Kašovitá strava (mixovanástrava) je určená například pro pacienty po operaci zubů, po kolonoskopii (kolonoskopie), nebo i pro seniory. Jedná se o šetřící stravu, která je rozmixovaná. Jídlo se obvykle připravuje běžně a po přípravě se rozmixuje. Maso je většinou vhodné připravovat dušené nebo vařené a po tepelné úpravě si jej můžete na masovém mlýnku umlít. Z příloh je vhodné používat jen bramborovou kaši nebo jemné těstoviny, případně malé druhy těstovin. K pokrmu je vhodné připravovat masovou nebo zeleninovou šťávu a omáčky. Vhodné jsou také kompoty, které je dobré opět rozmixovat. Na večeře a snídaně je možné konzumovat pudinky, ovocné pyré, jogurty, ochucená mléka, jogurtové mléko, mléčné rýže, různé syrovátkové nápoje, ovocné dětské výživy s piškoty. Dále našlehané pomazánky a jako pečivo třeba jen bílou veku nebo rohlíky. Vše je dobré zapíjet mlékem, bílou kávou nebo již zmíněnými rozmixovanými kompoty.
V naší poradně s názvem RECEPTY NA VŠECHNY ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.Narazila jsem na netu na očistu od Jiřího Cingroše,dost mě to zaujalo a rozhodla jsem se,že si 7 bodů očisty provedu.Jenomže ouha...Zjistila jsem,že je ale následně třeba změnit stravu na oddělenou.Je logické,že na jedné straně organismus čistit a pak znovu zanášet nemá význam.Jen prosím vás nerozumím oddělené stravě.můžete prosím poradit,pokud jste pochopil.Hledám na netu radu a zatím marně..děkuji Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jmenuje se to dělená strava a její pravidla můžete vidět zde www.delena-strava.cz
V diskuzi DĚLÁ MI DOBŘE SLINIVKÁŘOVA DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Sládková.
Dělá mi dobře rostlinná strava na slinivkar cz. Má tam i masové recepty, ale jím je jenom když na mě přijde masová chuť. Myslíte, že maso zatěžuje trávením slinivku hodně? Děkuji Sládková (po akutním zánětu, 2 měsíce)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea.
Dobrý den,
táta akutní zánět slinivky prodělal a vím, že relativně dlouhou dobu musel "konzumovat" jen vařené maso (ve vodě), pokud možno drůbeží nebo králičí.
Pokud jsou střeva delší dobu v nečinnosti a neprochází jimi potrava v pevném stavu, dochází ke změnám střevní mikroflóry a ke zhoršení činnosti střevních buněk, které jsou nezbytné pro správnou funkci střeva. Pokud již k tomuto narušení dojde, je pak mnohem problematičtější se vrátit zpět k přirozenému příjmu potravy. Kašovitá strava je určená pouze na přechodnou dobu.
V naší poradně s názvem RECEPTY PRO DIABETIKY II. TYPU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARKETA PATOVA.
DOBRY DEN PROSIM VAS JA SE JMENUJI MARKETA PATOVA JSEM NAROZENA 31.8.1975 V LIBERCI A OD 11.7.2022 MAM CUKROVKU TYPU 2 A PROSIM NAPSAT JIDELNICEK DIABETICKYCH JIDEL ODPVEZTE MI PROSIM DEKUJI MARKETA PATOVA Z LIBERCE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud žijete s cukrovkou 2. typu, vyvážená strava vám může pomoci udržet hladinu cukru v krvi a váhu.
Tento jídelníček vám pomůže dosáhnout zdravější hmotnost pro vaše tělo a udrží hladinu cukru v krvi v cílovém rozmezí, což může snížit riziko komplikací, jako je poškození nervů a srdeční onemocnění. Jídelníček i s praktickými radami najdete zde: www.cukr-v-krvi.cz/j…
Makrobiotická strava se dá použít jako dieta u lidí trpících potravinovou alergií. Strava typického Čecha je plná nasycených tuků, rafinovaných škrobů a cukrů. Makrobiotická strava nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát. Radí spíše, jakým druhům potravy se vyvarovat. Makrobiotika, to je především rovnováha, životní styl, ne dieta.
Strava u diabetiků I. typu není stejná jako u zdravých lidí. Vždy je individuální a většinou příprava na výkon (vyprazdňování) proběhne právě v nemocnici za kontroly glykemie, u některých diabetiků je tento postup opravdu nutný.
Maso na výrobu kašovité stravy je vhodné připravovat dušené nebo vařené a po tepelné úpravě jej můžete na masovém mlýnku umlít a přivést do kašovité formy (mletá strava). Z příloh je vhodné používat jen bramborovou kaši nebo jemné těstoviny nebo malé druhy těstovin. Ke kašovité stravě je dobré připravovat masovou nebo zeleninovou šťávu a omáčky. Šťávu a omáčky můžete jíst ke kašovitému masu, pokud se vám bude příloha jíst špatně. Vhodné jsou také kompoty, které je dobré opět přivést do tekuté podoby (rozmixovat). Na večeře a snídaně se doporučuje používat pudinky, ovocné pyré, jogurty, ochucená mléka, jogurtové mléko, mléčné rýže, různé syrovátkové nápoje, ovocné dětské výživy s piškoty. Dále našlehané pomazánky a pečivo takové, které lze rozmělnit na malé kousky. Vše je dobré zapíjet mlékem, bílou kávou nebo již zmíněnými rozmixovanými kompoty.
Pokud vám byl během vyšetření odstraněn polyp, konzumujte dietní stravu po dobu čtyř dnů. Jsou-li po kolonoskopii nutná nějaká jiná opatření, sdělí vám je lékař. Většinou se doporučuje kašovitá strava.
V naší poradně s názvem DETRALEX JE HRAZEN POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Oličová.
Je lék Detralex placen pacientem celou částkou,nebo připlácí na něj pojišťovna.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Detralex z části hradí pojišťovna a z části pacient. Přesná výše doplatku záleží na lékárně. Některé upřednostňují seniory, kteří mají nižší doplatky, než mladší pacienti. Zeptejte se ve své lékárně na podrobnosti.
Kompletní tekutá strava se skládá pouze z tekutin a potravin, které jsou normálně tekuté, a z potravin, které se vážou na tekutinu, když jsou při pokojové teplotě. Tekutá strava obsahuje například krémové polévky, čaj, džus, želé, mléčné koktejly, pudink. Tekutá strava je stravitelnější než pevná, dodává tělu bílkoviny, tekutiny, soli a minerály, které jsou potřebné pro energii. Cílem tekuté stravy je zabezpečit organismu dostatečný příjem, což činí 1 350–1 500 kalorií a 45 gramů bílkovin denně.
Při používání kompletní tekuté stravy se dostává do organismu dostatek výživy, jedinec tak může na této stravě zůstat delší dobu. Lékař může doporučit k této stravě některé vitamíny a doplňky stravy navíc. Tekutá strava je bezpečná i pro lidi s cukrovkou, ale pouze v případě, že jsou pravidelně sledováni svým lékařem.
Po kolonoskopickém vyšetření, při kterém jsou pacientovi odstraněny polypy, se doporučuje lehčí dieta, kašovitá strava a vyhýbání se kořeněným jídlům. Pokud nemáte v nálezu výslovné doporučení režimu, například pouze tekutiny nebo kašovitou stravu po odstranění větších polypů, tak nejsou žádná omezení. Samozřejmě je vhodnější začít lehčími jídly, ale záleží hlavně na chuti a toleranci.
Stravovací omezení se doporučují pouze po odstranění větších lézí. Většinou den po výkonu jsou to pouze tekutiny, další den kašovitá strava a pak už běžná strava dle individuální tolerance pacienta. Po odstranění malých polypů lze konzumovat běžnou stravu.
Při dodržování diety byste měli se souhlasem ošetřujícího lékaře snižovat dávku léků na cukrovku. V den vyšetření by se již léky na cukrovku brát neměly. Zde také platí, že tento postup je individuální a neexistuje univerzální návod, jak postupovat.
U seniorů bývá také problém ve zhoršené hybnosti nebo zhoršení zraku, v krajním případě i v takzvané stařecké demenci, což výrazně omezuje schopnost nákupu a přípravy stravy. Objevují se i problémy ekonomické. Nedostatek aktivity, jehož důsledkem je i nechuť připravit si jídlo či dojít si nakoupit, může souviset s depresí z osamělosti a sociální izolace. Souhrnem těchto skutečností se starší člověk dostává do začarovaného kruhu – jeho zdravotní stav se vzhledem k nedostatečné výživě stále zhoršuje, což vede k dalšímu zhoršení jeho schopnosti správně a dostatečně jíst. Proto je důležitá pestrá stravapro seniory nebo program stravování seniorů. Řešením, které nabízí medicína, mohou být přípravky enterální klinické výživy. Jedná se o vyváženou tekutou stravu uzpůsobenou k popíjení, v níž je přesně definovaný obsah nutričních složek. Tyto přípravky se dodávají do lékáren v různých chuťových příchutích. Mohou se podávat po jídle nebo mezi jídly a lze jimi doplnit stravu o všechny důležité součásti: energii, bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny, minerální látky a stopové prvky v potřebném množství. Navíc lze přípravky enterální klinické výživy využít i při přípravě denních jídel. Univerzální doporučení pro výživu ve stáří neexistuje, záleží na věku, fyzické aktivitě a zdravotním stavu. Při chronickém onemocnění je důležité dodržovat léčebná dietní opatření.
Kalorický příjem u méně aktivních lidí staršího věku by měl být 7 300 až 8 500 kJ u žen a 7 900 až 9 500 kJ u mužů. Pro přesné stanovení je nutné vzít v potaz řadu faktorů, jako je stavba těla a zdravotní stav. Není dobré vyřazovat z jídelníčku například zeleninu nebo maso pro špatný stav chrupu. Úpravu jídla je třeba volit tak, aby ho člověk zvládl zkonzumovat, takže často pomůže jej rozmixovat.
Staří lidé mají tendenci se v jídle odbývat. Hlavní složkou jejich jídelníčku bývá bílé pečivo a rafinovaný cukr, což není ani zdravé, ani výživné. Navíc šetří a kupují to nejlevnější, co v supermarketech je. Jenže obvykle to je také to nejméně kvalitní. Často jim pak chybí v jídelníčku bílkoviny, nutné pro hojení ran, s nedostatkem zeleniny chybí i vláknina, což zhoršuje zažívání, ale může být i jednou z příčin rakoviny tlustého střeva. Větší množství nekvalitních sacharidů zatěžuje slinivku, což může vést ke zvýšené glykémii. V nekvalitních potravinách rovněž převládají takzvaná éčka, stabilizátory, konzervanty, transmastné nasycené tuky, což není nic dobrého pro tělo a už vůbec ne pro organismus seniorů.
Kojící ženy potřebují vyšší dávku kalorií, což představuje 300–600 kalorií za den. Samozřejmě že je to individuální, rozdílná je i chuť k jídlu, rozdílný je metabolismus. Nedoporučuje se však konzumace čokolády, sušenek, koláčů, protože tyto potraviny obsahují mnohem více kalorií, než je potřeba. Správný energetický přísun zajistí pouze jedení zdravých potravin a vyvážená strava.
Standardní makrobiotická strava je vhodná především pro zdravé děti a dospělé lidi. Pro miminka a malé děti je třeba mnoha úprav. S přihlédnutím na jejich různé potřeby a fyzické aktivity. Strava miminek, batolat a malých dětí by se měla postupně měnit a vyvíjet podle toho, jak se mění a vyvíjí jejich chrup. Ideální dokonalou stravou pro miminko je samozřejmě mateřské mléko! Nemá-li maminka dostatek mléka a miminku je již 8 měsíců, může být zařazeno jedno makrobiotické jídlo, a to speciální obilné mléko. Čím je dítě starší, zařazují se více makrobiotické potraviny, jako jsou řasy, kvašená zelenina, sójový sýr, listová zelenina, tofu, olejnatá semena, ryby.
