Slepota, latinsky Caecitas, je definována jako prominentní forma zrakového postižení se zcela chybějící, nebo jen velmi nízkou schopností vizuálního vnímání jednoho nebo obou očí. Slepota může být vrozená nebo získaná. Vyhlídky na zlepšení nebo vyléčení nevidomých závisí na počátku nemoci a jejich příčinách. V zemích třetího světa pak úspěšnost ovlivňuje zejména přístup k odpovídajícímu ošetření. Existuje celá řada onemocnění způsobujících slepotu, pro které neexistuje žádný účinný terapeutický přístup, a proto jsou považovány za nevyléčitelné. Když slepota postihuje obě oči, tak jde o vážný handicap, a právní řád umožňuje, aby nevidomí lidé dostávali sociální výpomoc.
V diskuzi OČNÍ CHOROBY U LIDÍ - ODCHLÍPENÍ SKLIVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina jelínková.
Prosím o radu,,při trhání zubů dle Dr mě došlo k odchlípnutí sklivce.....řekla mě že to nejde léčit,,,,,čeká mě operace,,??nebo se to spraví ,,létají mě v oku blesky ,hlavně ve tmě?????je mě 65,,,co by jjste mě poradili,,prosím na imeil Děkuji Jelíková
Na jiné vyšetření jsem nebyla poslána,,,,pouze ambulantně....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den,
už asi rok mám odchlípení sklivce. Prý je to věkem, ale večer před tím, než jsem ráno viděla na pravém oku jakoby černé vlasy a skvrnku, jsem se do oka šťouchla.
Lékaři, dva na sobě nezávislí očaři, mi ale řekli, že je to věkem /63 let/ a že se s tím v podstatě nedá nic dělat. Nemám tahat těžké věci, aby nedošlo následně k odchlípení rohovky. To by pak hrozila slepota.
Operaci sklivce mi oční lékaři nedoporučovali, že by mohlo dojít k většímu narušení této křehké blanky. Když večer, ve tmě, zavřu oči, vidím periferně jakoby záblesky. Onu tečku - jakoby mušku už vnímám jen občas, ale je na oku stále. Někdy se to trochu zhorší, obzvláště při studeném, větrném počasí a námaze. Jde o zvyk, zpočátku mě to nervovalo, teď, i když je vada stejná, ji někdy ani nevnímám.
Musím dát pozor, pokud bych opět měla v zorném poli znovu jakoby černé čmouhy a skvrnku větší, jít okamžitě na oční, aby náhodou nešlo o odchlípení rohovky, protože to je pak průšvih, který, pokud se neřeší ihned operativně, vede ke slepotě.
Uklidnil mě můj soused, který má tuto "mušku", ve svám zorném poli, od svých 30 let. Teď mu je asi 70 a tato vada se mu za ta léta nezhoršila.
V podstatě každá porucha struktury očního systému může vést k oslepnutí.
vrozená slepota
chybí prvky vizuálního orgánu;
chybí spojení mezi okem a mozkem;
rané dětství vývojová slepota
nedostatečná diferenciace, tupozrakost a šilhání;
juvenilní glaukom;
genetické predispozice, které mohou vést ke ztrátě zraku v pozdějším věku například: retinitis pigmentosa, juvenilní makulární degenerace, dědičné oční atrofie, Biettiho krystalická dystrofie;
získané slepota
věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), je nejčastější v průmyslově vyspělých zemích, asi u 50% populace;
neprůhlednost čočky (katarakta), světově hlavní příčina slepoty;
diabetes způsobuje slepotu u 17% populace;
akutní nebo chronický glaukom (glaukom) způsobuje slepotu u 20% populace;
odchlípení sítnice;
důsledek mrtvice;
embolie nebo trombóza cév;
zranění;
infekce, například bakteriální infekce jako je trachom z virů pak herpes
nádory, například uveální melanom
nemoci sklivce
Celosvětově je slepota na vzestupu, ale příčina nebude v klesající kvalitě očního ústrojí, ale v prodlužování věku dožití, kdy je více starých lidí, kteří jsou slepí.
Pokud není odstraněna příčina, edém progreduje, přibývá hemoragií a v konečném stadiu nastává těžké poškození zraku, hrozí slepota. Prvotní je odstranění příčiny vzniku papiledému.
Léčba slepoty přestává být fantastickou vizí. Poraněné oči může zahojit transplantovaná tkáň. Na prvních pacientech už lékaři vyzkoušeli i náhradu poškozených očních buněk jinými buňkami, namnoženými v laboratořích. Díky genetice je možné vyměnit i části DNA, kvůli kterým odumírají buňky sítnice. A slepé oči by mohly v budoucnu být nahrazeny i kamerami anebo mikročipy.
U lidí až do 39. roku života je hlavní příčina slepoty oční atrofie.
Ve věkové skupině od 40. do 79. roku života, je nejčastější příčina diabetická retinopatie.
Ve věku 80 let je to věkem podmíněná makulární degenerace následovaná glaukomem. K nejvyššímu počtu vzniku slepoty (až u 48% ze všech slepých) dochází u lidí ve věku od 80 s věkem související makulární degenerací.
Ucpaná krční tepna se projevuje ochrnutím či brněním poloviny těla, poruchami řeči či náhle vzniklou poruchou zraku (dočasná slepota). Navíc zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu (který zúžení způsobuje) a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout rovněž mozková mrtvice.
Zničená oční tkáň rovná se slepota. Obnovení vidění je splněný sen pacientů po celém světě. Nahradit poraněný povrch oka transplantovanou zdravou tkání není pro současnou medicínu nic neobvyklého. Nejvíce transplantací se provádí právě v oblasti očí. A jen v Česku pomáhají znovu úplně nebo alespoň lépe vidět 700 pacientům ročně. Nová tkáň se uchytí jenom v případě, že na okraji rohovky zůstaly zachovány kmenové buňky. Právě díky nim se transplantovaná část rohovky dobře zahojí. Při větších poranění, když byly zničené kmenové buňky celé rohovky, byla dříve operace neúspěšná. Dnes už umí lékaři přenést i kmenové buňky a nahradit tak rohovku kompletně celou. Každá transplantace, hlavně z jiného těla, má svá rizika a následovat ji mohou velké potíže. Proto lékaři přišli s nápadem, že výhodnější a šetrnější bude, když přenesou jen kmenové buňky namnožené v laboratoři. Stačí jich málo a dokonce ani nemusejí být z oka.
V současné době je lues (syfilis) léčena na dermatovenerologickém oddělení, kde jsou po potvrzené diagnóze aplikována antibiotika, obvykle penicilin, v případě penicilinové alergie se využívá tetracyklin. Pacienti léčení na syfilidu by se měli zdržet pohlavního styku. Jejich sexuální partneři by měli být testováni, a pokud je to nutné, tak i léčeni. Délka léčby se liší podle délky trvání choroby. Antibiotika se obvykle užívají po dobu dvou až tří týdnů. Současně s nemocným musí být vyšetřeni a přeléčeni i všichni jeho sexuální partneři. Léčbu vždy předepisuje a řídí pouze lékař. Pokud není syfilis léčena, může způsobit vážné a trvalé problémy, jako je demence, slepota nebo smrt.
Flegmóna očnice představuje zánětlivé změny očních víček a spojivek před orbitálním septem. Manifestuje se bolestmi, zarudnutím a otokem očních víček. Bulbus je nepohyblivý, vzniká oftalmoplegie, dochází k poruchám vidění. Slepota může vzniknout jako následek okluze centrální retinální arterie, neuritidy optického nervu, ulcerace rohovky nebo panoftalmitidy. Zobrazovací oční vyšetření a chirurgická explorace jsou u abscesu a flegmóny očnice nutností. Závažné orbitální komplikace mohou vyústit v rozvoj trombózy. Tento stav vyžaduje agresivní parenterální léčbu antibiotiky. V této fázi je indikováno provedení CT, eventuálně chirurgický zákrok.
Cesta, jak vrátit lidem zrak, ale nevede jen přes buňky nebo geny. Pacientům může pomoci i elektronika. Podobně jako dokáže sluch obnovit dnes už běžně dostupný kochleární implantát, tak centra v Německu a ve Spojených státech pracují na výzkumech mikročipů napojených na zrakový nerv. Mikročipy se používají ve chvíli, kdy je porušena sítnice, kdy se obraz nemůže na sítnici obvykle vytvářet. Takže je buď možné dát čip dopředu do sklivce těsně před zrakový nerv, nebo je možné implantovat mikročip přímo pod sítnici. Výzkum jde ale ještě dále a vědci nyní přemýšlejí ještě nad jedním radikálním způsobem léčby slepoty a to vytvořit přímo v laboratoři pro pacienta oko nové. Zatím je to ale stále sci-fi a výhled do budoucnosti 100 až 200 let vzdálené. I když mnohé dnešní oční výkony byly ještě v nedávné minulosti také nemyslitelné, a dnes je realita jiná. Například u genové a buněčné léčby, jejíž první úspěchy lidem s nemocnýma očima vracejí zrak.
Cukrovku může provázet řada komplikací jako slepota, selhání ledvin, zvýšené riziko srdečních příhod a bolestivé poškození periferních nervů. V současné době je léčba zaměřena převážně na kontrolu hladiny cukru v krvi (glykemie).
Oxidativní stres je rovněž jednou z hlavních příčin komplikací způsobených diabetem. Diabetici mají v těle přemíru volných radikálů, které poškozují arterie od očí až po srdce. Je důležité, aby pochopili potřebu antioxidační léčby k redukci oxidativního stresu a snížili riziko diabetických komplikací. Kromě oxidativního stresu je i glykace jednou z příčin komplikací. Naneštěstí se v současné době léčba zaměřuje na měření hladiny krevního cukru (glykemie). Ke glykaci dochází, když glukóza reaguje s proteinem. Výsledkem jsou konečné produkty pokročilé glykace. Jedním z nich je mezi diabetiky dobře známý glykovaný hemoglobin (HbA1c), jenž je vytvořen vazbou molekul glukózy na krevní barvivo hemoglobin v krvi. Měření HbA1c ukáže dlouhodobý obraz hladiny glukózy v krvi. Tímto testem lze odhadnout její průměrnou hladinu během posledních 2–4 měsíců.
Klasifikace zrakového postižení podle Světové zdravotnické organizace (WHO).
Charakteristika a definice
Závažnost zrakového postižení se definuje pomocí zrakové ostrosti udané Snellenovým zlomkem. Například silná slabozrakost se definuje jako kvalita vidění udaná Snellenovým zlomkem 1/10 nebo méně (ve zdravějším oku, s nejlepší dostupnou korekcí). To značí, že silně slabozraký jednotlivec musí stát 6 metrů od objektu, aby ho viděl stejně jasně, jako normálně vidící osoba ze vzdálenosti asi 60 metrů.
1. Střední slabozrakost
zraková ostrost: maximum menší než 6/18 (0,30) – minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10)
2. Silná slabozrakost
zraková ostrost: maximum menší než 6/60 (0,10) – minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05)
3. Těžce slabý zrak
zraková ostrost: maximum menší než 3/60 (0,05) – minimum rovné nebo lepší než 1/50 (0,02)
koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů
4. Praktická nevidomost
zraková ostrost 1/50 (0,02) až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena
5. Úplná nevidomost
ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí
Pokud trpíte nějakou chronickou nemocí, nebo užíváte léky na lékařský předpis, musíte se předtím, než začnete užívat nějaký výživový doplněk, poradit se svým lékařem. Cukrovka je zdravotní stav vyznačující se abnormálně vysokými koncentracemi glukózy (cukru) v krvi. Všechna sladká nebo škrobová jídla se po požití mění na glukózu. Organismus využívá glukózu na tvorbu energie. Za normálních okolností jsou hladiny glukózy v krvi kontrolovány inzulínem. Inzulín je hormon a je tvořen beta-buňkami slinivky břišní. Když se zvýší množství glukózy v krvi, například po jídle, inzulín normalizuje hladiny glukózy. Bohužel u lidí s cukrovkou se zvýšené hladiny glukózy nedají normalizovat. To způsobuje abnormálně vysoké hladiny krevní glukózy - hyperglykémie. Studie naznačily, že reaktivní druhy kyslíku (reactive oxygen species - ROS) vyvolané hyperglykémií přispívají k rozvinutí cukrovky a jejích dalších komplikací, jako jsou slepota, selhání ledvin anebo i amputace končetin. Pankreatické buňky jsou zvláště zranitelné těmito reaktivními druhy kyslíku. Astaxantin chrání buňky slinivky před oxidativním poškozením. Studie ukazují, že astaxanthin zpomaluje progres cukrovky zpomalením toxicity glukózy a poškození ledvin.
Velikost: 8–12 cm, vajíčka 0,5 mm, larvy několik mm
Larvy dlouhodobě putují tělem, podobně jako škrkavka dětská. Proto se jí říká larva migrans. Larvální toxokaróza má oční a útrobní formu. Přítomnost larev v oku vede k poruchám vidění a ke granulomatózním lézím na sítnici. Tyto léze mohou symptomaticky simulovat retinoblastom. Může dojít k vážnému poškození oka. Slepota způsobená larvální toxokarózou je nicméně vzácná, uvádí se jeden případ ročně. Larva vypouští enzymy, kterými si rozleptává tkáň před sebou a takto si uvolňuje cestu. Po průchodu larvy dochází k zajizvení tkáně. Migrace larvy je doprovázena zvýšenou teplotou, zvětšením jater, astmatickým kašlem. Jedná se o častou nákazu. Mnoho klientů chová kočky nebo psy, ale dítě se často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka můžeme polknout s neomytou zeleninou. Také trus (i moč a sliny) štěňat je v prvních měsících infekční. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se promořenost u dospělých psů snižuje. U koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Vajíčka škrkavky jsou venku odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky. Tato nákaza se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se jí po čase zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
U kolísavého tlaku se u nemocných setkáváme jednou s tlakem 110/60 a jindy zase 140/90. Hodnoty jsou velice individuální a často se stává, že jsou pokaždé jiné. Kolísavý krevní tlak není nikterak ojedinělý, bohužel trápí celkem vysoké procento lidí.
Kolísavý vysoký krevní tlak představuje sílu, kterou krev klade na stěny krevních cév při svém průtoku. Pokud jsou cévy nějakým způsobem zúžené nebo méně poddajné, krevní tlak se zvyšuje tak, aby mohla být krev dopravena do všech orgánů jako za normálních okolností. S rostoucí délkou trvání onemocnění dochází ke změnám na všech orgánech, především na srdci, mozku či ledvinách. Kolísavý vysoký krevní tlak poškozuje menší cévy, což v konečném důsledku vede k infarktu či mrtvici. Přestože je kolísavý vysoký krevní tlak nebezpečný, vzniká nepozorovaně a především bezbolestně. Proto mnoho lidí neví, že tímto onemocněním vůbec trpí. Většina lidí po mnoho let nevykazuje žádné těžkosti. Pokud se klinické příznaky projeví, jedná se spíše o necharakteristické projevy, například bolesti hlavy, krvácení z nosu, neklid, únava, závratě, bušení srdce, pocit tlaku na spáncích nebo šum v uších. Mohou se objevit i poruchy spánku.
Pokud se kolísavý vysoký krevní tlak neléčí, postupem času se vyvíjejí různé orgánové změny. Příznakem bývá dušnost, bolesti na hrudi, poruchy vidění, citlivosti či překrvení mozku. Kolísavý vysoký krevní tlak poškozuje cévy, což může vést ke krvácení do mozku, cévní mozkové příhodě, ischemické chorobě srdeční nebo infarktu myokardu. Při poškození cév v oku může vzniknout porucha vidění až slepota a při postižení cév v ledvinách dochází k ledvinnému selhání. Kolísavý vysoký krevní tlak může způsobit srdeční selhání.
