Zajímáte se o téma PRODLOUZENA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Každá žena na sobě minimálně jednou v životě hledá těhotenské příznaky, ať už s očekáváním, či se strachem. Po metodě KET musí žena poctivě ležet a odpočívat. Po devátém dnu může být již test pozitivní a 14. den po KET bývá pozitivní i z krve v CARu, i když hodnota hCG může být dost nízká. Každopádně 14 dní po KETu je jasný výsledek pozitivní, či negativní.
Průběh IVF
Hormonální stimulace vaječníků
V normálním cyklu se u ženy vytvoří jedno zralé vajíčko. Při IVF je však potřeba více zralých vajíček, která zvyšují úspěšnost na oplodnění. Proto se podávají léky (nejčastěji ve formě injekcí), které stimulují vaječníky a působí na dozrání vyššího počtu vajíček. Ke konci této léčby se aplikuje léčivo, které zabraňuje předčasnému prasknutí folikulů a uvolnění vajíček před jejich odběrem. Pro konečné dozrání vajíček se používá lék s lidským choriogonadotropním hormonem (hCG).
Odběr vajíček „ovum pick up“ – OPU
Odběr vajíček probíhá nejčastěji v narkóze, proto se před tímto výkonem absolvuje předoperační vyšetření u praktického lékaře nebo internisty. Před výkonem se nesmí od půlnoci jíst, pít, kouřit ani užívat žádné léky. Buďte odlíčené, mějte odlakované nehty, šperky a kontaktní čočky odložte. Samotný výkon trvá asi 5–10 minut. Zákrok se provádí ve stejné poloze jako při gynekologickém vyšetření. V rámci odběru se nitrožilně aplikuje anestetikum Propofol, které má rychlý nejen nástup, ale i konec účinku. Zevní část genitálu i pochva se opláchnou fyziologickým roztokem. Pochvou se do vaječníků zavede jehla, kterou se odsaje folikulární tekutina, a odeberou se vajíčka.
Probudíte se ještě na operačním sále. Po výkonu budete odpočívat dvě hodiny na lůžku. Během této doby embryolog informuje o počtu odebraných folikulů, počtu vajíček a kvalitě partnerova spermiogramu. Gynekolog vám sdělí, jak zákrok probíhal. Po dvou hodinách se odchází s doprovodem domů. Od této doby se také začíná užívat Utrogestan, který lze polykat nebo zavádět vaginálně.
Oplodnění vajíček – fertilizace
V embryologické laboratoři probíhá mimotělní oplodnění. K vajíčkům se buď přidají spermie partnera, nebo se do vajíčka jedna spermie přímo vpíchne (injikuje) – metoda ICSI (intracystoplazmatická injekce spermie). Za 16–18 hodin se hodnotí, zda se vyvíjí embryo.
Přenos embrya do dělohy – embryotransfer
Přenos embrya do dělohy se provádí nejdříve za 2–3 dny po odběru vajíček. Může se použít i takzvaná prodloužená kultivace, kdy se vajíčko kultivuje 4–6 dní a poté se zavede do dělohy. U prodloužené kultivace je vyšší procento úspěšnosti.
Embryotransfer (ET) se provádí také na gynekologickém stole, stejně jako na gynekologické prohlídce. Do pochvy se zavede gynekologické zrcadlo, děložní hrdlo (čípek) se očistí kultivačním roztokem a do děložní dutiny se zavede katetr. Tím se přenese embryo. Není třeba se obávat, zákrok je bezbolestný.
Po výkonu musíte půl hodiny až hodinu odpočívat na lůžku, poté odcházíte domů. Aby vše proběhlo v pořádku, je nutné dodržovat klid a nestresovat se. A za 14 dní je čas provést těhotenský test.
Podobně jako všechny léky může mít i přípravek Prozac nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Jestliže se objeví vyrážka nebo alergická reakce, jako je svědění, oteklé rty/jazyk nebo sípání/dušnost, ihned přestaňte užívat tobolky a kontaktujte lékaře
Jestliže pocítíte neklid nebo cítíte, že nemůžete zůstat klidně sedět nebo stát, může se jednat o stav nazývaný akatizie. Zvýšení dávky přípravku Prozac může způsobit, že se cítíte hůře. V tomto případě kontaktujte svého lékaře.
Kontaktujte ihned svého lékaře, pokud vám zčervená kůže, dojde k různým kožním reakcím, nebo se vám na kůži udělají puchýře, nebo se kůže loupe. Jde o velmi vzácné vedlejší účinky.
U některých pacientů se vyskytla kombinace příznaků (známých jako serotoninový syndrom) zahrnující nevysvětlitelnou horečku se zrychleným dýcháním nebo srdečním tepem, pocení, svalovou ztuhlost nebo třes, zmatenost, extrémní rozrušení nebo spavost (pouze vzácně), pocit slabosti, netečnost nebo zmatenost, a to převážně u starších osob a (starších) osob užívajících diuretika (tablety na odvodnění), dále prodloužená a bolestivá erekce, podrážděnost a extrémní rozrušení.
Jestliže se u vás vyskytne jakýkoliv ze zmíněných nežádoucích účinků, sdělte to ihned svému lékaři.
Jestliže vás kterýkoli z níže uvedených nežádoucích účinků obtěžuje nebo trvá delší dobu, kontaktujte lékaře nebo lékárníka:
Organismus celkově – zimnice, citlivost na sluneční světlo, úbytek tělesné hmotnosti.
Trávicí ústrojí – průjem a žaludeční nevolnost, zvracení, trávicí potíže, potíže při polykání nebo změny chuti nebo sucho v ústech. Vzácně byly hlášeny abnormální jaterní funkce, velmi vzácně případy zánětu jater.
Nervový systém – bolest hlavy, problémy se spánkem nebo nezvyklé sny, závrať, špatná chuť k jídlu, únava, neobvykle „dobrá“ nálada, nekontrolovatelné pohyby, záchvaty, extrémní neklid, halucinace, netypické zuřivé chování, zmatenost, rozrušení, úzkost, nervozita, neschopnost se koncentrovat nebo řádně přemýšlet, záchvaty paniky, myšlenky na sebevraždu nebo sebepoškození.
Urogenitální (močopohlavní) systém a reprodukční poruchy – obtížné močení nebo příliš časté močení, nízká sexuální výkonnost, prodloužená erekce, tvorba mléka.
Dýchací systém – podrážděné hrdlo, dušnost. Vzácně byly hlášeny plicní problémy (včetně zánětlivých procesů různého druhu a/nebo fibróza).
Jiné – vypadávání vlasů, zívání, rozmazané vidění, nevysvětlitelné podlitiny nebo krvácení, pocení, návaly horka, pocit závratě při postavení se, bolest kloubů nebo svalů, nízké hladiny sodíku v krvi.
Většina těchto nežádoucích účinků mizí v průběhu léčby.
U dětí a dospívajících (8–18 let) může fluoxetin zpomalit růst nebo možná zpozdit pohlavní dospívání.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to lékaři nebo lékárníkovi.
Lék Trittico způsobuje závratě, ospalost a zduření nosní sliznice: Trittico také způsobuje posturální hypotenzi, která ale zmizí s pokračujícím dávkováním.
Trittico může být spojeno s priapismem, což je dlouhotrvající a spontánně neustupující erekce. Každý mužský pacient, který užívá lék trittico, a u kterého se vyskytne prodloužená bolestivá erekce, by měl okamžitě přestat lék užívat.
Pokud máte mírnou nadváhu, okamžitě zvažte započetí diety a tréninkové rutiny vedoucí k rychlému úbytku tuku a udržení svalové hmoty.
Zvažte také snížení příjmu alkoholu na absolutní minimum, pokud má vaše snaha o udržování vysoké hladiny testosteronu přinést výsledky.
Berte léky pouze v případě, že jsou absolutně nezbytné pro vaše zdraví a jsou předepsány vaším lékařem. Promluvte si s lékařem, zda existují nějaké přírodní prostředky, které by nahradily vaše současné léky, a jestli doporučuje takový přístup k vašemu zdravotnímu problému.
Začněte ovládat některé typy sebekontroly, nebo dokonce meditace, které pomohou zvládat stres.
Udržujte krevní tlak a cholesterol pod kontrolou.
Přijímejte ve stravě dostatek dobrých tuků. Dobré znamená mononenasycené a omega-3 a 6 polynenasycené tuky.
Nikdy se nepřetrénujte. Dostatečný spánek podporuje dobré zotavení. Znaky přetrénování jsou ztráta chuti k jídlu, únava a podrážděnost, chybějící motivace, zhoršené soustředění, prodloužená regenerace.
Začněte se více zaměřovat na základní cviky. Většinu času trénujte v nízkém rozsahu opakování. 5–8 opakování zajistí, že používáte zátěž, která dá případně podnět k zvednutí hladiny testosteronu.
Bude jenom dobře, pokud se rozhodnete zkusit některé z těchto přírodních suplementů: směs chrysinu s piperinem, výtažek z kořenů kopřiv, extrakt slivoně africké (Pygeum), výtažek z ovsa setého (Avena Sativa) a kotvičníku zemního (Tribulus terestris). Zkuste je najít v prodejně zdravé výživy.
Dokonce byste neměli uvažovat o tréninku bez dostatečného příjmu vitamínu C (přinejmenším 1 g denně) a zinku (minimálně 15 mg). Berte vitamín C s multivitamínovým přípravkem po snídani a po tréninku s proteinovým koktejlem. Zinek by měl být přítomen nejen ve vaší multivitamínové směsi, berte jej také s hořčíkem ve formě ZMA před spaním (na prázdný žaludek).
Zmínky o resuscitaci lze nalézt již v Bibli. Starý zákon, Druhá kniha královská, kap. 4., verš 32–35 uvádí, jak prorok Elizeus (Eliáš) křísil dítě.
V roce 1878 se objevuje první popis nepřímé masáže srdce, jehož autorem je Böhm. Používala se asi 10 let, pak upadla v zapomnění.
V roce 1932 se svět dozvěděl o umělém dýchání tlakem na lopatky a manipulací v loktech u pacienta ležícího na břiše dle Holgera-Nielsena.
Počátkem 60. let 20. století se objevily práce baltimorských lékařů Kouwenhovena, Knickerbockera a Judea o masáži srdce. Americký lékař rakouského původu Peter Safar (žil v letech 1924–2003) se začal zabývat problémy resuscitace v roce 1957. (Zajímavý je jeho původ, rodiče byli vídeňští Češi a dědeček, Josef Šafář, pocházel z Lukavic v Orlických horách.) Do roku 1950 pobýval ve Vídni, poté v USA ve městech Philadelphia, Baltimor, Pittsburgh. Zasloužil se o zrod moderní resuscitace, doporučil i tzv. trojitý manévr pro zprůchodnění dýchacích cest. Profesor Peter Safar vypracoval jednoduchou přehlednou metodu spočívající v krocích A-B-C (kroky používané i v laické resuscitaci) a dále v krocích D-E-F (rozšířená neodkladná resuscitace) a G-H-I (prodloužená neodkladná resuscitace). Jeho metoda umožňuje snadněji a lépe resuscitovat i laickým zachráncům. V letech 1960–1968 byla postupně přijata v celém světě. Do té doby se vyučovala přibližně 100 let pouze metoda dle Silvestra-Brosche. Úzce spolupracoval i s baltimorskými lékaři Elanem, Knickerbockerem a Kouwenhovenem.
V roce 1974 byla tato metoda doplněna AHA (American Heart Association – Americká společnost kardiologů) o resuscitaci mozku. O 26 let později byla na doporučení tří vůdčích autorit v oblasti neodkladné resuscitace ERC (European Resuscitation Council – Evropská rada pro resuscitaci), AHA a ILCOR (International Liaison Committee on Resuscitation – Mezinárodní koordinační orgán pro resuscitaci) provedena nejen poslední dosud platná úprava vlastního resuscitačního postupu, ale i aktivace záchranného řetězce (včetně laické resuscitace a defibrilace). Výrazným doporučením bylo provádět defibrilaci AED (automatické externí defibrilátory) již na úrovni základní neodkladné resuscitace vykonávané vyškolenými a vycvičenými nezdravotníky. Zmíněná celosvětová směrnice má název Guidelines 2000. Roku 2001 vyšla v České republice v edici Národní lékařská knihovna ve zvláštním čísle (prim. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.), poté v dalších zprávách a doporučeních České lékařské komory, České kardiologické společnosti, postupy pro ZZS, JIP, ARO apod. V témže roce ji převzal i Český červený kříž (ČČK) a zahrnul ji do Standardů prvn
Vždy užívejte přípravek Macmiror přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Podle typu onemocnění je obvyklá dávka přípravku Macmiror následující:
Infekce ženských pohlavních orgánů
Dospělí: 1 tableta 3krát denně po dobu jednoho týdne. Léčbu je třeba doplnit lokální léčbou pochvy přípravkem Macmiror complex (vaginální globule nebo vaginální mast).
Děti od 10 let: denní dávka je 10 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu 10 dnů. Denní dávka by měla být rozdělena do 2 dílčích dávek.
Infekce močového ústrojí
Dospělí: 3–6 tablet denně po dobu 1–2 týdnů podle závažnosti infekce.
Děti od 6 let: denní dávka je 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti a podává se rozdělena do 2 dílčích dávek. Podle rozhodnutí lékaře může být léčebná kúra bez rizika prodloužena či opakována.
Autonomní nervová soustava (ANS) nebo také vegetativní soustava je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). Tato činnost je vykonávána bez vědomé činnosti jedince. Autonomní nervová soustava udržuje srdeční a dýchací frekvenci, vykonává proces trávení, pocení, močení, tvoří sliny, ovládá průměr zornice, má důležitou úlohu v pohlavním vzrušení. Ačkoliv je nejvíce činností nevědomých, některé, jako proces dýchání, pracují v součinnosti s vědomými procesy. Hlavními součástmi autonomní nervové soustavy jsou senzorický systém, motorický systém (sestávající z parasympatického a sympatického systému) a enterický nervový systém. Pojem autonomní nervový systém by se dal jednoduše definovat jako „organizované skupiny senzorických a motorických neuronů, které inervují útroby“. Tyto neurony tvoří reflexní oblouky, z nichž část zasahuje do mozkového kmene, konkrétně do jeho části zvané prodloužená mícha. Pokud je poškozen pouze centrální nervový systém (CNS), život je stále možný, neboť nejsou zasaženy jeho hierarchicky podřízené části řídící činnosti kardiovaskulární, trávicí a dýchací soustavy.
Sympatikus a parasympatikus obvykle pracují protichůdně. Jejich vztah však není absolutně antagonistický, neboť se často navzájem doplňují. Ne zcela platí představa, že sympatikus funguje jako „akcelerátor“ a parasympatikus jako „brzda“. Sympatikus se především účastní dějů vyžadujících okamžité reakce, zatímco parasympatikus dějů probíhajících v celkovém tělesném klidu. Z toho důvodu se k sympatiku pojí heslo: bojuj, nebo uteč; a k parasympatiku: odpočívej a zažívej. Celkově jsou tedy sympatikus a parasympatikus systémy, které (obvykle v protichůdném vztahu) regulují životní funkce jednotlivých orgánů za účelem dosažení homeostázy.
Sympatikus je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí:
mobilizuje zásoby energie a inhibuje proces trávení;
odvádí krev z trávicí soustavy a z kůže (mechanismem je vazokonstrikce);
zvyšuje perfuzi (průtok krve) kosterní a srdeční svalovinou a plícemi (perfuze kosterní svaloviny může být zvýšena až o 1 200 %);
dilatuje (rozšiřuje) bronchioly (průdušinky), což zvyšuje alveolární výměnu plynů;
zvyšuje srdeční frekvenci a kontraktilitu kardiomyocytů (srdečních svalových buněk), čímž zvyšuje celkový výkon srdce – především do kosterních svalů může proudit zvýšené množství krve;
dilatuje zornice, čímž zvyšuje množství světla vstupujícího do oka na sítnici;
mění akomodací dioptrickou mohutnost čočky tak, aby světelné paprsky dopadaly na sítnici, zaostřuje tak obraz při pohledu na objekty v různé vzdálenosti;
Přípravek Undestor je ve formě oválných měkkých lesklých oranžových tobolek, které obsahují 40 mg testosteroni undecanoas. Tato léčivá látka se v těle přeměňuje na testosteron. Pomocnými látkami jsou panenský ricinový olej, propylenglykol-monolaurát, glycerol, želatina, oranžová žluť. Testosteron je přirozený mužský hormon, který se vytváří ve varlatech. Je nezbytný pro normální růst, vývoj a funkci mužských pohlavních orgánů a pro mužské sekundární pohlavní znaky. Je nezbytný pro růst ochlupení, vývoj kostí a svalů rovněž stimuluje produkci červených krvinek. U mužů také prohlubuje hlas. Přípravky obsahující testosteron se tak užívají k náhradě testosteronu u jedinců, jejichž tělo produkuje nízké nebo nulové hladiny přirozeného testosteronu.
- dávkování
Doporučená dávka je 3 až 4 tobolky denně během prvních 2 až 3 týdnů, poté následuje postupné snížení na 1 až 3 tobolky denně. Tento přípravek musíte užívat s jídlem. Jídlo umožňuje, aby se testosteron undekanoát, což je léčivá látka tohoto přípravku, dostal do těla. Tobolky užívejte celé bez žvýkání a zapíjejte je vodou nebo jinou tekutinou. Polovinu denní dávky užívejte ráno a druhou polovinu večer. Pokud máte dojem, že jsou účinky tohoto přípravku příliš silné nebo příliš slabé, poraďte se se svým lékařem. Jestliže jste užil více přípravku Undestor, než jste měl, není důvod k větším obavám. Měl byste se však poradit se svým lékařem. Olejová látka v tobolce může vyvolat průjem. Jestliže jste zapomněl užít přípravek Undestor, nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil jednotlivé vynechané dávky. Jednoduše zapomenutou dávku přeskočte a užijte další dávku v obvyklý čas.
- nežádoucí účinky
Neužívejte přípravek Undestor, pokud máte nebo jste měl nádor prostaty nebo prsu, nebo pokud je u vás na některý z těchto nádorů podezření. Neužívejte tento přípravek také v případě, že jste alergický na léčivou látku nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku. Léčba testosteronem může vést ke zvětšení prostaty, zvláště u starších mužů. Ve velmi vzácných případech se při užívání tohoto přípravku nadměrně zvýší počet červených krvinek, což vede k možným komplikacím. Před užíváním tohoto přípravku byste měl zjistit, zda nemáte podezření na rakovinu; na onemocnění srdce; onemocnění ledvin; onemocnění jater; vysoký krevní tlak; cukrovku (diabetes mellitus); epilepsii; migrénu; potíže s prostatou. Jestliže trpíte spánkovou apnoe (dočasná zástava dechu ve spánku), může dojít k jejímu zhoršení. Pokud trpíte nadváhou nebo chronickým onemocněním plic, měl byste chodit na pravidelné kontroly k lékaři.
Účinky přípravku Undestor mohou být ovlivněny dalšími léčivými přípravky, popřípadě může přípravek Undestor o
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení.
Boule nad kostí na bérci (oblast mezi kolenem a kotníkem) způsobená pohmožděním je krevní výron (hematom) vzniklý mezi přední plochou holenní kosti a kůží. Jako první pomoc je vhodné použít ledový obklad. V případě pokračujícího narůstání hematomu je nutná bandáž (nejlépe elastickým obinadlem) k zastavení jeho dalšího narůstání a dále uložení postižené končetiny do výšky. Větší hematom na bérci se hojí špatně a zdlouhavě, neboť bérec je mnohem méně prokrvený než hlava. Časté bývají zánětlivé komplikace; vylitá krev je totiž vhodným místem k množení mikroorganismů. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku zánětu (někdy až vzniku bércového vředu) je onemocnění žilního systému dolních končetin. Hrubším pohmožděním přední strany holenní kosti může dojít k drobnému odlomení hrany kosti. Toto odlomení nemá žádný vliv na funkci kosti, často však zůstává trvalá deformita přední hrany holenní kosti.
Boule nad svalem způsobená pohmožděním svalu je rovněž krevním výronem. První pomocí je ledování a klid. Důležité je nesnažit se sval rozcvičit; podstatně by tím byla prodloužena doba přetrvávajících potíží. V případě závažnějšího poranění je vhodné vyšetření chirurgem, který vyloučí či potvrdí poškození svalu.
Boule nad kolenem (jablkem) způsobená pohmožděním nebo otlačením se označuje jako burzitida – nadměrné nahromadění tekutiny burzy (zvláštní polštářek mezi plochou jablka a kůží umožňující volný pohyb kůže proti kosti). Burzitida je svou podstatou podobná gangliomu, liší se jen místem a způsobem vzniku. Při tomto úrazu nepomáhá žádné domácí ošetření, místo musí být ošetřeno lékařem (chirurgem). Nejčastěji bývá nutné odborné odsátí tekutiny (punkce), mnohdy i opakovaně. Někdy je nutné zklidnění zánětu dlahou. Často musí následovat operační odstranění celé změněné burzy pro vracející se (recidivující) potíže.
Herpesin krém je bílý hladký krém. 1 tuba obsahuje 2 g nebo 5 g krému. Obalem přípravku je hliníková tuba opatřená vnitřním ochranným lakem, s bílým šroubovacím PE uzávěrem s propichovacím hrotem; tuba je uschována v papírové krabičce.
Aby byl účinek léčby co nejlepší, je důležité ji zahájit ihned, jakmile se objeví první příznaky, to je pocit napětí, pálení nebo píchání v místech, kde později dojde k výsevu oparu. Již tehdy naneste malé množství přípravku Herpesin krém na postižené místo 5krát denně ve 4 hodinových intervalech s vynecháním noční dávky. Léčba trvá 5 (výjimečně až 10) dní. Hojení probíhá zpravidla velmi rychle, pokračujte však v nanášení krému alespoň 3 dny po vyhojení oparu.
Krém se nanáší v tenké vrstvě, optimálně již při prodromálních příznacích, na lézi a půlcentimetrový lem okolní zdravé kůže. Obvaz není potřebný. Při nanesení krému na postižené místo i potom je nutné si umýt ruce. Vyloučí se tak zhoršení nebo přenos infekce na jiné místo. Pokud nenastane zhojení ani po 10 dnech, vyhledejte lékaře.
HERPESIN 200, HERPESIN 400 užívejte přesně, jak určí lékař. Při předepsané dávce 200 mg přípravku se užívá 1 tableta HERPESIN 200, při dávkování 400 mg se užívá 1 tableta HERPESIN 400 nebo 2 tablety HERPESIN 200, při dávkování 800 mg se užívají 2 tablety HERPESIN 400 nebo 4 tablety HERPESIN 200.
Léčba infekcí Herpes simplex u dospělých: U infekcí virem Herpes simplex se podává 200 mg přípravku HERPESIN pětkrát denně ve čtyřhodinových intervalech s vynecháním jedné noční dávky. Přípravek se užívá po dobu pěti dnů, u těžce probíhající infekce může být léčba prodloužena. U pacientů s výraznou změnou imunitní reakce (například po transplantaci kostní dřeně) nebo u pacientů s poruchou střevního vstřebávání může být dávka zdvojnásobena na 400 mg pětkrát denně anebo může být nahrazena nitrožilním podáním.
Prevence infekcí Herpes simplex u dospělých: Recidivám infekce virem Herpes simplex lze u pacientů s normální imunitní odpovědí zabránit podáním 200 mg přípravku HERPESIN čtyřikrát denně v šestihodinových intervalech, případně postačí dávka 400 mg dvakrát denně ve dvanáctihodinových intervalech. Dávku je možné postupně snížit na 200 mg třikrát denně v osmihodinových intervalech. Toto preventivní podávání se přerušuje po 6 až 12 měsících, pozorují se změny průběhu onemocnění a zhodnotí se potřeba další léčby. K prevenci infekce virem Herpes simplex u pacientů se změnami imunitní reakce se podává 200 mg přípravku čtyřikrát denně v šestihodinových intervalech. U osob s
Jde o homogenní bílý až krémově zbarvený měkký krém (emulze typu olej ve vodě).
Klinické údaje
Terapeutické indikace:
Dolgit krém je určen k zevní lokální léčbě akutních či chronických bolestivých a zánětlivých stavů pohybového ústrojí. Používá se při bolestech spojených s artrózou, u lokalizovaných forem artritid, mimokloubního revmatismu (například burzitidy, tendinitidy, tendovaginitidy, entezopatie, kapsulitidy) včetně periarthropathia humeroscapularis a dále u vertebrogenních algických syndromů včetně lumbaga. Dále u poranění pohybového ústrojí při sportu nebo při nehodách, jako je kontuze, luxace, distorze.
Dolgit krém může být používán jako podpůrná léčba současně s perorálními přípravky s obsahem ibuprofenu.
Dávkování a způsob podání
Přípravek je určen pro dospělé včetně starších pacientů a mladistvých od 14 let.
Obvykle se nanáší 3–4x denně na postižené místo 4–10 cm dlouhý proužek krému (odpovídá 80–200 mg ibuprofenu), který se lehce vtírá do kůže. Průnik do tkáně je možné podpořit také použitím okluzivního obvazu. Průnik je možno účinně podpořit rovněž použitím iontoforézy. Dolgit krém se nanese na katodu (zápornou elektrodu). Intenzita proudu by měla být 0,1–0,5 mA na 5 cm2 povrchu elektrody. Iontoforetické podání by mělo trvat přibližně 15 minut.
Po každé aplikaci by si pacient měl umýt ruce, pokud nejsou místem léčby.
Kontraindikace
Přípravek se nesmí používat při přecitlivělosti na ibuprofen a jiné protizánětlivé látky (nesteroidní protizánětlivé látky – NSAIDs), které v minulosti vyvolaly záchvaty astmatu, kopřivku nebo rýmu.
Dále nesmí být používán při přecitlivělosti na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Dolgit krém nesmí být použit na porušený kožní povrch (otevřené rány nebo kožní onemocnění), na sliznice a do očí.
Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Pokud je Dolgit krém používán jako podpůrná léčba současně s perorálními přípravky s obsahem ibuprofenu, je nutné vzít toto v úvahu v souvislosti s celkovou dávkou užívaného ibuprofenu. Terapie perorálními NSAIDs, včetně ibuprofenu, může být někdy spojena s poškozením funkce ledvin, exacerbací peptického vředu a může vyvolat alergickou bronchiální reakci u vnímavých jedinců. I když je systémová absorpce lokálně podávaného ibuprofenu nižší než při podání ústy, tyto komplikace se mohou teoreticky objevit.
Přípravek není vhodný k terapii dětí a mladistvých do 14 let.
Přípravek obsahuje propylenglykol, který může u citlivých jedinců způsobit podráždění kůže.
KETONAL: Ketoprofenum 50 mg (5 %) v 1 g krému. Methylparabenum, Lanalcolum, Alcohol cetylstearylicus, Paraffinum perliquidum, Propylenglycolum, Glyceroli monooleas, Vaselinum album, Aqua purificata. Jedná se o nesteroidní antirevmatikum pro místní použití. Prodloužená registrace do 9/2004. Cena 73,20 Kč. Přípravek není vázán na recept.
Alkohol se bezprostředně po narkóze nedoporučuje, protože by mohlo dojít k interakci a vzniku nežádoucích účinků. Alkohol je možné pozřít nejdříve 48 hodin po operaci, kdy lékaři mají jistotu, že organismus zcela metabolizoval léky související s narkózou. U starších pacientů je tato doba ještě prodloužena, neboť mají pomalejší metabolismus.
Dlouhá slabá menstruace může být projevem počátečního těhotenství, nebo se objevuje u děvčat, která začínají menstruovat. Je opravdu běžné, že v začátcích bývá menstruace slabá a dlouhá.
U takto dlouhé menstruace je vhodné ultrazvukové vyšetření. Je podstatné zjistit, jaká je sliznice při nepravidelném cyklu. Pokud se jedná o jednorázové krvácení, tak se většinou samo upraví, protože menstruace závisí na mnoha faktorech.
