Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti až pálenížáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti. Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasné stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku – obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálenížáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálenížáhy. Pálenížáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.
Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.
Příznaky:
pálenížáhy,
pálení nebo bolest na hrudi,
ztížené polykání.
Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).
V naší poradně s názvem CALTRATE VEDLEJŠÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka matouskova.
CO užívám caltrate tak mě pálí žáha je to možné ? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Caltrate pálenížáhy nezpůsobuje, protože obsahuje jen zásadotvorné látky. Příčinou pálenížáhy bude nejspíše strava, jako například moukou zahuštěné omáčky a polévky, kečup, fast food, knedlíky, atd. Na pálenížáhy je dobrý Anacid a nebo Gaviscon, oboje volně prodejné v lékárně.
Pálenížáhy, které je způsobeno návratem, tedy zpětným tokem kyselého obsahu žaludku do jícnu, může každý vnímat nebo pociťovat jinak. Pálenížáhy je nejběžnějším příznakem překyselení žaludku, nebo návratu kyselého obsahu žaludku do jícnu způsobeného nedovřeným svěračem (svalem) mezi jícnem a žaludkem.
K pálenížáhy může dojít ihned po jídle, ale ani to není vždy pravidlem. Postihuje více než 1/3 dospělé populace a tento podíl neustále roste. Příčinou je například hektický životní styl, nevhodné stravovací návyky, stres, kouření a dietní chyby.
Pálenížáhy je individuální a může trvat několik minut nebo několik hodin.
V diskuzi PÁLENÍ ŽÁHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Manžel na pálenížáhy užíval celý život vždy lžičku sody ,zapil vodou a plení přestalo. Já jsem mu dávala na vyzkoušení novinky z lékarny, ale soda byla nejúčinnější. Žádné problémy mu soda po těch letech nezpůsobila, tak jí občas přidám do těsta místo PRDČ.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem JEDLÁ SODA A LEXAURIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Můžu užívat na pálenížáhy a na pálení v žaludku jedlou sodu, když trvale užívám Lexaurin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hydrogenuhličitan sodný neboli jedlá soda, by neměla společně s Lexaurinem dělat problémy. Ale i přesto je třeba sledovat zažívací pocity při tomto užívání. Překyselený žaludek nebo pálenížáhy může být způsobeno stresem, který může být důsledkem deprese nebo úzkosti či strachu, které dobře znáte. Zkuste společně s užíváním sody také zmírnit tyto faktory, které negativně ovlivňují překyselení žaladku. Pro zmírnění pálenížáhy a žaludku taktéž omezte konzumaci kynutého těsta, knedlíků a moukou zadělávaných omáček.
Osobní strážcové: Výborně poslouží zázvor. Toto aromatické koření je schopno posílit spodní svěrač jícnu. Ten totiž rozhoduje, zda vpustit žaludeční šťávy, které způsobují pálení, zpátky do jícnu. K tomuto účelu poslouží zázvorový čaj, který zakoupíte již naporcovaný, nebo si ho snadno připravíte.
Nepřátelé: Kořeněná a tučná jídla, máslo, červené maso ale i rajčata
Na silné pálenížáhy je dobrý Gaviscon nebo Anacit, oboje k dostání v lékárně. Z domácích pomocníků je to jedlá soda, která také účinně zklidní pálenížáhy.
V diskuzi BOLEST NAŠE KAŽDODENNÍ...BŘICHO JAKO BALON, ZÁCPA, MENSTRUAČNÍ KŘEČE, PÁLENÍ ŽÁHY A KLOUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel RENATA.
DOBRÝ DEN.OD PORODU MĚ TRAPÍ PALENÍ ŽAHY,ALE NEJDOU MI ŽADNÉ ŠTAVY ALE ŘÍHAM.CUCAM POŘAD RENÍ ALE NIC MOC.NIKDY JSEM NESKOUŠELA NIC JINÉHO Z LEKARNY .TED JSEM PO PORODU 18.MESÍCU A NEMUŽU SE TOHO ZBAVIT. MYSLÍM,ŽE K TOMU MI ANI NEDELA DOBŘE MOJE STRESOVÁ SITUACE.NECHCI NAŠTÍVIT LÉKAŘE.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pálenížáhy je nepříjemná bolest v oblasti jícnu. Jde vlastně o zvracení. Potrava se sice nedostává dávením zpět z úst, ale vrací se na půl cesty. Při proniknutí kyselého obsahu žaludku zpět do jícnu je pociťováno nepříjemné, až bolestivé pálení v krku a na hrudi, směrem od žaludku vzhůru. Postižený může cítit i hořkokyselou pachuť v ústech, podobně jako při zvracení. Signalizuje to, že žaludeční kyseliny působí na sliznici jícnu, dráždí ji a svým způsobem naleptávají.
Volně prodejné léky mohou být účinné, ale domácí opravné prostředky jsou často účinnější a levnější.
Velmi účinné je žvýkání, neboť vede ke snížení příznaků pálenížáhy. Žvýkačky stimulují rychlost proudění slin.
Dalším ideálním domácím lékem je jedlá soda. Jedlá soda neutralizuje žaludeční kyseliny. Doporučená dávka proti pálenížáhy je ½ až 1 lžička jedlé sody zamíchané ve sklenici s vodou.
Také lékořice zmírňuje pocity pálenížáhy. Lékořice obsahuje přirozené léčivé vlastnosti, které jsou ideální proti pálenížáhy. Ale nadměrná konzumace může mít i vážnější vedlejší účinky, jako je vysoký krevní tlak.
Rostlina aloe vera se spíše používá k uklidnění pokožky, ale je účinná i na žaludeční obtíže. Šťáva z aloe vera snižuje zánět, který již v jícnu nebo žaludku je. Doporučená dávka je ½ šálku, měla by být konzumována před jídlem. Nevýhodou šťávy z aloe vera je, že má projímavé účinky.
V naší poradně s názvem PALENI ZAHY A PUCHYRE V ZADU NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Moravcova.
Dobry den,v zady v krku na jazyku se mi udelali jakoby vodnate puchyrky,neboli ani nepali,jen me v poslednich dnech pali dost casto zaha.Muzete mi poradit o co se jedna?Mam jit k doktorovi?Predem dekuji za odpoved s pozdravem Martina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na pálenížáhy vám pomůže soda bicarbona, ale s těmi puchýřky na jazyku se stavte na ORL, ať máte jistotu, co to je.
Velmi časté bývá například pálení na hrudi v těhotenství spojené s postižením svalů nebo nervů – nazývá se muskuloskeletální. Na hrudi se projevuje i pálení související s refluxem, tedy nežádoucím vzlínáním žaludečních šťáv do jícnu, jemuž se lidově říká pálenížáhy. Další možností jsou pocity pálení způsobené různými záněty, například infekcemi dýchacích cest. Existuje také řada stavů, které se označují jako psychogenní, kdy si pacient sám vsugeruje, že jej něco trápí. Pociťované pálení na hrudi pak nemá žádnou zjistitelnou organickou příčinu.
Mnoho žen se setká s pálením na hrudi poprvé až v souvislosti s těhotenstvím. Těhotné ženy začíná trápit na začátku třetího trimestru a je spojené s pálením žáhy. Pálenížáhy způsobuje zejména růst dělohy, která stlačuje okolní orgány v dutině břišní. Také je na vině hormon progesteron, který snižuje napětí svěrače mezi jícnem a žaludkem. Toto způsobuje návrat žaludečních šťáv do jícnu a dochází k nepříjemnému pálenížáhy. S porodem je trápení spojené s pálením žáhy ukončeno.
Pro většinu lidí platí, že úprava stravy a chování rychle odstraní příčiny pálenížáhy. Potrava pak prochází trávicím traktem tak, jak má.
Pokud se dostaví pálenížáhy, je dobré se postavit, aby se využilo zemské přitažlivosti, jinak řečeno, co má klesat, ať zůstane dole. Není vhodné lehat si, předklánět se a napomáhat tak vracení obsahu žaludku zpět.
Někdy postačí napít se vody, jindy je třeba sáhnout po nějakém přípravku, který obsahuje antacidy, jež neutralizují kyselost. Vlastně se zde využívá chemické reakce kyseliny a zásady.
Jedním z nejznámějších antacidů je Anacid. Je balen v malých sáčcích ve formě suspenze. Pokud se pálenížáhy občas vrací, je vždy dobré mít Anacid po ruce, tedy v domácí lékárničce. Podobný účinek může přinést i jedlá soda rozpuštěná v troše vody. Toto platí především pro ty, kteří se s pálením žáhy setkávají občas nebo výjimečně.
Když v těle vše funguje tak, jak má, natrávená potrava putuje z žaludku do dvanácterníku a pak dál ve směru zemské přitažlivosti. Pálenížáhy způsobuje porucha uzávěrového mechanismu ve spodní části jícnu. Obecně řečeno, když se potrava dostane z jícnu do žaludku, spodní část jícnu se uzavře a zabrání tak zpětnému chodu.
Další příčinou, proč uzávěr dostatečně nefunguje, může být takzvaná hiátová kýla. Je to porucha vazivového aparátu, při níž je žaludek zdvižen na úroveň jícnu z břišní dutiny do spodní části hrudníku. Tento problém může nastat při nadváze.
Občasné pálenížáhy může být způsobeno dietní chybou, alkoholem, kouřením, některými léky, překyseleností žaludku, zvýšenou aktivitou po jídle (předklony, cvičení a podobně), ulehnutím po jídle.
Zvláštní příčiny má pálenížáhy v těhotenství, kdy se vyskytuje nejčastěji. Vyšší hladina hormonů způsobuje ochabnutí svěrače jícnu, a navíc rostoucí plod tlačí žaludek vzhůru. Po porodu se vše upraví většinou samo.
S pálením žáhy se denně setkává až desetina dospělé populace. Za život tato komplikace potká až 40 % dospělých a běžně se vyskytuje u poloviny těhotných žen. U těhotných žen se považuje za normální a často příznaky pyrózy samovolně odejdou s porodem. Jedná se o zpětný návrat žaludečních šťáv do jícnu. Silně kyselé žaludeční šťávy dráždí sliznici jícnu a dochází tak k nepříjemnému pocitu „pálenížáhy“. Je to prakticky podobný mechanismus jako u zvracení, ale děj neprobíhá reflexně, není provázen dávením ani křečemi. Slovo „reflux“ naznačuje, že se část žaludečního obsahu vrátí do jícnu a pak samovolně zpět do žaludku. Tento jev nastává v důsledku nedostatečně funkčního svěrače mezi jícnem a žaludkem – česla. Pálenížáhy bohužel často provází další nepříjemné projevy jako zápach z úst nebo bolesti žaludku.
Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálenížáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.
Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálenížáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.
Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.
Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálenížáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.
Při proniknutí kyselého obsahu žaludku zpět do jícnu je pociťováno nepříjemné, až bolestivé pálení za hrudní kostí, směrem od žaludku vzhůru, postižený může cítit i hořkokyselou pachuť v ústech, podobně jako při zvracení. Signalizuje to, že žaludeční kyseliny působí na sliznici jícnu, dráždí ji a svým způsobem naleptávají. Pokud je pyróza krátkodobou záležitostí, většinou se s ní organismus vyrovná sám, bez léků a vnější pomoci. Dlouhodobé dráždění citlivé sliznice jícnu však může vést k přeměně vnitřní výstelky drážděného úseku jícnu, ve které může vzniknout vřed i zhoubný nádor. Jde o vážné poškození, které vyžaduje odbornou léčbu a pravidelné kontroly u lékaře.
Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:
pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.
