Zajímáte se o téma PRASKLÁ CÉVA V SÍTNICI? Tak právě pro vás je určen tento článek. Oči jsou pro většinu lidí těmi nejdůležitějšími smyslovými orgány, protože člověku umožňují zkoumat, pozorovat i obdivovat vše kolem něj bez toho, aby se museli předmětů a lidí v okolí dotýkat. Oči umožňují lidem poznávat skutečnosti, které nejsou v bezprostřední blízkosti daného pozorovatele a umožňují mu tak širší záběr poznávání světa.
Odchlípení sítnice
Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může postihnout člověka v jakémkoliv věku, nejčastěji jsou ale tímto onemocněním postiženi jedinci středního a staršího věku. K odchlípení sítnice oka dochází, když se v sítnici objevují různé trhlinky, které způsobují, že tekutina ze sklivce se začne dostávat pod sítnici a nadzvedávat ji (tím se sítnice odlučuje od vrstvy pigmentových buněk). Vzhledem k tomu se pak do sítnice nedostávají (nebo v menším množství) živiny a kyslík, a proto buňky přítomné v sítnici rychle odumírají. Nejčastěji k tomuto odchlípnutí dochází na okraji sítnice, odtud se ale při neléčení pomalu přesouvá i do centra vidění.
V některých případech odchlípnutí sítnice způsobilo i svrašťování sklivce, k němuž běžně dochází v rámci stárnutí člověka. Při stárnutí (někdy i při úrazu, nebo krátkozrakosti či zánětu) vznikají v sítnici drobná ložiska, která mohou vytvářet nové spojení mezi sklivcem a sítnicí, právě tato spojení způsobují, že může dojít k vytržení části sítnicové tkáně, když se sklivec smršťuje.
Vyšší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u jedinců, kteří trpí vyšším stupněm krátkozrakosti, pokud k tomu mají genetické předpoklady (i rodiče trpěli tímto onemocněním), pokud u nich došlo k úrazu tupým úderem nebo pokud při nějakém poranění byla narušena celistvost oka, případně to může být dáno i jinými vrozenými vadami.
- příznaky
V případě, kdy má člověk pocit, že nevidí tak dobře, jako tomu bylo dříve, je vždy dobré navštívit očního lékaře, který může přesně diagnostikovat problém, a tím i zachránit zrak pacienta. V případě odchlípnutí sítnice patří k příznakům, u nichž je třeba zbystřit pozornost, například: falešné zrakové vjemy (takzvané záblesky před očima), drobné tečky v zorném poli (nejlépe viditelné v okamžiku, kdy se člověk dívá na bílé pole), skvrny vypadající jako padající saze (způsobuje je krev, která se uvolňuje do sklivce), tmavý stín nejprve na okraji zorného pole, který se může dále rozšiřovat (= známý jako clona). Tyto příznaky se mohou objevovat velmi pomalu a postupně, že si je člověk nemusí ani zpočátku uvědomovat, ale také může dojít k tomu, že se všechny příznaky objeví náhle a zničehonic. Vždy je nutné vyhledat co nejrychleji pomoc u odborného lékaře.
- léčba
I u tohoto onemocnění musí lékař nejprve pacienta vyšetřit, aby onemocnění správně diagnostikoval. Zároveň se lékař snaží přijít na příčinu odchlípnutí sítnice. K vyšetření se užívá oftalmoskop (lékař jím vyhledá díry a trhliny v sítnici, dokáže jím určit rozsah a výšku odchlípnutí), případně i štěrbinová lampa, nebo ultrazvuk oka.
Pokud lékař objeví trhliny a díry v sítnici i ještě před vznikem odchlípnutí, musí je léčit, obvykle se k tomu využív
V naší poradně s názvem PRASKLA ZILKA V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Zylová.
Dobry den ,praskla mi zilka v oku a mam pul oka cervene .Je to poprvé a trochu to boli a nevim proc mi praskla nikdy jsem nemela problém .Musim nastivit lekare ocniho . Spozdravem pekneho dne Zylova Jana .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemusíte k lékaři. Sice to vypadá hrozně, ale samo se to během deseti dnů vstřebá.
Refrakční oční vady jsou provázeny sníženým, nepřesným nebo zamlženým viděním. Mezi nejčastější patří dalekozrakost (hypermetropie), krátkozrakost (myopie) a astigmatismus. Specifickou refrakční vadou je presbyopie. Všechny však mají jedno společné – je možné je korigovat nošením dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček.
Dalekozrakost
Do dálky vidíte bez větších problémů, ale potíže vám dělá zaostření na blíže umístěné předměty? Pak jste pravděpodobně dalekozraký. Světelné paprsky dopadající do oka se setkávají za sítnicí a obraz na ní není ostrý. Při dalekozrakosti je optická mohutnost rohovky a čočky nižší, než by odpovídalo délce oka. Na korekci dalekozrakosti se používají konvexní čočky – spojky, které světlo lomí a na sítnici ho zostřují.
Krátkozrakost
Jestli vidíte neostře předměty v dálce a pracně se snažíte obraz zaostřit a nedaří se vám to, jste pravděpodobně krátkozraký. Slovo myopie pochází z řeckého názvu pro zavřené oči. Při krátkozrakosti je optická mohutnost rohovky a čočky větší, než by odpovídalo délce oka. Paprsky světla se setkávají před sítnicí a obraz na ní je neostrý. Oční bulva je v tomto případě příliš dlouhá. Krátkozrakost je možné velmi jednoduše korigovat nošením správných očních pomůcek, které zajistí, že světelné paprsky budou dopadat přímo na sítnici, kde se utvoří ostrý obraz.
Astigmatismus
Mezi další časté refrakční vady patří astigmatismus, což je nepravidelné zakřivení rohovky, které způsobuje, že je část viditelného obrazu rozmazaná. Vytvářejí se dvě různá ohniska, která mohou být jak na sítnici, tak před nebo za ní. Kontaktní čočky nebo brýle dokážou tuto refrakční vadu dobře korigovat.
Stařecká vetchozrakost
Mezi refrakční vady můžeme zařadit taky presbyopii, i když to není typická refrakční vada, je podmíněná věkem. Presbyopie se projevuje tím, že oko v určitém věku ztrácí schopnost zaostřit na bližší objekty. Častým příznakem je únava očí, bolest hlavy při práci na blízko, například u počítače, šití nebo při dlouhodobém čtení knížek. Čím jsme starší, tím jsou tkáně v oku méně elastické. Ztráta elasticity je postupná. Dlouho před tím, než si uvědomíme, že nám děla problém zaostřit na blízké předměty, už čočka začala ztrácet schopnost rozšiřovat se a zplošťovat.
Presbyopie je zvětšování objemu čočky, čím dochází k uvolnění svalů, které čočku přidržují. Tím je znemožněná její funkce měnit tvar čočky. Postižení se nejčastěji projevuje kolem 40. roku života. Presbyopie postihuje každého a není známa žádná prevence. Obyčejně se presbyopie koriguje nošením brýlí nebo kontaktních čoček.
Foto refrakční vady očí
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět refrakční vady očí.
Ve svém příspěvku OPERACE MOZKU PRASKLÁ CEVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den mam kamarádku praskla jí cevka v mozku v uterý ji čeká operace bojím se o ni nevím jaké nebezpečí muže operace přinést.Chtěla bych se zeptat jestli je někdo koho potkalo něco takového.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marková Hana.
Jaké nebezpečí hrozí kdyz praskne čeká v hlavě? Jak se to léčí děkují
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv onemocnění této části oka může mít velký vliv na jeho fungování. Při návštěvě očního lékaře tedy l
Ve svém příspěvku UCPANÉ KORONÁRNÍ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Dvořáček.
Jsem po srdečním selhání s 5 denním pobytem na Interně v nemocnici.Při ergometrii
zjištěn blok cém v určité zátěži.Jsem objednán na FN Olomouc na zjištění,která céva je ucpaná.Bolí mne často na hrudi,jsem slabý a unavený a mám obavy.ěkám ny pozvání FH na zjištění a zákrok.Co mohu dělat pro zmenšení rizika než budu pozvání na FN Olomouc.Libor Dvořáček.P.s.Mám3násobny Bypass z roku 2004
r
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejprve si je dobré uvědomit, co to vlastně cholesterol je.
Cholesterol je látka, která se v lidském těle podílí na zpracování tuků, na tvorbě buněk i žlučové kyseliny, a také i na produkci hormonů. To znamená, že lidské tělo nezbytně potřebuje cholesterol pro své fungování. Problémem ale je, že se cholesterol ukládá do cévních stěn (aterosklerotické pláty = tukové pláty v cévách), a tím se céva zužuje a zároveň se snižuje i její pružnost. Pokud je céva zúžená, hrozí u ní, že se nakonec ucpe a nebude tudy moci protékat krev, čímž dojde k nedostatku kyslíku v místech, kam céva krev s kyslíkem dodávala. Lékaři nesledují tedy jen hodnoty cholesterolu, ale sledují i stav těchto cholesterolových plátů v cévách, jak jsou velké, kolik jich je, jestli hrozí jejich prasknutí atd. Cholesterol je tedy pro lidské tělo důležitý, ale stejně tak je důležité jeho množství v lidském těle, aby nedocházelo k příliš velkému zúžení cév, a tím se také zabránilo různým kardiovaskulárním onemocněním, cévním onemocněním a mozkové mrtvici, které by mohlo vyšší množství cholesterolu (a tím i zvýšené množství ucpaných cév) způsobit. Vysoký cholesterol v České republice postihuje až 70 % dospělých.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ WOBENZYMU PO MOZKOVÉ MRTVICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Mozková mrtvice odborně cévní mozková příhoda může mít dvě příčiny. Buď se ucpe céva a nebo praskne. V prvním případě je třeba rozpustit sraženinu a v druhém případě naopak srážení krve podpořit. Wobenzym může pomoci předcházet krevním sraženinám, které by mohly znovu ucpat cévu v mozku, protože aktivuje enzymatický rozklad fibrinu v krevních sraženinách. Mohl by tak přispět v prevenci opakování mrtvice, která byla způsobena ucpáním cévy - tak zvaná ischemická cévní mozková příhoda.
Neexistují žádné výzkumy, ani z lékařské praxe nejsou k dispozici žádné důkazy o přínosech Wobenzymu v následné léčbě cévní mozkové příhody. Rovněž nejsou široce známy ani následky takového užívání. Každá cévní mozková příhoda má svou následnou léčbu. U ischemické cévní mozkové příhody, kde by mohl být Wobenzym přínosem, se tato léčba týká prodloužení srážení krve - tak zvané léky na ředění krve. Wobenzym má také vliv na krevní sraženiny, proto by jeho případné zavedení do léčby mělo být konzultováno s neurologem, který vede léčbu po mrtvici.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cesta, jak vrátit lidem zrak, ale nevede jen přes buňky nebo geny. Pacientům může pomoci i elektronika. Podobně jako dokáže sluch obnovit dnes už běžně dostupný kochleární implantát, tak centra v Německu a ve Spojených státech pracují na výzkumech mikročipů napojených na zrakový nerv. Mikročipy se používají ve chvíli, kdy je porušena sítnice, kdy se obraz nemůže na sítnici obvykle vytvářet. Takže je buď možné dát čip dopředu do sklivce těsně před zrakový nerv, nebo je možné implantovat mikročip přímo pod sítnici. Výzkum jde ale ještě dále a vědci nyní přemýšlejí ještě nad jedním radikálním způsobem léčby slepoty a to vytvořit přímo v laboratoři pro pacienta oko nové. Zatím je to ale stále sci-fi a výhled do budoucnosti 100 až 200 let vzdálené. I když mnohé dnešní oční výkony byly ještě v nedávné minulosti také nemyslitelné, a dnes je realita jiná. Například u genové a buněčné léčby, jejíž první úspěchy lidem s nemocnýma očima vracejí zrak.
Ve svém příspěvku DOMACI LECBA PRASKLE ZILKY NA NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Ascorutin je voleně prodejný v lékérně. Tady je popis Ascorutinu včetně výčtu situací, kdy by jeho užívání mohlo činit problémy:
ASCORUTIN
(Rutosidum / acidum ascorbicum)
Přečtete si pozorně tuto příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však Ascorutin musíte užívat pečlivě podle návodu, aby Vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky zhorší nebo se nezlepší do 7 dnů, musíte se poradit s lékařem.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaře nebo lékárníkovi.
1.CO JE ASCORUTIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Farmakoterapeutická skupina: látky stabilizující kapiláry, flavonoidy
Přípravek se používá k léčbě zvýšené lámavosti a propustnosti krevních vlásečnic různého původu, hlavně při nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) v organismu, při chorobné krvácivosti na cévním podkladě, k ovlivnění místních příznaků krvácení při diabetické retinopatii (změny na sítnici při cukrovce), při zvýšeném počtu červených krvinek, při zánětu střeva s tvorbou vředů.
Ascorutin je složený přípravek, jehož obě účinné látky - rutosid a kyselina askorbová - upravují zvýšenou lámavost a propustnost krevních vlásečnic.
2.ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ASCORUTIN UŽÍVAT
Neužívejte Ascorutin pokud:
- jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivé látky nebo na kteroukoli další složku Ascorutinu;
- jste těhotná nebo kojíte.
Pokud si nejste jisti, zda začít Ascorutin užívat, poraďte se se svým lékařem.
Zvláštní opatrnosti při použití Ascorutinu je zapotřebí
Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se mohou tvořit ledvinové kameny, hlavně u pacientů se zvýšenou hladinou šťavelanů v krvi.
U pacientů s deficitem glukóza-6-fosfát-dehydrogenázy (vada metabolismu cukrů) může v ojedinělých případech dojít k hemolýze (rozpadu krevních buněk), i velmi závažné.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Kyselina askorbová zvyšuje vstřebávání penicilinu, železa a hormonu ethinylestradiolu z trávicího traktu. Při vysokých dávkách může ovlivnit účinnost antikoagulační terapie, ovlivňuje resorpci vitamínu B12. Opatrnosti je třeba při současném užívání s kyselinou salicylovou, sulfonamidy a kotrimoxazolem (léky užívané při některých bakteriálních infekcích).
Užívání Ascorutinu s jídlem a pitím
Ascorutin můžete užívat s jídlem či nalačno.
Těhotenství a kojení
Přípravek se v těhotenství nesmí užívat.
Přípravek není určen k léčbě kojících žen.
Poraďte se se svým lékaře
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla.
Bohužel nesmim kombinovat Ascorutin s hormonálními léky v menopause.Je jiná možnost?
Suché a prasklé paty poznáte jednoduše – vznikají trhlinky, které jsou viditelné na první pohled, kůže je velmi suchá, zatvrdlá a v okolí paty zarudlá. Může být tmavě hnědá nebo žlutá. Často za tento stav může nesprávná péče o nohy, špatné obutí, nedostatečná vlhkost kůže, zatížení, stárnutí, suchý vzduch, přechlorovaná voda, dlouhé stání na tvrdé podlaze. Další příčinou může být onemocnění, jako je lupénka, cukrovka, onemocnění štítné žlázy či ekzémy. Běžné příznaky zahrnují svědění, olupování kůže kolem paty, bolest, hluboké trhliny a jiné nepříjemnosti.
Ve svém příspěvku PATER PLESKAC LECENI RECEPTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina zabloudilova.
Dobry vecer pane Pleskac prosim o radu,boli me prava pata byla jsem na rengene mam patni ostruhu.Jeste me asi 2 mesice sumi v pravem uchu.Predem Vam dekuji za radu. Zabloudilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Klusková.
Vážený pane, je mi 73 roků.Před rokem a půl jsem zjistila, že se mi zhoršil zrak. Na oční ambulanci v nemocnici U sv. Anny v Brně mi zjistili otok na sítnici levého oka - věkově podmíněnou makulární degeneraci. V pravém oku už je jizva po prasklé cevě, vidím kostrbatě. Na levé oko navržena injekční léčba na kterou už čekám čtvrt roku. Při zhoršení může dojít k oslepnutí. V červnu r. 2015 mi byla vyoperovana levá ledvina s nádorem. Zatím bez léčby, pod kontrolou onkologů. Mám zvýšený kreatinin a kyselinu močovou. Beru 75 nm 1x denně - snížená činnost štítné žlázy. Mám začínající šedý zákal - operace možná až po vyléčení otoku sítnice.Děkuji za odpověď a srdečně zdravím. Jarmila Klusková
Pohyb prstů obstarávají šlachy, kosti a klouby. Prasklá žilka na prstu může způsobit hematom. Lidové léčitelství doporučuje čaj z pohankových slupek, důležité je však vždy zjistit důvod, proč žilky praskají. Dalším přírodním lékem je čaj ze sušené červené papriky – dvě čajové lžičky ráno a večer spařte vroucí vodou, pijte ráno na lačno a večer před spaním po jídle jako poslední věc. Tento lék čistí a zpevňuje žíly, zároveň blahodárně působí na celý organismus, játra, žaludek, slinivku a také léčí vředy. Způsobuje peristaltiku střev.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ WWW STRÁNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Jurikova.
Dobry den,
chtela jsem se zeptat, uz ctyri roky me boli leva cast obliceje-hlavne spodni.Zacalo to zanetem zubu a pak vytrzeni.Bolest trva a vsechny vysledky jsou negativni napr.neurologie,nosni.
Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den, vážený p. otče Pleskači chtěla bych se poradit, moje mamka - r. nar. 1930
na jedno oko nevidí od mládí a na druhé má problém se sítnicí, také
už byla 2x na operaci se šedým zákalem a nyní má už opět šedý zákal,
ale dle lékařů se s tím nedá nic dělat. Chtěla jsem se zeptat zda byste
neměl nějakou radu či bylinu, která by ji alespoň trošinku pomohla, aby
se to alespoň nezhoršovalo.
Pokud byste měl nějakou radu tak Vám moc děkuji.
S pozdravem Karásková Eva
Sítnice může v oku člověka prasknout z různých důvodů, může to být důsledek komplikací jiného očního onemocnění, může se jednat o degenerativní formu onemocnění očí, může k tomu dojít také při poranění očí či mozku. K tomuto prasknutí dochází obvykle v důsledku toho, že sítnice není delší dobu správně prokrvována, zároveň vliv na prasknutí může mít i stáří oční bulvy. Je důležité si také uvědomit, že u některých skupin obyvatel je prasknutí sítnice oka pravděpodobnější než u jiných, patří sem těhotné ženy (k prasknutí může dojít i při porodu), lidé s genetickou dispozicí k degenerativním očním onemocněním, lidé trpící cukrovkou, lidé trpící těžkou formou krátkozrakosti.
Pokud se jedná o drobné prasklinky v sítnici, tak si pacient nemusí uvědomovat žádné problémy se zrakem, ale i přesto na sobě může postupně vypozorovat různé příznaky jako například: světlé záblesky před očima, zúžování viditelného pole a další. Zajímavé je, že příznaky se zhoršují, čím déle je člověk vzhůru. Těsně po probuzení nemusí na sobě pozorovat žádné problémy, čím víc se ale blíží večer, tím se jeho zrak zhoršuje. Je to způsobení tím, že v noci je sítnice v klidu a může se „přichytit“ zbytku oka. Pokud je ale sítnice oka porušená výrazněji může dojít k výraznému zhoršování zraku, i k jeho ztrátě. Proto je důležité vyhledat lékaře vždy, když na sobě pacient vypozoruje jakýkoliv problém se zrakem.
Léčba praskliny může probíhat pomocí laseru, kryoterapií i chirurgickým zákrokem. O formě léčbu rozhoduje vždy lékař v závislosti na rozsahu, typu a umístění praskliny.
Toto onemocnění je také známé pod označení retinitida. Zánět sítnice oka mohou způsobit viry i paraziti, nejčastější příčinou jsou ale bakterie. Člověk se může nakazit psí tasemnicí a tak pak může vyvolat i zánět sítnice. Pacientovi se infekce do sítnice může dostat krví ze zánětlivého ložiska v podstatě kdekoliv v těle. Pacientovi se může sítnice zanítit ale i po úrazu, nebo v případě, že je infekce do oka zanesena přímo (například: pacient si promne oko rukou). Zánět mohou způsobit také různé onemocnění jako zarděnky (ty je způsobí v případě, že jimi onemocněla těhotná žena v prvním trimestru, a tím došlo k poškození sítnice oka u embrya), HIV virus, tuberkulóza, chlamydie a další. Problém u zánětu sítnice je v tom, že když tělo léčí tuto infekci, tak zároveň imunitní buňky poškozují současně i buňky v sítnici, což může vést k poškozování (zhoršování) zraku. V mnoha případech není zánět sítnice osamocený a doprovází ho také zánět cévnatky, která sítnici zásobí krví.
- příznaky
V první fázi pacient si žádné problémy se zrakem neuvědomuje, postupně se ale začne jeho vidění zhoršovat. Obvykle pacienti se zánětem sítnice uvádějí rozmazané vidění a pohyblivé skvrny v zorném poli oka, zkalení sítnice, vznik světle žlutých ložisek na sítnice. Pro toto onemocnění je také typická vysoká citlivost na světlo a slzení.
- léčba
K léčbě zánětu sítnice oka obvykle lékař předepíše antibiotika, v závažnějších případech může předepsat i kortikoidy. Obvykle záleží na tom, co zánět způsobilo. Antibiotika se samozřejmě nepředepisují v případě, že onemocnění způsobily viry, v takovém případě se nasazují antivirotika.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Oči jsou dobrým ukazatelem našeho celkového zdraví. Nejdůležitější složkou našeho jídelníčku by měla být zelenina a ovoce. Doporučuje se pět porcí ovoce a zeleniny každý den. Měli bychom jíst zejména tmavou zeleninu, jako je mrkev, brokolice, špenát, a barevné ovoce, které je zdrojem beta-karotenu a dalších vitamínů.
Vitamín C
Jde o ve vodě rozpustný vitamín a účinný antioxidant, který pomáhá udržovat oči mladé a zdravé a chrání některé části oka před poškozením ultrafialovým světlem. Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit buňky před přírodním, ale škodlivým vlivem oxidace. Vitamín C může zabránit šedému zákalu nebo oddálení jeho vývoje, ale toto tvrzení nebylo ještě dosavadními studiemi dostatečně prokázáno. (Šedý zákal může způsobit rozmazané nebo „šedé“ vidění a neobvyklou citlivost na světlo.) Vitamín C najdeme nejen v citrusových plodech, ale i v červené paprice, papáji, brokolici, růžičkové kapustě, kedlubnu, mangu, jahodách, malinách a ananasu.
Vitamín E
Tento v tuku rozpustný vitamín a silný antioxidant může pomoci při prevenci šedého zákalu a věkem podmíněné makulární degeneraci (AMD) a dalších očních chorob spojených se stárnutím. AMD zhoršuje vidění ovlivněním makuly, což je malé místo v centru sítnice, kde je vize (vidění) nejostřejší. Rozmazané vidění je často prvním příznakem tohoto onemocnění a nejčastější příčinou nevratné slepoty u lidí nad 65 let. Vitamín E je zastoupen v rostlinných olejích, nejlepším zdrojem tohoto vitamínu jsou například lískové oříšky, mandle, olej z pšeničných klíčků, slunečnicový olej, jádra ze slunečnicových semen, olej z bavlníkových semen, olej z pšeničných klíčků, papája, obohacené cereálie a arašídové máslo.
Zinek
Tento stopový prvek může mít ochranný vliv na vývoj některých forem raného AMD. Zinek je velmi důležitý pro sítnici, tedy zadní část oka, která snímá světlo. Příjem zinku klesá stárnutím organismu, v této době jej však oči potřebují nejvíce. Dostatek zinku mají pšeničné klíčky, cizrna, slunečnicová semena, mandle, tofu, hnědá rýže, mléko, mleté hovězí maso a kuře.
Beta-karoten
Beta-karoten pomáhá při nočním vidění a udržení dobrého zraku. Může hrát i malou roli v prevenci šedého zákalu. Naštěstí lze beta-karoten, který je v organismu přeměněn na vitamín A, snadno získat prostřednictvím stravy. Beta-karoten obsahují například meruňky, mrkev, sladké brambory, zelené zelí, tuřín, kapusta, špenát, papája, červená paprika, meloun a římský salát. Karotenoidy jsou antioxidanty rostlinného původu a jsou očními lékaři doporučovány. Je známo více než 600 karotenoidů, ale jen několik z nich se nachází ve stravě a ještě méně v lidském těle. Alpha-karoten, beta-karoten, kryptoxanthin, lykopen, lutein a zeaxanthin se vyskytují v celém organismu, ale pouze lutein a zeaxanthin najdeme v oku. Konkrétně se jedná o dva karotenoidy, které pomáhají udržovat zdravou sítnici a makulu a chrání oko proti AMD. Potravinami bohatými na tyto látky jsou špenát, kapusta a brokolice (karoten je uložen právě v tmavě zelené barvě listů). Karotenoidy obsahují také rajčata, melouny a sladké brambory.
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI SÍTNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draslik.
2 měsíce léčím prasklou sítnici 2 2mesice léčím primář .a 2operace a nebude nepřilepíl se sítnice musí olej tel vědět šlo to olej jak operován čočku šlo léčit.dekuji pozdravem Draslík.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň také toto onemocnění nejprve postihuje jen jedno oko, ale
V naší poradně s názvem PRASKLA ZILKA V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona Kopecka.
Dobry den,pred 2 tydny mi poprve praskla zilka v oku tesne u duhovky.Vzdy kdyz to uz vypada,ze se krev vstrebava,tak se mi tam znovu objevi cerstve zakrvaceni,za tech 14 dni je to uz po treti.Je to bezne,nebo to mam resit u ocniho lekare?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to běžné a je potřeba, aby vám oko vyšetřil oční lékař a zjistil příčinu.
Autonomní nervová soustava (ANS) nebo také vegetativní soustava je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). Tato činnost je vykonávána bez vědomé činnosti jedince. Autonomní nervová soustava udržuje srdeční a dýchací frekvenci, vykonává proces trávení, pocení, močení, tvoří sliny, ovládá průměr zornice, má důležitou úlohu v pohlavním vzrušení. Ačkoliv je nejvíce činností nevědomých, některé, jako proces dýchání, pracují v součinnosti s vědomými procesy. Hlavními součástmi autonomní nervové soustavy jsou senzorický systém, motorický systém (sestávající z parasympatického a sympatického systému) a enterický nervový systém. Pojem autonomní nervový systém by se dal jednoduše definovat jako „organizované skupiny senzorických a motorických neuronů, které inervují útroby“. Tyto neurony tvoří reflexní oblouky, z nichž část zasahuje do mozkového kmene, konkrétně do jeho části zvané prodloužená mícha. Pokud je poškozen pouze centrální nervový systém (CNS), život je stále možný, neboť nejsou zasaženy jeho hierarchicky podřízené části řídící činnosti kardiovaskulární, trávicí a dýchací soustavy.
Sympatikus a parasympatikus obvykle pracují protichůdně. Jejich vztah však není absolutně antagonistický, neboť se často navzájem doplňují. Ne zcela platí představa, že sympatikus funguje jako „akcelerátor“ a parasympatikus jako „brzda“. Sympatikus se především účastní dějů vyžadujících okamžité reakce, zatímco parasympatikus dějů probíhajících v celkovém tělesném klidu. Z toho důvodu se k sympatiku pojí heslo: bojuj, nebo uteč; a k parasympatiku: odpočívej a zažívej. Celkově jsou tedy sympatikus a parasympatikus systémy, které (obvykle v protichůdném vztahu) regulují životní funkce jednotlivých orgánů za účelem dosažení homeostázy.
Sympatikus je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí:
mobilizuje zásoby energie a inhibuje proces trávení;
odvádí krev z trávicí soustavy a z kůže (mechanismem je vazokonstrikce);
zvyšuje perfuzi (průtok krve) kosterní a srdeční svalovinou a plícemi (perfuze kosterní svaloviny může být zvýšena až o 1 200 %);
dilatuje (rozšiřuje) bronchioly (průdušinky), což zvyšuje alveolární výměnu plynů;
zvyšuje srdeční frekvenci a kontraktilitu kardiomyocytů (srdečních svalových buněk), čímž zvyšuje celkový výkon srdce – především do kosterních svalů může proudit zvýšené množství krve;
dilatuje zornice, čímž zvyšuje množství světla vstupujícího do oka na sítnici;
mění akomodací dioptrickou mohutnost čočky tak, aby světelné paprsky dopadaly na sítnici, zaostřuje tak obraz při pohledu na objekty v různé vzdálenosti;
V naší poradně s názvem PRASKLÁ ŽILKA V OKU PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel STANISLAV.
Dobrý večer,beru 5,5 roku Walfarín adnes poprvé na schuzi mě prasklá žilka v oku,tak že mě zalila celé oko krví.Mám jít k lékaři nebo to mám přejde samo.Děkuji Standa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba bude nejspíše probíhat tak, že se to nechá volně vstřebat během tří týdnů. Nicméně by to měl vidět oční lékař. Jde o váš zrak, který je nenahraditelný. Proto si co nejdříve sjednejte kontrolu u očního lékaře a nechte si změřit srážlivost krve.
Diabetický makulární edém (= otok sítnice) postihuje, jak již název napovídá, diabetiky (= lidi s cukrovkou). K tomuto otoku dochází po prosáknutí makuly tekutinou. Otok sítnice způsobuje, že se snižuje schopnost vnímat světlo, a tak má pacient rozmazané vidění. Tento otok se může objevit u lidí, kteří cukrovkou trpí dlouhodobě, nebo pokud i při léčbě mají příliš vysokou hladinu glukózy.
Tento otok způsobují různá poškození cév v sítnici a jejím okolí, tyto cévky pak propouštějí tekutinu do sítnice a zde se tekutina také hromadí, a tím vzniká otok.
- příznaky
Otok sítnice oka se zpočátku projevuje zamlženým viděním, neschopností zaostřit oko, pocitem mlhy před okem, ale i zdvojeným viděním, či plovoucími skvrnami v oku (pacient má pocit, že vidí skvrny tam, kde nejsou). Všechny tyto příznaky se postupně zhoršují (zhoršení může probíhat v rámci týdnů, ale i let). Pokud by nedošlo k léčbě tohoto otoku, může otok sítnice vést až k úplné ztrátě zraku.
- léčba
Při zjištěných problémech je vždy nutné navštívit očního lékaře (diabetici ho musí informovat o své nemoci), ten pak vyšetří ostrost zraku i sítnici. Pokud se otok sítnice potvrdí, následuje nutná léčba, která musí probíhat v závislosti na léčbě cukrovky. Léčba otoku sítnice, totiž může být úspěšná jen tehdy, když se hladina cukru v krvi udržuje ve vhodných hodnotách. Otok sítnice se obvykle léčí laserovou operací očí, kdy laser v podstatě spálí prosakující cévy a tím je uzavře. K této operaci samozřejmě dochází až po znecitlivění oka a je to bezbolestný proces. Výsledky operace by měly být viditelné již během několika týdnů.
V naší poradně s názvem ZUBY PRASKLA SKLOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ewa.
co mam delat když my praskaji na zubech sklovina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prasklou sklovinu na zubech je třeba vidět, aby bylo možné určit příčiny praskání skloviny a pak i následnou prevenci před dalším praskáním skloviny na zubech. Zajděte tedy ke svému stomatologovi a nechte si svůj chrup vyšetřit s důrazem na prasklou sklovinu.
Sklivcové zákalky proplouvají zorným polem. Mohou se objevit jako černé nebo šedé skvrny nebo pavučiny, které se pohybují po každém pohybu vašich očí. Pokud se však pokusíte přímo podívat na ně, mají tendenci se odrazit. Sklivcové zákalky se objevují v různých formách většinou na periferii oka. Člověk, který má sklivcové zákalky, v podstatě vidí kolečka, trojúhelníčky, chuchvalce či jiné prapodivné tvary, které se pohybují. Někdy je to horší, jindy lepší. Nejlepší je tmavé prostředí a nejhorší bílá a modrá barva, jak uvádějí pacienti. V některých případech stačí odvést pozornost. Mozek zase tak chytrý není a dokážete ho zmást.
Příčiny:
změny spojené s věkem;
zánět;
krvácení;
poškození sítnice;
některé oční léky anebo operace;
zdravotní stavy, jako je diabetes mellitus, hypertenze a zranění;
krátkozrakost.
Typy sklivcových zákalků:
vláknité prameny: Pokud vidíte vláknité tvary ve svém zorném poli, mohlo by jít o důsledek rozpadu kolagenu. Vláknité prameny jsou nejčastějším a neškodným typem sklivcových zákalků, i když velmi nepříjemným.
mraky: Jsou rozptýlené a méně definovatelné tvary než vláknité prameny. Přirozený proces stárnutí vede k viditelnosti těchto zákalků.
kroužky: Jsou větší, mají kruhový tvar. Často se tvoří, když se tkáň obklopující optický nerv odděluje.
záblesky světla: Můžete vidět záblesky světla, když membrána stimuluje sítnici během jejího oddělení.
body: Pokud vidíte tečky nebo skvrny v zorném poli, mohlo by to být způsobeno slzou v sítnici, která způsobila, že krev (viditelné tečky) pronikla do membrány.
Léčba není jednoduchá. Většina lékařů tento problém ani neřeší. Pokud však změny obtěžují, existují přirozené způsoby, jak potlačit tyto symptomy.
Nejčastější patogeny:
bakterie – Chlamydia pneumonie, Borrelia;
paraziti – Toxocara, Toxoplasma;
viry – zejména Herpes simplex;
autoimunitní zánět – kdekoli, onemocnění štítné žlázy.
Sítnice plní různé klíčové funkce – a skrývá i odpověď na to, proč máme někdy červené mžitky před očima, když příliš rychle vstaneme nebo silně kýchneme. Náhlý pohyb vede k odkrvení hlavy a přesunu krve do zbytku těla. Než se krevní tlak stabilizuje, mozek a oči trpí nakrátko nedostatkem krve a kyslíku. To sítnici brání v normálním výkonu funkce, takže tuto informaci předá mozku opožděně. Právě proto vidíte záblesky či mžitky před očima. Pokud nedostatek kyslíku přetrvává, přejde tělo do další fáze, kdy fotorecepční buňky v sítnici přestanou vysílat informace do mozku. V tomto stadiu je vše černé. Obvykle dojde k rychlé obnově vidění, neboť tyto symptomy vymizí, jakmile vám začne krev opět normálně proudit. V některých případech mohou být zmiňované symptomy způsobeny některou z nemocí či vedlejším účinkem léků.
Makulární, oční pigment je umístěn v zadní části oka na sítnici. Oční pigment hraje velkou roli při ochraně čípků a tyčinek, které jsou umístěny za sítnicí oka a jsou zodpovědné za centrální vidění. Zdravý, silný a hustý oční pigment slouží jako vnitřní sluneční brýle, které blokují příliv modrého světla, které by mohlo oko poškodit.
Výhodou zvýšené oční pigmentace je nejenom ochrana tyčinek a čípků, ale je důležitá z důvodu ochrany před makulární degenerací, která vzniká při nízkém makulárním pigmentu.
