uvádějí, že jim pomohl pravidelný pohyb, například chůze, jóga nebo plavání. Pozitivně je hodnocena i změna stravy a lepší spánková hygiena. Některé ženy si pochvalují cílené rehabilitační cvičení. Důležité je nevzdat se po prvních neúspěších. Úleva často přichází postupně. Sdílení zkušeností pomáhá lépe zvládnout toto období.
Bolesti v menopauze velmi úzce souvisejí s poklesem estrogenu, který má v ženském těle mnohem širší význam, než si většina žen uvědomuje. Estrogen ovlivňuje stav kostí, kloubů, svalů, vazů i nervového systému. Jakmile jeho hladina klesá, dochází ke změnám v prokrvení tkání, snížení elasticity a pomalejší regeneraci. Tělo na tyto změny reaguje zvýšenou citlivostí na bolest. Bolesti se mohou objevit i u žen, které dříve žádné potíže neměly. Typické je, že bolest nemá jednu jasnou příčinu, ale vzniká kombinací více faktorů. Přidává se i vliv věku a životního stylu. Menopauza tak často „odhalí“ skryté problémy pohybového aparátu. Proto jsou bolesti v tomto období tak časté.
Další faktory, které bolest zhoršují
Kromě hormonálních změn hrají roli i další okolnosti. Menopauza a bolesti těla jsou často spojeny se stresem, nedostatkem spánku a únavou. Psychické napětí zvyšuje svalové napětí a tím i vnímání bolesti. Významný vliv má také pokles fyzické aktivity, ke kterému u některých žen dochází. Svaly slábnou, klouby jsou méně stabilní a tělo je náchylnější k bolestem. Svou roli hraje i přibývání na váze, které zvyšuje zátěž kloubů. Vše dohromady vytváří začarovaný kruh. Čím více bolestí, tím méně pohybu. A čím méně pohybu, tím více bolesti.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Kyretáž dělohy znamená odstranění zbytků v děloze po porodu, potratu, zamlklém těhotenství. Kyretáží se nazývá tento zákrok proto, že se vybavení obsahu provádí kyretou, nástrojem podobným svým tvarem lžičce. Jedná se o výkon s anestezií, proto je potřeba dodržet určitý režim: 6 hodin před ním nejíst, nepít a nekouřit. Hospitalizace po výkonu je 1–2 dny, špinění až krvácení ustává do týdne, bez sexu je vhodné vydržet cca 14 dní, u revize po porodu celé šestinedělí, první menstruace se dostaví za 4–6 týdnů a těhotenství je vhodné nejdříve za 2–3 měsíce.
Kyretáž dělohy je menším zákrokem. Ve většině případů nevyžaduje tento zákrok hospitalizaci, jen příslušná opatření. Ovšem vše záleží na rozhodnutí lékaře. Rekonvalescence probíhá tak, že je ženě doporučeno, aby po dobu dvou až tří týdnů dodržovala zvýšenou hygienu, tedy sprchovat se, ne koupat, dodržet sexuální abstinenci a také se vyvarovat velké fyzické námahy. Pokud u ženy proběhne kyretáž děložního hrdla, měla by dodržovat ta samá doporučení.
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety a při kterém dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému. Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon je prováděn v krátké celkové anestezii, velice často v ambulantním režimu. Před operací je potřeba absolvovat předoperační vyšetření. Samotná operace trvá asi 15 minut. Po dezinfekci zevních rodidel a pochvy se provede dilatace (rozšíření) hrdla děložního kovovými tyčinkami – dilatátory. Děložní sliznice je odstraněna pomocí tenkého nástroje – kyrety a získaný materiál je odeslán na histologické vyšetření.
