VHODNÉ POTRAVINY PŘI PŘEKYSELENÍ ŽALUDKU je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Domníváme se, že žaludeční vředy způsobuje především stres, jenže skutečnost je jiná. Za vznik žaludečních vředů totiž může i skladba jídla, stravovací návyky, konzumace alkoholu, kouření, chronické užívání některých léků a také jedna záludná bakterie. Přestože slýcháme zpravidla o žaludečních vředech, ve skutečnosti se výrazně častěji vyskytují vředy dvanáctníku.
Dieta na dvanácterník
Dvanáctník (latinsky: duodenum; zastarale a hovorově: dvanácterník) je podkovovitě stočená počáteční část tenkého střeva (intestinum tenue) navazující na žaludek. Kromě žaludku do něj rovněž ústí vývod žlučníku z jater a vývody slinivky břišní. Délka dvanáctníku je mezi 20 a 28 cm a jeho průměr činí 3,5 až 4,5 cm. S výjimkou svého začátku je dvanáctník srostlý se zadní stěnou břišní a druhotně krytý nástěnnou pobřišnicí (peritoneum).
Náhradu ochranného hlenu vám poskytne škrob ze syrové brambory, vyzkoušejte tedy následující: Po spánku, kdy je tělo žíznivé, nebo tehdy, kdy je žaludek, dvanáctník i část střeva prázdná (směnaři), vypijte několik lžic škrobu z čerstvé brambory. Škrob připravíte tak, že syrovou bramboru nastrouháte, vyždímáte (nejlepší je malá řezací odstředivka na ovoce) a po chvilce slijete vodnatou bramborovou šťávu a sedlý škrob vypijete. Někdo to vypije bez čekání všechno, jiný se spokojí i s nastrouhanou dření ze syrové brambory. Takto postupuje nestravitelný škrob brambory rychle do střeva a sliznice z něj vstřebává vodu, až ho zahustí a on se stane v podstatě povlakem. Právě tam, kde je ochranného hlenu nejméně, vstřebává sliznice nejvíce a zde se tedy vytvoří nejsilnější vrstva škrobového povlaku. Ten potom jako hlen ochraňuje tuto sliznici před ranními agresivními trávicími šťávami. Zvláště při jejich vyplaveních před prvním jídlem, kdy jsou nejagresivnější a je jich, vzhledem k množství potravy, nejvíce. Škrob je relativně rychle setřen natráveninou, ale následující trávicí šťávy nejsou tak agresivní, a tak škrob svůj ochranný úkol splnil. Ze sušeného škrobu to nejde a do zásoby také ne, což vyplývá z prostorové struktury škrobu v cytoplazmě buněk brambory. Přestože syrové brambory obsahují solanin, tak jeho množství, není-li brambora zelená, neškodí ani při několikaměsíčním užívání. Takže vyzkoušejte každé ráno před snídaní několik lžic bramborového džusu a na noc čaj z heřmánku jako hojivou náplast na celodenní dřinou poničenou sliznici.
Stravujte se nedráždivě, dietně a lehce.
Čerstvé ovoce a zelenina se svými volnými kyselinami na lačno dráždí. Buď si je dejte čerstvé až po jídle, nebo raději konzumujte kompoty a zeleninu dušenou či jinak tepelně upravenou, což se kvůli vláknině zvláště doporučuje.
Potraviny zakázané při dvanáctníkovém onemocnění:
alkohol, cigarety
pečivo (výrazně okyseluje organismus)
rafinovaný cukr (je agresivní na žaludek)
smažené a tučné výrobky, chipsy
vuřty, uherský salám, vysočina, česnekový salám, paprikový salám, paštika, jitrnice, vinné klobásy a podobně
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na nás obracíte, když nerozumíte doktorské řeči a chcete lidštější výklad svého zdravotního stavu. Na fotografii jste poslala zprávu z gastroskopie, která vám byla provedena, aby se zjistil stav žaludku po dříve prodělaných žaludečních vředech a také příčina klidně probíhajícího zánětu dvanáctníku. Epizoda se žaludečními vředy pro vás skončila dobře - žádné aktivní vředy na stěně žaludku nemáte. Zbyly vám tam pouze jizvy, které se za ten čas již překryly zdravým povrchem - epitelem. To znamená, že žaludek po vředech funguje správně.
Ze zprávy také vyplývá, že máte již delší dobu zánět na dvanáctníku, který se nedaří zcela vyléčit. Pro volbu další léčby byly odebrány dva vzorky sliznice žaludku a čeká se, až co řekne laboratoř.
Další věc, která u vás nefunguje, je vstupní svěrač na žaludku, tak zvaná inkompetence kardie. Je to vstupní svěrač v místě, kde do žaludku ústí jícen. Problém je, že svěrač není schopen se zcela pevně uzavřít a dochází tak k vytékání kyselého obsahu žaludku do jícnu, kde se tím leptá jeho sliznice. Díky tomu máte na jícnu tak zvané refluxní změny, ale vše je zhojené a v klidu. Aktuálně tedy nemáte bolesti, ale může vás občas pálit žáha. Právě na pálení žáhy byste se měla soustředit. Aby k němu nedocházelo, můžete do značné míry ovlivnit stravou a některými dalšími opatřeními:
- Udržujte si zdravou váhu.
- Přestaňte kouřit.
- Přizvedněte si matraci tak, abyste spala v mírném polosedu.
- Začněte spánek na levé straně.
- Po jídle si nelehejte.
- Jídlo jezte pomalu a důkladně žvýkejte.
- Objevte potraviny a nápoje, které u vás vyvolávají pálení žáhy a vyřaďte je.
- Nenoste příliš upnuté nebo těsné oblečení v oblasti trupu.
Současná medicína má velmi účinné řešení, o kterém byste měla vážně uvažovat. Nazývá se fundoplikace žaludku a jde o chirurgický zákrok, při kterém se z kousíčku žaludku vytvoří manžeta kolem dolní části jícnu, a ta pak zastoupí funkci svěrače. Když po operaci nebudete polykat velké kusy nebo velké množství potravy najednou, tak vám to může po dlouhou dobu vyřešit problém s pálením žáhy.
Podle zprávy vám byl předepsán lék Controloc, který redukuje epizody pálení žáhy, ale nelze ho takto používat dlouhodobě po zbytek života.
Proč je pro vás důležité omezit pálení žáhy?
Ze zprávy je zřejmé, že problémový svěrač, kvůli kterému vás pálí žáha, je u vás natolik oslaben, že vám nemohlo být ani zcela uděláno vyšetření řasení vnitřní stěny žaludku. K tomuto vyšetření je totiž potřeba žaludek nafouknout přes tu černou hadici, co jste měla v ústech. Ale to u vás nešlo, protože během nafukování všechen vzduch unikal kolem volného svěrače do jícnu a ven krkáním. Jícen máte jen jeden a když si ho necháte propálit žaludeční kyselinou, tak nebudete moci normálně jíst ústy. Pálení žáhy sice samo o sobě rakovinu nezpůsobuje, ale pokud se objevuje po dlouhou dobu, může to vést k dalším změnám ve výstelce jícnu a to zvyšuje riziko rakoviny, jako je Barrettův jícen.
To je vše, co se dá s
Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.
Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:
fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.
Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:
mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.
Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:
rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.
Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.
V naší poradně s názvem DIETA NA SLINIVKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie zemanová.
Pprosím o dietu,manžel je 14 dnů po odstranění nádoru na slinivce a má stále průjem.děkuji za odpověd M.Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je běžné, že lidé s rakovinou slinivky mají problémy s výživou. Pokud je slinivka odstraněna nebo nefunguje správně, nebo pokud jsou zablokovány žlučové nebo pankreatické vývody, je možné, že nebudou schopni strávit tuk. Blokádu lze řešit umístěním stentu do kanálku, který jej udrží otevřený. Lékař také může předepsat pankreatické enzymy na podporu trávení. Léky, jako jsou steroidy, mohou pomoci zlepšit ztrátu chuti k jídlu.
Při rakovině slinivky, můžou být různé typy průjmu. Někteří lidé mohou mít světlou stolici, pokud mají ucpaný žlučovod. Někteří lidé mohou mít průjem, když slinivka nevytváří dostatek enzymů, které pomáhají střevům trávit potravu a absorbovat živiny.
Provedení některých změn ve stravě může pomoci zmírnit průjem. Jednou z nejdůležitějších věcí při zvládání průjmu je pití dostatečného množství tekutin, abyste pacient zůstal hydratován.
Lékař může předepsat vitamínové doplňky, protože střeva správně nepřijímají živiny a dochází k tzv. malabsorpce - podvýživě. Pacient by se také měl vyhnout tučným, mastným nebo smaženým jídlům, protože bude mít potíže s jejich trávením.
Při průjmu je třeba konzumovat potraviny s vysokým obsahem draslíku, aby se nahradil průjmem ztracený draslík. Mezi tyto potraviny patří:
meruňkový nebo broskvový nektar
banány
pomeranče
bramborová kaše nebo pečené brambory
Pro přípravu běžných jídel používejte potraviny s vysokým obsahem bílkovin a kalorií, ale nízkým obsahem vlákniny. Mezi tyto potraviny patří:
bílý nebo vanilkový jogurt
nudle
snídaňová kaše z pšeničné krupice
konzervované nebo vařené ovoce bez slupek
tvaroh
tavený sýr
kuřecí nebo krůtí (s kůží)
libové mleté hovězí maso
Vyhněte se potravinám s vysokým obsahem vlákniny a těm, které zvyšují činnost střeva a rychlost vytahování tekutiny z tkání do stolice. Káva s kofeinem, čaj a alkohol mohou stimulovat činnost střev. Mezi potraviny s vysokým obsahem vlákniny patří:
celozrnné cereálie a pečivo
hnědá rýže
sušené ovoce, jako jsou sušené švestky a rozinky
popcorn, ořechy a semínka
fazole a luštěniny
syrová zelenina a ovoce
Správná výživa během léčby rakoviny je důležitá, proto se poraďte s lékaři, pokud průjem stále přetrvává.
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Juraj šofronič.
Nemoc dna a zakázané potraviny hlavně maso které, luštěniny ,zelenina VŠE A V JAKEM STAVU //VARENÉ,SYROVÉ//.děkuji.šofronič
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nevhodnépotraviny při dně:
- všechny druhy alkoholických nápojů.
- některé ryby, (sardinky, ančovičky, pstruh, sleď a treska jednoskvrnná).
- měkkýši a mořské plody, jako jsou mušle, krabi, humři, ústřice a krevety.
- vysoce purinové maso, jako je slanina, krůta, telecí maso, klobása a zvěřina.
- mírně purinové maso, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka.
- orgány, jako jsou játra, ledviny a brzlík.
- cukrem slazené limonády a džusové nápoje.
- zpracované potraviny obsahující přidané cukry.
Vhodnépotraviny při dně:
- ovoce, zejména ty s více vlákniny a méně cukru, jako jsou bobule, třešně a jablka.
- zelenina různých barev, zejména neškrobová zelenina, jako je brokolice, listová zelenina, houby, rajčata, hrášek, cuketa, květák a lilek.
- čočka, fazole a luštěniny, pochopitelně vařené.
- ořechy a semena, jako jsou para ořechy, kešu, vlašské ořechy, slunečnicová semínka, dýňová semínka a chia semínka.
- celá zrna, jako je hnědá rýže, pohanka, quinoa, ječmen a oves.
- nízkotučné mléčné výrobky a vejce.
- sójové produkty například tofu.
Maso při dně je vždy problematické, ale v jídelníčku by mělo být přítomno, alespoň to méně purinové, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka. Dostatečná jedna malá porce masa jednou za dva dny.
Příklad jídelníčku:
1. den
SNÍDANĚ: Ovesná kaše z odtučněného nebo rostlinného mléka, přelitá třešňovým kompotem.
OBĚD: Hummus a ledový salát v celozrnné bagetě.
VEČEŘE: Tofu kari s hnědou rýží a dušenou zeleninou.
2. den
SNÍDANĚ: Řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a borůvkami.
OBĚD: Hrášek, červená cibule a houbová omeleta se zeleným salátem.
VEČEŘE: Pečené sladké brambory přelité fazolovým chilli a zeleninovým salátem.
3. den
SNÍDANĚ: Avokádo, vejce nebo míchané tofu s celozrnným pečivem.
OBĚD: Quinoa salát s brokolicí, lososem, paprikou, rajčaty, fazolemi tofu a jarní cibulkou.
VEČEŘE: Kuřecí nebo libové hovězí karbanátky s celozrnnými špagetami a rajčatovou omáčkou se zeleným salátem.
Překyselení organismu je v současném světě jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec. Obzvláště proto, že mu doposud není věnována patřičná pozornost. Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím. Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví.
Podle významných světových autorů totiž téměř není možné onemocnět, dokážeme-li udržet správnou acidobazickou (zásadito-kyselou) rovnováhu v organismu. Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění.
Měli bychom se obávat nejen překyselení žaludku, ale také patologického posunu hodnoty pH celého těla. Velmi diskutované okyselení způsobuje nemoci, zbavuje tělo minerálů (vápník, sodík, draslík a hořčík) a získává je z vitálních orgánů a kostí. V důsledku toho je tělo vážně a dlouhodobě poškozeno, což vede k okyselení; a co je ještě horší, toto okyselení může léta zůstat bez povšimnutí.
Kyselost nebo zásaditost jakékoliv tekutiny se udává v takzvaném pH (zkratka od „potential of hydrogen“ = množství volných iontů vodíku H+). Tato jednotka jednoduše řečeno udává, jestli je v tekutině více kyselých nebo zásaditých látek, případně zda jsou v rovnováze a tekutina je neutrální. Neutrální tekutina je ta, která má pH kolem hodnoty 7. Lidské tělo je navrženo tak, aby bylo mírně zásadité, je to pro něj doslova životně důležité, aby po celou dobu mělo pH krve na hodnotách kolem 7,4.
Cévy a vůbec jakékoliv tkáně uvnitř lidského organismu nejsou stavěny na průchod kyselé směsi. Víceméně cokoliv kyselého, co prochází lidskou tkání, nenávratně poškozuje tyto tkáně. Lidský organismus se ve snaze přežít snaží procesem demineralizace dosáhnout mírně zásadité hodnoty pH, problém je ovšem v tom, kde má tyto látky a materiály vůbec brát. A tak tělo, protože nemá na vybranou, si vápník a další zásadotvorné materiály bere z kostí, zubů, kloubních chrupavek a podobně. Ve výsledku to tedy znamená, že tělo pod hrozbou daleko větších škod oslabuje samo sebe. Získaný vápník a další materiály se naváží na kyseliny v cévní stěně a ta postupně tuhne. Postižné místo organismus ošetří svojí záplatou jménem cholesterol. Nemusíme zde připomínat, že dobrá průchodnost cév je velmi důležitá pro naše zdraví.
Obrana tedy spočívá v pochopení, že správný poměr kyselin a zásad je nebo by měl být pro člověka normální a&n
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ SLEZINA DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Jakou dietu mam brát na slezinu děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Slezina je právem považována za hlavní orgán trávení, zodpovědný za přeměnu a extrakci živin z potravin, které jíme. Podle učení jin a jang je slezina jinový („studený“) orgánový systém, který dává přednost jídlu a pití, která se zahřívají na tělesnou teplotu.
Co není dobré pro slezinu:
Zmrazené jídlo jako například zmrzlina, zmrzlá ovocná tříšť, ledové nápoje, okurka, beninkasa voskonosná známá též pod jménem vosková tykev, hlávkový salát a grapefruit poškozují „oheň“ sleziny. Dále nejsou vhodnépotraviny, které jsou podle jin a jang tak zvaně „vlhké“ - jako jsou mléčné výrobky, rafinované cukry a sladkosti, mohou také trávicí proces dusit.
Co je dobré pro slezinu:
Obecně platí, že k dobré výživě sleziny je třeba potraviny vařit nebo je alespoň ohřát na pokojovou teplotu. Vhodnépotraviny jsou sezamová, dýňová nebo slunečnicová semínka, luštěniny, fazole, lehce vařená zelenina, malá množství libového masa, fíky, kokosy, hrozny, třešně, datle, brambory, sladké brambory, hnědá rýže, oves, rýže, zázvor a jarní cibulky.
Bylinky na slezinu:
Úplně nejlepším pomocníkem pro slezinu je čaj z Pchu-er, též puerh. Jde o tmavý čaj pěstovaný v čínské provincii Jün-nan. Čaj z Pchu-er se vyrábí, až na pár výjimek, z jednoho druhu čajového keře, ta-jie, v doslovném překladu název znamená "velký list" a zpracovává se užitím dodatečné fermentace čaje. V ČR se dá koupit na internetu tady: https://www.prozdravi.cz/pc…
Překyselení organismu vychází jako většina onemocnění ze špatné životosprávy a životního stylu.
Hlavní problém může být v nevyvážené stravě. Tady pozor, to, že některé potraviny patří ke kyselým látkám, neznamená, že i chutnají kysele! Chuť potravin s tím vůbec nesouvisí. Problém mohou mít jedinci, jejichž jídelníček obsahuje mnoho masa, ryb, vajec, mléka a mléčných výrobků, obilí a luštěnin, mouky, těstovin, pečiva, uzenin, cukrů, kávy a různých nápojů s umělými sladidly a v neposlední řadě i alkoholu.
Příčinou mohou být také různé léky, alkohol a nikotin. Vliv může mít také ale i stres, nahromaděné napětí, nebo i nedostatek času na jídlo. Pokud člověk totiž nestíhá a jídlo odbývá jen v rychlosti, tak se u něj netvoří dostatek slin, které by pomáhaly s alkalizací přijímané potravy.
Tyto příčiny vychází ze špatné životosprávy, ale překyselení organismu mohou způsobovat i jiné příčiny.
Překyselení organismu může být například důsledkem selhání ledvin, které by zpomalilo, nebo narušilo odstraňování kyselých sloučenin z těla. Překyselení organismu se může také objevit u cukrovkářů, kteří se léčí pomocí inzulínu. Jejich tělo produkuje mnoho ketolátek, které se řadí ke kyselým látkám.
Překyselení organismu se také objevuje u lidí, kteří dlouhodobě hladověli, opět to souvisí s produkcí ketolátek.
Příčinou překyselení organismu mohou být také různá respirační onemocnění, která ztěžují vydechování oxidu uhličitého, jenž vznikl v důsledku reakce těla na překyselení organismu. Lidé trpící tedy třeba zápalem plic a jinými plicními onemocněními mohou mít v době nemoci také problémy s překyselením organismu.
V naší poradně s názvem ŽALUDEČNÍ VŘEDY A HELICOBAKTER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emilie.
Od března mam bolesti žaludku po gastroskopiji mě bylo řečeno že mam vředy a helicobakter brala jsem antibiotika a zulbex ale bolesti přestali jen na krátkou dobu.Vředy mě spusobíl warfarín ktery jsem užívala několik roku na ředěni krve ted beru Stacyl.Mate někdo skušenost jak se vylečit bez leku? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Helicobacter pilory způsobuje zánět žaludku a jeho překyselení, které se může vyvinout až ve vředovou chorobu, a ta může ohrozit život náhlým krvácením do dutiny břišní. Helicobacter je bakterie citlivá na silné dávky antibiotik, která se obvykle užívají jako trojkombinace tří preparátů najednou. Úspěšnost léčby se zjistí vyšetřením stolice na přítomnost antigenů. Takže se s pomocí svého lékaře ujistěte, zdali stále helicobakter máte. Zároveň lékaři sdělte, že se vám vrátily bolesti žaludku. Máme několik účinných léků proti překyselení, které společně s dietním opatřením mohou tyto problémy úplně odstranit. Zůstaňte stále v péči lékaře gastroenterologa, protože s ním můžete své problémy se žaludkem vyřešit nejlépe.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Tichá.
Dobrý den, četla jsem přehled potravin,které jsou rizikové a pak jídelníček,kde se naopak některé z nich doporučují.Jak to tedy je? děkuji za odpověď.
Warfarin jsem začala brát po používání injekce Clexane, nyní beru 3 mg.
Děkuji za odpověď, Tichá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při užívání Warfarinu je důležité jíst stejné potraviny, jako v době měření INR (test Quick). Když uděláte změnu v jídelníčku a budete chtít na nějakou dobu konzumovat i rizikové potraviny, tak bude potřeba znovu změřit INR a upravit dávkování Warfarinu. Když se nechcete moc starat o to co je dobré jíst a budete používat všechny potraviny, tak si nechte INR měřit každých 14 dní. Jestli nechcete měřit tak často INR, tak pak musíte mezi jednotlivými měřeními používat jen potraviny s nízkým obsahem vitamínu K.
V tomto případě se může jednat o gastritidu. Gastritida je onemocnění žaludku. Tento termín se používá na popis skupiny stavů charakterizovaných zánětem nebo drážděním výstelky (sliznice) žaludku.
Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida) nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody (chronická gastritida). Termín akutní znamená, že se příznaky vyvinou rychle a trvají krátce (1–2 dny), ale nemusí být bezpodmínečně těžké a závažné. Chronická gastritida se rozvíjí pomalu a může mít málo příznaků (symptomů) nebo vůbec žádné (asymptomatická gastritida).
Gastritida může být způsobena řadou faktorů zahrnujících bakteriální či virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech, případně bývá spojená s autoimunitním onemocněním či návratem (refluxem) žluče do žaludku.
Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření, to vše vede k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům trávicích žaludečních šťáv. Takže zvracení žluči po alkoholu či v těhotenství může být vyvoláno právě gastritidou.
Dále těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky, nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, mohou vyvolat akutní gastritidu. Potíže, které takto vznikají, se označují jako syndrom čínského restaurantu.
Stres je další faktor uplatňující se v pozadí gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po operačních zákrocích, úrazech, popáleninách, případně je spojená se závažnými infekcemi.
Přibližně 90 % gastritid (převážně chronických) je vyvoláno infekcí bakterií Helicobacter pylori. Je to bakterie, která je přizpůsobená životu v kyselých podmínkách žaludku. Udává se, že asi polovina lidské světové populace je infikována touto bakterií (nejvíce pak v rozvojových zemích). U většiny osob nakažených bakterií H. pylori se ale neprojeví žádné příznaky. Důvod, proč tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se vliv dědičnosti ve smyslu zvýšené náchylnosti k této infekci a také životní styl (alkohol, kouření, vysoká zátěž stresem). Gastritida vzniklá na podkladě infekce H. pylori se nazývá gastritida typu B (B = bakteriální). Má úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového vředu.
Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu aspirin nebo ibuprofen mají dráždivý účinek na žaludek, mohou tedy při dlouhodobém užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových šťáv a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a uskladňována ve žlučníku. Ze žlučníku se dostává
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, mám problém s přípravou každodenního jídla pro manžela, který užívá warfarin. Kamkoliv se podívám, všude je co by neměl, ale já bych potřebo- vala konkrétní jídelníček z toho co může. Pokud je to možné, pošlete mi nějaké návrhy nebo mně na nějakou stránku odkažte. Děkuji Foukalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to složité, jen je potřeba po nějakou dobu konzumovat více méně stejné potraviny a jen je různě kombinovat. Vyberte potraviny, které vašemu manželovi chutnají a sestavte z nich jídelníček na týden. Další týdny používejte stále stejné potraviny, ale jinak je nakombinujte, aby to nebylo moc jednotvárné. Po měsíci vyberte jiné chutné potraviny a složte z nich nový jídelníček. Při každé změně vybraných potravin je potřeba provést kontrolní zaměření srážlivosti krve do jednoho týdne od změny.
To, že se zde uvádí seznam potravin, které zesilují nebo zeslabují účinky Warfarinu neznamená, že by se neměly vůbec používat. Používat se mohou v přiměřeně malém množství, ale hlavně se musí v tomto množství konzumovat pravidelně po nějakou dobu.
Proces překyselení organismu, nebo některých jeho částí vychází z toho, že v těle nejsou v rovnováze kyseliny a zásady. Tato nerovnováha se nazývá acidobazická a podle řady lidí může způsobovat řadu zdravotních problémů, případně může doprovázet některá onemocnění. Při správné acidobazické rovnováze je v těle vytvořené správné životní prostředí pro fungování všech orgánů, a tím pádem i pro celkové zdraví lidského organismu. Aby se dalo zjistit, jestli je lidský organismus z hlediska kyselosti a zásaditosti v rovnováze, je potřeba zjistit jaké má pH. pH je zkratkou slov potential of hydrogen, což znamená, množství volných iontů vodíku. Hodnoty pH se mohou v lidském organismu pohybovat na stupnici 0 až 14 s tím, že neutrální je hodnota 7, kterou má například voda a další neutrální roztoky. Pokud jsou hodnoty pH vyšší než 7, tak to znamená, že v těle převažují zásadité látky. Pokud je naopak pH nižší než 7, tak v něm převažují kyselé látky.
Zjistit hladinu pH v těle není nic těžkého, dá se snadno přeměřit i z pohodlí domova. Je k tomu potřeba pořídit si lakmusové papírky, kterými se pak změří hladina pH v ranní moči. U zdravého jedince se správnou acidobazickou rovnováhou by se hodnoty měly pohybovat kolem 5 až 7 bodů u ranní moči. Hladina pH se pozná, podle barevné změny na papírku, která se porovná s přiloženou škálou, a tak se pozná hladina pH. Přes den by ale naměřené hodnoty měly být již těsně nad hodnotou 7. Hladina pH se také měří z krve, kde se ideální hodnoty pohybují kolem 7,35 až 7,45. To znamená, že je lepší mít v těle o něco více zásaditých látek, než těch kyselých. Hladina pH v krvi by se mělo pohybovat maximálně v hodnotách 6,8 – 7,7. U určování pH z moči se dá určit i stav tkání v těle, na rozdíl od pH určené z krve. Rozdíl v určování pH z krve a z moči je i v tom, že hladina pH v moči v průběhu dne velmi kolísá v závislosti na potravinách, které jedinec snědl. Naopak hladina pH v krvi není tak rozkolísaná. Jiné hodnoty by mohly být problematické. Při nižších hodnotách než jsou stanovené ideální hodnoty, se hovoří o acidóze, naopak při vyšších hodnotách než 7,45 se jedná o alkalózu.
Lidský organismus se sám snaží udržet hladinu pH v ideálních hodnotách, ale někdy to pro něj není snadné a znamená to pro něj velmi silné zatížení, až přetížení. Nejčastěji dochází právě k tomu, že pH sklouzne pod spodní hranici, a tím se zvýší hladina kyselosti v těle. V takovém případě se jedná o latentní acidózu (= překyselení). Acidóza je mnohem častější než alkalóza proto, že ky
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.
Nějak tomu nerozumím,ve vzorovém jídelníčku se objevuje jogurt brokolice,kiwi a ty jsou uvedené v zakázaných potravinách.Těžko se v tom člověk orientuje,když lékař říká jen že nejíst zelené zeleniny a o zbytku jako masa a pod.neřekne nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst všechno. Jen je třeba dávat pozor na potraviny, které jsou zelené. Patří sem zelí, kapusta, ledový salát, jarní cibulka, okurky, rajčata, papriky, všechny tyto potraviny můžete konzumovat každý den, ale pouze v omezeném množství. Ostatní potraviny nejsou problematické a můžete je jíst bez omezení.
Žaludek je vakovitý dutý orgán, který je součástí trávicí soustavy a jehož funkcí je mechanický (peristaltika) a chemický (enzymatická úprava) rozklad tráveniny. Dále zpracování, smíšení a promíchání potravy před jejím přesunem do střeva. Obecně lze říci, že býložravci mají mnohem složitější žaludek (vůbec celou trávicí soustavu) než masožravci.
Lidský žaludek je rozšířená část trávicí trubice, která navazuje na jícen a z druhé strany z něj vychází dvanáctník. Jedná se o svalový vak uložený v dutině břišní pod levou klenbou brániční mezi slezinou a játry. Jeho tvar a velikost se mění v souvislosti s jeho naplněním a polohou těla. Obecně však má tvar zahnutého vaku s levým konvexním a pravým konkávním okrajem (zakřivením). Hlavní funkcí žaludku je trávení. Protože obsahuje chlorovodík, chrání povrch žaludku alkalický hlen, takže tráví potravu, aniž tráví sám sebe. Objem žaludku u průměrného člověka je jeden až dva litry a dosahuje velikosti mezi 25 až 30 cm.
Sliznice žaludku je silná, tmavě růžová, v prázdném žaludku složená v nepravidelné řasy, mezi řasami ústí žlázy žaludečních šťáv. Je krytá jednovrstvým epitelem, na povrchu je vrstva hlenu, která chrání před natrávením. Podslizniční vazivo je spíše řídké s elastickými vlákny, tukovými buňkami, cévními a nervovými pletenci. Mimoto je ve stěně také hladká svalovina, která je nejsilnější v pyloru (vrátníku). Sliznice žaludku je u živého člověka oranžově červená, u mrtvého pak bledá a natrávená. Na jejím povrchu se nachází ochranný hlen. Na sliznici se rozlišují řasy sliznice (plicae gastricae), podélné řasy a Waldeyrova cestu (sulcus salivarius). Podsliznicové vazivo je řídké a umožňuje posouvání sliznice při změnách náplně a pohybech žaludku. Obsahuje sítě cév a nervové pleteně. Svalovina žaludku svým napětím udržuje tvar žaludku. Mezi její další funkce patří peristolická a peristaltická činnost. Peristolická činnost je napětí stěn a jejich přitištění k obsahu žaludku, zatímco peristaltická činnost vytváří prstencovité kontrakce žaludku (jako vlna postupují po žaludku od kardie (česla) k pyloru a posunují obsah žaludku). Svalovina žaludku má tři vrstvy.
Funkce žaludku:
mechanická: zpracovává svými stěnami potravu;
chemická: působení enzymů, například pepsin štěpí bílkoviny a lipáza štěpí tuky; sacharidy se v žaludku neštěpí, protože jsou částečně rozštěpeny ptyalinem v ústech;
produkce žaludeční šťávy: 1,5–2 litry denně (záleží na množství a složení potravy); žaludeční šťáva se skládá z vody, enzymů, chymozinu (u dětí), chlorovodíku, pepsinu, gastrinu, mucinu.
V naší poradně s názvem POTRAVINY S OBSAHEM ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Doporučená denní dávka železa je 20 mg. Minimální denní přívod železa nezbytný pro červenou krvetvorbu je 10 - 15 mg. Hlavní potraviny s obsahem železa jsou maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Dalším zdrojem železa jsou luštěniny, listová zelenina a některé ovoce jako například jahody. Obecně se dá říci, že potraviny s obsahem železa jsou všechny červeně zbarvené potraviny, protože právě oxidy železa je zbarvují do červena.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Semafor je barevně rozdělen: zelená znamená „volno“ – tyto potraviny bychom si měli vybírat nejčastěji; oranžová znamená „pozor“ – tyto potraviny můžeme jíst, ale v omezeném množství; červená znamená „stop“ – těmto potravinám bychom se měli raději vyhýbat.
Zelená barva znamená volno, to jsou potraviny, které se mohou jíst libovolně, téměř bez omezení. Potraviny zeleně označené jsou z hlediska snižování tělesné hmotnosti ty nejvhodnější. Mají nejvíce vitamínů a minerálů, většina z nich také obsahuje velké množství vlákniny. Obsahují málo nasycených tuků a cholesterolu, obvykle také málo soli. Nejvíce potravin, které denně jíte, by mělo být tedy ze zeleného kruhu.
ZELENÁ – tyto potraviny by měly tvořit většinu našeho jídelníčku, jedná se o sacharidy a patří sem: mandlové mléko, ovoce (nemůžeme se zeleninou, jen s mrkví), kakao, sójová smetana, sójové mléko, tofu, celozrnné pečivo, jáhly, pohanka, všechny obiloviny, luštěniny, brambory, rýže, bílé maso, olivový olej.
Oranžová barva znamená pozor. Tyto potraviny můžeme jíst, ale ne bez omezení. Potraviny v oranžové barvě se řadí mezi potraviny vhodnější. Většinou ale neobsahují tolik vitamínů a minerálních látek a často mají méně vlákniny. Mohou obsahovat nasycené tuky a cholesterol, stejně tak přidaný sodík, hlavně ve formě kuchyňské soli. Tyto potraviny se mohou jíst, ale pozor, aby nepřevládaly nad těmi z vnitřního zeleného kruhu.
ORANŽOVÁ – nic se nesmí přehánět, tedy jen málo a občas, jedná se o neutrální potraviny a patří sem: zelenina, koření, sůl, olej, mandle, med, sójová omáčka, hřiby, žampiony, hlíva ústřičná, hovězí maso, vepřové maso, bílé pečivo, bílá rýže, olej.
Červená barva znamená stop. Těmto potravinám se raději vyhýbejte. Potraviny červeně označené obsahují hodně volného cukru, nezdravých nasycených tuků anebo soli. Můžete si dát malou porci 1 nebo 2 potravin z červené barvy.
ČERVENÁ – nevhodná jídla, která je lépe vypustit, jedná se o bílkoviny a patří sem: jogurt, sýry do 30 %, smetana, tvaroh, zakysaná smetana, máslo, maso, ryby, vejce, mozzarella, smažená jídla, uzeniny, sladkosti, chipsy, máslo, mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku
Kombinujeme červenou a žlutou, nebo zelenou a žlutou – nikdy červenou a zelenou! Žádná dieta nemůže fungovat bez předešlé detoxikace!
V naší poradně s názvem POTRAVINY NEVHODNÉ PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Nemohu nikdenajít, zda jáhly jsou luštěnina, t.zn., jestli jsou při dně vhodné nebo ne.Nemůžete někdo poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jáhly patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. 100 gramů jáhel vyprodukuje 62 mg kyseliny močové. Potraviny do 100 mg kyseliny močové jsou při dně optimální a je možné je normálně konzumovat, tedy i jáhly.
Železo v potravinách má dvě formy – hem a non-hem. Železo označované jako hem se vyskytuje v živočišné potravě, která původně obsahovala hemoglobin, tedy v červeném mase, vnitřnostech, drůbežím mase nebo rybách.
Non-hem železo se vyskytuje především v rostlinné potravě, a to zejména v luštěninách, listové zelenině nebo sušeném ovoci. Určité množství non-hem železa se vyskytuje také v živočišné potravě.
Hem železo je v těle člověka vstřebáváno mnohem lépe než non-hem železo. Vstřebávání hem železa není příliš závislé na zásobách železa v těle a na potravinách, které jsou konzumovány spolu s hem železem. Naproti tomu vstřebávání non-hem železa je silně závislé na zásobách železa v těle (osoby s nedostatkem železa vstřebávají non-hem železo lépe než osoby, které mají železa v těle nadbytek) a je také více než u hem železa ovlivněno složením konzumovaného pokrmu.
Zdroje non-hem železa:
čočka velkozrnná – 7,54 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
kešu – 6,68 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
tofu – 5,36 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
fazole hnědé – 5,02 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
lískový ořech – 4,70 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
hrách – 4,43 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
mandle – 3,72 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
špenát – 2,71 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
sušené meruňky – 2,66 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
rozinky – 1,88 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
Zdroje hem železa:
kuřecí játra – 8,99 mg/100 g syrového masa
hovězí játra – 4,90 mg/100 g syrového masa
králičí maso (stehno) – 1,57 mg/100 g syrového masa
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.
Nějak tomu nerozumím,ve vzorovém jídelníčku se objevuje jogurt brokolice,kiwi a ty jsou uvedené v zakázaných potravinách.Těžko se v tom člověk orientuje,když lékař říká jen že nejíst zelené zeleniny a o zbytku jako masa a pod.neřekne nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato dezorientace pochází z mýtu, že při Warfarinu jsou některé potraviny zakázané. S Warfarinem se může jíst vše, ale je důležité množství. Například hlávkové zelí a kapusty se může jen malinko, ale i to málo je pro organizmus přínosem. Důležité je udržet příjem vitamínu K stále na stejné úrovni 90 mikrogramů za den. Hlídat je potřeba vše, co je rostlinného původu, kromě rýže, mouky a hub. Také nemusíte hlídat množství snědeného masa. Zpravidla vše, co je zelené to má vyšší obsah vitamínu K. Dobré je sestavit si jídelníček rostlinných druhů potravy, které jsou sezóně k dispozici tak, aby byl dosažen potřebný příjem vitamínu K pro každý den v týdnu a ten pak používat po dobu dvou měsíců. Vždy na začátku nového jídelníčku si nechte osmý den udělat laboratorní vyšetření krve, aby se zjistilo, že máte výběr potravin sestaven správně. Pak nad rámec této skladby byste neměla jíst žádné jiné potraviny rostlinného původu, až teprve s příchodem nového jídelníčku.
Je potřeba si uvědomit, že lidské tělo potřebuje jak kyselinotvorné, tak i zásadotvorné potraviny. Je třeba ale určit ideální množství obou typů potravin. Obvykle se doporučuje strava v poměru zhruba 4 : 1 samozřejmě ve prospěch těch zásadotvorných potravin.
K odkyselení organismu pomáhají potraviny, které jsou zásadotvorné, základem tedy je si uvědomit, která potravina patří do skupiny kyselinotvorných a která do zásadotvorných. U některých zdrojů se potraviny překrývají. Problém také může být při nesprávném stravování, kdy se ze zásadotvorné potraviny stává kyselinotvorná. To se může stát například při rychlém stravování, kdy člověk nemá čas potravu rozkousat, protože pospíchá a je ve stresu z toho, že nestíhá. Pak je jedno, že si k jídlu dá zásadotvorné ovoce, protože organismus takovou potravinu přemění na kyselinotvornou. A proto je jasné, že není jen důležité, co člověk jí, ale i jak to jí.
Mezi kyselinotvorné potraviny se řadí maso (divočina, hovězí, vepřové, kuřecí, králičí, mleté maso, karbanátky), ale i vnitřnosti a potraviny z nich vyrobené (játra, jelita, jitrnice, ledvinky atd.). Kyselinotvorné jsou také různé uzeniny (šunka, salám, klobása, párky) a ryby. Patří sem také mléko a mléčné výrobky (slazený jogurt, tavený sýr, různé druhy tvrdých sýrů nad 30 % atd.). Velmi kyselinotvorné je také bílé pečivo (chleba, housky, rohlíky) a sladké pečivo (koláče, koblihy atd.). Mezi kyselinotvorné potraviny patří také veškeré sladkosti (sušenky, čokolády, piškoty, atd.) a konzervované ovoce (obsahuje vysokou dávku cukru). Do této skupiny spadá stejně tak pivo, víno a veškerý tvrdý alkohol. Nevhodná jsou i různá dochucovadla (masox, kari, majonéza, tatarská omáčka, kečup, ad.)
Mezi zásadotvorné potraviny, tedy ty, které by měly tvořit většinu naší stravy, patří samozřejmě čerstvé ovoce a čerstvá zelenina, brambory, celozrnné těstoviny. Patří sem také celozrnné pečivo, různé druhy sýrů do 30 % (například cottage a camembert), tvaroh. Řadí se sem také některé druhy masa jako husí (jen prsa), krůtí, ale i hovězí (to se kryje s kyselinotvornými, do zásadotvorných patří jen libové hovězí), slepičí, srnčí, telecí. Z ryb se sem řadí treska. Zásady v těle také vytváří kuskus, jáhly kroupy, různé druhy luštěnin (ale ne čočka), sója, slunečnicový a olivový olej.
Důležité je, aby jídelníček obsahoval látky, které s odkyselením pomáhají. Pokud se tyto prvky nedostávají do těla v potravě, je možné dodávat je tělu i jako doplňky stravy.
Ve stravě podporující odkyselení organismu by se určitě měl objevit prvek chrom, který pomáhá při látkové výměně cukru, umožňuje usazování glukózy v buňkách a zároveň vytváří zásadité
V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.
mam tuto hodnotu 6.1 inr co stim ted
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám udělal krevní test, aby zjistil, jak dlouho trvá, než se vaše krev srazí. Tento test se nazývá PT nebo test protrombinového času. Výsledek testu se nazývá hladina INR.
Hodnota INR 6,1 je vysoká a může nastat, když užíváte Warfarin. Warfarin pomáhá předcházet krevním sraženinám tím, že zpomaluje dobu potřebnou ke srážení krve. Srážlivost krve je složitý proces, který vyžaduje přítomnost vitamínu K. Warfarin vychytává vitamín K a tím zvyšuje hodnotu INR. Vitamín K si tělo nedokáže vyrobit a je závislé na jeho příjmu z potravy. Je-li potrava chudá na vitamín K, potom Warfarin rychle vychytá většinu vitamínu K a zvýší se tak hodnota INR. Cíl INR pro lidi, kteří užívají Warfarin, je obvykle od 2 do 3,5. Hodnota vyšší než 3,5 zvyšuje riziko problémů s krvácením.
Mnoho věcí může ovlivnit způsob, jakým Warfarin funguje. Některé přírodní léčivé produkty a jiné léky mohou způsobit, že Warfarin bude fungovat příliš silně. To může zvýšit vaše INR. Pokud pijete hodně alkoholu, může to rovněž zvýšit vaše INR. A těžký průjem nebo zvracení mohou také zvýšit vaše INR.
Nejčastější příčina vysokého INR bývá v jídle, kdy si lidé myslí, že nemohou konzumovat zeleninu, když užívají Warfarin. U Warfarinu je zapotřebí dodržovat určitou dietu, která zajistí, že přijmete dostatek vitamínu K každý týden stejné množství.
Dieta určuje denní příjem vitamínu K 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Při této dietě proto musíte hlídat všechny potraviny, které se získávají z rostlin a orgánů zvířat, jelikož obsahují vitamín K. Čím zelenější rostlinná potravina je, tím má více vitamínu K.
Nejvíce vitamínu K má kapusta a zelí, kde stačí sníst pouze pár soust k dosažení denního limitu. To se hodí na dny, kdy víte, že jste snědl málo zeleniny, tak tímto způsobem můžete rychle dorovnat hladinu vitamínu K.
Potraviny, které nemusíte hlídat jsou maso, kromě orgánů, pečivo, rýži, těstoviny, mléko, sýry, sladkosti, nápoje. Obecně platí jednoduché pravidlo: Kupovat vždy stejné rostlinné potraviny a zvířecí orgány (játra, srdce, ledviny) na jeden týden a ty pak různě kombinovat každý den.
Nejlepší způsob, jak snížit INR, bude záviset na několika věcech. V první řadě je třeba soustředit pozornost na dostatečný příjem vitamínu K ve stravě. V některých případech vám může lékař na několik dní vysadit užívání Warfarinu. Můžete také dostat jiné léky, které budete užívat.
Budete muset být často testován, aby se lékař ujistil, že vaše úroveň INR klesá. Budete také muset sledovat známky krvácení.
Lékař vás sice pečlivě zkontroluje, ale problémy se mohou objevit později. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy nebo nové příznaky, okamžitě vyhledejte lékařské ošetření.
Následná péče je klíčovou součástí vaší léčby a bezpečnosti. Ujistěte se, že jste s lékařem domluven na pravidelných kontrolách a choďte na ně. Pokud máte akutní problémy s krvácením, zavolejte na záchrannou službu vytočením čísla 112. Je také dobré znát výsledky svých testů a vést si sez
Trpíte-li hyperurikémií nebo dnou, tak byste měli dodržovat nízkopurinovou dietu (nízkopurinová dieta), což znamená upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem purinů. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů – jde především o alkohol a nasycené tuky.
Vysokopurinové potraviny: Mladé maso (kuřecí a telecí), zvěřina a vnitřnosti (játra, mozek, ledvinky z hovězího masa). Jakékoli potraviny s nasycenými tuky. Mořské plody a jiní měkkýši (ančovičky, sardinky, sleď, makrela). Potraviny a nápoje s vysokým obsahem fruktózového sirupu. Pivo a výrobky z droždí a kvasnic.
Potraviny se středním obsahem purinů: Chřest, špenát, houby, zelený hrášek, květák (maximálně 1/2 hrnku denně). Hovězí, vepřové, jehněčí, rybí a drůbeží maso (maximálně 120 až 180 g denně). Pšeničné otruby a klíčky (denně do 1/4 šálku). Fazole, čočka a hrách (maximálně 1 šálek denně). Ovesné vločky (maximálně 2/3 šálku denně). Ovocné šťávy bez přidaného sirupu. Masové vývary.
Nízkopurinové potraviny: Ostatní druhy zeleniny, například rajčata, mrkev, listová zelenina a další. Dochucovadla na bázi kvalitních olejů a octů. Ořechy a ořechová másla. Mléčné výrobky (nejlépe bez tuku nebo nízkotučné). Ovoce, vejce, káva a čaj.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy. Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zejména kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Bez obav konzumujte celozrnný chléb, obiloviny a těstoviny, mléko s nízkým obsahem tuku, jogurty a sýr, vejce, ovoce a zeleninu. Kromě omezení potravin s vysokým obsahem purinů je nutná celková změna životního stylu, více tělesného pohybu, dodržení pitného režimu, méně stresu a více odpočinku a relaxace.
Lze doporučit jednou až dvakrát týdně odlehčovací ovocné a zeleninové dny, nejlépe po poradě s lékařem.
V naší poradně s názvem ZAKÁZANÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Beru warfarin mohu jatrovou omáčku.Vyvar s játrové knedlíčky.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Játra patří mezi potraviny s vysokým obsahem vitamínu K a je třeba jim věnovat pozornost při léčbě Warfarinem. Když se léčíte Warfarinem, tak musíte každý den sníst stejné množství vitamínu K. Pokud máte svůj jídelníček vyladěný a každý den máte stejný příjem vitamínu K a nárazově přidáte játra v podobě játrové omáčky nebo játrových knedlíčků, tak ten den musíte omezit jiné potraviny s vyšším obsahem vitamínu K, aby denní součet nepřesáhl limit pro příjem tohoto vitamínu. Pamatujte si, že 100 gramů jater obsahuje asi 11 mikrogramů vitamínu K.
Chlorofyl je při vnitřním užití bezpečný pro většinu lidí, a to pokud je podáván perorálně. Nedoporučuje se však jeho použití v injekční podobě. Chlorofyl může způsobit podráždění kůže, která je pak náchylnější na slunce. Velmi vhodné je při konzumaci chlorofylu používat opalovací krémy. Během těhotenství a kojení se chlorofyl nedoporučuje, protože nejsou dostatečně ověřeny všechny jeho účinky. Spolu s chlorofylem by pak neměly být používány léky, které zvyšují citlivost na sluneční záření. Užívání léků a chlorofylu totiž zvyšuje šance na spálení, puchýře nebo vyrážku na místech kůže vystavených slunečnímu záření.
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím. Chlorofyl má také lokální deodorační účinky, lze jej používat jako deodorant a detoxikační činidlo pro tělo. Zároveň pomáhá posilovat oběhový systém a krevní buňky. Velmi účinný je i jako kloktadlo v boji proti zápachu z úst a bakteriím v ústech. Chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně (granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení). Chlorofyl urychluje proces hojení, což je pozitivní při léčbě bércových vředů. Má rovněž schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím – čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho antimutagenní a protirakovinné účinky.
Nápoje z chlorofylu buňky sytí i pročišťují zároveň. Čištěním a zásobováním organismu se prodlužuje jejich biologický věk, zhodnotí se všechny potenciálně prospěšné složky našeho jídelníčku a zneškodní se potenciálně škodlivé složky. Tím se náš imunitní systém nastaví na vyšší výkonnost. Zelené nápoje jsou komplexní a přirozené. Jejich „fytolátky“ působí v harmonii a jejich účinek se nedá srovnat s žádnou umělou kombinací. Látky jsou propojeny a navzájem se posilují, takže dohromady tvoří chemickou reakci, podobnou „dominovému efektu“. Postavte kostky domina, vynechejte jediný kousek uprostřed a hra končí. I život je chemickou řetězovou reakcí, která končí ztrátou jediného prvku.
V rostlinách bylo identifikováno přes 600 různých karotenů. Syntetika ale obsahují karoteny maximálně tři! Dnešní člověk se cpe, tloustne, ale přesto umírá na nutriční podvýživu. Zdravotní problémy souvisejí i s nedostatkem minerálů. Vyčerpaná půda živí plodiny, ty sytí nás, a proto i přes plná břicha umíráme hlady. Chybí našemu tělu minerály jako například železo či vápník? Ano, chybí. A chybí nám na talíři? Nechybí! Naopak jsme jimi přejedení jako žádná generace před námi. Žádná generace před
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Odkyselení organismu (odkyselit) je dlouhodobý proces, lépe by bylo chovat se tak, aby byl organismus neustále v rovnováze a nedocházelo k jeho překyselení. Chcete-li se zbavit přebytečných kyselin, je nutné dodržovat základní zásady. Podle mnoha odborníků nelze při zachování acidobazické rovnováhy (pH organismu) příliš výrazně onemocnět. Pokud je však tělo překyselené, „lepí“ se na něj choroby a nezabírají ani žádné snahy o zhubnutí.
Jídelníček by se měl skládat ze zásadotvorných a neutrálních potravin. První výsledky na sobě pocítíte za pár týdnů, u každého je to ale jinak dlouho. Stravu doplňte o bylinkový či zelený čaj, čistou vodu a zeleninové šťávy.
Ovoce a zelenina – jezte nejlépe čerstvé ovoce a zeleninu, ideálně by se mělo jednat o domácí nebo bio verzi. Nejlepší je sezonní ovoce a zelenina, které se nachází v našem klimatickém pásmu. Ale můžete jíst i avokádo, citrony, meloun, grep, papáju, mango a ananas.
Tmavé varianty potravin – celozrnný chléb, žitný chléb, celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus a tmavá rýže jsou ideální. U pečiva si ale dávejte pozor, ať se nejedná pouze o bílé pečivo se semínky obarvené karamelem.
Mléčné výrobky – vhodné jsou kysané mléčné výrobky, čerstvé sýry, máslo a mléko. Ale nesmí se to přehánět s množstvím.
Maso a ryby – při odkyselení je možné konzumovat bílé maso, libové hovězí, zvěřinu a ryby. Maso by přesto mělo být spíše svátečním pokrmem.
Ostatní potraviny– jídlo zbytečně nesolte, ale okořeňte je bylinkami nebo kořením, používejte olivový a lněný olej, smí se i vejce, tofu, sója, občas luštěniny. Dále jsou vhodné jáhly, quinoa, amarant, mandle a len.
Omezte kyselinotvorné potraviny– mezi tyto potraviny (též „kyselé“ potraviny) se řadí maso (až na výjimky) a výrobky z masa (včetně uzenin), ryby, pečivo a výrobky z bílé mouky, sladkosti, pochutiny, sýry, některé luštěniny, smažené potraviny, dochucovadla, sladké nápoje, alkohol, sůl a další.
Pozor na závislosti – káva, alkohol nebo kouření působí kyselinotvorně, proto s nimi zkuste přestat nebo je alespoň co nejvíce omezit, protože by odkyselení organismu bránily.
Dostatečně pijte – vybírejte si neperlivou vodu, bylinkové a zelené čaje (neslazené), čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny a bylinkové čaje. Pijte průběžně po celý den po menších doušcích. Během dne byste měli vypít nejméně 2 litry tekutin.
Nestresujte se – vyhněte se stresujícím faktorům, snažte se problémy nebrat si tolik k srdci a tolik je neprožívat. Stres je totiž velice škodlivý. Najděte si čas na relaxaci a koníčky, díky kterým se odreagujete.
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
