Téma: 

stav po narkoze


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

DŮSLEDKY NARKÓZY

Stav po narkóze (celková anestezie)

- probuzení

K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).

- co dělat po narkóze

Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.

Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.

Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.

- problémy po narkóze

Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do krku skrz hltan umožňující dýchání během operace. Po této anestezii působí obvykle pacient nějakou dobu zmateně a unaveně. Velká část pacientů po probrání z anestezie také dlouho spí a vůbec si třeba pak nepamatují, že je někdo navštívil, nebo že na ně mluvil. Po celkové anestezii bývá pro pacienty často nepříjemný pocit žízně, který ale nemohou nijak potlačit, protože stejně jako před operací, tak i po ní nesmí pacient nějakou dobu jíst a pít. Pokud by ale žízeň byla nesnesitelná, je vhodné se zeptat zdravotnického personálu nemocnice, jestli si pacient může alespoň namočit rty, to ho sice pocitu žízně nezbaví, ale učiní čekání na vodu snesitelnější. Pacient se ale nemusí bát dehydratace, voda je mu po operaci podávána spolu s jinými látkami kapačkou.

Zdroj: Důsledky narkózy
Zveřejněno dne: 25.9.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: deformace očí po narkoze

Musíte se obrátit na svého plastického chirurga a ukázat mu stav svých očí. Jedině on ví jak u vás probíhal mini lifting krku a co to mohlo způsobit. Určitě bude vědět, co vám může pomoci vrátit okolí očí do původního stavu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Deformace očí po narkoze
Odesláno dne: 15.6.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NARKÓZA U STARÝCH LIDÍ

Zmatenost po narkóze

Ztráta paměti po narkóze je opravdu velmi výjimečná, spíše se jedná o zmatenost, která může být vyvolána i léky k tišení bolesti a zklidnění u starších pacientů. Většinou se jedná o přechodný stav, který se v průběhu hospitalizace upraví.

Zdroj: Narkóza u starých lidí
Zveřejněno dne: 23.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: loupání kuže po narkoze

Dobrý den . Mám dotaz .Po narkóze se mi loupe kuže na chodidlech i dlaních . Kolem nehtu. Děkuji. F.U.

Zdroj: diskuze Potíže po narkoze
Odesláno dne: 30.8.2017 uživatelem FRantiska
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

NARKÓZA U STARÝCH LIDÍ

Kdy se může alkohol po narkóze

Alkohol se bezprostředně po narkóze nedoporučuje, protože by mohlo dojít k interakci a vzniku nežádoucích účinků. Alkohol je možné pozřít nejdříve 48 hodin po operaci, kdy lékaři mají jistotu, že organismus zcela metabolizoval léky související s narkózou. U starších pacientů je tato doba ještě prodloužena, neboť mají pomalejší metabolismus.

Zdroj: Narkóza u starých lidí
Zveřejněno dne: 23.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: potíže po narkoze

Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Potíže po narkoze
Odesláno dne: 26.5.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

BOLEST V KRKU PO NARKÓZE

Další problémy po narkóze

Respirační komplikace:

  • aspirace – po narkóze může dojít k aspiraci žaludečních šťáv, a to nejčastěji při úvodu a ukončování anestezie, při zvracení, ileusu, atonii žaludku
  • atelektáza – okrsek nevzdušné plicní tkáně vznikající po uzávěru bronchu, hromadění sekretu v dýchacích cestách, neschopnost odkašlat si
  • plicní edém – selhávání levého srdce, hromadění krve před srdcem, v malém oběhu filtrace přes bazální membránu
  • apnoe – zástava dechu při probouzení z anestezie
  • šoková plíce – u šokujících poranění
  • záněty plic – bronchitida, bronchopneumonie
Dalšími komplikacemi jsou:
  • komplikace operační rány
  • pooperační komplikace kardiální
  • tromboembolické komplikace
  • poruchy hemostázy
  • poruchy funkce močového systému
  • poruchy funkce jater
  • gastrointestinální komplikace
  • nervové poruchy
  • duševní poruchy

Zdroj: Bolest v krku po narkóze
Zveřejněno dne: 24.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: potíže po narkoze

Moc děkuji za odpověď, dnes už je to zase mnohem lepší, skoro už to nebolí, spíše takové svědění nutící ke kašli. Díky a hezký den Maru

Zdroj: diskuze Potíže po narkoze
Odesláno dne: 27.5.2016 uživatelem Maru
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

VLIV NARKÓZY NA MOZEK

Poškození mozku

Lékaři připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to ovšem v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou bývá pacientova diagnóza.

Zdroj: Vliv narkózy na mozek
Zveřejněno dne: 26.1.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Operace kolena

Dobrý den.zitra nastupuji na operaci kolena.vadi ze jsem nachlazeny,mel bych byt v celkove narkoze diky za odpověď

Zdroj: diskuze Operace kolena
Odesláno dne: 8.5.2016 uživatelem ales
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NARKÓZA U STARÝCH LIDÍ

Následky po narkóze

Škodlivost narkozy je díky vědeckému pokroku snížena na minimum. Tudíž jsou vedlejší účinky a problémy po narkóze i u starších lidí minimální. Mezi relativně časté, ale ne závažné nežádoucí účinky anestezie patří u starších lidí nevolnost, únava, pocit škrábání v krku, bolesti hlavy či svalů. Starší pacienti se také často mylně domnívají, že brnění, snížená citlivost v končetinách či omezení pohybu jsou následkem celkové anestezie, ty však bývají mnohem častěji důsledkem polohy při operaci.

Zdroj: Narkóza u starých lidí
Zveřejněno dne: 23.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Celková narkoza

Dobrý den, jednu operaci jsem v celkové narkoze prodělala 6.5.2017 a teď mě čeká druhá 28.5.2017 také v celkové. Zvládne to tělo ? Nebylo by rozumnější mít delší pauzu mezi operacemi? Děkuji

Zdroj: diskuze Narkóza celková
Odesláno dne: 26.4.2017 uživatelem Nina Gvoždíková
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

BOLEST V KRKU PO NARKÓZE

Stav po narkóze

Celková anestezie není jen pouhé uspání, jak by se mohlo zdát, jde o cíleně navozenou ztrátu vnímání veškerého čití – dotek, bolest, teplo, chlad. Primárně jde o vyřazení vědomí pacienta proto, aby se zajistila bezbolestnost, ale především vhodné operační podmínky, tedy svalový klid, nehybnost operačního pole.

Celková anestezie musí zahrnovat:

  • hypnotickou složku – zajišťuje ztrátu vědomí, umožní nevnímat bolest; k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika
  • analgezii – odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat
  • svalovou relaxaci – potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace
  • vegetativní stabilizaci – zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku

Po probuzení se připravte na vedlejší účinky, jako je sucho v ústech, bolest, nevolnost a škrábání v krku způsobené intubací. Počítejte minimálně s dvoudenním pobytem na jednotce intenzivní péče.

Narkóza vyžaduje důsledný půst. To znamená, že před operací se nesmí jíst ani pít. Při celkové anestezii, kdy má pacient vyřazeny obranné reflexy, by hrozilo nebezpečí zvracení a vdechnutí zvratků. Následky by mohly být tragické.

Zdroj: Bolest v krku po narkóze
Zveřejněno dne: 24.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: anestezie

Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?

Zdroj: diskuze Anestezie
Odesláno dne: 9.1.2016 uživatelem Miloslava Ilčáková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BOLEST V KRKU PO NARKÓZE

Jak léčit pooperační bolest v krku

Poranění při intubaci a tím i bolest v krku po operaci samozřejmě připadají v úvahu. Doporučuje se návštěva lékaře ORL, pokud bolesti přetrvávají. V době hospitalizace se tyto bolesti a nepříjemné stavy řeší individuálně. Obecně se po intubaci s projevy poškození sliznice, jako je pálení, bolest v krku, poruchy polykání, poruchy hlasu, používají Priessnitzovy obklady, inhalace, eventuálně kortikoidy.

Zdroj: Bolest v krku po narkóze
Zveřejněno dne: 24.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: co může způsobit narkóza

Díky za odpověď. Naše dětská dr. radí - vydržet. V nemocnici jsem slyšela názory, že se tohle může stát po narkoze, ale opravdu už je to dost dlouho od té poslední...

Zdroj: diskuze Co může způsobit narkóza
Odesláno dne: 21.8.2016 uživatelem Luky
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VLIV NARKÓZY NA MOZEK

Komplikace po narkóze

Po celkové anestezii se mohou objevit problémy, jako je nutkavý pocit na zvracení, celková nevolnost a slabost nebo zmatenost. Může se objevit i bolest v krku, zvláště v případě, kdy došlo k intubaci. Všechny tyto příznaky jsou však individuální a lékaři se na zotavovacím pokoji snaží předejít těmto nepříjemnostem podáním správných léků, takže není třeba se děsit dopředu.

Zdroj: Vliv narkózy na mozek
Zveřejněno dne: 26.1.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: zubni vysetreni pod celkovou narkozou

Dobrý den,chtěla bych se zeptat kolik by me stálo vyšetření zubů v celkové narkóze. Potřebují vytrvat zbytky dvou zubů a vyvrtat pět nebo kazů. A po vyšetření bych uvažovala o rovnátkach na pevno.Jsem z Chebu.Děkuji za odpověď Kapková

Zdroj: diskuze Zubni vysetreni pod celkovou narkozou
Odesláno dne: 7.3.2017 uživatelem Petra Kapková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BOLEST V KRKU PO NARKÓZE

Narkóza a nachlazení

Pokud je operace plánovaná, vždy se lékaři snaží, aby byl před ní pacient bez akutních infekcí dýchacího traktu (bolest v krku před operací). Pokud má pacient bolest v krku již před operací, je nutné informovat o tomto stavu lékaře a operace bude odložena. Pokud se jedná o neočekávanou operaci (například po autonehodě), tak se žádné nachlazení neřeší.

Zdroj: Bolest v krku po narkóze
Zveřejněno dne: 24.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: deformace očí po narkoze

Po miniliftingu krku mám povadlou kůži kolem očí, abnormálně spadlá víčka, unavená a unavený i výraz očí, takový leklý.....potřebuju poradit, co se s tím dá dělat, aby oči nabyly původní zdravý výraz, případně jaké vitamíny užívat. Děkuji za radu. Jsem už 4. týden po zákroku.

Zdroj: diskuze Deformace očí po narkoze
Odesláno dne: 15.6.2017 uživatelem Věra
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NARKÓZA U STARÝCH LIDÍ

Poškození mozku po narkóze

Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.

Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.

Zdroj: Narkóza u starých lidí
Zveřejněno dne: 23.2.2018

RAKOVINA KRKU

Diagnostika nádorů hlavy a krku

Zjištění příčin a příznaků této rakoviny se hodnotí zdravotní historií pacienta, jeho anamnézou. Také jsou prováděna fyzická vyšetření a diagnostické testy. Zkoušky a testy se mění v závislosti na symptomech. Velmi nutné je vyšetření vzorku tkáně, které se provádí v laboratořích pod mikroskopem. Pokud dojde ke zjištění rakoviny, lékař určí stadium. Důležité je, aby došlo ke zjištění růstu rakoviny. Zjišťování zahrnuje vyšetření v narkóze, rentgenování a další zobrazovací postupy a laboratorní testy.

Zdroj: Rakovina krku
Zveřejněno dne: 3.2.2014

NARKÓZA U STARÝCH LIDÍ

Ztráta paměti po narkóze

Většina anestetik ovlivňuje neuronální aktivitu tím, že způsobí, že koordinace rozsáhlých oblastí mozku a synchronizace mezi nimi výrazně poklesnou. Ukázalo se, že vědomí není něco, co by sídlilo v nějakém místě mozku, ale že je dáno vztahy mezi velkými skupinami neuronů, které jsou rozprostřené v celkovém prostoru objemu mozku. Když se tato koordinovaná aktivita poruší, tak se poruší vědomí jako takové. V permanentním vegetativním stavu fungují plíce, rytmus spánku a bdění, ale ne psychika. Tudíž u některých citlivějších seniorů může dojít ke ztrátě paměti.

Zdroj: Narkóza u starých lidí
Zveřejněno dne: 23.2.2018

RAKOVINA V KRKU

Diagnostika rakoviny krku

Rakovina krku se zjišťuje pomocí anamnézy pacienta. Také jsou prováděna fyzická vyšetření a diagnostické testy. Zkoušky a testy se mění v závislosti na symptomech. Nezbytné je vyšetření vzorku tkáně, které se provádí v laboratořích pod mikroskopem. Pokud dojde ke zjištění rakoviny, lékař určí její stadium. Důležité je zjistit rozsah rakoviny. Zjišťování zahrnuje vyšetření v narkóze, rentgenování a další zobrazovací postupy a laboratorní testy. Řada nádorů je dobře přístupná vyšetření zrakem, pohmatem a přímými nebo nepřímými endoskopickými metodami. Ze všech zjištěných novotvarů je doporučeno vzít vzorek na histologické vyšetření.

Zdroj: Rakovina v krku
Zveřejněno dne: 18.7.2016

NON – HODGKINŮV LYMFOM

Diagnostika Non-Hodgkinova lymfomu

Pro potvrzení diagnózy je nezbytné histologické, respektive imunohistologické vyšetření nádoru, které lze provést mikroskopickým vyšetřením kostní dřeně či výpotku, pokud je přítomen. Vzorek kostní dřeně je nejčastěji získáván z lopaty kyčelní kosti, kdy se pacientovi, který je v narkóze, zavede do kosti jehla, kterou je nasáta kostní dřeň. Diagnóza lymfomu je často poměrně komplikovaná, včetně určení správného podtypu lymfomu. Proto by vždy měla být potvrzena na specializovaném pracovišti, které disponuje celým spektrem diagnostických technik.

Po stanovení diagnózy je nutné přikročit k celkovému vyšetření. Postižení lymfomem se může vyskytnout prakticky kdekoli. Při vyšetřovacím programu se sleduje osnova daná zejména lymfatickými orgány, obtížemi pacienta a typem lymfomu. Základním pravidlem je vyšetřit lymfatické orgány, v případě lymfatických uzlin je zapotřebí velmi pečlivé fyzikální vyšetření zaměřené na periferní lymfatické uzliny, slezinu, játra. Dále je standardem vyšetření CT se zaměřením na uzliny, na slezinu a játra. Pomocí CT lze vyšetřit i uzliny krční a axilární, někdy se volí ultrasonografické vyšetření, stejně jako v případě vyšetřování jater. V současné době se dostává do popředí použití celotělové pozitronové emisní tomografie. Tato metoda umožňuje detekovat místa s vysokou metabolickou aktivitou, přestože strukturálně ještě nemusí být abnormální, což může být případ nezvětšených, ale již lymfomem postižených uzlin. Vzhledem k tomu, že řadu nemocných je možné úspěšně vyléčit, je nutné pečlivě nemocného vyšetřit s ohledem na jeho schopnost být intenzivně léčen. Proto je u těchto nemocných nutné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, nefrologické vyšetření, vyšetření jaterních a plicních funkcí. Je nezbytné stanovit celkovou zdatnost nemocného, k čemuž se využívá osobní status pacienta. Na závěr klinického vyšetření jsou odborníci schopni popsat rozsah onemocnění, celkový stav nemocného a řadu prognostických faktorů.

Zdroj: Non – Hodgkinův lymfom
Zveřejněno dne: 3.11.2015

OTOK A JEHO LÉČBA

Otok po operaci

Záleží, jaký výkon byl proveden. Po 4 týdnech by otok měl ustoupit. Pokud máte otok po operaci na končetinách, tak je třeba končetinu, zvláště pokud je teplá, chladit, ale nepoužívat Priessnitzův obklad, protože ten vede k přehřátí kůže a stav by mohl zhoršit. Na končetinu je třeba pouze chlad, a to 2–3x denně po 10 minutách. Obklad musí být jen po dobu, kdy vysloveně chladí, jen tak je užitečný. Pokud otoky neustupují, je nutné se poradit se svým operatérem, ten zná váš zdravotní stav nejlépe. Další léčba pak vychází z konkrétního stavu.

Zdroj: Otok a jeho léčba
Zveřejněno dne: 12.10.2017

NARKÓZA U STARÝCH LIDÍ

Je možné neprobudit se z narkózy

V dnešní době jsou lékaři schopni připravit každému pacientovi a hlavně seniorům anestezii přímo na tělo podle diagnózy, věku a případných zdravotních rizik. I laik dnes ví, že anestezie může být celková nebo lokální. Ta se používá při drobných zákrocích. Jiná forma se volí při velkých rekonstrukčních operacích a jiná například při převazech nebo drobných výkonech. Čím lehčí výkon, tím slabší anestezie. V konkrétních případech se používá buď mělká analgosedace, nebo anestezie intravenózní, či inhalační. Pokud jde o bolestivý nebo náročný výkon, kdy se třeba otevírají tělní dutiny, použije se takzvaná doplňovaná anestezie. To znamená použití inhalačního anestetika doplněného například opiátovým analgetikem či svalovým relaxanciem. Taková anestezie je samozřejmě náročnější pro pacienta, ale také pro anesteziologa, který musí zajistit maximální zabezpečení. Ke smrti v narkóze nedochází vlivem anestezie, ale onemocněním pacienta, to platí i o bezvědomí.

Zdroj: Narkóza u starých lidí
Zveřejněno dne: 23.2.2018

ZÁCPA U DĚTÍ

Jak pomoci dítěti při zácpě

Zácpa může postihnout děti v jakémkoli věku. Jakmile se dítěti ucpe tlusté střevo tuhou stolicí, která dále nepostupuje, přestává dítě vnímat pocit nutného vyprázdnění a chůze na toaletu. Toto ucpání způsobí roztažení střeva, kdy se vytvoří tuhý špunt, který po určité době začne obtékat řidší stolice. Svaly svěrače, které jsou napnuté a stažené, musí být uvolněny, aby mohl celý vyprazdňovací systém v pořádku pracovat. V určitém stadiu lze po konzultaci s lékařem zácpu řešit pomocí projímadla, například laktulózou. Dojde-li ale stav se zácpou velmi daleko, řeší ji gastroenterolog nebo dětský chirurg, a sice uvolněním dětského zadečku klystýrem anebo odstraněním stolice v celkové narkóze.

Výskyt zácpy se udává cca u 16 % dvouletých dětí se stejným poměrem chlapci–dívky. V předškolním a školním věku je zácpa 3x častější u chlapců, zatímco v adolescentním věku se vyskytuje častěji u dívek. Výskyt je vyšší v rodinách, kde i rodiče mají problémy s vyprazdňováním.

U zdravých dětí závisí vyprazdňování na věku a kvalitě stravy. Novorozenci a kojenci mohou mít velmi časté stolice (až 12 x za den), což se může náhle změnit na jednu stolici jednou za 2–4 dny. U batolat je stolice obvykle 2–5x denně. V adolescentním věku se frekvence snižuje na 1–2x denně. U velkých dětí a dospělých mohou být fyziologické i 3 stolice za týden.

Příčiny zácpy u novorozenců a mladších kojenců: vrozené střevní malformace, získané střevní striktury, hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), alergie na bílkovinu kravského mléka, nedostatečná výživa, medikamentózní léčba u matky (magnesium, opiáty), Hirsprungova nemoc (vrozená choroba postihující tlusté střevo), mekoniový ileus (nemožnost odchodu smolky).

Příčiny zácpy u batolat a starších dětí: strava – kravské mléko, nedostatek tekutin (horečka, přehřátí), psychické příčiny, dobrovolné zadržování stolice (dermatitida v oblasti konečníku, bolestivá defekace), neurologické onemocnění (mozková obrna, Hirsprungova nemoc), svalové onemocnění, endokrinní a metabolické onemocnění (hypotyreóza, diabetes mellitus), jiné stavy jako cystická fibróza, celiakie, otrava olovem, hepatitida, léky (opiáty, antidepresiva), preparáty obsahující železo.

Zdroj: Zácpa u dětí
Zveřejněno dne: 22.11.2016

VLIV NARKÓZY NA MOZEK

Ztráta paměti

Jak již bylo popsáno, starší lidé mohou trpět ztrátou paměti nebo mohou být zmatení. Jde obvykle o přechodný stav. Jen občas ztráta paměti může trvat déle, a to několik dní nebo týdnů.

Zdroj: Vliv narkózy na mozek
Zveřejněno dne: 26.1.2018

VLIV NARKÓZY NA MOZEK

Co dělat po narkóze

Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).

U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.

Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.

U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.

Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a intenzivní pooperační péče (oxygenoterapie, nebulizace, CPAP, polohování, eventuálně bronchoskopické odsátí sputa).

Nejčastějšími poruchami oběhu bezprostředně po operaci jsou hypotenze, hypertenze, poruchy rytmu nebo srdeční nedostatečnost. Hypotenze má příčiny hlavně v hypovolémii při nedostatečném hrazení předoperačních ztrát nebo při pokračujícím pooperačním krvácení anebo může být způsobena vasodilatací při užití některé z centrálních blokád. Hypertenze je nejčastěji spojena s nedostatečnou analgezií, hypoxií, hyperkapnií nebo je příčinou špatně předoperačně kompenzovaná hypertenze. Poruchy srdečního rytmu vznikají v souvislosti s operačním výkonem nejčastěji při elektrolytové dysbalanci, hypoxii a hyperkapnii a u pacientů s postižením kardiovaskulárního systému (ICHS, léčba antiarytmiky). U pacientů s ICHS je v pooperačním období velmi důležitá dobrá ventilace a oxygenace pacienta, dobrá analgezie a normovolemie, aby nedošlo při výše jmenovaných komplikacích ke zhoršení jejich stavu (srdeční selhání, maligní arytmie, čerstvě vzniklá ischémie myokardu).

V bezprostředním pooperačním období je nutné starat se o tělesnou teplotu pacienta (většinou je nutné zahřívání pacienta) a o prevenci pooperační nauzey a zvracení. Příčinou zvracení po anestezii je buď dráždění centra pro zvracení anestetiky a opioidy nebo dráždění z reflexogenních zón (břišní, gynekologické operace, operace uší, strabismu). V těchto případech preventivně působí propofol. Lékaři se snaží vyhnout podání oxidu dusného a podávají se prokinetika (metoklopramid) a antiemetika (neuroleptika - thietylperazin, ondasetron).

Pooperační analgezie se řeší buď celkově podávanými analgetiky, nebo lokálními anestetiky použitými při regionální anestézii (blokády nervů, centrální blokády s pokračující technikou, například s epidurálním katétrem). Pooperační bolest je akutní bolest, která se skládá ze somatické složky, což je bolest z kůže, svalů, kostí a vaziva, a ze složky viscerální, kdy bolest pochází z dutých orgánů. Bolest způsobuje stresovou reakci organismu s vyplavením katabolických hormonů, vede ke zhoršenému hojení ran, je příčinou dalších pooperačních komplikací a má i psychosociální dopad. Bolest lze sledovat podle patofyziologických reakcí (tachykardie, tachypnoe, hypertenze, pocení, poruchy hybnosti) a její intenzitu je možné vyjádřit například pomocí visuální analogové škály (VAS) přizpůsobené věku pacienta. Důležitá je takzvaná preemptivní analgezie, tedy potlačení bolesti ještě před jejím vznikem, a dále návaznost předoperační a pooperační analgezie.

V léčbě silné akutní pooperační bolesti se nejvíce využívají silná opioidní analgetika, která se podávají intravenózně nebo intramuskulárně. Subkutánní, perorální a transdermální podávání opioidů má využití spíše v léčbě chronické bolesti. Při intravenózním podávání opioidů se mohou volit bolusová nebo kontinuální podávání, která nevedou k takovému kolísání hladiny opioidu, je ale potřebná dostatečná monitorace pacienta na JIP. Dalším způsobem podávání analgetik je pacientem řízená analgezie (PCA) samoobslužným dávkovacím zařízením, kdy lékař určí koncentraci léku, bolusovou dávku, eventuálně rychlost kontinuálního dávkování a takzvaný lock-out interval, kdy je dávkovací zařízení zablokované, čímž se zamezí předávkování pacienta. Nejčastěji se používá morfin (Morfin 1%), petidin (Dolsin), piritramid (Dipidolor), ze slabších opioidů pak tramadol (Tramal). Na JIP a oddělení ARO jsou ke kontinuální analgezii nejčastěji používány fentanyl a sufentenil. Při používání opioidů je potřeba myslet i na vedlejší účinky opioidů, zejména na centrální útlum dýchání, možnost zvracení, snížení motility GIT a při delším užívání i vznik závislosti a tolerance.

Zdroj: Vliv narkózy na mozek
Zveřejněno dne: 26.1.2018

BRADAVICE

Léčba bradavic

Bradavice je nutné léčit, aby se nešířily dále. Jestliže se bradavice vyskytnou na jakémkoliv místě na těle, je vždy dobré navštívit lékaře, v tomto případě dermatologa. Ten určí, o který typ bradavic se jedná a jaký bude nejvhodnější způsob léčby. V dnešní době sice lze zakoupit i bez receptu prostředky léčící bradavice, ale pokud si pacient není jistý, je lepší svěřit se do rukou odborníka. Neodborným ošetřením se totiž mohou bradavice rozšířit na jiná místa nebo přenést na jinou osobu. Je třeba mít stále na paměti, že se jedná o onemocnění zapříčiněné viry. Opatrnost se doporučuje zvláště u dětí, z hlediska typu u genitálních bradavic. I tak bývá léčba mnohdy komplikovaná a dlouhodobá.

Jednu z nejznámějších léčebných terapií představuje tzv. kryoterapie. Obecně jde o „zmrazení‟ bradavice tekutým dusíkem nebo jinou silně podchlazenou látkou. Tímto způsobem se léčí obecné či ploché bradavice, uvedenou léčbu lze využít i v případě kondylomat. Léčba „zmrazením‟ je krátkodobě bolestivá, avšak není třeba se obávat, protože bradavice po zmrazení většinou rychle ustupují a u menších bradavic často ani není třeba kryoterapii opakovat. Za několik dnů se na zmrazeném místě vytvoří puchýř, se kterým bradavice sama odpadne.

Mezi další možnosti odstranění bradavic patří chirurgická cesta. Tak se odstraňují bradavice a kondylomata většího rozsahu, zákrok se provádí většinou v místní narkóze. Menší útvary (jako například nitkovité bradavice) lze vyoperovat ostrou lžičkou.

Některé druhy bradavic (zejména vulgární bradavice, tedy bradavice nacházející se na obličeji, ústech a rukou) se odstraňují pouze konzervativní léčbou. K tomuto účelu se využívá kyselina salicylová, po jejíž aplikaci zrohovatělé útvary postupně změknou a poté jsou bezbolestně odstraňovány skalpelem.

Zdroj: Bradavice
Zveřejněno dne: 1.10.2015