Kysanézelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysanézelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysanézelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysanézelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysanézelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysanézelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysanézelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysanézelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysanézelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysanézelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysanézelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysanézelí.
Pomocí kysaného zelí lze snížit hladinu krevního cukru. Pokud však zároveň užíváte léky na ředění krve, konzultujte konzumaci této potraviny s lékařem. Kysanézelí totiž obsahuje velké množství vitamínu K, který zvyšuje srážlivost krve a hrozí rizikem trombózy.
Očistná kúra: Každodenní konzumace syrového kysaného zelí v množství 100–150 g se doporučuje hlavně lidem, které dlouhodobě trápí přetrvávající chronická zácpa. Během detoxikačního programu se v rámci očisty střev doporučuje alespoň jednou denně konzumovat kyselé zelí a rovněž vypít 2 dl zelné šťávy.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu zeli kysane varene jednu lzici za mesic?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysanézelí můžete jíst i když užíváte Warfarin. Ptáte se na jednu lžíci vařeného zelí za měsíc, což ničemu nevadí, protože můžete sníst každý den až tři hrnky.
Domácí nakládané kysanézelí lze konzumovat při onemocnění dnou. Bílé zelí ve 100 g obsahuje 13 a zelí červené 17 purinů. Kysanézelí obsahuje ve 100 g 8 purinů.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysanézelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysanézelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselé zelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
Jak rychle snížit hladinu cukru v krvi pomocí kysaného zelí
Rychlé snížení cukru v krvi. Kysanézelí je nízkokalorická potravina s protizánětlivými účinky a mnoha léčivými výhodami. Kromě toho, že zelí nabízí probiotika, antioxidanty a vlákninu, má i další důležité složky potřebné pro zdraví. Kysanézelí obsahuje vitamíny K, C, A, kyselinu listovou, vápník, draslík, fosfor a mangan. Stačí dokonce konzumovat jen malé množství kysaného zelí (pár lžiček) a účinky v podobě snížené hladiny krevního cukru na sebe nenechají dlouho čekat. Abyste ale snížili cukr v krvi, musíte tomu uzpůsobit i svůj každodenní rytmus, dodržovat správný jídelníček a pravidelný pohyb. Bez toho vám nic nepomůže. Rychle a samo opravdu nic nejde.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysanézelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor Littner.
Nevím nevím jestli je pravda co tady píšete k tématu warfarín a kysanézelí užívám warfarín delší dobu a byl jsem DOSLOVA upozorněn primářem kardiologie nemocnice Třinec abych se vyvaroval hlavně kysanému zelí že má obrovský vliv na hladinu INR. Tak a kde je teď pravda?????
Cukrovkáři to s potravinami nemají jednoduché, ale existují i potraviny, které by měl naopak každý diabetik doslova vyhledávat. Právě ony totiž při cukrovce ohromně pomáhají. A mezi ně patří i kyselé zelí.
Tento kysaný zázrak na cukrovku působí prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahuje totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitamíny K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamín B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru a jde o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
Ano, kysanézelí funguje na cukrovku, ale musíte tomuto cíli uzpůsobit jak jídelníček, tak přidat pohyb, tudíž upravit příjem a výdej. Lidský organismus je jedinečný a každý člověk potřebuje specifické množství různorodých látek pro správné fungování metabolismu. Hlavní cíl je celkem jednoduchý: denní energetický příjem nesmí převažovat nad energetickým výdejem. Přitom je však třeba dodat tělu dostatečné množství sacharidů, bílkovin a správných tuků a to vše při zachování bohatého množství vitamínů a minerálů, které jsou lidskému tělu prospěšné.
Změny v jídelníčku ovšem nikdy nepřinesou dlouhodobý efekt, pokud budete mít chuť na nevhodné potraviny. A jste-li nuceni jíst jídlo, které se vám příčí, je to začátek konce. Takové jednání totiž často vede k psychické nepohodě, která je motorem dalšího selhávání.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kysele zeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysanézelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Wikipedie uvádí, že segedínský guláš je jeden ze známých druhů gulášů. Jeho název je odvozen buď ze sousloví „szegedi gulyás“ (segedínský guláš) nebo ze „székely gulyás“ (sikulský guláš). Vaří se z vepřového masa – libového vykostěného bůčku nebo plecka. Další důležitou surovinou je kysané bílé zelí. Dále se používá cibule, olej nebo sádlo, mletá sladká červená paprika, sůl, černý pepř, bobkový list (údajně proti nadýmání) a pro zjemnění smetana. Jako příloha se hodí houskový nebo kynutý knedlík. Je možné podávat i s chlebem.
Dle Wikipedie je tento pokrm v Maďarsku známý pod názvem székelygulyás nebo székelykáposzta. Názvem „Székely“ se označovalo historické obyvatelstvo geografické oblasti Erdély nebo Székelyföld (v Česku známé jako Sedmihradsko). Tato oblast se nachází na území dnešního Rumunska, historicky patřila k Velkému Maďarsku. Tradičními surovinami Sedmihradska jsou brambory (pityóka), kukuřice (kukorica) a zelí (káposzta). A právě z kysaného zelí se připravuje segedínský guláš. V Maďarsku se podává výhradně s chlebem. Základem je vepřový perkelt, smetana na šlehání a již zmiňované kysanézelí.
V diskuzi NEMOC DNA – CO JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, mám nemoc dnu a mám také ráda kysané či sterilované zelí, mohu prosím konzumovat? Děkuji za případnou opověď. helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal srnec.
Dobrý den ,mám dnu, teď jsem měl druhou ataku,
A moc bych chtěl vědět co jíst ráno ,odpoledne ,a večer , nemám vůbec představu jak začít.nasi bych potřeboval nějaký jídelníček.dekuji srnec.
O cukrovku se jedná v případě, že hladina glukózy v krvi přesáhne hodnotu 10 mmol/l. Zvýšená hladina cukru v krvi může mít dvě příčiny, podle nich rozdělujeme diabetes mellitus na dva typy, a to diabetes 1. a 2. typu.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ZELNACKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rehor.
Prosim o sdeleni, za je možno jist prevarene zeli. Dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysanézelí obsahuje hodně vitamínu K. Tři šálky kysaného zelí naplní denní limit pro příjem vitamínu K. Pokud budete konzumovat zelňačku, tak v ten den musíte omezit příjem jiných potravin s vyšším obsahem vitamínu K, aby zůstal váš denní příjem tohoto vitamínu na hodnotě 90 mikrogramů.
V prvé řadě zvyšuje hladinu cukru v krvi sedavý způsob života. Dále je to častá konzumace potravin s vysokým GI, patří sem například pečivo z bílé mouky, hranolky, sladkosti, slazené snídaňové cereálie či rozvařená rýže. Tyto potraviny zvyšují pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění a podporují ukládání tukových zásob, což jsou rizikové faktory i pro rozvoj diabetu. Brzy po jídle se totiž znovu dostaví hlad – jednoduše proto, že rychlý nárůst glykemie po konzumaci potravin s vysokým GI vyvolá rychlou akci inzulínu, který hladinu glukózy pohotově sníží, a tělo získá dojem, že je třeba ji opět rychle doplnit, nejlépe konzumací něčeho pořádně sladkého.
Rychlé snížení hladiny cukru v krvi je možné pomocí rostlin, bylin a potravin, které mají schopnost snižovat zvýšenou hladinu krevního cukru. Mezi ně patří například černý bez, fenykl, grapefruit, jahoda, meloun, banán, okurka, hlávkový salát, cuketa, kysané i čerstvé zelí, cibule a česnek, luštěniny, skořice.
Cibule je nejen nenahraditelná v kuchyni, ale po staletí zaujímá důležité místo i mezi prostředky přírodní lékárny. Cibule (i tepelně upravená) zlepšuje krevní oběh, snižuje hladinu krevního cukru a řadí se k vynikajícím prostředkům proti cukrovce.
Pravidelná konzumace syrového i kysaného zelí je vzhledem k obsahu rostlinného „inzulínu“ a dalších cenných látek pro diabetiky velmi vhodná.
Mezi lidové léky na snížení hladiny cukru patří fazolové lusky, celer, pažitka, mrkev a ovesné vločky.
Rovněž jablečná šťáva obsahuje látky podobné inzulínu, šetří tak slinivku břišní a normalizuje střevní mikroflóru.
U lidí, kteří konzumují tučné mořské ryby obsahující zdravé omega-3 mastné kyseliny, je jen poloviční pravděpodobnost vzniku cukrovky. Rostlinným zdrojem této cenné látky je i lněný olej.
Ideální potravinou jsou také luštěniny, zejména sója a výrobky z ní. Při jejich pravidelném příjmu se snižuje hladina krevního cukru a cholesterolu.
Některé druhy koření, jako je hřebíček či bobkový list, mohou aktivitu inzulínu až ztrojnásobit.
Dopřejete-li si sladkosti, skořice vám může usnadnit jejich trávení. Přidávejte ji i do čaje či kávy.
Mezi prvotní projevy této cukrovky patří také časté pocity žízně, časté nucení močení a neustálý pocit hladu a únavy. Často se ale stává, že tyto příznaky nemoc neprovázejí, a tak se diabetes u pacienta diagnostikuje až jako součást vyšetření jiné nemoci (například u poruchy zraku).
Podle medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine) je diabetes mellitus metabolickou nemocí charakterizovanou glykemií na lačno > 7 mmol/l a glykemií za 2 hodiny > 11,1 mmol/l při orálním glukózovém tolerančním testu (oGTT) s podáním 75 g glukózy. Diabetes mellitus však není jedinou poruchou glukózového metabolismu. Proto je nezbytné odlišit ji od dalších poruch, které mohou znamenat nejen zvýšené riziko manifestace diabetu, ale rovněž i aterosklerotických cévních komplikací ve srovnání s jedinci stejných věkových skupin a normálními hladinami krevního cukru na lačno i po jídle.
I u tohoto typu diabetu může být hlavní příčinou genetika, vliv na vznik tohoto onemocnění má ale i životospráva pacienta, kterou obvykle provází špatný jídelníček (nezdravé potraviny, nepravidelnost ve stravování), nedostatek pohybu, ale i nadměrný stres. Právě tyto příčiny způsobují, že se diabetes mellitus 2. typu objevuje v dnešní době i u dětí, které jsou často nesprávně stravovány a většinu času tráví sezením buď ve škole, nebo doma u počítače.
Diabetes mellitus (úplavice cukrová – cukrovka) je celoživotní onemocnění projevující se zvýšenou hladinou cukru (glukózy) v krvi. V České republice je nyní asi 750 000 diabetiků (údaj z konce r. 2006) a jejich počet se zvyšuje každým rokem o 5– 6 %. Navíc se předpokládá, že 300 000 lidí o svém onemocnění zatím neví. Odborně je tedy diabetes mellitus poruchou metabolismu. Zjednodušeně řečeno, jedná se o onemocnění, kdy dochází k poruše zpracování cukrů, tuků a bílkovin v organismu. Pokud není diabetes léčen nebo nejsou dodržovány doporučené zásady léčby, může dojít ke vzniku a rozvoji dalších závažných onemocnění a komplikací. Příčina jeho vzniku není známa, ale je známo několik možných spouštěcích faktorů jako například genetické vlohy a působení vnějšího prostředí (stres, virózy, obezita atd.) či konstituční tělesné faktory (rasa, pohlaví, věk apod.).
