VLIV NARKOZY NA ORGANISMUS

Poškození mozku

Lékaři připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to ovšem v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou bývá pacientova diagnóza.

Zdroj: Vliv narkózy na mozek

Poradna

V naší poradně s názvem SLUNEČNICOVÁ SEMÍNKA VLIV NA ČLOVĚKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Slunečnicová semínka nejsou močopudná. Obsahují však hodně draslíku a díky tomu můžou prospět lidem, kteří užívají léky na odvodnění. Při odvodnění organismu dochází ke ztrátám draslíku a slunečnicová semínka jsou jeho vhodným a přirozeným zdrojem.

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucasice.

Souhlasím ,když jsem odvodňovala organismus tak jsem semínka jedla.

Zdroj: Příběh Slunečnicová semínka vliv na člověka

Ztráta paměti

Jak již bylo popsáno, starší lidé mohou trpět ztrátou paměti nebo mohou být zmatení. Jde obvykle o přechodný stav. Jen občas ztráta paměti může trvat déle, a to několik dní nebo týdnů.

Zdroj: Vliv narkózy na mozek

Příběh

V příběhu VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.

Dobrý den,
moje maminka(69 let) je 5 den po operaci nádoru,který mněla ve střevě. Co se probudila z narkózy je zmatená,neví kde je, mluví nesmysly.Před operací ji museli dávat transuze, protože mněla těžkou anémii.Mám strach, že se se to nezlepší. Před operací byla při smyslech, normálně komunikovala.

Děkuji za odpověď
Ilona

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.

Dobry den pani Ilono,
chtel jsem se zeptat, jak se dari mamince.
Mam totiz uplne stejne starosti o tatu po operaci nadoru na plicich. Po operaci to neni on....stejne priznaky jako vase maminka.
Dekuji za odpoved.

Zdroj: Příběh Vliv narkózy na mozek

Komplikace po narkóze

Po celkové anestezii se mohou objevit problémy, jako je nutkavý pocit na zvracení, celková nevolnost a slabost nebo zmatenost. Může se objevit i bolest v krku, zvláště v případě, kdy došlo k intubaci. Všechny tyto příznaky jsou však individuální a lékaři se na zotavovacím pokoji snaží předejít těmto nepříjemnostem podáním správných léků, takže není třeba se děsit dopředu.

Zdroj: Vliv narkózy na mozek

Příběh

V příběhu VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.

Dobry den pani Ilono,
chtel jsem se zeptat, jak se dari mamince.
Mam totiz uplne stejne starosti o tatu po operaci nadoru na plicich. Po operaci to neni on....stejne priznaky jako vase maminka.
Dekuji za odpoved.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona.

Dobrý den pane Jane,
mamince se daří dobře a jsem moc ráda. Asi po třech dnech, co se vrátila z nemocnice si začala vzpomínat a uvědomovat, co se vlastně stalo.Myslím si,že to bylo také tím,že byla doma mezi svými a hodně jsme si s ní povídali. Držím Vám palce,ať se Váš tatínek také zlepší.

Zdroj: Příběh Vliv narkózy na mozek

Probuzení z narkózy

Po probuzení z narkózy se neděje nic závažného. V některých případech může být pacient bezprostředně po celkové anestezii mírně zmatený, cítit nevolnost nebo zvracet. Po spinální anestezii častěji bolí hlava, může se objevit přechodná porucha močení a někdy je třeba jednorázově zavést cévku. Riziko nějakých zdravotních komplikací je u anestezie vždy, ale při spolupráci s dobrým lékařem ho lze minimalizovat.

Zdroj: Anestezie a narkóza

Příběh

V příběhu VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

Dobrý den je možné, že 6 docela vážných operací při kterých byla narkóza mi způsobilo neuropatii nohou? Děkuji za opověď. Zdena

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Vliv narkózy na mozek

Narkóza a nachlazení

Je třeba si nejprve uvědomit, že je rozdíl mezi plánovaným zákrokem a neočekávanou operací. Pokud je operace plánovaná, vždy se lékaři snaží, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, že by měl být samozřejmě zdravý. Pokud by se tedy pacient před plánovanou operací nachladil, obvykle se operace ruší, protože i obyčejné nachlazení může způsobit po anestezii značné komplikace. Samozřejmě pokud se jedná o neočekávanou operaci (například po autonehodě), tak se žádné nachlazení neřeší.

Zdroj: Důsledky narkózy

Poradna

V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK ZTRÁTA ROVNOVÁHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Adámek.

Dobrý den
Před 6 měsící jsem prodělal TEP kolena pod celkovou narkozou. Od té doby mám neustále potíže s rovnováhou.Děkuji za informaci jak lze tento problém řešit.Adámek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Porucha udržení rovnováhy po celkové anestezii je nežádoucí účinek, který se vzácně objevuje u lidí s klinicky kompenzovaným základním onemocněním. Nyní je třeba, abyste si promluvil s lékařem neurologem a společně jste zjistili možnosti návratu správné funkce udržení rovnováhy.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Vliv narkózy na mozek ztráta rovnováhy

Je lepší celková nebo jen lokální anestezie?

U řady zákroků dávají lékaři přednost lokální anestezii před celkovou, ale i tento způsob znecitlivění má své nevýhody. Mezi rizika lokální anestezie patří možnost poranění nervu, obrna nervů, poranění cévky, anemické zóny, poinjekční nekrózy, poranění svalu, zanesení infekce do místa vpichu, otok, poruchy zraku, zalomení jehly. V podstatě většina rizik spočívá ve špatné aplikaci anestetik, ve špatně zvoleném místě vpichu.

Zdroj: Důsledky narkózy

Vedlejší účinky narkózy

Škodlivost anestezie vychází z toho, že anestetika obsahují toxické látky. Na začátku si je třeba uvědomit, že narkóza již není tak „nebezpečná“ jako tomu bylo dříve, ale i dnes se mohou objevit její vedlejší účinky. Častými vedlejšími účinky jsou pocity nevolnosti, zvracení, pocit škrábání v krku po intubaci u celkové narkózy, pooperační bolest svalů i bolest hlavy, pocit celkové slabosti. Vzácně může při uvolňování dýchacích cest dojít k vylomení zubu (obvykle se ale jedná o zub, který se viklal). Anestetika mohou také způsobit poruchy učení, poškození mozku, infarkt. Mezi nejzávažnější komplikace patří stažení hlasivek (= laryngospasmus), stažení průdušek (= bronchospasmus), vdechnutí obsahu žaludku do plic, které vede k zánětu plic (= aspirace), vysoký nebo nízký krevní tlak, porucha srdečního rytmu (= arytmie), srdeční infarkt, šok, alergické reakce na podávané látky. Po probrání z celkové anestezie může také například hrozit některá z poruch chování. To nastává častěji u dětí a starých lidí než u dospělých. Problémy mohou nastat i s pamětí. Určité škodlivosti celkové anestezie jsou si vědomi i lékaři, a proto ji obvykle volí v případech, kdy lokální anestezie nepostačuje. Neznamená to ale, že je celková anestezie nebezpečnější než ta lokální. Každá má své výhody a nevýhody. Nebezpečnou komplikací obou typů anestezií je atypická reakce na podané léky. Dlouhotrvající celková anestezie může způsobit i snížení obranyschopnosti organismu, to samé může vyvolat ale i anestezie, která je v krátké době znovu opakovaná.

Alergické reakce ale vyloučit zcela nelze nikdy.

Zdroj: Důsledky narkózy

Poradna

V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz:
https://www.mdcalc.com/calc…

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Leoš.

Očekával jsem názory a zkušenosti z medicíny od našich špičkových lékařů v naší vlasti na které můžeme být právem hrdí. Nepočítal jsem s virtuální computerovou statistikou - údajně z druhého konce naší planety - to by bylo možná vhodnější jako úsměvná, matematická úloha pro studenty matfyz - jako domácí úkol.S díky a s přáním všeho dobrého Leoš.

Zdroj: Příběh Vliv narkózy na mozek

Dávkování

Přestože mají vysokou nutriční hodnotu, jsou lehce stravitelná. Musejí se ale dobře rozkousat, aby neprošly tělem bez využití hodnotných živin v nich obsažených. Pro osoby, které mají problém s chrupem, starší osoby nebo menší děti, můžete semínka rozemlít. Co se týče dávkování, není třeba určovat nějakou přesnou denní dávku. Podle odborníků ale již dvě polévkové lžíce denně pozitivně působí na váš organismus. Zařadit do jídelníčku je ale můžete v jakémkoli množství (i menším), jezte je podle chuti, zkrátka naučte se je pravidelně „zobat“.

Zdroj: Slunečnicová semínka a jejich vliv na člověka

Příběh

V příběhu JEDLÁ SODA JAKO LÉK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta30.

Četla jsem že jedlá soda má blahodárný vliv na organismus, ať už v boji s překyselením, rakovinou, bolestí hlavy a dalšími problémy. Máte s tím zkušenost? Opravdu to pomáhá? Radí smíchat lžičku jedlé sody s citronovou šťávou a užívat to každý den před jídlem. Myslíte, že to má smysl? Už dlouho trpím na migrénu a zkouším co se dá. Toto asi ublížit nemůže ne?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf.

Jedla soda skutečně pomáhá. Já ji užívám již dávno, ale:
Jedla soda se nesmí užívat víc než 6 lžiček denně, nesmí se užívat déle než dva týdny v kuse.
Jedlu sodu nesmíte z důvodu strávení jídla užívat 30 minut před nebo po jídle.
Zda pomáhá na migrénu netuším.
Já z dcérou jezdím na masáže krční páteře, které ji s migrénou výborně pomáhají. Ale chce to najít zkušeného maséra.

Zdroj: Příběh Jedlá soda jako lék

Narkóza u starých lidí

Operace mohou představovat riziko pro každého člověka, ale u malých dětí a starších lidí je riziko o něco větší. Hrozí u nich nejen obtíže během operace, ale i po operaci, také je u nich vyšší riziko morbidity a mortality. Problematické také je, že u starších lidí trvá rehabilitace a následné léčení déle a velmi často dochází také k tomu, že se nikdy zcela nezotaví. Po řadě operací se navíc ani nedostanou na tu úroveň soběstačnosti a samostatnosti, kterou měli před operací. U plánované operace starších lidí je také nezbytně nutná dobrá příprava na zákrok, samozřejmě se na komplikace nedá zcela připravit, ale je nutné, aby lékaři byli zcela informováni o všech obtížích, kterými pacient trpí. Je třeba si uvědomit, že vyšší věk má vliv na mozek, imunitu, dýchací ústrojí, oběhové ústrojí a na další orgány, které mohou být během operace nějak poškozené. Při přípravě na operaci a při samotném zákroku hraje tedy věk pacienta velkou roli. Ovlivňuje nejen anamnézu pacienta, ale i volbu anestezie, způsob dávkování anestetik. Po operaci je u starých lidí důležité, aby se byli schopni vyrovnat s pooperačním stresem i s možným nepříznivým výsledkem operace, případně dlouhodobou nutností hospitalizace a dalších možných negativních důsledků operace. Operace ve vyšším věku jsou tedy rizikové, ale vždy je důležité věřit lékařům, že vědí, co dělají.

Zdroj: Důsledky narkózy

Poradna

V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.

Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz:
https://www.mdcalc.com/calc…

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Vliv narkózy na mozek

Pomalá reakce zornice

Alkohol má vliv na rychlost stahování a roztahování zornic. Řidič, který požije alkohol, tak nemůže například svůj zrak přizpůsobit rychle se blížícím světlům protijedoucích aut.

Zdroj: Vliv alkoholu na oči

Rozdíl mezi anestezií a narkózou

Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.

Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.

Zdroj: Anestezie a narkóza

Vedlejší účinky narkózy podle věku

Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.

Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.

Celková anestezie zahrnuje:

• hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
• analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
• svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
• vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.

Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.

Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné nitrožilně dochází k rychlejšímu uspání pacienta.

Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné nitrožilně dochází k rychlejšímu uspání pacienta.

Většina lidí usne do deseti vteřin a jejich organismus přestává vnímat všechny podněty. Anesteziolog pacienta prostřednictvím přístrojů po celou dobu zákroku hlídá a po probuzení se postará, aby dostal správnou dávku léků proti bolesti. V dnešní době jsou lékaři schopni připravit každému pacientovi anestezii přesně podle jeho diagnózy, věku a případných zdravotních rizik. Není tedy důvod k jakýmkoliv obavám. Lidé mívají strach, že se z narkózy už neprobudí nebo že jim anestezie způsobí nevratné poškození mozku. Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává, a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou bývá pacientova diagnóza. Lidé se také často mylně domnívají, že brnění, snížená citlivost v končetinách či omezení pohybu jsou následkem celkové anestezie, ty však bývají mnohem častěji důsledkem polohy při operaci.

U dětí

Děti podléhají dehydrataci rychleji než dospělí, proto jim smí být podávány čiré tekutiny ještě dvě hodiny před operací, u kojení 4 hodiny, poslední tuhá strava večer před plánovaným výkonem. Hrozí zde aspirace tekutin. Závažné komplikace v souvislosti s anestezií jsou u dětí naprosto ojedinělé, stejně tak poškození mozku. 3-4 hodiny po nekomplikované anestezii se může přistoupit k opatrnému podání tekutin s ohledem na typ výkonu a doporučení ošetřujícího personálu.

U dospělých

U dospělých se večer před operací doporučuje nejíst a šest hodin předem nepít. Dochází totiž k vyřazení obranných reflexů a hrozí riziko vdechnutí žaludečního obsahu. Ženy jsou povinny informovat lékaře o možném těhotenství, měly by mít odlakované nehty, jinak by mohlo dojít ke zkreslení či znemožnění monitorování okysličení krve, které se měří právě na lůžkách pod nehty.

U starých lidí

Starší lidé mohou trpět ztrátou paměti nebo mohou být zmatení. Tyto účinky jsou obvykle přechodné, někdy však mohou trvat déle, a to několik dní nebo týdnů, záleží na metabolismu pacienta.

Zdroj: Vliv narkózy na mozek

Rozdíl mezi umělým spánkem a narkózou

Pojem anestezie (narkóza) znamená znecitlivění a jedná se o vyřazení veškerého vnímání, jak smyslového, tak vnímání bolesti. Úkolem anesteziologa je, aby byl operační zákrok pro pacienta co nejméně nepříjemný, zatěžující a bolestivý.

Umělý spánek poskytne tělu ideální podmínky, aby se dalo zase do pořádku. Nejedná se ale tak úplně o spánek jako o uměle navozené kóma. Pacient je udržován v jednotném stavu nevědomí, kdy se snižují metabolické požadavky mozku, takže mu stačí k provozu menší množství kyslíku. Tímto jsou chráněny do té doby nepoškozené tkáně a ty poškozené mají lepší podmínky k regeneraci. Navíc člověk nevnímá bolest. Umělý spánek je správně řízená nitrožilní dávka barbiturátů. Jedná se většinou o kombinaci analgetik a hypnotik, aby vám léky tlumily bolest a zároveň vyvolaly amnézii. Lékaři se tak snaží eliminovat traumata, která by mohla vzniknout. Nejčastěji se uspávají pacienti po poranění hlavy následkem úrazu, mrtvice nebo velkém epileptickém záchvatu. V případě poškození mozku vzniká otok a mozek zvětšuje svůj objem. Jelikož ale nemá tolik prostoru k rozpínání, je takový otok dost nebezpečnou záležitostí a může způsobit nevratné až smrtelné poškození mozkové tkáně. Takovému otoku se říká mozkový edém a jedinou cestou, jak omezit jeho rozvoj, je právě umělý spánek. Umělého spánku se využívá i v situacích, které by byly pro organismus příliš stresující. Třeba napojení na umělou plicní ventilaci, prožití příliš velkého traumatu nebo absolvování náročné operace.

Na době strávené v umělém spánku až tolik nezáleží, spíše záleží na rozsahu a typu poškození mozku. Poškození levé mozkové hemisféry je obecně vzato horší než poškození pravé. Levá strana má totiž na starost schopnost se vyjádřit slovem či písmem, řídí logiku a analytické schopnosti. Pravá hemisféra je kreativní a je odpovědná za naši tvůrčí a emoční inteligenci. Pacienti s poškozenou pravou mozkovou hemisférou jsou tedy sice schopni normálně fungovat, ale někdy dochází k výrazným změnám v povaze pacienta a z jinak klidného milého člověka se může stát agresivní bručoun.

Probuzení z umělého spánku může být dost překvapující jak pro pacienta, tak pro jeho blízké. Lidé jsou často dezorientovaní v čase i prostoru, nevzpomínají si na události před uspáním nebo nepoznávají své nejbližší. U některých pacientů se objevuje i posttraumatický stresový syndrom nebo ještě dlouho se vracející noční můry a halucinace. I třeba dvoutýdenní spánek stačí vašim svalům na to, aby zeslábly natolik, že budete mít nějaký čas potíž dojít z pokoje do koupelny nebo si uvařit kávu. Svaly totiž rychle ochabují při situacích pro tělo stresujících a při delší nečinnosti. Co se týče stavu těla, má ale umělý spánek většinou ozdravné účinky.

Zdroj: Vliv narkózy na mozek

Kosmetický vzhled

Konzumace alkoholu způsobuje zarudnutí očí, protože alkohol mimo jiné rozšiřuje krevní cévy v očích.

Zdroj: Vliv alkoholu na oči

Snížené periferní vidění

Konzumace alkoholu snižuje schopnost periferního vidění. To může vést k pocitům nebo přímo efektu tunelového vidění.

Zdroj: Vliv alkoholu na oči

Nemoc

Život lidského organismu je pokaždé bojem choroby a zdraví. Je dokázáno, že nemoci neexistují, existují pouze jejich symptomy: bolest, horečka, lámání v kloubech, svalech. To, co my nazýváme nemocí, je obranná reakce organismu. Abychom byli zdraví, měli bychom poslouchat svůj organismus a rozumět mu. Náš organismus je ucelený systém, na který je třeba působit komplexně. Zdravý může být pouze ten, kdo pečuje o svou duchovní a fyzickou dokonalost. Dle autora je na odstranění zdravotních problémů potřeba 2 až 3 roky. Potom je důležité až do konce života udržovat pořádek ve své hlavě a ve svém těle a těšit se z dobrého zdraví, kterým nás obdařila příroda.

Zdroj: Cesta ke zdraví