Informace od zdravotní sestry
 |
MENU
REFLUX
TĚHOTENSTVÍ
KOLONOSKOPIE
MENOPAUZA
Ideální hladina je jen orientační hodnota, a proto i uvedené hodnoty jsou pouze informační.
U dětí:
V diskuzi HODNOTY GLYKÉMIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta Ćerná.
Dnes mi v laboratoři naměřili glykémii v hodnotě 2-je to dobré, nebo ne? Co s tím? MČ ročník 1944
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Glenn.
Jaka byla ta hodnota a jakych jednotkach mmol/L ? a bylo to na lacno nebo po jidle ?
Zdroj: diskuze Hodnoty glykémie
Každý pacient by měl mít stanoveny své vlastní cílové hodnoty glykemie. Pro tělo je nebezpečná nízká i vysoká glykemie, stejně tak není dobré časté kolísání mezi nimi, protože zvyšuje riziko vývoje pozdních komplikací.
U starších pacientů a malých dětí se lze spokojit i s poněkud vyššími hladinami glykemie (cukru v krvi), aby se tak předešlo těžké hypoglykemii, která může být nerozpoznaná a může být i život ohrožující. Naopak u mladých diabetiků, zvláště pak 1. typu, je cílem co nejtěsnější kompenzace (tedy vyrovnané hladiny glykemie odpovídající zdravé populaci). Cíle se samozřejmě mohou s každou kontrolou u lékaře upravovat.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se pohybuje mezi 4–6 mmol/l.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se v zahraničních jednotkách uvádí mezi 72–108 mg/dl.
V naší poradně s názvem JAKE HODNOTY MA BYT DLOUHODOBY CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
mam dotaz-jakou ma mit hodnotu dlouhodoby cukr 40 nebo kolik dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Jake hodnoty ma byt dlouhodoby cukr
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
Zdroj: Hodnoty cukru v krvi
V naší poradně s názvem NEMÁM ŽÁDNÉ PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Buňka.
dříve jsem míval hladinu cukru 5,6 - 7. po delší době jsem naměřil 10.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Nemám žádné příznaky
U dětí je typická cukrovka prvního typu.
Zdroj: Hodnoty glykémie
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
Zdroj: Hodnoty cukru v krvi
V diskuzi SENIOŘI DO RAKVE??? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Senior.
Není (možná pro jistotu) uvedeno jaký "humanista" text vyplodil. Pokud je mi 65 let, jsem asi "out" a patřím na krchov. Nuže chyba lávky "bílé pláště". Práve senioři 65+ jsou nejlepšími dojnými kravami pro vaše živitele a sponzory , totiž drogové kartely farmaceutických firem. Jejich lačné prsty se patrně uplatňují i ve WHO a jiných, seriozně se tvářících instotucích když snižuj" tolerance, rozmezí, kritickou hladiny a ostatní různé "trashhold" tak aby již os mládí bylo "z pohledu moderní meducíny" oprávněné cpát do lidí prášky. Pozorný student chemie se již možná na základní škole dozví, jaká koncentrace "účinné látky je v roztoku pokud je objem rozpouštědla (př. vody) 50 nebo 100 litrů (2x více). Recepisy se však produkují jak pro 50 kilové mladé ženy tak i pro 100 kg vysloužilé sportovce jedním vrzem.
Nu což nezbývá než hledat dále
senior
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze SENIOŘI DO RAKVE???
Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevního cukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
Zdroj: Hodnoty glykémie
V naší poradně s názvem VZTAH MEZI GLYKÉMIÍ MMOL A JEDNOTKAMI INZULINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája Svoboda.
Dobrý den,
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
Srdečně zdravím a přeji krásný den Kája Svoboda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přesně dávkování inzulinu musíte dohodnout se svým diabetologem. Třeba i po telefonu. Ve vašem věku není prostor na experimenty z internetu. Kontaktujte svého diabetologa a dohodněte si s ním další postup.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Vztah mezi glykémií mmol a jednotkami inzulinu
Cukrovka se posuzuje dle naměřených hodnot. Svou glykemii včetně té postprandiální by si měl pacient sledovat sám. Takovému postupu se říká selfmonitoring, což znamená pravidelné měření glykemie glukometrem u sebe sama. Rozhodně nestačí provést jedno měření za den. Představu o celodenním vývoji glykemie si lze relevantně utvořit jen tehdy, pokud se pacient měří sedmkrát až osmkrát denně.
Zdroj: Hodnoty glykémie
V diskuzi 5,9. HODNOTY GLYKÉMIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Halberštátová.
Prosím , poradit. Manželovi při hodnotách 5.9byly napsány prášky , cukrovku nikdy neměl (83 let )není to zbytečné, stačila by dieta ?děkuji za odpověď .Halberštátová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze 5,9. Hodnoty glykémie
Ve většině států světa se glukóza standardně měří v jednotkách mmol/l. V USA, Japonsku, Německu, Polsku či Itálii se dosud používá jednotka mg/dl. Chcete-li převést jednotky mezi sebou, vydělte hodnotu glykemie v mg/dl číslem 18 (nebo vynásobte 0,055) a získáte hodnotu v mmol/l.
Jak na to:
Hodnota glykemie v mmol/l se vynásobí číslem 18 (nebo vydělí 0,055), výsledná hodnota glykemie pak bude v mg/dl.
Zdroj: Hodnoty cukru v krvi
V naší poradně s názvem CHLAMYDIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Dobrý den
Byla mě prokázána Plicni chlamydiova infekce,chovam celý život psy je možná souvislost?Může se pes nakazit ode mě?Doporučujeme udělat test vs členům rodiny?Je možné se nenakazit když přijde někdo na návštěvu třeba konzumaci jídla?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chlamydie se přenáší jako chřipka vzduchem a kontaktem a to z člověka na člověka i ze zvířete na člověka, popřípadě i opačně z člověka na zvíře. Určitě by bylo vhodné otestovat všechny členy rodiny. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, který u vás chlamydie diagnostikoval a poraďte se s ním na dalším postupu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Chlamydie
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty
V diskuzi JAKÁ JE CENA VYTRŽEINÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav JURÁŇ.
Jaká je cena odstranění /vytržení/ 1.zubu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Šimonová.
VZP platí lékaři za vytržení zubu 350 Kč, anestezie je pohybuje mezi 100-12 0Kč.
Zdroj: diskuze Jaká je cena vytržeiní zubu
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
Zdroj: Hodnoty cukru v krvi
V naší poradně s názvem VITAMÍN C OVLIVŇUJE HODNOTU GLUKOMETRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Matocha.
Užívám 1000 mg vitamínu C. Jak ovlivňuje tento vitamín hodnotu glykémie při měření glukometrem. Je ovlivněn i glykovaný hemoglobin, když jdu na kontrolu k diabetikovi.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle studie z roku 2006, publikované v "Indian Journal of Medical Research", denní příjem vitamínu C v dávce 1 000 mg u lidí s diabetem typu 2 vedl k významnému snížení hladiny cukru v krvi. Stejná dávka vitaminu C také způsobila snížení škodlivého LDL cholesterolu a indikátoru vysoké hladiny cukru v krvi nazývaného glykovaný hemoglobin nebo HbA1c. Účastníci studie, kteří dostali pouze 500 miligramů vitaminu C, však nezaznamenali výrazné snížení hladiny cukru v krvi nebo těchto jiných látek.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Vitamín c ovlivňuje hodnotu glukometru
Hodnota cukru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevního cukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty
Normální hodnota glykemie, tedy glukózy v plazmě žilní krve, je do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutné opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech. Všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
Dlouhodobý cukr: Hladina dlouhodobého cukru (HbA1c) by měla být alespoň pod 53 mmol/mol, ideálně pod 48 mmol/mol, jako mají lidé bez diabetu. U některých pacientů (pokud se léčí se srdcem nebo mají vyšší riziko hypoglykemií) může být individuálně stanovena hladina vyšší, obvykle kolem 60 mmol/mol.
Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:
Glykemie mezi 5,6 a 6,9 mmol/l (takzvaná hraniční glykemie nalačno) vyžaduje vyšetření pomocí oGTT (orálního glukózového tolerančního testu). Hodnota 6,7 mmol/l může signalizovat takzvaný prediabetes, který za určitých podmínek lze léčit jako diabetes mellitus nasazením metforminu, což je lék první volby.
Zdroj: Vysoký cukr v krvi
U zdravých lidí se hladina krevního cukru (glykémie) může pohybovat v průběhu 24 hodin v rozmezí hodnot 3,5 až 6,6 mmol v 1 litru krve. Fyziologické rozmezí je 4,0 až 5,5 mmol v 1 litru krve. Mírné zvýšení (k hodnotě 6,0) nemusí znamenat onemocnění touto chorobou, může být důsledkem vrozených projevů organismu. Pokud zná ošetřující lékař hodnoty glykémie i z dřívější doby a může srovnávat, je schopen říci, zda se jedná o možnou poruchu, nebo jde o normální stav. Ve většině případů však hodnoty z mládí nezná, a proto v takovém případě může nalezené hodnoty klasifikovat jako diabetes nebo minimálně jako prediabetes. V každém případě je žádoucí průběžné lékařské sledování.
Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty
Glykemie (hladina krevního cukru) kolísá u zdravého člověka mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Její hodnoty lze stanovit z kapky krve. Vysoké ranní glykemie jsou základním příznakem a projevem diabetu. Měření glykemie je proto nejdůležitějším a nejčastějším vyšetřením prováděným u všech pacientů s diabetem. Podle aktuální hodnoty cukru v krvi diabetik ví, kolik si má aplikovat inzulinu či jiného antidiabetika, určí dávky jídla a v neposlední řadě má jistotu, zda jeho léčba probíhá správně, či nikoliv.
Porušená glykemie nalačno (též prediabetes) je stav, při kterém je hodnota glykemie měřená nalačno větší nebo rovna 5,6 mmol/l a menší než 7,0 mmol/l. U pacienta se zvýšenou glykemií nalačno je potřeba provést orální glukózový toleranční test, aby se odhalila případná porušená glukózová tolerance nebo diabetes mellitus.
V závislosti na čase a konzumaci jídla rozlišujeme stav před jídlem – odborně preprandiální, stav v průběhu jídla – prandiální a období po jídle – postprandiální. Čím je hladina krevního cukru vyšší a čím déle trvá, tím je stav pro člověka nebezpečnější, protože se zvyšuje riziko aterosklerózy. Aterosklerotické změny na cévách jsou příčinou infarktu srdce, cévních mozkových příhod a jiných onemocnění.
Denně má každý ukázněný diabetik proto vždy glykemii více než 7 mmol 5–10 hodin!
Neukázněný diabetik má hladinu cukru nad kompenzační hranicí podstatně více hodin a na ještě vyšší a nebezpečnější hodnotě. Toto ale diabetik bez glukometru nikdy nezjistí, pokud jeho glykemie nedosáhne extrémně vysokých hodnot, například 15–20 mmol, a může tak žít dlouhé měsíce v tragickém omylu. Jedna kontrola u diabetologa jednou za čtvrt roku, navíc nalačno, nemusí o této skutečnosti vypovídat. Diabetik může být jen takzvaně „podmíněně zdráv“, a to jen v období, kdy je kompenzován, když jeho glykemie nalačno nepřesáhne 6 mmol a glykemie 2 hodiny po jídle klesne pod 7 mmol. Pokud těchto hodnot nedosáhne, je kromě jiného narušen i jeho imunitní systém!
Diabetik má poškozený metabolismus buněk (látkovou přeměnu), z čehož vyplývá důležitá informace: Dávka potravy je u diabetika strávena bez vzniku škodlivých odpadů jen tehdy, je-li tato dávka malá! Vyšší hladina cukru způsobuje vážné chemické i mechanické změny všech buněk organismu a urychluje zanášení a ucpávání cév a tepen cholesterolem.
Diabetik má mít glykemii nalačno 4–6 mmol, dvě hodiny po jídle 5–7 mmol.
Glykovaný hemoglobin, někdy také nazývaný „dlouhý cukr“, je důležitý ukazatel dlouhodobé kompenzace diabetu. Jeho pravidelné měření se využívá ke zhodnocení kontroly diabetu a podává informaci o tom, jaká byla průměrná hodnota glykemie za poslední zhruba dva až tři měsíce.
Glukóza, krevní cukr, se váže na hemoglobin, červené krevní barvivo. Aby se na hemoglobin glukóza navázala, musí jí být v krvi nadbytek, což u člověka s diabetem nastává při hyperglykemii. Hemoglobin se nachází v červených krvinkách, které v těle žijí maximálně 120 dní. Proto glykovaný hemoglobin odráží průměrnou hodnotu glykemie za dobu života červené krvinky.
Glykovaný hemoglobin sice ukáže průměrnou hodnotu glykemie, ale nevypovídá nic o tom, zda byly výsledné hodnoty vyrovnané, nebo zda „lítaly“ z hyperglykemie do hypoglykemie a zpět. Diabetik s vyrovnanými glykemiemi tak může mít stejný glykovaný hemoglobin jako ten, jehož glykemie se pohybují v extrémně nízkých a vysokých hodnotách.
Glykovaný hemoglobin je dlouhodobým ukazatelem a nedá se tak snadno ošálit dodržováním léčby posledních pár dní před kontrolou u lékaře. To, že se diabetik několik dnů před kontrolou opravdu snaží, nepřeváží kvalitu jeho kompenzace v předchozích týdnech.
Glykovaný hemoglobin je důležité nejen změřit, ale také se zamyslet nad jeho hodnotou a dát ji do kontextu s režimem a léčbou v posledních několika týdnech a měsících. Pokud se hodnota glykovaného hemoglobinu výrazně liší od glykemií zachycených na glukometru, může být ovlivněná nepoznanými hyperglykemiemi a hypoglykemiemi. V jejich vysvětlení může pomoci například změření glykemií po jídle či glykemie v noci a časných ranních hodinách.
Výsledná rozmezí glykovaného hemoglobinu jsou zakotvena v doporučeních České diabetologické společnosti. U konkrétního pacienta bývají cílové hodnoty individuálně upřesněny jeho lékařem. V nedávné době došlo ke změně jednotek, v nichž je glykovaný hemoglobin udáván. Staré jednotky jsou v %, zatímco nové se udávají v mmol/mol. Přepočet mezi starými a novými jednotkami je jednoduchý – procenta se pouze vynásobí deseti. Nyní se používají staré i nové jednotky dle IFCC (Mezinárodní federace klinické chemie). Při čtení výsledků měření z laboratoře je dobré se podívat, v jakých jednotkách je glykovaný hemoglobin napsán.
Frekvence měření:
Zdroj: Hodnoty cukru v krvi
Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.
Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.
Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.
Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.
Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.