Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.
Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.
Příznaky:
pálení žáhy,
pálení nebo bolest na hrudi,
ztížené polykání.
Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).
Při refluxní chorobě neplní správně svoji funkci jícnové svěrače. Obsah žaludku se přes oslabený dolní jícnový svěrač dostává zpět do jícnu a v některých případech i nad úroveň horního svěrače. Pepsin, kyselina chlorovodíková a další žaludeční obsah poškozují sliznici jícnu a citlivé sliznice hltanu, hrtanu, plic, nosu, nosních dutin a úst.
Projevy refluxního onemocnění mohou být velmi obšírné a obvykle jsou kombinované, objevuje se podrážděný jícen, potíže s hlasivkami nebo chrapot, odkašlávání, nadměrné zahlenění, obtížné polykání, potíže s dechem, pocit cizího tělesa v krku, namáhavý kašel a zejména pálení žáhy, bolest na hrudi, zápach z úst a kyselost v krku.
Nedá se přitom říci, že by existovala vyhraněná skupina lidí, která by gastroezofageálním refluxem trpěla více než jiná. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje už i u některých dětí, nabízí se jako příčina i genetický vliv. V případě rodin a domácností, kde refluxem trpí více osob, je možné uvažovat i o vlivu životního stylu a životosprávy. Reflux si totiž příliš nerozumí se sladkými a dráždivými jídly, s alkoholem, přílišnou fyzickou námahou, ale také s nadváhou, která působí zvýšené tlaky v břiše.
Pacient trpící refluxní chorobou jícnu potvrdí rovněž to, že mu obvykle moc dobře nedělají pozdní večeře. Ani v tomto případě ale nemůžeme příliš zobecňovat – nelze říci, že nadměrná konzumace alkoholu má vliv na rozvoj refluxní choroby a rovněž že ne všichni obézní, těžce pracující a sportující mají refluxní obtíže. Takže lze připustit určitou genetickou vlohu k oslabení mechanismů, které mají bránit v úrovni bránice refluxu. A tak se dostáváme k brániční kýle, která tyto mechanismy dokáže porušit nebo zcela rozbít. Nejspíše je brániční kýla hlavní příčinou refluxní nemoci.
V naší poradně s názvem REFLUXNÍ CHOROBA JÍCNU A KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svobodova.
Dobrý den,při gastroskopii mi byl zjištěn reflux a nasazené léky. Po roční kontrole nebyl prokázán. Mám nadále léky užívat?S pozdravem Svobodová,děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neprokázání refluxu po roční léčbě dokazuje úspěšnost této léčby. To ovšem neznamená, že by se to nemohlo znovu vrátit po přerušení léčby. Můžete zkusit vysadit tuto léčbu, ale musíte se hlídat a po případných prvních projevech pálení žáhy znovu léky na reflux začít užívat.
V naší poradně s názvem SKOŘICE BYLINKY NA ZÁCPU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Samboja.
Jak působí používání skořice na pravidelnou stolici? Staví nebo
nebo podporuje? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Skořice spíše staví stolici, ale nezpůsobuje zácpu. Skořice zlepšuje trávení, tím, že štěpí tuky, zlepšuje metabolismus tuků a cukru u lidí s cukrovkou. Skořice dále zahřívá a stimuluje zažívací trakt, uklidňuje koliky, průjem, nevolnosti a nadýmání.
Skořice stahuje hladké svalstvo, které nemůžeme normálně ovládat svou vůlí. Z hladké svaloviny je i vnitřní svěrač, který se při konzumaci skořice hůře uvolňuje a tím může být pozdržena stolice.
Skořicová kůra patří mezi přírodní antibiotika, skořice tudíž účinně bojuje proti širokému spektru virů, bakterií a plísní. Skořici byste měli užívat po dobu alespoň 40 dnů, poté si můžete udělat přestávku, během které využíváte ochranné účinky skořice. Co se týče dávkování, zde neplatí, že čím více je skořice, tím lépe. Optimálně bychom měli užívat (na větší sklenici vody) přibližně 3 g skořice denně, což je méně než čajová lžička. Účinek skořice je zesilován medem (tyto dvě látky se vzájemně podporují). Těhotné ženy by měly skořici konzumovat jen velmi málo.
V naší poradně s názvem DOPORUČENÁ DIETA PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den, může se během diety při dně konzumovat zázvorový čaj? Myslím z čerstvého nastrouhaného zázvoru, oslazený medem + citron. Díky za info :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dna je komplexní forma artritidy charakterizovaná ukládáním krystalů kyseliny močové v těle, která postihuje klouby. Kyselina močová je látka, která vzniká při rozkladu purinů v těle, je životně důležitým prvkem pro syntézu DNA, cirkulaci, trávení a vstřebávání živin. Krev transportuje kyselinu močovou do ledvin a přebytečné množství se vylučuje přes ně ven. Když ledviny nemohou eliminovat přebytek kyseliny močové, ukládá se v těle a způsobuje dnu, nazývanou také hyperurikemie.
Zázvor a dna?
Zázvor je všestranná bylina známá pro své silné léčebné a kulinářské účely. Silné protizánětlivé účinky zázvoru snižují zánět, otoky a snižují hladinu kyseliny močové v krvi a poskytují úlevu při záchvatech dny.
Recept na zázvorový čaj
Nastrouhejte 3cm zázvoru, zalijte vroucí vodou po dobu 5-10 minut a pravidelně tento silný odvar pijte po celý den, abyste si ulevili od bolesti kloubů.
Obě složky, jak med, tak skořice, mají antibakteriální a antivirové vlastnosti, které pomáhají tělu bojovat a zabíjet škodlivé bakterie a viry. Zároveň antioxidanty nalezené v medu i ve skořici působí proti volným radikálům v těle.
Jak na to
Smíchejte čtvrt čajové lžičky skořicového prášku s jednou polévkovou lžící organického medu. Konzumujte dvakrát denně. Pokud chcete, můžete obě složky smíchat ve sklenici vlažné vody se šťávou z jednoho citronu.
Med a skořice ve spojení se správnou stravou a cvičením pomohou rychleji zhubnout. Antioxidanty obsažené v medu mohou pomoci snížit přírůstek hmotnosti, zatímco skořice reguluje stravovací návyky tím, že eliminuje chuť k jídlu. Navíc skořice podporuje metabolismus a pomáhá při hubnutí.
Jak na to
Každý den ráno, 1/2 hodiny před snídaní na lačný žaludek, a večer před spaním vypijte šálek čaje nebo vody s medem a skořicí. Přidejte půl čajové lžičky skořicového prášku do šálku horké vody. Takto nechte 10 minut a přidejte 1 čajovou lžičku surového organického medu. Pijte dvakrát denně, pravidelné užívaní pomáhá snížit váhu i u mimořádně obézních osob.
Ve svém příspěvku KÁVA+SKOŘICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa.
Jak ovlivňuje káva účinky skořice. Myslím rozpustná káva k ní malinko mleté skořice, chuťově je to výborná "jiná" káva. Ponechává si skořice výše uvedené léčebné účinky? Jak na sebe tyto dvě ingredience působí? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie knotová.
Nevadí užívání skořice když užívám lék na ředění krve? Je to Godasal.
Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.
Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.
Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.
Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hájková.
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o jídelníček na berettuv jicen. Mnohokrát děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším přírodním prostředkem na reflux jícnu je jablečný ocet. Požitím kyseliny před jídlem oklamete svůj žaludek, aby počkal s tvorbou vlastní kyseliny.
Svaly dolního jícnového svěrače se aktivují a stahují v závislosti na kyselině. Pití jablečného octa před jídlem aktivuje svěrač a omezí tak přístupu kyseliny do jícnu. Zastánci jablečného octa navrhují přidat dvě až tři čajové lžičky do malé sklenice vody a vypít ji před každým jídlem.
Také je dobré po každém jídle sníst čtyři mandle, což může omezit reflux.
Med a skořice: Jedna plná lžíci skořice, lžíce medu a 1 šálek teplé vody se promíchá a pije se po probuzení. Mnoho lidí ztratilo na váze jen tím, že pravidelně pili tuto směs.
Med a citron: Smíchejte 1–2 lžíce medu s 1 lžící citronové šťávy ve sklenici teplé vody a konzumujte po probuzení. Pití této směsi každý den pomáhá čistit střevní trakt a snížit obsah tuku v organismu.
Med a teplá voda: Musíte vypít sklenici teplé vody smíchanou s velkou lžící medu. Toto pomáhá při metabolizaci tuku.
Berte na vědomí, že med se nesmí vařit nebo vystavovat vysokým teplotám. Vysokými teplotami se med znehodnocuje.
Skořice by se neměla užívat při žaludečních a střevních vředech. Skořice také může způsobovat alergii, pokud se tedy u vás objeví příznaky alergické reakce, nepoužívejte ji. Vliv většího množství skořice v těhotenství není znám. Objevují se protichůdné názory na vliv skořice na dělohu. V nízkých dávkách (respektive v přiměřených, na které je organismus zvyklý), je užívání skořice bezpečné. Skořice by stejně jako jiná koření neměla být podávána dětem do dvou let.
Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:
pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.
Vedle úpravy životosprávy – vyloučení kouření, kávy, černého čaje, čokolády, kakaa, alkoholu, mentolu, kyselých, tučných a kořeněných jídel, nápojů sycených kysličníkem uhličitým – je nutné snížit nadváhu a mít zvýšenou polohu hlavy ve spánku.
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
Potíže u onemocnění se často zhoršují v poloze vleže, kdy na žaludek přestává působit gravitace. Z příznaků, které nesouvisí přímo s jícnem, se objevuje pocit sucha v ústech, ztráta chuti, chronický a noční kašel, chrapot, zánět průdušek či bolest na hrudi.
Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.
Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.
Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.
Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.
Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.
Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.
Dobrý den,při gastroskopii mi byl zjištěn reflux a nasazené léky. Po roční kontrole nebyl prokázán. Mám nadále léky užívat?S pozdravem Svobodová,děkuji.
Skořice spíše staví stolici, ale nezpůsobuje zácpu. Skořice zlepšuje trávení, tím, že štěpí tuky, zlepšuje metabolismus tuků a cukru u lidí s cukrovkou. Skořice dále zahřívá a stimuluje zažívací trakt, uklidňuje koliky, průjem, nevolnosti a nadýmání.
Skořice stahuje hladké svalstvo, které nemůžeme normálně ovládat svou vůlí. Z hladké svaloviny je i vnitřní svěrač, který se při konzumaci skořice hůře uvolňuje a tím může být pozdržena stolice.
Neprokázání refluxu po roční léčbě dokazuje úspěšnost této léčby. To ovšem neznamená, že by se to nemohlo znovu vrátit po přerušení léčby. Můžete zkusit vysadit tuto léčbu, ale musíte se hlídat a po případných prvních projevech pálení žáhy znovu léky na reflux začít užívat.
Jak ovlivňuje káva účinky skořice. Myslím rozpustná káva k ní malinko mleté skořice, chuťově je to výborná "jiná" káva. Ponechává si skořice výše uvedené léčebné účinky? Jak na sebe tyto dvě ingredience působí? Děkuji za odpověď.
Může se tato očista jater provádět i při diabetu?pití ovocných šťáv obsahuje hodně cukru nebo pití vody s medem,určitě to nemůžou provádět všichni.Neuvádíte žádné kontraindikace .děkuji.
Na "knedlík v krku" mi zabírá Phytoxan, většinou je to u mne příznak začínající nemoci, např. nachlazení a kašle, nebo angíny a normálně přetrvává tak 2-3 dny. S Phytoxanem a čajem s medem je pryč za den ;)
chtěl jsem užívat cejlonskou skořici na snížení cholesterolu , ale na obalu skořice je oznámení jako kontraindikace léky na ředění krve. Nyní užívám eliquis vztahuje se to i na tento lék /vadí 1 malá lžička skořice obden /?
