Wikipedie uvádí, že tropické ovoce mango je plodem mangovníku. Patří do rodu Mangifera, který zahrnuje 69 botanických druhů a přes 1000 odrůd tohoto ovoce. Není znám jeho přesný původ, ale má se za to, že mango pochází z jižní a jihovýchodní Asie. V Indii, Barmě, na Srí Lance, v Pákistánu a Bangladéši byly nalezeny fosilie staré 25 až 30 milionů let. Název ovoce pochází z malajálamského manga, které si později portugalští obchodníci upravili na manga.
Mango výtečným zdrojem vitamínů A, C, beta karotenu, draslíku a vlákniny. Obsahuje málo tuku a sodíku. Plody jsou různé barvy, velikosti i tvaru. Největší plody mohou vážit až 2 kg. V Asii se využívá i zelených mang k různým kulinářským účelům. Nejlépe je ale nechat ovoce dozrát při pokojové teplotě, až bude měkké. Kromě přímé konzumace čerstvých, zralých plodů se hodí například jako příloha k masům a omáčkám.
V naší poradně s názvem MANGO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hronovská.
příjemné odpoledne,
začala jsem z pecky pěstovat mango, vyrostla mi větvička s několika listy, ale nevím, jak postupovat dál, aby se mi nezlomila, protože je velmi slabá. Děkuji za radu. Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mango je subtropická rostlina, takže ke svému růstu potřebuje teplo a slunce. Dejte rostlinu ven na plné slunce a nechte svému osudu. V zimě přezimujte na svétlém místě. Mango je obrovský strom, podobně velký jako naše hruška. V podmínkách mírného pásu, kde se nachází naše krásná země, nebude moci plodit. Ale můžete radovat alespoň z listů.
Zralé mango je měkké, ale pružné. Pokud v obchodě koupíte ještě nezralé mango, nechte jej doma dozrát při pokojové teplotě. Mango by nemělo být otlačené ani rozměklé. Také skvrny jsou nežádoucí, protože se přes ně mohou dovnitř dostat plísně nebo hniloba. Zralé mango nemusí nutně vypadat jako z fotografie. Plody mohou dosahovat hmotnosti až 2 kg.
Ingredience: 1 větší mango, 60 g moučkového cukru, citronová šťáva nebo limetky
Postup: Mango nakrájejte na kostky a poté rozmixujte na pyré. Přidejte cukr a šťávu z citronu či limetky (z půlky stačí, ale můžete dát víc). Tuto hustší směs nalijte do formiček na led a dejte do mrazáku. Po pár hodinách vyklepněte (to může být složitější, zkuste použít třeba nůž na máslo) a už si můžete pochutnávat.
V naší poradně s názvem ALOE VERA - MANGO A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Švejdová.
Prosím o sdělení, zda lze při užívání léku warfarin Orion současně pít bylinný nápoj z aloe (koncentrát) , příchuť mango. ( 2 víčka do skleničky vody 200 ml).
Děkuji za odpověď.
Jana Švejdová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za prvé neexistuje žádný věrohodný vědecký důkaz, který podporuje pití šťávy z aloe vera. Při pití šťávy z aloe vera nebyl prokázán žádný zdraví prospěšný účinek pro lidské tělo.
Co se týče interakce s Warfarinem, tak nejsou žádné zprávy o tom, že by k ní docházelo. Pro jistotu si ale nechte změřit srážlivost krve po prvních dnech používání.
Vitamíny C i A je mango doslova nabité. Když denně sníte tři sta gramů této žluté dobroty, pokryjete tím svůj denní příjem těchto vitamínů. Mango rovněž obsahuje vitamíny skupiny B, které příznivě působí jak na pleť a kvalitu vlasů a nehtů, tak na nervovou soustavu. Zastoupen je i betakaroten, který je účinným antioxidantem a zabraňuje tak předčasnému buněčnému stárnutí. Dobrý vliv má také na oběhový systém a snižuje hladinu glukózy v krvi.
V naší poradně s názvem SPOLKNUTÍ PECKY OD MERUŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Krejčová.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat do jaké míry je nebezpečné spolknutí pecky od meruňky. Potíže žádné zatím nemám.
Děkuji za odpověď.
Mgr. Eliška Krejčová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pecka od meruňky může v zažívacím traktu podrzáždit tenké střevo a způsobit zranění v konečníku při defekaci. Bylo by vhodné bezprostředně po spolknutí sníst i větší množství nestravitelné vlákniny například kysaného zelí a celých 12 hodin pak zvýšeně pít. Kdyby se objevily neobvyklé křeče v břiše a podbřišku, tak neotálejte a informujte o této příhodě nejbližšího lékaře na ambulantní pohotovosti. U některých lidí působí meruňky nadýmání, které může vést také k bolestem v břiše, ale ty jsou podobné typickým větrům. Také si pohlídejte zachování pravidelné každodenní stolice. Pecka s největší pravděpodobností do 24 hodin vyjde z těla ven aniž byste o tom věděla.
Podle Wikipedie je glukan oligosacharid nebo polysacharid složený z opakujících se molekul glukózy. Může být nevětvený (lineární) i různě rozvětvený. Buněčná stěna typická pro chytridiomycety je chitin, beta-1, 3-glukan a beta-1,6-glukan. Množí se nepohlavně produkcí.
V naší poradně s názvem CO JE MSM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
MSM je organická síra a obsahují ji aminokyseliny methionine a cysteine, které jsou běžně dostupné v přírodních potravinách, jako je maso a mléčná syrovátka. Prvotním zdrojem MSM jsou některé bakterie a řasy, které vypouštějí MSM do vzduchu. To se pak prostřednictvím deště dostane do půdy a odtud přes rostliny do potravního řetězce. Čisté MSM se extrahuje z biologických zdrojů pomocí náročné chemické technologie v domácích podmínkách neproveditné.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
msm:
ch3-so2-ch3
se vyrabi prumyslove - viz wikipedie
nabizi: 4fitness.cz
dodava telu siru, zmensuje bolestivost kloubu a svalu.
Nesnasi se s salicilaty (nevim jak moc)
Mango, plod mangovníku indického (Mangifera indica), vykazuje hypoglykemickou aktivitu. Tato léčba může být podložena střevní redukcí absorpce glukózy. Odlišné mechanismy účinku však nelze vyloučit. Listy manga mají rovněž antidiabetické vlastnosti za použití normoglykemické, glukózou indukované hyperglykemie. Vodný extrakt listů manga vykazuje hypoglykemickou aktivitu.
Wikipedie uvádí, že prostatitida je zánět předstojné žlázy, spíše známé pod názvem prostata. Jedná se o nejčastější urologický problém mužů do 50 let. Mezi symptomy tohoto zánětu patří horečka, zimnice, dysurie či sexuální poruchy. K léčbě jsou indikována antibiotika.
Typy prostatitidy:
akutní prostatitida
chronická bakteriální prostatitida
chronická prostatitida – syndrom chronické pánevní bolesti
Wikipedie uvádí, že černý česnek je typická ingredience asijské kuchyně. Vzniká Maillardovou reakcí (nikoli fermentací), kdy se celé cibule česneku vystaví zvýšené teplotě po dobu několika týdnů, čímž se barva stroužků změní z bílé na černou.[1]
Tento česnek je úplně černý, ale přitom není spálený ani obarvený. Je měkký a mazlavý, proto není vysušený a šťávy má pořád dostatek. Není ostrý, ani štiplavý, má spíše nasládlou umami chuť.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Kamčo, díky moc za obě možnosti získávání meruňkového oleje. Jeden rozhodně vyzkouším. Zatím musím vyloupat pecky a sušit jádra :-). Už jsem se smiřovala s tím, že když jsem to nenašla na internetu, naložím sekaná jádra do jiného, za studena lisovaného oleje. Díky moc a ať se všechno daří. Dana
Příprava manga není nijak složitá, přesto byste předtím měli vědět několik informací. Zralé mango poznáte tak, že je měkké na dotek. Zároveň ze zralého rozkrojeného manga přímo vytéká jeho šťáva. Doporučuje se připravovat ho rovnou po vyndání z ledničky. Pokud jej necháte déle v pokojové teplotě, jeho chuť se typicky změní. Tato chuť připomíná pryskyřici a nebývá u nás moc oblíbená, v Asii je ale přímo žádoucí. Pro přípravu stačí pouze oloupat plod a vyjmout pecku. Hodí se skvěle do ovocných salátů. Mango je nejvíce rozšířené v asijské kuchyni, kde se přidává do vařených i smažených jídel. Výjimkou není ani grilování. Často se také stává součástí zmrzlin, koktejlů nebo čatní. Vhodné je například i na zavařování. Na následujících řádcích naleznete recepty s mangem.
V diskuzi PECKY Z MERUNĚK HUNZŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Adamus.
Kmen Hunzů v severním Pákistánu, má meruňky jako podstatnou část stravy.
Ovšem to musí být nějaký odolný poddruh meruňky, když roste v takových výškách Karákoramu a v takovém množství, že to suší na zimu.
Ty naše jsou málo odolné na chlad.
Vím, že existují nějaké vyšlechtěné, ale já bych se zajímal o ty originální, od Hunzů.
Dají se někde sehnat ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mango obsahuje vitamíny A, B, C či E, betakaroten (provitamín A), vlákninu či některé minerály jako draslík, fosfor a vápník. Mnohé z těchto látek působí jako antioxidanty, což znamená, že dovedou chránit před volnými radikály, stejně jako před stárnutím a degenerací buněk, takže se podílejí na omlazení těla. S pomocí manga můžete navíc účinně pročistit celý organismus, a to i díky přítomnosti již zmíněného draslíku, který dovede regulovat vodní režim v těle. Pokud trpíte nervozitou, nespavostí, podrážděností a dalšími psychickými potížemi včetně depresí, můžete zkusit konzumovat mango. Plod mangovníku je výtečný i jako prevence různých běžných nemocí (například chřipky), neboť se podílí na zvýšené imunitě organismu. Zároveň zajišťuje zdraví kostí, ale také pokožky a vlasů. Pozitivní vliv má rovněž na zrak a funkci štítné žlázy.
Mango byste neměli konzumovat přespříliš, kvůli vysokému obsahu vitamínu A by mohlo dojít k takzvané hypervitaminóze. Navíc se jedná o výrazný alergen (zvláště slupka).
Ingredience na těsto: 250 g polohrubé mouky, 15 g droždí (instantního, cca 4 g), 60 g moučkového cukru, 50 g tuku, 2 vejce, muškátový oříšek, 125 ml mléka, 2 lžíce koření Medový perník, sůl, olej
Ingredience na náplň: 1 mango, 1 balíček vanilkového cukru, 30 g moučkového cukru
Postup: Droždí utřeme (smícháme) s 1 lžičkou cukru, 2 lžícemi mouky a 4 lžícemi vlažného mléka. Zahřejeme a necháme cca 10 minut odstát (posypané lehce moukou, přikryté a na teplejším místě). Do mísy nasypeme zbylou mouku, poté do ní vlijeme kvásek. Přidáme cukr, vejce, mléko, špetku soli a nakonec zalijeme rozpuštěným máslem. Propracujeme do hladka, dle potřeby můžeme přisypávat mouku, a necháme 15 minut odpočívat v teple. Poté z těsta tvoříme kuličky a vkládáme je na olejem vymazaný plech. Vytlačujeme středy a ty poté plníme směsí, kterou vytvoříme smícháním jemně nastrouhaného oloupaného manga, cukru a vanilky. Okraje potíráme žloutkem a pečeme 15–20 minut při 180 °C.
Mangovník je tropický strom, ovšem i v domácích podmínkách si můžete mangovník vypěstovat. Vyberte si dobře vyzrálý plod, aby měl klíčivé semeno.
Semeno manga opatrně vyndáme z dřevnatého obalu a zasadíme do kypré, lehké půdy budoucím klíčkem dolů. Směr růstu klíčku poznáme snadno z tvaru semene. Můžeme sázet celé semeno i dřevnatým obalem, ale je dobré ho nejprve důkladně odrhnout (odstranit zbytky dřeně) a alespoň pootevřít, protože klíček proniká obalem velmi těžce. Volíme raději větší květináč. Květináč musí být hlavně vysoký, protože hlavní kořen je poměrně dlouhý. Zeminu udržujeme vlhkou. Rostlinka by nám měla vyrašit zhruba za 3 až 4 týdny.
Mango má rádo teplo a světlo. Po celý rok potřebuje dostatek světla a zejména v létě mangu prospívá plné oslunění a snáší i prudké sluneční záření. Mango je nejnáročnější na teplotu. V době vegetace by se měla pohybovat mezi 24–27 °C, v zimním období pak kolem 17–24 °C. Starší mangovníky vydrží kratší pokles teploty ke 2 °C. Květy a malé plody však může poškodit již pokles teploty pod 18 °C.
Během vegetace je nezbytná pravidelná bohatá zálivka. V zimě zaléváme úsporně a také v době kvetení a tvorby plodů zálivku omezíme. Hnojení je podobné jako u citrusů. Mangovník není náročný na půdu, ale nesnáší těžké, promáčené substráty. Vhodná je směs z listovky, rašeliny, kompostu a hrubšího písku. Mango tvoří rozsáhlý kořenový systém, čemuž musí odpovídat i velikost nádoby. Pozor, mango je citlivé na poškození kořenů.
Pokud chcete rostlinu tvarovat nebo udržovat v určité velikosti, přistupujte k řezu nejlépe koncem zimy nebo brzy z jara. Řezem také dosáhnete nového rozvětvování. V případě, že chcete omezit střídavou plodnost, odstraňte při bohatém kvetení některá květenství.
Molice (Plectranthus), nazývaná česky též moud, patří do rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovité. Vyskytuje se v subsaharské Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech v Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo jednoho metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů. Rozeznává se až tři sta padesát druhů.
Konzumace meruňkových jader v přiměřeném množství může posloužit jako přírodní alternativa prevence negativních civilizačních onemocnění, a to hlavně v kombinaci se zdravým stravováním, pravidelným pohybem a vhodným přísunem vitaminů.
Sladká jádra meruněk nejsou účinná, protože v nich amygdalin téměř není. Prodávaný doplněk stravy B17 therapy je extraktem z hořkého meruňkového jádra a obsahuje jedinečnou kombinaci látek.
Užívání: 1 tobolka denně před jídlem se zapije dostatečným množstvím vody.
Řečík pistáciový (Pistacia vera), také zvaný pistácie pravá, je strom z čeledi ledvinovníkovité, jehož původní oblast rozšíření je ve Střední Asii a na Blízkém východě. Pěstuje se pro oříšky, které známe pod názvem pistácie. Pistácie lze konzumovat čerstvé, pražené anebo jako součást různých potravin, například pistáciová zmrzlina, lokum nebo salám Mortadella. Mezi tři největší producenty pistácií patří Írán, Spojené státy (Centrální údolí) a Turecko. Dále se pěstuje například v Číně, Sýrii a Řecku. Jak je z oblastí pěstování zřejmé, pistácii nejlépe vyhovuje suché až polopouštní subtropické klima. Vrcholu produkce dosahují stromy asi ve 20 letech a jsou zastřihovány kvůli snadnější sklizni. Nejrozšířenějším kultivarem je „Kerman“.
Při nevhodném zpracování nebo uskladnění mohou pistácie obsahovat jedovaté aflatoxiny, produkované především plísněmi rodu Aspergillus, které jsou známé jako silné karcinogeny. Kvůli vysokému obsahu tuků a nízkému obsahu vody jsou pistácie při přepravě ve velkých objemech náchylné k samovznícení, proto je třeba při přepravě pistácií v lodní dopravě dodržovat zvláštní pravidla.
