Vavřín (bobkový list) patří mezi nejpopulárnější kuchyňské bylinky, ale je také velmi efektivním bylinným lékem. Vavřínové listy obsahují esenciální oleje, hořčiny a další biologicky aktivní látky.
Odvar z bobkových listů snižuje hladinu cukru v krvi, a tak může být využit jako přírodní prostředek na léčbu cukrovky. Léčba bobkovým listem je účinná při revmatismu, křečí a ochrnutí.
Aromatický olej s vavřínovým listem je vynikající na masáže. Vavřínový olej si můžete vyrobit doma, budete potřebovat 30 g vavřínového listu a 200 g rostlinného oleje. Směs nechte odstát na teplém místě po dobu 6 dnů.
Vavřínový list lze samozřejmě používat i při přípravě pokrmů, přidává se do polévek, masa a ryb. Jakmile je jídlo připraveno, měly by být bobkové listy odstraněny. Pokud vavřínové listy přidáváte do marinády, neměly byste je příliš dlouho vařit, jídlo může zhořknout.
V naší poradně s názvem PUKLICE NA BOBKOVÉM LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Koupila jsem si krásný vavřín s tím, že budu sbírat jeho listy. Teď jsem ale zjistila, že má na listech puklice. Nevím, jak se jich mám zbavit, abych mohla listy používat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice jdou zničit těžko, protože jsou chráněny odolným krunýřem, který nedovolí přístup sebesilnějšího jedu. Puklice je možné zničit jen mechanicky a nebo chemickou cestou. Mechanické zničení bude pro váš účel nejlepší řešení. Spočívá v tom, že každou pukličku musíte z listu seškrábnout příborovým nožem. Jestli je vaše rostlina zamořená moc a je veliká, tak si raději namnožte z jejich vrcholků rostliny nové. Na sadebních výhonech 15 cm dlouhých pečlivě očistěte všechny puklice a nechte jen pět posledních listů. Ostatní listy odřezejte. Chemická cesta spočívá v kontaminaci vnitřních tekutin v rostlině, protože to je jediná cesta, jak se k puklicím dostat - otrávit jim mízu, kterou sají. K tomu slouží přípravek Actara 25 AW, kterým se rostlina postříká. Actara je pro rostlinu neškodná, ale pro člověka je po dobu 3 týdnů od postřiku zdraví škodlivá. To by ovšem nemuselo vadit při pěstování nových rostlin ze semenáčků.
Rostlina není mrazuvzdorná, proto se pěstuje v okrasných nádobách, které je třeba na zimu přenést do bezmrazé místnosti. Vyzrálé starší keře snesou i krátké pětistupňové, někdy i vyšší mrazy. V zimě je to keř víceméně nenáročný.
Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST - NA NERVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Hezký článek, zrovna se totiž zajímám o pozitivní účinky bobkového listu. Na terase si pěstuji vavřín a plánuji menší sklizeň :) Na http://vsestihnu.cz/media/b… jsem se dočetla, že se dá bobkový list použít i jako lék na nervy, jelikož zklidňuje nervovou soustavu, tudíž bych si z něho ráda udělala čaj. Nemáte někdo návod, jak se dělá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
Prosím vás mám se zeptat čaje zbobko čeho listů jak se to mure pita kolikrát dene
Vavřín není pro člověka jedovatý a může být bez obav používán bez omezení. Jedovatý rovněž není pro ptactvo ani pro hospodářská zvířata. Vavřín ale je jedovatý pro psy, kočky a pro koně.
Vavřín není žádná malá rostlinka, ve skutečnosti je to velký keř, který dorůstá výšky i 15 metrů. Z vavřínu se využívají jeho listy, které neslouží jen jako ingredience v kuchyni, ale mají i léčivé účinky.
Bobkový list obsahuje i nejrůznější živiny, ale jen v malém množství. Jedná se o sacharidy, bílkoviny, vlákninu, tuk, vodu, vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, zinek, sodík, mě´d, selen, mangan, kyselinu listovou a vitamínu A, B a C.
Jako bobkový list bývá označováno koření, jež tvoří listy vavřínu. V české kuchyni se používá spolu s novým kořením do smetanových omáček, voňavých polévek, kyselých jídel, při nakládání masa, okurek nebo hub, pečení masa a zvláště zvěřiny. Využívá se také k přípravě marinád a teriny.
Kontaktní dermatitida:Vavřín obsahuje eugenol, který může vyvolat dermatitidu na kůži a podráždění sliznice. Vavřínová dermatitida je také známá jako klobouková dermatitida, protože ve Španělsku byl vavřínový olej používán při výrobě klobouků až do roku 1962.
Zvracení: Bobkové listy ve vysokých dávkách jsou emetické (způsobující zvracení nebo dávení).
Pálení žáhy: Velké množství vavřínu může vyvolat pálení žáhy. Tyto účinky jsou způsobeny jeho stimulačními vlastnostmi na zažívací systém a žaludeční sliznici.
Astma: Listy vavřínu obsahují éterický olej, a tak mohou vyvolat astmatickou reakci.
Alergie: Vavřín může vyvolat i alergické reakce v podobě vyrážky, svědění, otoku obličeje, jazyka a krku. Také se mohou objevit závratě.
Kožní skvrny:Vavřínový olej je fototoxický, to znamená, že reaguje se sluncem. Jeho použití tedy může následně způsobit výskyt skvrn na kůži.
Esenciální olej z vavřínu by neměl být podáván dětem mladším 12 let, těhotným ženám nebo matkám v období laktace.
Postup: Kokosový olej rozpustíme, a jakmile začne bublat, tak do něj přisypeme vavřín. Vše necháme 3 minuty provařit. Poté odstavíme a necháme 6 hodin odpočívat. Po uplynutí této doby směs jemně přihřejeme, přecedíme, přimícháme líh a vše řádně přešleháme ručním šlehačem. Mast skladujeme v lednici, hotová vydrží i 60 dní. Můžeme ji uskladnit v menších krabičkách v mrazáku a používat dle potřeby.
Růst a šíření plísní umožňuje překyselení organismu, naopak zásadité prostředí (alkalóza) pohyb kvasinek zpomaluje a způsobuje jejich setrvávání a hromadění na jednom místě, což může vést ke vzniku cyst nebo i zhoubných nádorů. Kvasinky se mohou snadno rozmnožit a zbavit se jich může být pak velice obtížné. Zejména při častém a mnohdy i zbytečném užívaní antibiotik můžete očekávat invazi kvasinek do vašeho organismu.
Vavřín se ve své domovině ve Středomoří vyskytuje obvykle jako strom dorůstající poměrně značných výšek, roste však pomalu. Pěstuje se pro svoje dekorativní stálezelené vonné listy. Dříve se vavřín používal jako výzdoba při slavnostních příležitostech, například na věnce. Zejména staří Římané a Řekové se vavřínovými věnci zdobili při vítězných bitvách a sportovních zápasech. V dnešní době je pro nás vavřín kromě dekorativního účelu nepostradatelný v kuchyni.
Rostlina tvoří vejčité kožovité listy sytě zelené barvy, které jsou na okrajích mírně zvlněné. Listy jsou silně aromatické a s oblibou se používají jako koření – bobkový list. Rostlina tvoří nenápadné květy vyrůstající z paždí listů. Žluté květy se objevují v červnu. Po odkvětu se tvoří černofialové bobule. Semena se sklízejí na konci podzimu, jakmile plně dozrají. Ve Středomoří se ze semen lisuje jedlý olej. Jako koření se používají pouze listy, a to jak čerstvé, tak sušené. Čerstvé listy vydrží v mikrotenovém sáčku několik dní. Před použitím je raději nakrájíme. Jinak listy sušíme na suchém, tmavém místě. Po usušení listy ze stonků odtrháváme. Můžeme je použít celé nebo drcené.
Vavřín má rád prosluněná místa, tam se mu bude doopravdy dařit. V létě je náročný na dostatek vláhy a hnojiva. I přesto nechte zeminu mezi zaléváním vyschnout. Na půdu není rostlina náročná a snáší dobře i vápenaté půdy. K opravdu dobrému růstu ale potřebuje kyprou a výživnou zeminu. Nenechte se však zmást Středomořím, kde vavřín může působit dojmem rychle rostoucí bezproblémové dřeviny, opak je pravdou. Třebaže rostlina vyžaduje pravidelnou zálivku, má kořeny citlivé na přemokření. Zvláště při pěstování v květináči nezapomeňte na silnou drenážní vrstvu, protože pokud rostlině uhnijí kořeny, tak se s tím jen těžko vyrovná. Dalším parametrem je výživná, ale propustná zemina. Toho docílíte přídavkem perlitu nebo drobného štěrku.
S dobrým prospíváním rostliny bezesporu souvisí řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1 až 2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stálezelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.
Pokud chcete vavřín namnožit, jde to celkem jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Umisťujeme šikmě seříznuté sazenice po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.
Z chorob je vavřín náchylný na plísňové onemocnění, takže jej můžete postříkat a zalít roztokem Baycoru nebo Delanu. Také jej často napadají puklice. Ty patří mezi obtížné druhy škůdců, ale to ještě neznamená, že musíte napadené rostliny ihned ničit.
V kuchyni je vavřín známý a jako bobkový list je zde naprosto nepostradatelný zejména při přípravě masových pokrmů, v omáčkách, na těstoviny, k rybím pokrmům. Má chuť s nádechem citrusů a muškátového oříšku. Je součástí koření do polévky. Bouquet garni je francouzský název pro svazek bylinek, který se skládá ze tří snítek petrželky, jedné snítky tymiánu, jedné snítky bobkového listu. Jeho aroma se skvěle doplňuje s chutí octa. V kuchyni bychom s bobkovým listem měli zacházet opatrně – pokud používáme celé listy, tak vždy raději v menším množství, a do jídel jej dáváme až před dokončením (příliš dlouhým vařením hořkne). Mletý bobkový list pak přidáváme až do hotového pokrmu. V porovnání s většinou koření, ze kterého se používají listy, může být bobkový list několikrát vařen, aniž by ztratil většinu aromatických látek.
Bobkový list nepochybně snižuje hladinu cukru v krvi. I proto čaj z této bylinky konzumují diabetici. Doporučuje se užívat asi 1 g bobkového listu denně asi jeden měsíc. Listy se musí rozdrtit (můžeme si jich nadrtit víc a uchovávat je v uzavíratelné skleničce) a doporučuje se bobkový list užívat dvakrát denně a vždy ho zapít vlažnou vodou. Díky užívání vavřínu se dá dosáhnout snížení hladiny glukózy v krvi zhruba o čtvrtinu. Po dobu konzumace tohoto čaje je důležité dávat si pozor na krvácení, protože vavřín způsobuje ředění krve.
Vavřín má detoxikační účinky, dobře působí na trávení a snižuje hladinu cukru v krvi. Čaj z listů využijí diabetici, protože snižuje hladinu cukru v krvi. Užívání 1 až 2 gramů bobkových lístků denně po dobu alespoň jednoho měsíce vede ke snížení hladiny glukózy v krvi o 21–26 %.
Bobkový list působí blahodárně i na nervový systém a tiší bolesti hlavy či migrény. Podporuje imunitní systém a má antiseptické účinky. Mírně ředí krev a napomáhá tak zabránit vzniku krevních sraženin. Je známý rovněž jako účinný pomocník při cukrovce, revmatismu a dně. Listy a především olej vylisovaný z plodů vavřínu se využívají také v aromaterapii.
Bobkový list najdete téměř v každé domácnosti. Je nepostradatelný třeba při přípravě svíčkové, rajské nebo smetanové omáčky, dále k nakládání zeleniny, hub, okurek, do směsí koření, při rožnění masa a podobně. Používá se i do parfémů a různých olejů. Bobkový list usnadňuje trávení a podporuje chuť k jídlu. Vavřín se vyskytuje jak ve formě čerstvé, sušené, celé, tak i mleté. Jedovatý není. Ovšem ve formě nálevu s ním musíte zacházet obezřetně a pít jej po malých doušcích.
Bobkový list může ovlivnit srážlivé vlastnosti krve (mírně ředí), takže by se neměl používat těsně před operací. Naopak je vhodnou prevencí sraženin v krevním oběhu (embolie, trombus) například před dlouhou cestou autem, autobusem, letadlem nebo vlakem.
Denní dávka bobkového listu (vavřínu) by neměla překročit 3 gramy.
Vavřín je nepochybně zdraví prospěšný, je dokázáno, že podporuje imunitní systém člověka, podporuje i trávení, má antiseptické účinky, funguje i na detoxikaci organismu, pomáhá odstranit bolesti, zmírňuje i příznaky některých onemocnění jako jsou dna, zvyšuje chuť k jídlu, odstraňuje plynatost, pomáhá s ředěním krve, zamezuje vzniku krevních sraženin, pomáhá snižovat hladinu glykemického indexu, odstraňuje nadbytečnou vodu z těla, pročišťuje močové cesty, zklidňuje nervový systém a zároveň i prokrvuje končetiny (používá se proti pocitům studených nohou a rukou). Bobkový list se používá i při hubnutí, protože pomáhá pročistit tělo a zároveň podporuje trávení a doplňuje vitamíny a minerální látky.
Bobkový list se dá užívat nejen vnitřně, stejně tak má i vnější užití. Z vavřínu se dá udělat nejen čaj, ale i různá mazání, nebo výluhy určené ke koupelím či inhalaci.
Komplikace mohou být u renální koliky velmi závažné. Pokud dojde k úplnému zaklínění konkrementu, zablokuje se odtok moči. Ta se hromadí v ledvinách a vývodných močových cestách a mohou se v ní rozmnožit bakterie způsobující zánět. Velmi rizikový je přestup infekce do ledvin za vzniku takzvané pyelonefritidy. Nejen že zánět může poškodit samotné ledviny, ale často se šíří dále do těla. Při pyelonefritidě jsou klasickými projevy horečka, schvácenost, únava a zimnice. Objevuje se také častější močení, nezřídka provázené pálením a řezáním. Bolest se typicky propaguje do bederní oblasti. Nejhorší komplikací je při zabránění odtoku moči poškození funkce ledvin stlačováním jejich tkáně. Není-li problém vyřešen, může dojít až k jejich úplnému selhání. Zhoršenou funkci jedné ledviny nemusí nemocný pociťovat, při selhávání obou postupně přestává močit. Tento stav není dlouhodobě slučitelný se životem.
Kandidóza v ústech, krku nebo jícnu se obvykle léčí antimykotiky. Jak se zbavit kvasinek? Léčba mírných až středně závažných infekcí v ústech nebo krku se obvykle léčí antimykotiky aplikovanými na vnitřní stranu úst po dobu 7 až 14 dní. Tyto léky zahrnují klotrimazol, miconazol nebo nystatin. U těžkých infekcí je nejčastější léčbou flukonazol, který se užívá ústy nebo nitrožilně. Pokud se pacient po užití flukonazolu nezlepší, lékaři mohou předepsat jiná antimykotika. Léčba kandidózy v jícnu se léčí flukonazolem.
Mrtvé kvasinky jsou stejně nebezpečné jako živé. Vytvářejí totiž toxiny, na něž tělo těžce reaguje. Může dokonce nastat porucha jater. Na začátku léčby obvykle tedy dochází ke zhoršení všech příznaků a celého zdravotního stavu. Když kvasinky hynou, vytvářejí toxické látky, které způsobují bolesti hlavy, bolesti kloubů, nevolnost a únavu. Období vymírání kvasinek trvá týden až měsíc.
Vždy musíte k léčbě doplnit dietu bez cukrů. Bez diety nemá léčba příliš efekt, protože se jediná zbylá kvasinka může rychle po boji vzpamatovat, „najíst se“ a zase se rozmnožit. Během léčby rovněž zkuste pít čaj z grepu, který vám pomůže odbourat nadbytek alkálií produkovaných umírajícími kvasinkami. Vařte jeden grep po dobu deseti minut, a to v nekovové konvici. Čaj pak pijte denně, abyste zmírnili příznaky vymírání kvasinek. Dále detoxikujte své tělo a pravidelně cvičte. Přísun kyslíku totiž pomůže k vylučování toxinů. Pijte dva litry vody denně, dostatečně spěte a také si odpočiňte během dne, ať má tělo dostatek sil. Jezte více vitamínů (nejlépe přírodních).
Léčba by měla trvat delší dobu a měli byste v ní pokračovat až do úplného vymizení příznaků, aby nedocházelo k opětovným nákazám.
Nejčastější způsob, jakým se bakterie dostane do našeho močového systému, je z konečníku přes hráz do močové trubice, a to i přesto, že přísně dodržujeme hygienické zásady. Ženy jsou více náchylné k onemocnění infekcí močových cest, protože konečník a močová trubice jsou u nich velmi blízko u sebe a bakterie musí překonat jen malou vzdálenost, aby se dostaly do močových cest. Muži trpí infekcí močových cest méně nejen proto, že mají konečník a močovou trubici dál od sebe než ženy, ale také proto, že mají močovou trubici delší než ženy a bakterie tak většinou nestihnout doputovat močovou trubicí až do močového měchýře, kde by se mohly rozmnožit a způsobit infekci. Kromě nedostatečné hygieny zánět močových cest způsobuje také například zadržování močení, nedostatečný přísun tekutin, ochablé svalstvo po porodu, těhotenství nebo menopauza. Riziko infekce močových cest také stoupá při rizikovém sexuálním chování. Nechráněný pohlavní styk, střídání sexuálních partnerů, nedodržování hygieny při sexu či anální sex mohou vést k zánětu močových cest. Riziko zánětu je také vyšší u lidí trpících cukrovkou. Důvod je prostý – jejich moč obsahuje větší množství cukru než u zdravých lidí a toto sladké prostředí prospívá bakteriím, kterým dává více šancí na přežití a umožňuje jejich lepší množení. Další riziko přestavují vrozené vady močového ústrojí. Lidé trpící nemocí, která se projevuje zpětným tokem do močového ústrojí, trpí velmi často i zánětem močových cest. Aby se tomuto problému zabránilo, je v mnoha případech třeba provést operaci na specializovaném urologickém oddělení. Zánět močových cest se také častěji vyskytuje u lidí, kterým byla v nemocnici zavedena takzvaná permanentní močová cévka. Pokud byla zavedena minimálně na jeden týden, pacient mohl získat infekci močových cest, protože bakterie měly během této doby možnost dostat se přes cévku do močové trubice a začít se tam rozmnožovat.
Vavřín - Laurier jsem často ve Francii v kuchyni používal čerstvý. Bylo mi ale řečeno, černo-fialové bobule, vytvářející se po odkvětu se používají ve voňávkářství, ale jsou jedovaté a jako koření se tedy nepoužívají. Co je tedy pravda ?
Jinak bych rád upozornil na zajímavé hudební dílo nesoucí název rostliny. Autorem je Camille SAINT-SAÊNS a dílo se jmenuje "Cypres et lauriers" pour organ and orchestra Op. 156 (1919) - "Cypřiše a Vavříny" pro varhany a orchestr a bylo po první sv. válce věnováno Raymondu POINCARÉ (1860-1934), Presidentovi III. Francouzské Republiky (v létech 1913-1920).
MgA. Boris MÍČEK
l´organist - compositeur
Koupila jsem si krásný vavřín s tím, že budu sbírat jeho listy. Teď jsem ale zjistila, že má na listech puklice. Nevím, jak se jich mám zbavit, abych mohla listy používat.
Hezký článek, zrovna se totiž zajímám o pozitivní účinky bobkového listu. Na terase si pěstuji vavřín a plánuji menší sklizeň :) Na http://vsestihnu.cz/media/b… jsem se dočetla, že se dá bobkový list použít i jako lék na nervy, jelikož zklidňuje nervovou soustavu, tudíž bych si z něho ráda udělala čaj. Nemáte někdo návod, jak se dělá?
