Krční páteř je velmi citlivou a také velmi namáhanou částí těla. Cviky na krční páteř pomohou zbavit se nepříjemné bolesti v zátylku nebo v temeni hlavy. Pokud vás zatím problémy s krční páteří nepotkaly, ale patříte ke skupině se sedavým zaměstnáním, nedostatkem pohybu, jednotvárnou fyzickou zátěží, tak zařaďte cviky na krční páteř jako prevenci.
Ztuhlášíje - psychosomatika
Tělo pacienta využívá všechny své regulační a obranné systémy, aby komunikovalo se svým nejbližším prostředím (nejčastěji v rodině, na pracovišti) o svých vnitřních psychických stavech (myšlenkách, emocích, pocitech, přáních, zraněních), čímž spoluvytváří sociální realitu, ve které žije. Některé z tělesných projevů organismu mají charakter příznaků, znamení nemoci, a tak se mohou podílet na rozvoji maladaptivního začarovaného kruhu. V těchto případech již nejde o to, jak tělo vytváří příznak, ale proč ho vytváří, tedy co chce signalizovat svému okolí.
Projevy psychosomatických onemocnění jsou velmi pestré. Proto je třeba pacienta vždy dobře vyšetřit podle převažujících příznaků, ale současně se nenechat vtáhnout do nekonečného kolotoče vyšetřování. Při vzniku psychosomatických onemocnění hrají významnou roli emoce. Mají totiž svůj tělesný projev a ten se omylem stává signálem choroby. Nejen zlost a smutek, ale především úzkost jsou velmi častým zdrojem somatizací. Emoce jako řídicí systém mají významný vliv na regulaci tělesných pochodů. Podle toho, kde nejvíce působí, pak lze rozlišovat kardiopulmonální, gastrointestinální, svalově-pohybový nebo obecný soubor symptomů. Časté jsou ale také kožní, urologické, gynekologické nebo jinak specializované příznaky. Na jejich vzniku se podílejí všechny tělesné regulační systémy. Lékař může rozpoznat rozkolísanou rovnováhu vegetativní nervové soustavy, imunitního systému, hormonální soustavy, napětí v pohybovém aparátu, nejčastěji pak ztuhlý krk. Každý totiž reagujeme na nadměrnou zátěž jinak.
Na rozdíl od běžných nemocí v případě psychosomatických onemocnění tyto charakteristické příznaky nelze lépe vysvětlit jinou fyzickou nebo duševní chorobou. Příznaky ovlivňují fungování pacienta a jeho pohodu. Pro úspěšnou léčbu je zásadní vzájemná důvěra mezi lékařem a pacientem a také upřímný zájem lékaře o pacienta v jeho celistvosti. Vztah mezi lékařem a pacientem je pro terapii klíčový. Jeho účinnost je srovnatelná s podáním léku. Pacienti s psychosomatickými poruchami a lékařsky nevysvětlitelnými příznaky tvoří významnou část klientely praktických lékařů. Přístup k těmto pacientům ve všeobecných praxích často není optimální, nevede ke zlepšení a nepřináší pacientům potřebnou podporu. To vyvolává nejen zbytečně vynaložené náklady na diagnostiku a léčbu, ale i zklamání lékařů a pacientů. V praxi se často nebere dostatečný zřetel na komplexní bio-psycho-sociální přístup k nemoci.
Ve svém příspěvku LÉKAŘI NEVĚDÍ ,CO MI JE.... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Už 2 měsíce mám červený flek mezi prsama ,Někdy to dost pálí Strašně se potím, únava,malátnost. Stále bolest v krku, štípání za osmičkama. Tak mi vytrhli 2 osmečky naráz.Po šesti týdnech ještě horší. Přidalo se brnění do rukou, nohou, bolest zubů, ztuhlost šíje,ztuhlost žvýkacích svalů, štípání u kořene jazyka.Může to být pásový opar, na to mi nikdo odběr nevzal.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Psychosomatický efekt je jakýkoli výsledek týkající se vlivu mysli nebo vyšších funkcí mozku na činnost těla, zejména tělesné poruchy nebo nemoci.
Psychosomatická porucha je psychický stav, který vede k fyzickým symptomům, často bez jakéhokoli lékařského vysvětlení. Může postihnout téměř jakoukoli část těla. Lidé s touto poruchou mají tendenci často vyhledávat lékařskou pomoc a jsou frustrovaní bez diagnózy. Pomoci může behaviorální terapie a snížení stresu.
Jde o psychický stav zahrnující výskyt fyzických příznaků, které obvykle postrádají lékařské vysvětlení. Lidé s tímto onemocněním mohou mít nadměrné myšlenky, pocity nebo obavy z příznaků – což ovlivňuje jejich schopnost dobře fungovat.
Lidé s psychosomatickou poruchou obvykle neuvádějí zjevné příznaky psychiatrické úzkosti. Místo toho věří, že jejich problémy jsou způsobeny zdravotními problémy. Mají tendenci často navštěvovat ambulance lékařů, aby získali testy a léčbu, ale často nedostanou diagnózu, což může vést k prohloubení jejich frustrace a úzkosti.
Psychosomatická porucha se někdy nazývá porucha somatických příznaků, somatické příznaky nebo somatická bolest.
Porucha somatických symptomů je běžná, vyskytuje se asi u 5 % až 7 % běžné populace. Z nepochopených důvodů mají ženy somatické bolesti asi 10krát častěji než muži. Somatické příznaky může mít kdokoli v jakémkoli věku.
Některé aspekty mohou u lidí zvýšit pravděpodobnost somatických příznaků:
Chaotický životní styl.
Potíže s rozpoznáním a vyjádřením emocí.
Zanedbávání v dětství.
Sexuální zneužívání i v dětství.
Jiné psychické stavy, jako je deprese nebo poruchy osobnosti.
Zneužívání návykových látek (jako je alkoholismus nebo drogová závislost).
Nezaměstnanost.
Psychosomatická porucha může postihnout téměř jakoukoli část těla. Mezi běžné příklady patří:
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana Hrnčířová.
Včera mi byl předepsán Furolin po druhé tabletě silné bolesti hlavy, zvracení, závratě, tuhnutí šíje,zimnice, ospalost a tlak v žaludku!!
Je to driák, budu kontaktovat lékaře, jsem silný astmatik, mám vysoký tlak,léčím se se štítnou žlázou a se žaludkem.
Pokud máte problémy s udržením automatických schopností kvůli nepohodlí nohou, může to být způsobeno tím, že váš stres způsobuje, že se soustředíte na ruční ovládání svých pohybů. Ručně řízené pohyby jsou při stresu běžné. Nejčastějším příkladem je dýchání. Ti, kteří jsou v tísni, mají tendenci dýchat spíše mechanicky než organicky, což může zvýšit jejich úzkost. Totéž platí pro i nohy. Lidé, kteří jsou ve stresu, mohou mít pocit, jako by jejich chůze nebo přirozený pohyb byly podivné, a proto začnou chodit nesprávně, aby tento pocit zmírnili. Protože však nohy mají fungovat specifickým způsobem, často to vede k bolesti nohou.
Studené nohy
Studené nohy nejsou jen výrazem pochybností. Je to běžně prožívaný příznak stresu. Špatný krevní oběh ve vašich chodidlech a kotnících může vyvolat účinky reakce „bojuj nebo uteč“, také známé jako akutní stresová reakce. Další roli při vzniku studených nohou hraje zvýšená sekrece potu. Produkce potu je biologicky připravena k udržení vašeho těla v chladu a nohy mají více než 250 000 potních žláz, které vyžadují více hydratace než jiné části vašeho těla.
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Dobrý den, jsem uplně v šoku z těchto recenzí.
Dostala jsem poprvé v životě zánět močového měchýře, měla jsem hodně krve
v moči, šílené nucení na močení, pálení, řezání atd. Na pohotovosti mi
doktorka dala Biseptol. Vůbec nic mi po něm nebylo, ale nezabíral.
Brala jsem ho 12 dní a pořád nezabíral. Praktik mi potom řekl, že mi na
pohotovosti nasadila chybně jen poloviční dávku, proto nezabral.Byla jsem fakt
šokovaná, protože mi už bolely i ledviny. Praktik mi nasadil Furolin, brala
jsem ho po jídle a pokaždé špatně od žaludku až na zvracení, léčím se se
žaludkem a jícnem. Na močák zabíral, tak jsem to vydržela a brala 9 dní.
Včera večer jsem ho dobrala a dneska od rána mi bylo zle, silná slabost,
nevolnost, velká bolest šíje a krční páteře. Myslela jsem, že to vše mám od
páteře, mám s ní velké problémy a právě i ty stavy na omdlení. Ale odpoledne
se mi objevila vyrážka skoro všude, svědí jen trochu.Tak jsem se koukla na
recenze na Furolin a mam jasno.Doufám, že příznaky brzy vymizí, už je mi
lépe. Ale Furolin je humus a už ho nikdy nechci !
Nemoc se většinou začíná projevovat v nepravidelných intervalech, mezi 20.–30. rokem života. Zpravidla začíná bolestmi v kříži. Ty bývají nejvýraznější v noci, po celkovém zklidnění. Bolesti mohou vystřelovat až k hýždím či spodní straně stehenních svalů. Mohou se objevit i bolesti pat. Někdy nemoc člověka vzbudí, přinutí vstát a ulevit bolestem lehkým rozcvičením páteře. Bolesti v oblasti hrudní páteře se projevují omezením rozsahu dýchacích pohybů. Většina nemocných se proto uchyluje k úlevnému dýchání bránicí do břicha. Mohou se projevit i příznaky celkového zánětu – teploty, pocení, únava. Vzdálenost mezi trny L4 a S1 obratlů se při předklonu zvětší jen nepatrně – páteř se málo rozvíjí (tzv. Schoberovo znamení). Páteř tuhne kvůli změnám v meziobratlových kloubech, které srůstají. Později osifikují vazy podél páteře a klouby mezi žebry a obratli. Konečným stádiem je tzv. bambusová páteř – páteř je ztuhlá v pevný kostěný útvar (bývá ztuhlá v kyfóze). Nelze rozeznat jednotlivé obrysy obratlů.
Tuhá šíje je výsledkem kombinace svalového přetížení, omezené pohyblivosti a často také špatného držení těla. Může se objevit náhle – například po prudkém otočení hlavy nebo spánku v nevhodné poloze – nebo se vyvíjí postupně v důsledku dlouhodobého zatížení.
1. Přetížení svalů krční páteře
Dlouhé sezení u počítače, předklánění hlavy k mobilu či práce v předklonu vede k jednostrannému přetěžování trapézových a hlubokých šíjových svalů. Ty se stáhnou do křeče a omezí rozsah pohybu.
2. Špatné držení těla
Předsunutá hlava, kulatá záda a oslabené mezilopatkové svaly vytvářejí nepřirozené napětí v horní části zad. To se projeví tuhostí šíje, bolestí ramen a někdy i brněním do paží.
3. Stres a psychické napětí
Šíje je jednou z oblastí, kde se stres doslova „ukládá“. Dlouhodobý stres aktivuje svalové napětí a snižuje schopnost svalů relaxovat.
4. Špatná poloha při spánku
Příliš vysoký polštář, spánek na břiše nebo nevhodná matrace mohou způsobit ranní ztuhlost krční páteře. Opakované chyby vedou k chronickým obtížím.
5. Nedostatek pohybu
Pohyb je nezbytný pro správné prokrvení svalů a jejich pružnost. Sedavý životní styl přispívá k rychlému tuhnutí šíje a omezení hybnosti.
Jedním z nejčastějších důvodů bolesti hlavy vzadu je přetížení nebo ztuhnutí šíjových svalů. K tomu dochází při dlouhé práci u počítače, sezení v předklonu, stresu nebo spánku na nevhodném polštáři.
tupá, tlaková bolest v zátylku
ztuhlášíje, bolest při otáčení hlavy
zhoršení po dlouhém sezení
2. Problémy s krční páteří
Krční páteř je častým zdrojem bolesti, která se může šířit do zadní části hlavy. Může jít o blokádu obratlů, degenerativní změny nebo výhřez ploténky.
bolest při pohybu hlavy
pocit ztuhlosti, brnění do ramen
bolest vyzařující až do temene
3. Migréna s týlovou bolestí
I když se migréna typicky pojí s bolestí na jedné straně hlavy, může začínat také v oblasti týlu. Často ji provází nevolnost, citlivost na světlo a zvuky.
silná pulzující bolest
přidružená nevolnost
citlivost na světlo a hluk
4. Vysoký krevní tlak
Bolest hlavy vzadu může být jedním z příznaků vysokého krevního tlaku, zejména pokud se objevuje ráno nebo při fyzické zátěži.
tlaková bolest v zátylku
závratě, hučení v uších
únava nebo bušení srdce
5. Tenzní bolesti hlavy
Tenzní bolest hlavy je způsobena celkovým napětím svalů hlavy a krku. Často je spojena se stresem a psychickým zatížením.
oboustranná tlaková bolest
bolest zasahující do zátylku
zhoršení při stresu
6. Neuralgie týlního nervu (okcipitální neuralgie)
Tento stav vzniká podrážděním týlního nervu, který prochází od páteře do pokožky hlavy.
Bolest hlavy vzadu je tenzní bolest (propagace obtíží z krční páteře): bolest na vrcholu hlavy, ztuhlášíje a zkrácené trapézové svaly, pocit tlaku v hlavě, někdy nevolnost a zvýšená citlivost na světlo.
Tupá bolest v zátylku, ztuhlášíje a bolesti hlavy – to mohou být příznaky problému s krční páteří. Současný životní styl si vybírá svou daň. Naši předci každý den vyráželi na lov a museli chodit vzpřímeně, aby měli dobrý rozhled po krajině. My se však skláníme nad monitory a strnule do nich zíráme.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
MUDr. Jan Hnízdil má klasické medicínské vzdělání, je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Přesto je v jistých odborných kruzích považován téměř za vyvrhele. Věnuje se psychosomatice a celostní medicíně, na něž se oficiální věda dívá s určitým despektem, ale zejména pro svoji kritiku „obchodníků se zdravím“. Jeho snahou je uzdravovat: „Jenže v tomhle systému je doktor placený za to, že lidi léčí, ne za to, že jim radí, co mají dělat, aby se uzdravili. Každý uzdravený člověk znamená ekonomickou ztrátu.“
Rodinný nebo osobní praktický doktor je základem kvalitní medicíny. S ním medicína stojí a padá, ne s megaspecializovanými centry s nejluxusnější technikou. Psychosomatika není nic nového. Je to návrat k původnímu, k rodinným doktorům, kteří fungovali celostně, používali selský rozum. Nám technika ten selský rozum zatemnila. Myslíme si, že s ní všechno zvládneme. To je velký omyl.
V psychosomatice se chápe tělo a duše jako jeden celek, který je neoddělitelný. V případě potíží se pacient obrátí na lékaře, který pomocí testů zjišťuje, z čeho potíže pramení. V některých případech jsou potíže pacienta neidentifikovatelné a lékaři se nepodaří stanovit diagnózu. Pacient pak navštěvuje různé specialisty, kteří většinou dojdou k závěru, že je po medicínské stránce v pořádku, a to přesto, že potíže stále přetrvávají. Odborníci zastávají názor, že 70 % potíží je psychického původu. Žijeme-li život plný spěchu a stresu, duše volá prostřednictvím fyzických potíží o pomoc. Potíže spojené s naší psychikou se označují jako psychosomatické potíže a v jejich pozadí vždy stojí stres, strach, emoce, vztek, bolest, úmrtí někoho blízkého, problémy ve vztahu, úzkost, obavy z budoucnosti nebo nezpracované problémy.
Pokud se orgány zdráhají vyléčení a nic na ně nefunguje, je zde velká pravděpodobnost, že za nepříjemnostmi stojí i nedostatečně funkční – zatnutá nebo rovnou zablokovaná – páteř. Pro zajímavost: do kostí, tedy i do páteře, si člověk ukládá dlouho nezpracované emoce, špatné životní postoje a návyky. Když je nemocná páteř, chřadne celé tělo. Páteř je naší podporou života. Dělí se na různé obratle. Máme krční páteř, hrudní obratle, hrudní páteř, bederní páteř, křížovou kost a kostrč. Každá část páteře má svůj význam a její postižení i svůj symbol. Problémy se šíjí znamenají, že odmítáte vidět jiné stránky života a tvrdošíjně trváte na svém. Bolesti krční páteře mohou také znamenat, že si s sebou nesete problémy ostatních lidí. Říká se, že máme pocit, jako by nám na krku seděla opice. Ta opice jsou právě ty problémy, které jsme převzali od jiných lidí. Horní část zad většinou ukazuje na nedostatek emocionální podpory. Je to pocit, že nás nikdo nemá rád. Pocit, že nejsme milováni, ale je to i proto, že neumíme nabídnout dostatek lásky. Střední část zad jsou pocity viny, které máme, a přílišné lpění na určitých věcech. Dolní část zad je spojena s existenciálními problémy, především s nedostatkem financí, pokud tedy trpíme obavami o finance, tak máme často problémy právě s touto částí zad.
Při zlepšení stavu páteře se obnoví připojení na energetický systém a tělo se začne opět vracet do zdravého a harmonického stavu. Je třeba mít dostatek přirozeného pohybu, aby svaly ovlivňující stav páteře neochabovaly, zejména máte-li sedavé zaměstnání anebo naopak, musíte dlouho stávat na jednom místě. Pokud člověk nemá dostatek svalové hmoty v zádovém svalstvu, dochází k sesedání obratlů, plotének. Následně je omezeno proudění životadárné energie do těla, a to jak odspodu kostrčí, tak i odshora do hlav
MUDr. Jan Hnízdil patří mezi nejvýraznější osobnosti české psychosomatické medicíny. Ve své praxi dlouhodobě upozorňuje na význam psychiky, životních vztahů a osobní odpovědnosti člověka za vlastní zdraví. Podle jeho přístupu není nemoc náhodným selháním těla, ale informací, kterou tělo člověku sděluje.
Hnízdil definuje zdraví jako schopnost zvládat běžné životní situace. Pokud člověk dlouhodobě potlačuje emoce, žije ve stresu nebo v nevyhovujících vztazích, může se tento stav postupně projevit i na tělesné úrovni. V takovém případě se podle něj nejedná pouze o biologický problém, ale o komplexní selhání rovnováhy organismu.
Ve své praxi se MUDr. Jan Hnízdil zaměřuje na rozhovor s pacientem, vysvětlení souvislostí mezi nemocí a životním příběhem a podporu změn životního stylu. Farmakologická léčba je podle něj často až druhotným řešením, pokud pacient není ochoten nebo schopen pracovat na příčinách svého zdravotního stavu.
Životopis MUDr. Jana Hnízdila
MUDr. Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, patří mezi nejznámější české lékaře prosazující psychosomatický a celostní přístup k medicíně. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Po absolvování studia působil jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a více než deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Během své praxe se stále více setkával s pacienty, u nichž klasická biologická medicína selhávala nebo nabízela pouze symptomatickou léčbu bez hlubšího porozumění příčinám obtíží. Právě tato zkušenost ho přivedla k systematickému studiu psychosomatiky a k přesvědčení, že psychický stav, životní situace a vztahy mají zásadní vliv na vznik i průběh nemocí.
MUDr. Jan Hnízdil je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku a dlouhodobě usiluje o změnu způsobu vzdělávání lékařů. Podle jeho názoru by měla být psychosomatika součástí základního vzdělání všech budoucích lékařů bez ohledu na jejich specializaci.
Knihy MUDr. Jana Hnízdila
Součástí jeho práce je také rozsáhlá publikační činnost. Knihy MUDr. Hnízdila jsou zaměřeny na širokou veřejnost a snaží se srozumitelně vysvětlit principy celostní medicíny, odpovědnosti člověka za vlastní zdraví a úskalí moderního zdravotnického systému.
Zaříkávač nemocí: Chcete se léčit, nebo uzdravit?
Mým marodům: Jak vyrobit pacienta
Cvičení při bolestech zad
Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu
Jako spoluautor se podílel také na dalších publikacích věnovaných bolestem zad, vadnému držení těla, artróze či kritice jednostranného biologického pojetí med
Krční páteř se skládá ze 7 krčních obratlů a množství svalů krátkých, spojujících dva sousední obratle, a dlouhých, propojujících hlavu a krční páteř s páteří hrudní. Ty za ideální situace umožňují pohybovat hlavou do předklonu, záklonu, úklonu a otáčet jí. Krční páteř je nejpohyblivější částí páteře, která přechází v nejméně pohyblivou hrudní páteř. Na první dva krční obratle navíc nasedá těžká hlava, proto je tato oblast nejvíce namáhána a klade vysoké nároky na správné držení. Pokud je optimální postavení porušeno, vznikají bolestivé potíže. Nejčastější poruchou v této oblasti je akutní blokáda krční páteře neboli takzvaný akutní ústřel.
Příčiny
Zablokovaná krční páteře vzniká v případě, že se jeden či více obratlů zablokují a omezí tak pohyblivost krční páteře. Svaly v okolí zablokovaných obratlů se stáhnou a fixují blokové postavení obratlů. Celá situace je provázena výraznou tuhostí a bolestí, která často vyzařuje k rameni či záhlaví a nutí nás ke strnulému držení hlavy, nejčastěji v mírném úklonu či rotaci ke straně, kde blokáda vznikla. Ústřel krční páteře obvykle způsobí držení krční páteře v nevhodné poloze, například ve spánku, prudký pohyb hlavou nebo jízda v autě s otevřeným oknem, kdy průvan způsobí reflexní stažení svalů krční páteře s následným blokovým postavením obratlů. Svou úlohu hraje psychosomatika a psychika jedince.
Léčba
Lékař ve většině případů předepíše léky na tišení bolesti a může doporučit i fixační límec na zpevnění krční páteře. Ten však mnohdy krční páteř spíše nepříjemně vychyluje, než by pomáhal. Také lékař pravděpodobně indikuje injekce s myorelaxancii, což jsou látky na uvolnění svalového napětí. Poté se doporučuje klid doma a kontroly dle potřeby. Pacienti se často snaží při tomto onemocnění o samoléčitelství, což vede k zanedbání a ke skutečnosti, že není upraveno postavení krčních obratlů, potažmo svalové napětí krční páteře. Nedostatečně včasná a nevhodná léčba vede ke zbytečně pomalému „samouzdravení“, zhoršení stavu nebo opakování blokád, které se postupně objevují častěji a častěji, protože problém uvnitř pohybového aparátu nebyl zcela vyřešen.
Okamžité řešení bolestivého stavu nabízí například fyzioterapie. Využívá k tomu jak šetrné kloubní mobilizace zablokovaných obratlů, tak manuální relaxační techniky na uvolnění svalů v křeči (spasma). Fyzioterapeut ošetří také kůži, podkoží a svalové povázky (vazivové blány obalující svaly), které jsou tuhé a nepohyblivé a brání tak cirkulaci krve a lymfy do místa potíží. Vhodnou součástí terapie je i ošetření svalů pomocí rázové vlny, která přináší okamžitou úlevu a zmírnění bolesti a zatuhlosti. V dalších fázích je nutné podpořit správné držení hlavy a krční páteře a nastolit harmonické napětí mezi jednotlivými svaly pomocí nejrůznějších metod fyzioterapie. Důležitou strategií je také odhalit příčinu a té se v budoucnu vyvarovat, aby se potíže již neopakovaly. Může jít o správné provedení (ergonomii) spánku, sedu, běžných denních aktivit i o opatření proti průvanu.
Lékař provede vyšetření krve a zjistí sedimentaci. Má-li podezření, udělá dále mikroskopické vyšetření moči, které prokáže, kolik je v ní obsaženo bílých krvinek a bakterií. Kultivační vyšetření moči zjistí původce a citlivost na antibiotika. V některých případech se provádí i ultrazvuk močových cest. Takovéto vyšetření zánět ledvin bezpečně odhalí.
Diagnózu u dětí, stejně jako u dospělých, stanovuje lékař na podkladě udávaných obtíží (anamnézy). Někdy v anamnéze hraje značnou roli psychosomatika, proto se provádí klinické vyšetření (kdy je při pohmatu či mírném úderu bolestivá bederní oblast) a vyšetření krve (sedimentace), kde jsou sledovány ukazatele zánětu v organismu. U anamnézy je důležité se informovat i na alkohol. Ledviny a alkohol se nemají rádi. Poté obvykle probíhá mikroskopické vyšetření moči, která je odebírána ze středního proudu. Při tomto vyšetření se zkoumá, kolik je v moči bakterií a bílých krvinek. Dále se v moči zjišťuje druh bakterie a její citlivost na antibiotika. Celkové vyšetření se doplňuje i o vyšetření ultrazvukem, kdy je nutno vyloučit komplikovaný zánět, například při překážce v močových cestách.
Riziko vzniku infekce močových cest je obecně zvýšeno u všech žen, především u těch těhotných. Muži mají výhodu v delší močové trubici.
Možnost nákazy (nakažlivost) vzniká zejména při rizikovém sexuálním chování. Časté střídaní sexuálních partnerů při nechráněném pohlavním styku, nedostatečné hygiena, anální sex – to vše zvyšuje rizika infekce močových cest i sexuálně přenosných chorob.
Riziku infekce močových cest jsme vystaveni i v nemocničním prostředí. Infekce v nemocničním prostředí je nejčastěji způsobena zavedením takzvaného permanentního močového katétru neboli cévky. Pokud je katétr zaveden delší dobu, je vznik infekce močových cest prakticky jistý. K infekci dochází, je-li katétr zaveden více než týden.
