ZAHNÍZDĚNÍ EMBRYA PO KET

Jak dlouho trvá nidace

K zahnízdění embrya dochází obvykle asi 6.–7. den po oplození vajíčka. Nidační špinění se může vyskytovat i v pozdějších dnech.

Zdroj: článek Příznaky nidace

Nidace po KET

Úspěšnost uhnízdění (nidace) embryí závisí na jejich kvalitě. Tu ovlivní stimulace a především kultivace embryí. Vhodný je transfer v přirozeném cyklu, s minimem léků. Jen s podporou gestagenů. Výrazně zvýšené protilátky proti trofoblastu mohou ovlivnit transfer. Kvalitní embryo se samo ubrání a produkuje imunosupresivní látky potřebné k nidaci. Také někteří odborníci doporučují vždy jen transfer jednoho embrya. Při zavedení většího počtu se mohou embrya negativně ovlivňovat.

Zdroj: článek Příznaky nidace

3 dny po oplodnění

Tři dny po oplodnění se v ženském těle vše připravuje na vznik embrya, projevy těhotenství ale nejsou u žen snad téměř žádné. Výjimečně tento proces může provázet mírná bolest v podbřišku (jako při menstruaci), případně i zvýšená teplota.

Zdroj: článek První známky těhotenství po oplodnění

Žluté tělísko v těhotenství

Po oplození je tělísko stimulováno choriovým gonadotropinem, produkovaným trofoblastem embrya a později placentou. Žluté tělísko se tak udržuje po dobu 6 měsíců a poté postupně zaniká. Progesteron je následně vylučován do konce těhotenství ze stadia tělíska známého jako corpus luteum graviditalis. Rovněž je produkován relaxin, což je polypeptidový hormon usnadňující porod.

Zdroj: článek Žluté tělísko

Zrození života

Plod (fétus) je vyvíjející se jedinec (nenarozený plod), kterému byl dán život početím. Je to nenarozený jedinec v takzvaném fetálním vývojovém období, tedy období od embrya po narození. Fetální období začíná u plodu v 9. týdnu těhotenství a končí jeho narozením. Během tohoto období dochází u plodu k vývoji orgánových systémů, růstu a tvorbě orgánů. Po porodu je lidský jedinec již označován jako novorozenec.

Zdroj: článek Vývoj plodu týden po týdnu

Fetální období

Veškerý vývoj začíná již v zárodku, ale postupem času dochází k dalšímu růstu a rozvoji. K největšímu vývoji dochází právě ve fetálním období, protože se v tuto dobu vyvíjejí nejvíce orgány. Díky vytvořeným orgánům plod již netrpí tolik na vlivy životního období a nedochází k častému poškození, jako tomu bylo u embrya. Naopak toxické látky mohou způsobit fyziologické abnormality nebo menší vrozené vady.

Zdroj: článek Vývoj plodu týden po týdnu

Kde je poradna pro oplodnění?

Poradny pro oplodnění jsou specializovaná pracoviště, která se věnují problematice léčby neplodnosti v České republice. Zajišťují komplexní péči v oblasti diagnostiky a terapie poruch plodnosti. Využívají všech nejmodernějších metod i posledních vědeckých poznatků a vytváří tak komplexní přístup k léčbě neplodnosti. Pokud u ženy dochází k ovulaci a spermiogram vykazuje fyziologické hodnoty, je možné po přesném naplánování ovulace provést intrauterinní inseminaci (IUI), nejjednodušší metodu asistované reprodukce.

Ženy s nepravidelnou nebo chybějící ovulací jsou stimulovány pomocí hormonální terapie, kdy se navodí na vaječnících tzv. řízená hyperstimulace (zrání více vajíček v průběhu jednoho cyklu). K úspěšné léčbě pomocí asistované reprodukce je cílem získat vyšší počet zralých vajíček i vyšší počet embryí. Existuje více variant stimulačních protokolů. Optimální varianta pro léčbu je stanovena na základě komplexního vyšetření ženy. Speciální embryologické metody zahrnují více možností, jak zvýšit úspěšnost, co se týká počtu oplozených vajíček, kultivace embryí, usnadnění implantace, mrazení embryí atd. K oplození je vybrána vhodná metoda dle kvality spermií partnera a následně vzniklá embrya jsou kultivována dva až pět dnů v embryologické laboratoři a přenesena speciálním transferovým katetrem do dělohy ženy. Pokud byl přenos embrya či embryí úspěšný, dojde k implantaci a následné produkci choriogonadotropního hormonu – hCG. Přítomnost hormonu hCG lze stanovit jednoduchým testem ze vzorku moči 14 dnů po přenosu embrya/embryí.

Zdroj: článek Chci oplodnit

hCG a těhotenství

Výsledky těhotenského testu mohou být ale dosti neprůkazné. Ať už má žena pochyby, nebo ne, obvykle se nakonec vypraví ke svému gynekologovi, který provede gynekologickou prohlídku, aby určil, jestli se opravdu jedná o těhotenství. Pokud je ale žena na úplném počátku své gravidity, nemusí gynekologická prohlídka přinést jistotu. Tu obvykle gynekolog nakonec získává z výsledku krevního testu (stejně tak se dá otestovat ale i moč), na který ženu pošle do laboratoře. Krevní test zjišťuje hladinu hormonu HCG v krvi, a právě množství tohoto hormonu v krvi může potvrdit nebo vyvrátit těhotenství. Z množství tohoto hormonu v moči vychází právě i těhotenské testy. Jejich nepřesnost spočívá často v tom, že u každé ženy je různá doba zahnízdění vajíčka v děloze, které zpravidla probíhá někdy v době začátku očekávané menstruace, i proto nemá smysl si dělat těhotenský test před datem očekávané menstruace. Navíc tyto těhotenské testy jsou obvykle schopné zachytit hladinu hCG nad 20 mIU/ml (ty nejcitlivější testy jsou schopny to zvládnout u hladiny 10 mIU/ml)

Zdroj: článek Co znamená hCG

Co je to KET, ET, IVF

KET nebo kryoembryotransfer je transfer zamrazených/rozmrazených embryí do dělohy. Je to vlastně cyklus, kdy se in vitro fertilizaci (IVF) zamrazí nepoužitá embrya, která se využijí později. Při dalším využití se embrya rozmrazí a vloží se do dělohy. Úspěšnost transferu bývá o něco vyšší než při přenosu čerstvých embryí. Žena však nemusí podstupovat hormonální stimulaci a odběr vajíček. Zákrok je stejný jako při embryotransferu čerstvých embryí. Zamrazení embryí se považuje za běžnou součást procesu IVF. KET nabízí mnoho výhod v tom, že vzniklá embrya se mohou použít později. Je to velký přínos pro procesy umělého oplodnění, neboť má pozitivní vliv na zdraví a pohodu pacienta. Vzhledem na procesy zmrazování a rozmrazování jsou šance mít dítě při KET proceduře o něco nižší než při čerstvých embryích. Šance na otěhotnění nejsou ovlivněné délkou doby, během níž jsou embrya zamrazená.

ET

ET je zkratka pro embryotransfer. Splynutí spermie a vajíčka, odborně fertilizace, nastane mimo tělo matky, tedy ve zkumavce, a po určité době je zárodek, respektive embryo uměle přeneseno, transferováno, do dělohy. Embryotransfer je tedy přenos embrya tenkou kanylou přes hrdlo děložní do dělohy. Zákrok je krátký, většinou bezbolestný a provádí se na transferovém pokojíku při relaxační hudbě. Při transferu je možné zprostředkovat videozáznam vybraného embrya a jeho přenosu. Po zákroku se může odejít ihned domů.

IVF

IVF je označení pro celý cyklus léčby, který zahrnuje stimulaci, odběr vajíček, oplodnění spermiemi a embryotransfer. IVF cyklus hradí zdravotní pojišťovny do maximálního počtu čtyř cyklů a nejvýše do dne 39. narozenin. Embryotransfer lze potom provést ženě nejpozději do dne 49. narozenin. V užším slova smyslu se jako IVF (in vitro fertilizace) označovala klasická metoda kultivace, při které se umístila vajíčka a spermie do „zkumavky“ a čekalo se, zda dojde k samovolnému oplození. Tato původní metoda má ale relativně nízkou úspěšnost a byla tedy víceméně nahrazena metodami ICSI a PICSI.

Metodu IVF musí dopředu schválit zdravotní pojišťovna, pokud splňujete podmínky pro úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Žádost o schválení podává Centrum asistované reprodukce a schvalování trvá maximálně 4 týdny. Předoperační vyšetření provede praktický lékař, popřípadě internista.

Zdroj: článek Příznaky těhotenství po KET

Příčiny

Erekce je komplexní cévní reakce, která je spouštěna smyslovými podněty a řízena nervovým systémem. Porucha může mít řadu příčin: organické (vysoký krevní tlak, onemocnění srdce či cév nebo nervového systému, cukrovka, alkoholismus, některé léky, kouření, obezita a podobně) či psychické faktory (stres, deprese, obava ze sexuálního selhání). Kombinace obou příčin je nejčastější.

Sperma mužů s diabetem vykazuje vyšší výskyt poškození DNA ve srovnání se zdravými muži. Protože se počet mužů diabetiků neustále zvyšuje, může mít tato závažná porucha metabolismu další negativní dopad – může ohrozit reprodukci populace. Partnerky diabetiků mohou mít častější výskyt potratů v porovnání s partnerkami mužů bez diabetu. Pokud není vajíčko ženy schopno opravit DNA poškozenou diabetem spermie, zvyšuje se pravděpodobnost poškození embrya nebo potratu.

Zdroj: článek Cukrovka u mužů

Dlouhá menstruace v těhotenství

Krvácení se klidně může objevit i po početí. Nejedná se ale o klasickou menstruaci.

Nejčastější druhy krvácení i po početí jsou dvojí:

• tzv. implantační krvácení;
• krvácení při nedostatečné produkci hormonů.

S implantačním krvácením se může žena setkat kolem 4.–6. týdne těhotenství. Jedná se převážně o slabé krvácení či špinění způsobené implantací, tedy vniknutím vyvíjejícího se embrya do stěny děložní, přičemž může dojít k porušení cévy ve sliznici děložní s následným krvácením. Pokud se takovéto krvácení objeví, nemusejí se ženy obávat. Jedná se o přirozený jev, který nevyžaduje léčbu.

Další relativně častou příčinou krvácení v prvním trimestru těhotenství je takzvaná hormonální insuficience (nedostatečná produkce hormonů), kdy tělo ženy produkuje nedostatek hormonu, který má podporující vliv na zdárný vývoj těhotenství. Tento hormon se nazývá progesteron a pomáhá udržet těhotenství do vytvoření funkční placenty, přibližně do 12.–13. týdne těhotenství.

Každopádně každé krvácení v těhotenství by měl posoudit lékař!

Zdroj: článek Prodloužená menstruace

Co je to žluté tělísko

Žluté tělísko je dočasná žláza s vnitřním vylučováním, nacházející se v kůře vaječníku. U člověka dosahuje velikosti 2-6 cm v průměru. Barva této žlázy je dána vysokým obsahem luteinů, z nichž se vyrábí steroidy. Buňky tohoto tělíska produkují v luteální fázi menstruačního cyklu steroidní hormony progesteron a estrogen.

Životnost žlutého tělíska je pouze 10-14 dní, nedojde-li k oplození. Produkce progesteronu, který má inhibiční účinek na produkci luteinizačních hormonů, na nichž je životnost žlutého tělíska závislá, zapříčiňuje jeho apoptózu. Tomuto stavu se říká corpus luteum menstruationis. Žluté tělísko zaniká apoptózou a zbytky jsou pohlceny makrofágy. Odumřelé tělísko se mění na jizvu z hustého kolagenního vaziva (corpus albicans). Nefunkčnost žlutého tělíska vede ke vzniku dalších ovulačních folikulů. Funkce žlutého tělíska - zajišťovat správnou výstelku sliznice pro uhnízdění embrya a bránit zahájení menstruace - je dána hormony.

Zdroj: článek Žluté tělísko

Komplikace

Může být zasaženo jak vnitřní ucho, tak i ušní nerv, což vede ke ztrátě sluchu, závratím, nevolnosti a zvracení. Symptomy infekce trojklaného nervu jsou hypersenzitivní poruchy, při nichž dochází k poškození spojivky, rohovky a zrakového nervu, což způsobuje problémy vidění.

Také může dojít k postherpetické neuralgii, která vede k syndromu chronické bolesti, vyskytující se u 10 až 15 procent pacientů. Pásový opar způsobuje minimálně po dobu čtyř týdnů opakující se bolesti. Bolesti mohou být tak intenzivní a dlouhodobé, že u některých jedinců vedou k sebevražedným sklonům. Pravděpodobnost výskytu dlouhodobé neuralgie se zvyšuje s věkem. Neuralgie může trvat měsíce nebo roky.

Zánět mozkových blan (meningitida) způsobený pásovým oparem má vážné komplikace. Může dojít k napadení celého nervového systému. Tento typ pásového oparu je život ohrožující. Obvykle se vyskytuje u lidí, kteří mají oslabenou imunitu (pacienti s AIDS). Během těhotenství může pásový opar způsobit úmrtí embrya.

Zdroj: článek Herpes v uchu

Jak je ženská neplodnost léčena?

• Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
• Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
• Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
• Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
• In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
• Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
• Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.

Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.

Zdroj: článek Neplodnost u žen

Význam očních řas

Oční řasy rostou na horním i dolním očním víčku. Chrání oko před vnikáním jemných částic (nečistot, prachu, malého hmyzu) do oka a zabraňují tak jeho poškození. Oční řasa má válcovitý tvar se zaoblenými konci. U embrya se řasy vyvíjejí mezi 22. až 26. týdnem. Řasy znesnadňují vstup prachu či cizích těles do oka. Dalo by se tak poměrně logicky vyvodit, že čím delší řasy budou, tím lépe oko ochrání. Realita je ale trochu jiná. Zatímco přirozené řasy standardní délky opravdu chrání, jakékoli delší a uměle prodlužované spíše škodí.

Podle odborníků jsou delší řasy nebezpečné v tom, že místo ochrany propouštějí větší množství vzduchu, který se k oku dostane. S tím pak roste i riziko zanesení cizího tělesa přímo do oka nebo dochází k jeho nadměrnému vysoušení. Také prodlužování řas není ideální. Lepidlo, které se k tomu používá, totiž může způsobit podráždění oční rohovky. Při špatném přichycení může navíc oko podráždit či doslova poškrábat i umělá řasa, což opět může mít vliv na kvalitu rohovky. Odborníci navíc podotýkají, že se stále častěji setkávají s tím, že ženy mají na použité lepidlo, případně na samotné umělé řasy alergii. Její projevy pak mohou oko nenávratně poškodit.

Zdroj: článek Cyklus růstu očních řas

Arytmie v těhotenství

Arytmie v těhotenství není choroba, ale symptom. Těhotenství může vést k vyššímu výskytu poruch rytmu. Vysvětlení se nachází v hormonálních, hemodynamických a autonomních změnách, které jsou pro graviditu charakteristické. Hladina estrogenu a choriogonadotropinu se dramaticky zvyšuje. Dochází ke zvýšení cirkulujícího objemu, který vede k dvojnásobnému zvýšení srdečního výdeje, zvětšení jak systolických, tak diastolických objemů. Vysoká hladina cirkulujících katecholaminů a zvýšená senzitivita adrenergních receptorů zvyšuje sympatickou aktivaci. Všechny tyto změny mohou působit proarytmogenně. Léčba poruch rytmu v graviditě je obtížná, protože je třeba myslet na možné poškození plodu. Převážná většina arytmií v graviditě je prognosticky i hemodynamicky nezávažná a vyžaduje především uklidnění pacientky. Užívání jakýchkoliv léčiv v průběhu gravidity je často velmi problematické vzhledem k možnému negativnímu vlivu na vývoj embrya, respektive plodu. V případě supraventrikulárních i komorových extrasystol obvykle není zapotřebí žádná léčba. U paroxysmální supraventrikulární tachykardie jsou doporučovány vagové manévry, a teprve při jejich nedostatečné účinnosti je doporučováno nasazení adenosinu. U fibrilace síní je jednoznačným cílem dosažení sinusového rytmu. Symptomatická bradykardie jen ojediněle komplikuje těhotenství a její léčba je v zásadě stejná jako u zbylé populace.

Zdroj: článek Arytmie